Jim Fahey

Jim Fahey
Datum narození	11. května 1979
Místo narození	Boston, Massachusetts, Spojené státy americké
Výška	183 cm
Váha	93 kg
Pozice	obránce

Jim Fahey (celým jménem James Fahey) je bývalý americký profesionální lední hokejista, který nastupoval na pozici ofenzivně laděného obránce. Během své profesionální sportovní dráhy si dokázal proklestit cestu až do prestižní severoamerické NHL, přestože byl draftován až v samotném závěru vstupního draftu. V nejslavnější lize planety oblékal dresy organizací San Jose Sharks a New Jersey Devils. Jeho příběh je fascinující ukázkou úspěchu amerického akademického systému, neboť do velkého hokeje pronikl díky vynikajícím rokům stráveným v univerzitní lize NCAA, kde se stal absolutní hrající legendou na prestižní Northeastern University v rodném Bostonu.

Kariéra Jima Faheyho je charakteristická obrovskými výkonnostními kontrasty. Jako nováček vtrhl do NHL jako uragán a okamžitě se zařadil k nejlépe bodujícím mladým obráncům soutěže. Následně však jeho rozlet drasticky zbrzdila vážná zranění, celoroční výluka NHL a také radikální změny v systémech jednotlivých týmů. Kromě startů v zámoří si vyzkoušel i špičkový hokej na evropském kontinentu, kde se stal na dva roky pilířem zadních řad celku Krefeld Pinguine v německé nejvyšší soutěži DEL. Po brzkém ukončení aktivní kariéry dokázal brilantně využít svého kvalitního vysokoškolského vzdělání a plynule přešel do lukrativního světa korporátního byznysu a prodeje špičkové lékařské techniky, čímž představuje vynikající vzor pro sportovce připravující se na civilní život. Své rodné Spojené státy americké rovněž reprezentoval na světovém šampionátu.

🧒 Hokejové dospívání v baště Nové Anglie

Jim Fahey se narodil 11. května 1979 v americké metropoli Boston, v historicky i sportovně nesmírně významném státě Massachusetts. Boston a celá oblast takzvané Nové Anglie tvoří absolutní epicentrum amerického hokejového vývoje. Od počátku dvacátého století zde vznikala nejdůležitější hokejová podhoubí, a to především díky obrovské koncentraci prestižních středních a vysokých škol. Fahey vyrůstal na předměstí ve městě Milton, kde se lednímu hokeji věnoval od útlého dětství na zamrzlých rybnících a místních kluzištích.

Jako nadějný mladý hráč se přirozeně zapojil do propracovaného amerického středoškolského systému. Klíčovým obdobím jeho dorosteneckého vývoje bylo působení na prestižní chlapecké katolické škole Catholic Memorial School, která sídlí v bostonské čtvrti West Roxbury. Hokejový program této instituce patří k těm nejlepším v celých Spojených státech amerických. Fahey zde vynikal nejen svými fyzickými parametry, ale především skvělým bruslením a nevídaným citem pro útočnou hru. Jako obránce dokázal řídit rozehrávku celého týmu a sbíral na středoškolské poměry obrovské množství kanadských bodů. Jeho talent přirozeně neunikl pozornosti skautů z elitních univerzit, pro které jsou hráči z podobných středních škol hlavním cílem.

🎓 Legenda bostonské Northeastern University

Po dokončení střední školy učinil Fahey rozhodnutí, které formovalo celou jeho další životní dráhu. Z mnoha nabídek sportovních stipendií si vybral domovskou Northeastern University, sídlící přímo v srdci Bostonu. Od podzimu 1998 tak začal oblékat dres univerzitního týmu Northeastern Huskies, který nastupoval v nesmírně náročné, tvrdé a vysoce sledované konferenci Hockey East v rámci první divize NCAA. Konference Hockey East v té době představovala továrnu na budoucí hvězdy NHL.

Už před svým nástupem na univerzitu se však udála jedna zásadní věc. V létě roku 1998 prošel Fahey vstupním draftem do NHL, který se tehdy konal v aréně v Buffalu. Skauti byli k jeho potenciálu spíše skeptičtí – vytýkali mu nedostatky v defenzivní hře a pochybovali o tom, zda se ofenzivní obránce z katolické střední školy dokáže prosadit mezi profesionály. Nakonec si ho vybrala organizace San Jose Sharks, ale stalo se tak až v hlubokém osmém kole, jako celkově 212. hráče v pořadí. Hráči draftovaní v takto pozdních kolech mají statisticky mizivou šanci, že někdy v NHL odehrají byť i jen jediný zápas. Pro Faheyho to však zafungovalo jako obrovská motivace.

Na univerzitě strávil kompletní čtyřletý studijní a sportovní cyklus (1998–2002). Během těchto čtyř let se vypracoval z nenápadného nováčka v absolutní superhvězdu celé konference. Jeho herní projev byl úchvatný – s pukem na holi si dovolil manévry, které patřily spíše do repertoáru tvořivých centrů. Ve své závěrečné (senior) sezóně 2001/2002 byl dokonce jmenován kapitánem celého mužstva. V tomto ročníku odehrál 39 utkání a zaznamenal fantastických 46 bodů (14 gólů a 32 asistencí), čímž překonal hned několik historických rekordů univerzity pro obránce.

Za své dominantní výkony posbíral celou řadu individuálních ocenění – byl nominován do prvního All-Star týmu prestižní celoamerické asociace AHCA (All-American), byl jmenován do prvního All-Star týmu konference Hockey East a dokonce obdržel trofej pro nejlépe bránícího obránce této konference, což dokazovalo, jak obrovský pokrok udělal ve své komplexní hře bez kotouče. S celkovou bilancí 118 bodů ve 153 univerzitních zápasech se zařadil do panteonu univerzitních legend a vedení San Jose Sharks zbystřilo pozornost.

🦈 Zázračná nováčkovská sezóna u San Jose Sharks

S vysokoškolským diplomem v kapse podepsal na jaře roku 2002 Jim Fahey svou první profesionální smlouvu se San Jose Sharks. Přechod z univerzitního hokeje, kde se hraje přibližně 40 zápasů za sezónu o víkendech, do drtivého kolotoče osmdesátizápasových sezón profesionálního zámořského hokeje, bývá pro většinu hráčů obrovským šokem.

Fahey zahájil ročník 2002/2003 na farmě v AHL v dresu Cleveland Barons, aby se aklimatizoval. Po 25 zápasech na farmě, ve kterých předváděl vynikající výkony, přišlo z ničeho nic nečekané povolání do prvního týmu. Organizace San Jose Sharks prožívala katastrofální sezónu. Tým, od kterého se čekal útok na Stanley Cup, se potácel na dně tabulky. Vedení odvolalo hlavního trenéra Darryla Suttera, kterého nahradil Ron Wilson. Klub navíc začal rozprodávat své zkušené hvězdy (odešel například legendární Owen Nolan nebo řízný obránce Bryan Marchment), čímž se náhle otevřel prostor pro mladé hráče.

Pro Faheyho to byla naprosto ideální situace. Trenér Ron Wilson, známý svým pozitivním přístupem k útočně laděným obráncům, mu dal obrovskou důvěru. Debut z osmého kola draftu se na ledě choval jako ostřílený veterán. V základní části nakonec stihl odehrát 43 utkání, ve kterých získal naprosto šokujících 20 kanadských bodů (jeden vstřelený gól a devatenáct asistencí). Jeho přesné křížné přihrávky a klid na útočné modré čáře udivovaly fanoušky i experty. Svůj premiérový a také jediný gól v NHL v této sezóně oslavil s obrovskou radostí. Zakončil ročník s hodnocením +2 v tabulce pravdy (plus/minus), což byl v tehdy trápícím se týmu malý zázrak. Faheyho příběh plnil stránky sportovních novin jako pohádka o přehlíženém studentovi, který dobyl NHL.

🤕 Srážka s realitou, zranění a výluka NHL

Po snové nováčkovské sezóně očekával Fahey i celá organizace, že v ročníku 2003/2004 potvrdí svou pozici v elitních formacích. Realita profesionálního sportu je však často nesmírně krutá. Vedení San Jose Sharks v létě mohutně posílilo defenzivu, aby se tým vrátil na vítěznou vlnu. Konkurence v obranných řadách enormně vzrostla. Fahey navíc utrpěl několik nepříjemných zranění v dolní polovině těla, která ho limitovala v pohyblivosti. Výsledkem bylo frustrující pendlování. V prvním týmu "Žraloků" odehrál pouhých 15 zápasů se ziskem dvou asistencí, zatímco zbytek sezóny strávil opět na farmě u Cleveland Barons v AHL, kde se mu nedařilo navázat na ofenzivní lehkost z předchozího roku.

Obrovským zásahem do kariéry všech hokejistů pak byla sezóna 2004/2005. Vedení NHL nedokázalo najít společnou řeč s hráčskými odbory a celá ligová sezóna byla oficiálně zrušena (lockout). Evropské hvězdy odešly domů, ale severoameričtí hráči na hraně sestavy, jakým byl i Fahey, byli nuceni zaplnit farmářské týmy v AHL. Fahey tak strávil celou sezónu v Clevelandu. Konkurence v soutěži byla tou dobou brutální, protože liga byla doslova přecpaná hráči z NHL. Fahey odehrál 46 utkání a nasbíral vynikajících 26 bodů, čímž potvrdil, že je pro farmářskou ligu téměř až příliš dobrý.

Když se NHL v ročníku 2005/2006 znovu rozběhla s novými pravidly a takzvaným platovým stropem (salary cap), Fahey doufal v nový začátek. San Jose však mělo v kádru přetlak a on sám se opět nevyhnul zraněním, která jeho výkony srážela. Za první tým naskočil do 21 utkání a připsal si jen dvě nahrávky. V létě roku 2006 se jeho angažmá v Kalifornii po vzájemné frustraci začalo chýlit ke svému konci.

🔄 Kuriózní výměna k New Jersey Devils

Začátek října roku 2006 přinesl v kariéře Jima Faheyho velkou změnu, která se však stala známou spíše kvůli obskurním okolnostem celé transakce než kvůli jeho samotnému přestupu. Fahey byl vyměněn do organizace New Jersey Devils. Tento přestup dodnes slouží jako ukázkový příklad toho, jak manažeři v nově zavedeném systému platových stropů obcházeli finanční pravidla.

Generální manažer "Ďáblů", legendární a přísný Lou Lamoriello, se tehdy ocitl v zoufalé situaci. Jeho tým těsně před startem sezóny přesahoval maximální povolený platový limit a lize hrozily tvrdé postihy. Lamoriello nutně potřeboval z účetnictví vymazat obrovský kontrakt ruského veterána Vladimira Malachova, který však byl prakticky v hokejovém důchodu. Management San Jose Sharks, který měl pod platovým stropem dostatek místa, souhlasil s tím, že tento drahý kontrakt "spolkne" a navíc obdrží velmi cennou volbu v prvním kole budoucího draftu. Jako protihodnotu odeslalo San Jose do New Jersey práva na ofenzivního Rusa Alexandra Koroljuka (který odmítal v NHL hrát a působil v Rusku) a právě Jima Faheyho jako živého, reálného hráče pro rozšíření kádru.

Pro Faheyho znamenal přesun do New Jersey Devils srážku s jedním z nejstriktnějších defenzivních systémů v historii ledního hokeje. Organizace New Jersey v té době stále těžila ze svého slavného, obranu svazujícího systému (tzv. neutral zone trap). Ofenzivní obránce, který rád riskoval s pukem na holi a vyrážel na útočné výlety, do této šablony vůbec nezapadal. V systému trenéra Clauda Juliena dostal Fahey v sezóně 2006/2007 šanci pouze ve 13 utkáních (jedna asistence). Zbytek ročníku musel frustrovaně strávit na nové farmě v týmu Lowell Devils. Zde ho trénoval budoucí legendární trenér Jon Cooper, avšak pro Faheyho to byla jasná zpráva, že jeho styl v této organizaci trvalé uplatnění nenajde. Těmito 13 zápasy se navíc, jak ukázal čas, jeho kariérní účet v NHL definitivně uzavřel na čísle 92 odehraných utkání.

🐻 Poslední zámořský pokus na farmě v Chicagu

V létě 2007 se jako nechráněný volný hráč rozhodl podepsat smlouvu s organizací Chicago Blackhawks. Slavný klub se nacházel ve fázi masivní přestavby a chystal se na éru svých budoucích superhvězd (do týmu právě vstupovali Jonathan Toews a Patrick Kane). Fahey měl do organizace přinést zkušenost, ale vedení s ním od počátku počítalo spíše pro farmářský tým.

Celou sezónu 2007/2008 tak strávil v celku Rockford IceHogs v AHL. V Rockfordu plnil roli jakéhosi hrajícího otce a mentora pro mladé talenty Chicaga. Odehrál výbornou porci 65 zápasů, zaznamenal 22 kanadských bodů (2 góly, 20 asistencí) a pomáhal svým obrovským přehledem tvořit hru v přesilových hrách. Ačkoliv se v této lize cítil pohodlně a patřil ke kvalitním bekům, ve svých devětadvaceti letech pochopil, že boj s větrnými mlýny o návrat do NHL je již prohraný. Místo toho, aby nadále přežíval v dlouhých cestách po autobusech v Americe, rozhodl se udělat velmi radikální a racionální krok.

🇩🇪 Hvězdou na širokém ledě v Krefeldu

Evropský hokej na přelomu desetiletí představoval pro tvořivé severoamerické hráče naprostý ráj. Širší kluziště, méně fyzických kontaktů, větší důraz na taktickou vyspělost a plynulé bruslení – to všechno byly aspekty, ve kterých mohl Jim Fahey konečně znovu stoprocentně prodat to, co se kdysi naučil na univerzitě. V létě 2008 podepsal smlouvu v nejvyšší německé soutěži DEL s tradičním celkem Krefeld Pinguine.

Přesun do Německa byl zásahem do černého. V organizaci z průmyslové oblasti Porýní našel klid a přesně tu herní roli, kterou k hokejovému štěstí potřeboval. Hned od prvních přípravných zápasů začal naplno prokazovat svůj obrovský přehled na modré čáře. V sezóně 2008/2009 se stal klíčovým dirigentem (quarterbackem) přesilových her Krefeldu. Ve 47 zápasech základní části nasbíral velmi pěkných 24 bodů (5 gólů a 19 asistencí). Fanoušci si rychle oblíbili jeho elegantní bruslařský projev, který ostře kontrastoval se spíše silovým pojetím mnoha tamních obránců.

Ve skvělých výkonech pokračoval i v následujícím ročníku 2009/2010. Za Pinguine odehrál 50 utkání a zopakoval svou ofenzivní produkci se ziskem 24 bodů (4 góly a 20 asistencí). V německé nejvyšší soutěži si vybudoval pověst velmi spolehlivého obousměrného legionáře s vynikající disciplínou. Po této sezóně, přestože mohl v Evropě jistě působit dalších několik let za velmi dobrých finančních podmínek, se rozhodl učinit krok, ke kterému má mnoho profesionálních sportovců odvahu až ve chvíli, kdy o ně ztratí zájem úplně všichni. Ve svých jednatřiceti letech se rozhodl pověsit brusle na hřebík, ukončit aktivní kariéru a vydat se zcela jiným životním směrem.

🇺🇸 Vzpomínka na mezinárodní scénu

Během let strávených v profesionálním hokeji si Jim Fahey připsal i jeden velmi výrazný úspěch na mezinárodním poli, což pro obránce draftovaného v osmém kole rozhodně nebývá samozřejmostí. Na jaře roku 2003, po své zázračné a na body štědré nováčkovské sezóně v dresu San Jose, si svými výkony vysloužil pozvánku od vedení amerického národního týmu.

Byl zařazen do nominace Spojených států amerických pro Mistrovství světa v ledním hokeji 2003, které se ten rok konalo v kolébce skandinávského hokeje, ve Finsku (ve městech Helsinky, Tampere a Turku). Americký výběr na tomto turnaji disponoval spíše průměrným kádrem a nedokázal se probojovat do bojů o medaile, nicméně Fahey si jako mladý, třiadvacetiletý obránce připsal 6 startů na vrcholné světové akci. Během turnaje dokázal nasbírat jeden kanadský bod za asistenci a nabral neocenitelné zkušenosti proti špičkovým evropským celkům z Ruska nebo Švédska. Pro Faheyho to byl jediný reprezentační start na této úrovni v celé jeho kariéře.

🏢 Nový život: Úspěch v korporátním světě

Přechod ze sportovního prostředí do "běžného" pracovního procesu představuje pro profesionální sportovce kritickou fázi života. Mnoho z nich po skončení kariéry bojuje se ztrátou identity, depresemi nebo finančními problémy, protože kromě hokeje nemají žádnou jinou kvalifikaci. Jim Fahey však disponoval něčím, co většině jeho soupeřů v NHL chybělo – kvalitním univerzitním diplomem z prestižní Northeastern University.

Namísto toho, aby se stal hokejovým trenérem na poloviční úvazek nebo se živil jako televizní spolukomentátor, vrhl se naplno do korporátního byznysu. Svou obrovskou soutěživost, komunikační schopnosti, týmového ducha a odolnost vůči obrovskému stresu dokázal perfektně zužitkovat v prodejním sektoru. Vstoupil do vysoce specializovaného a mimořádně lukrativního odvětví prodeje zdravotnické a medicínské techniky (Medical Device Sales).

Díky své pracovitosti se vypracoval do top managementu. Dlouhá léta působil ve vedoucích funkcích pro nadnárodní zdravotnický gigant DePuy Synthes, který je klíčovou divizí farmaceutického impéria Johnson & Johnson. Jako oblastní viceprezident (Area Vice President) řídil obrovské týmy prodejců, vyjednával kontrakty s největšími nemocnicemi v Severní Americe a zařadil se k nejúspěšnějším lidem ve svém oboru. Jeho civilní kariéra je dokonalým a hmatatelným důkazem toho, že studium a sport na univerzitní úrovni tvoří ideální kombinaci pro budoucí život. Mimo své pracovní povinnosti se v roce 2017 dočkal obrovské akademické a sportovní pocty, když byl zařazen do Sportovní síně slávy na své domovské Northeastern University (Northeastern University Athletics Hall of Fame), čímž se jeho sportovní i lidský odkaz uzavřel v dokonalý kruh.

🧠 Herní profil a analýza

Jim Fahey patřil k prototypům ofenzivních obránců, kterým pro dlouhodobější úspěch v NHL chybělo jen lepší načasování. Vyrůstal a pokoušel se prosadit v takzvané éře "mrtvého puku" (Dead Puck Era, zhruba 1995–2004), kdy liga kladla absolutní důraz na hrubou fyzickou sílu, metrákové obránce, zahákování a hru do těla. Pro drobnějšího (na poměry obránců) a technicky vybaveného beka, který uměl geniálně rozehrávat, zde bylo místo pouze na pozici specialisty na přesilové hry v prvním obranném páru – a tyto pozice byly beznadějně obsazeny superhvězdami.

Faheyho nejobdivovanější dovedností bylo jeho excelentní bruslení a vidění hry z pozice takzvaného rozehrávače. Dokázal s ledovým klidem převzít kotouč za vlastní brankou, zvednout hlavu a milimetrovou přihrávkou přes dvě pásma "nabít" najíždějícímu útočníkovi na červenou čáru. Tato schopnost vynikla zejména v jeho první sezóně v San Jose. Jeho nevýhodou byla naopak horší práce v rohu kluziště proti agresivním "power forwardům" a slabší zrychlení při couvaní (takzvaný pivot), což často obratní útočníci dokázali využít.

💡 Pro laiky

Představte si velkou korporátní firmu. Jim Fahey do ní přišel jako student přímo ze školy a v prvním roce šokoval všechny starší manažery tím, že dokázal vymyslet skvělý reklamní projekt a přinesl firmě velký zisk (jeho úžasná nováčkovská sezóna). Očekávalo se, že z něj brzy bude ředitel pobočky.

Poté se ale ve firmě změnilo vedení, změnila se pravidla trhu a Fahey navíc ošklivě onemocněl (jeho zranění a výluka NHL). Když se vrátil, zjistil, že firma už o jeho inovativní nápady nemá zájem a přeřadili ho na oddělení, kde se jen monotónně razítkují papíry (defenzivní systém New Jersey Devils), na což on se svou kreativní povahou vůbec nehodil. A tak se prostě poohlédl po jiné práci v zahraničí, kde jeho schopnosti opět ocenili. O pár let později, už jako dospělý muž, si uvědomil, že umí víc než jen jeden obor. Nechal minulost za sebou, využil diplom, na kterém tvrdě dřel, a vypracoval se do role úspěšného ředitele ve zcela jiné branži, čímž ukázal obrovskou chytrost a přizpůsobivost, kterou má málokterý vrcholový sportovec.

📊 Statistiky

Následující tabulka detailně dokumentuje základní část Faheyho kariéry od jeho historických úspěchů v univerzitní lize, přes raketový start a epizody v NHL i farmářských soutěžích, až po jeho klidný a produktivní závěr ve vyspělé německé lize.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1998/99	Northeastern Huskies	NCAA	32	5	13	18	34
1999/00	Northeastern Huskies	NCAA	39	3	17	20	62
2000/01	Northeastern Huskies	NCAA	36	4	23	27	48
2001/02	Northeastern Huskies	NCAA	39	14	32	46	50
2002/03	Cleveland Barons	AHL	25	3	14	17	42
2002/03	San Jose Sharks	NHL	43	1	19	20	33
2003/04	Cleveland Barons	AHL	32	1	18	19	64
2003/04	San Jose Sharks	NHL	15	0	2	2	18
2004/05	Cleveland Barons	AHL	46	4	22	26	65
2005/06	San Jose Sharks	NHL	21	0	2	2	14
2006/07	Lowell Devils	AHL	28	0	9	9	37
2006/07	New Jersey Devils	NHL	13	0	1	1	2
2007/08	Rockford IceHogs	AHL	65	2	20	22	63
2008/09	Krefeld Pinguine	DEL (Německo)	47	5	19	24	83
2009/10	Krefeld Pinguine	DEL	50	4	20	24	38
Celkem NHL			92	1	24	25	67
Celkem AHL			196	10	83	93	271
Celkem NCAA			146	26	85	111	194

Zdroje