Erik Westrum

Erik Westrum
Datum narození	26. července 1979
Místo narození	Minneapolis, Minnesota, Spojené státy americké
Výška	183 cm
Váha	91 kg
Pozice	střední útočník

Erik Westrum (celým jménem Erik Pat Westrum) je bývalý americký profesionální lední hokejista, který nastupoval na pozici středního útočníka (centra). Jeho profesionální kariéra představuje jeden z nejzajímavějších příběhů hráče balancujícího na hraně severoamerických lig, který nakonec nalezl svou hokejovou nesmrtelnost na evropském kontinentu. Přestože v elitní NHL odehrál pouhých 27 utkání v dresech organizací Phoenix Coyotes, Minnesota Wild a Toronto Maple Leafs, v nižší zámořské AHL patřil k absolutním ofenzivním superhvězdám a nejdominantnějším hráčům své éry.

Zlom v jeho kariéře i osobním životě přinesl přesun do Švýcarska, kde oblékl dres tradičního a fanoušky nesmírně milovaného klubu HC Ambrì-Piotta, hrajícího nejvyšší švýcarskou soutěž NLA. V alpské zemi se z Westruma stal kultovní hrdina, ofenzivní lídr a kapitán, jenž svými výkony přiváděl fanoušky k šílenství. Jeho mimořádně úspěšnou dráhu však předčasně a velmi tragicky ukončila série těžkých otřesů mozku. Kromě klubových úspěchů se Erik Westrum dokázal prosadit i na mezinárodní scéně, kde jako člen národního výběru Spojených států amerických vybojoval cennou bronzovou medaili na Mistrovství světa v ledním hokeji 2004, které se konalo v České republice.

🧒 Hokejová rodina a dětství ve "Státu hokeje"

Erik Westrum se narodil 26. července 1979 v Minneapolisu, největším městě státu Minnesota. Tento americký stát je po celém světě známý pod hrdou přezdívkou "State of Hockey" (Stát hokeje) a lední hokej je zde naprostým náboženstvím, které formuje životy statisíců rodin. V případě rodiny Westrumových to platilo dvojnásob. Erikův otec, Pat Westrum, byl totiž bývalým vynikajícím profesionálním hokejistou, který v sedmdesátých letech dvacátého století úspěšně nastupoval v konkurenční lize WHA (World Hockey Association), kde hájil barvy legendárního celku Minnesota Fighting Saints, a rovněž odehrál několik utkání v NHL.

Vyrůstání v rodině s takto silným profesionálním sportovním zázemím znamenalo, že Erik měl k ledu přístup prakticky od okamžiku, kdy se naučil chodit. Své dětství strávil ve městě Apple Valley, ležícím na předměstí Minneapolisu. Místní středoškolský hokejový program v Apple Valley patří k těm nejuznávanějším v celých Spojených státech amerických. Středoškolské hokejové turnaje v Minnesotě pravidelně vyprodávají obrovské arény a pro mladé hráče představují obrovský psychický tlak i motivaci.

V dresu Apple Valley High School se Erik Westrum vyprofiloval jako nesmírně chytrý, tvořivý a houževnatý střední útočník. Dokázal perfektně dirigovat hru, disponoval skvělým periferním viděním a na svůj věk vynikal obrovskou taktickou vyspělostí, kterou mu od útlého dětství vštěpoval jeho otec. Během svých středoškolských let zcela dominoval tamním statistikám, což přirozeně vyústilo v to, že se stal jedním z nejvyhledávanějších rekrutů pro prestižní americké univerzitní programy.

🎓 Hvězdou Minnesota Golden Gophers a draft

V roce 1997 učinil Erik Westrum krok, který od něj hokejová veřejnost v jeho domovském státě očekávala – přijal sportovní stipendium na prestižní University of Minnesota a stal se součástí jejich legendárního hokejového programu Minnesota Golden Gophers. Tento univerzitní celek, působící v nesmírně tvrdé a prestižní konferenci WCHA pod hlavičkou první divize NCAA, představuje pro hráče z Minnesoty naprostý vrchol akademického sportu.

Na univerzitě strávil Westrum kompletní čtyřletý studijní a sportovní cyklus (1997–2001). Jeho adaptace na rychlejší a fyzičtější univerzitní hokej proběhla bez nejmenších problémů. Během čtyř sezón se vypracoval z talentovaného nováčka v absolutního ofenzivního lídra a motor celého mužstva. Za "Zlaté sysly" odehrál celkem 156 soutěžních utkání, ve kterých zaznamenal neuvěřitelných 168 kanadských bodů (73 gólů a 95 asistencí). Jeho přínos však nespočíval pouze v ofenzivních číslech. Ve svém závěrečném ročníku (senior year) byl jmenován kapitánem týmu, čímž potvrdil své mimořádné vůdčí schopnosti a respekt, který si dokázal v kabině vybudovat.

Ještě během jeho působení na univerzitě, konkrétně po jeho první takzvané "freshman" sezóně, proběhl v aréně v Buffalu vstupní draft do NHL v roce 1998. Zde si jeho jméno ve čtvrtém kole jako celkově 112. hráče v pořadí vybrala organizace tehdejších Phoenix Coyotes. Klub z arizonské pouště v něm viděl obrovský ofenzivní potenciál a s klidem mu umožnil dokončit jeho vysokoškolská studia, aby k profesionálům dorazil fyzicky i mentálně stoprocentně připravený.

🦅 Profesionální debut a farma v AHL

Na jaře roku 2001, obohacen o vysokoškolský diplom a neocenitelné zkušenosti z náročného univerzitního hokeje, podepsal Erik Westrum svou první profesionální smlouvu s organizací Phoenix Coyotes. Přechod do plně profesionálního prostředí bývá pro univerzitní hráče často "křtem ohněm" kvůli výrazně delší sezóně a náročnějšímu cestování. Westrum se s tímto šokem vypořádal na farmě v nižší elitní soutěži AHL.

Svou premiérovou profesionální sezónu 2001/2002 strávil v dresu tehdejší farmy Phoenixu, týmu Springfield Falcons. Zde se okamžitě zařadil mezi opory a v 73 zápasech posbíral velmi slibných 53 bodů. Vedení Coyotes však po něm vyžadovalo, aby kromě ofenzivní produkce zlepšil i svou hru do těla a defenzivní odpovědnost. V následující sezóně 2002/2003, po přesunu farmářského celku a změně názvu na Utah Grizzlies, nastřílel v AHL 14 branek a přidal 28 asistencí, přičemž se začal mnohem aktivněji zapojovat i do agresivnějšího pojetí hry. Tyto výkony ho konečně posunuly na práh vysněné mety.

🏒 Obtížné pronikání do National Hockey League

Svůj dlouho očekávaný debut v prestižní NHL si Erik Westrum odbyl v sezóně 2003/2004 v dresu Phoenix Coyotes. V kabině "Kojotů" tehdy působily hvězdy jako Shane Doan, přičemž organizace se snažila najít vyvážený mix defenzivy a ofenzivy. Pro tvořivého centra typu Westruma však nebyla situace v prvním týmu vůbec ideální. Pro první dvě útočné formace, kde by mohl naplno uplatnit svůj herní přehled a ofenzivní instinkty, trenéři preferovali zkušenější a fyzicky zdatnější hráče. Pro defenzivní úkoly ve třetí nebo čtvrté lajně se naopak příliš nehodil.

V této sezóně odehrál v elitní lize 15 utkání a připsal si své první dva kanadské body (jeden gól a jednu asistenci). Byla to však nesmírně frustrující zkušenost, jelikož většinu času trávil přejezdy mezi prvním týmem a farmou ve Springfieldu, kde naopak bodově naprosto exceloval. Tento osud takzvaného hráče "mezi ligami" (AHL a NHL) ho provázel podstatnou část jeho severoamerické kariéry.

Následující ročník 2004/2005 byl poznamenán celkovou výlukou NHL, což znamenalo, že většina hráčů se buď přesunula do Evropy, nebo zaplavila farmářskou AHL. Westrum zůstal v zámoří a tuto extrémně konkurenční sezónu odehrál za farmářský tým Utah Grizzlies, kde opět prokazoval svou dominanci na úrovni nižší soutěže.

🌲 Návrat domů do Minnesoty a exploze v Houstonu

V létě roku 2005 podepsal Westrum jako volný hráč smlouvu s organizací Minnesota Wild. Tento krok pro něj znamenal obrovské zadostiučinění a obrovskou motivaci, neboť se vracel do svého rodného státu a dostal šanci nastupovat za tým, jehož vznik před lety tamní fanoušci tak bouřlivě slavili. Organizace Wild, kterou v té době vedl přísný taktik a defenzivní stratég Jacques Lemaire, s ním podepsala dvoucestný kontrakt.

Sezóna 2005/2006 se nakonec stala z individuálního ofenzivního hlediska absolutním vrcholem jeho severoamerické dráhy. Vzhledem k obrovské konkurenci a defenzivnímu systému Jacquese Lemairea v prvním týmu strávil Westrum drtivou většinu roku na farmě v týmu Houston Aeros v AHL. V texaském Houstonu rozpoutal doslova ofenzivní uragán. V 71 zápasech základní části nasbíral neuvěřitelných 98 kanadských bodů (34 gólů a 64 asistencí). Zcela jasně vyčníval nad zbytkem ligy, na ledě si s protihráči hrál jako s dorostenci a právem byl zvolen do prvního All-Star týmu celé AHL.

Díky těmto fenomenálním výkonům ho vedení Minnesoty povolalo do prvního týmu, avšak za Minnesota Wild nakonec odehrál v NHL pouhých 10 zápasů, ve kterých zaznamenal jedinou asistenci. Rozpor mezi jeho absolutní dominancí na farmě a neschopností prosadit se nastálo v NHL pramenil především z faktu, že nedisponoval obrovskou rychlostí ani výjimečnou fyzickou stavbou (183 cm), které byly pro top-6 centra v NHL tehdy vyžadovány, a zároveň nebyl stavěný pro roli tvrdého defenzivního "bourače" do čtvrté formace.

🍁 Zastávka v Torontu a osudové rozhodnutí

Frustrace z neustálého pendlování mezi farmou a prvním týmem vedla k dalším změnám. Na začátku sezóny 2006/2007 podepsal Westrum smlouvu se slavnou organizací Toronto Maple Leafs. Prožil zde podobný scénář jako v předchozích letech. Za slavné "Javorové listy" zasáhl do dvou utkání v NHL bez bodového zisku, zatímco většinu ročníku táhl z pozice ofenzivního lídra farmářský celek Toronto Marlies v AHL (70 zápasů, 57 bodů).

Na jaře roku 2007 dospěl Erik Westrum, kterému v té době blížila třicítka, k naprosto zásadnímu a zlomovému kariérnímu rozhodnutí. S vědomím, že v Severní Americe ho s největší pravděpodobností navždy čeká jen nálepka elitního farmářského hráče bez šance na stabilní a lukrativní roli v NHL, se rozhodl opustit kanadsko-americký systém. Zaměřil svou pozornost na vyspělé evropské ligy, kde se hraje techničtější hokej na širším kluzišti, což by přesně odpovídalo jeho vynikajícímu bruslení a kreativnímu myšlení. Volba padla na elitní švýcarskou NLA.

🇨🇭 Švýcarská hokejová pohádka v HC Ambrì-Piotta

Podpis smlouvy s klubem HC Ambrì-Piotta v létě 2007 změnil Westrumovi život. Tento malý, ale nesmírně hrdý klub sídlící v italsky mluvícím kantonu Ticino (v údolí Leventina) představuje ve švýcarském hokeji obrovský fenomén. Klub z vesničky o několika stovkách obyvatel pravidelně vyprodával legendární, avšak mrazivou arénu Valascia a vedl vyhecované derby proti bohatému celku HC Lugano. Fanoušci Ambrì patří k těm nejvášnivějším v celé Evropě a pro tento klub je hokej doslova náboženstvím.

Erik Westrum sem přijel jako velká zahraniční posila a okamžitě se do nového prostředí zamiloval. Širší švýcarská kluziště mu poskytla prostor, který v zámoří tolik postrádal. Už ve své první sezóně (2007/2008) zažil naprostý ofenzivní výbuch. Ve 50 zápasech základní části nasbíral neuvěřitelných 72 kanadských bodů za 33 gólů a 39 asistencí. Tyto výkony z něj okamžitě udělaly miláčka tribun. Fanoušci v Leventině obdivovali nejen jeho hokejové umění, ale především obrovské srdce, bojovnost a vášeň, se kterou oblékal modro-bílý dres.

V průběhu svého angažmá ve Švýcarsku se Westrum stal nejen ofenzivním lídrem, ale dokonce byl jmenován kapitánem týmu HC Ambrì-Piotta, což je pro zahraničního hráče (takzvaného importovaného hráče) v této zemi mimořádná pocta a výraz absolutního respektu ze strany kabiny i vedení. Z pozice cizince bez šance v NHL se stal jedním z nejrespektovanějších a nejlépe placených hokejistů na evropském kontinentu. Ve Švýcarsku oblékl v rámci krátkodobých výpomocí či hostování také dresy týmů HC Thurgau (ve druhé lize NLB) nebo dokonce i konkurenčního celku HC Lugano, avšak jeho srdce zůstalo vždy spjato s Ambrì.

🤕 Temná stránka sportu: Otřesy mozku a boj o zdraví

Švýcarská hokejová pohádka však měla velmi krutý a bolestivý konec. Hokej, zejména v elitních ligách, je nesmírně rychlý a kontaktní sport. Erik Westrum po celou svou kariéru nevyhýbal osobním soubojům a často se obětoval pro tým, což si na jeho těle vybralo krutou daň. Během svého působení ve Švýcarsku utrpěl několik těžkých zranění hlavy.

Definitivní a osudový úder přišel během sezóny 2011/2012. Po dalším tvrdém střetu na ledě utrpěl Westrum velmi vážný otřes mozku, který tentokrát přinesl trvalé a alarmující následky. Diagnóza takzvaného postkomočního syndromu (post-concussion syndrome) ukončila jeho hráčskou kariéru z hodiny na hodinu. Místo boje o góly a asistence musel Westrum svádět boj o návrat do běžného, civilního života. Následky otřesů mozku u něj, podobně jako u mnoha dalších profesionálních hokejistů, vyvolávaly dlouhotrvající bolesti hlavy, závratě, poruchy spánku, citlivost na světlo a hluk, a také těžké psychické stavy včetně depresivních propadů. Trvalo několik let velmi pomalé a obezřetné rekonvalescence, než se jeho zdravotní stav stabilizoval natolik, aby mohl plnohodnotně fungovat v občanském životě.

🇺🇸 Zisk bronzu s národním týmem USA

Předtím, než se přesunul do Evropy, zanechal Erik Westrum výraznou stopu i na mezinárodním reprezentačním fóru. V roce 2004 byl vedením amerického hokejového svazu nominován do seniorského národního týmu pro Mistrovství světa v ledním hokeji 2004, které se konalo v České republice (v pražské Sazka Areně a ostravské ČEZ Aréně).

Americký výběr na tomto turnaji nepatřil k největším papírovým favoritům, ale prezentoval se velmi pracovitým a kompaktním dojmem. Westrum na turnaji plnil důležitou roli velmi pracovitého a defenzivně odpovědného útočníka, který dodával týmu hloubku sestavy a energii do třetí nebo čtvrté formace. Tým Spojených států amerických dokázal na turnaji projít náročným pavoukem a po smolné semifinálové porážce se švédským výběrem nastoupil do boje o třetí místo. V divokém a atraktivním utkání proti reprezentaci Slovenska dokázali Američané zvítězit až po samostatných nájezdech. Erik Westrum tak mohl na ledě pražské arény oslavit zisk prestižní bronzové medaile z mistrovství světa, což je dodnes jeden z nejvýznamnějších úspěchů jeho sportovní kariéry. Během turnaje naskočil do devíti zápasů a zaznamenal velmi cenné tři vstřelené branky.

🏢 Návrat domů, rodina a občanský život

Po definitivním, vynuceném a bolestivém ukončení aktivní kariéry se Erik Westrum vrátil společně se svou rodinou zpět do Spojených států amerických, konkrétně zpět do své domovské Minnesoty. Přechod z role uctívaného profesionálního sportovce a modly švýcarských fanoušků zpět k běžnému občanskému životu po těžkém zranění mozku byl nesmírně obtížný.

Postupem času však dokázal tyto překážky překonat. Své bohaté zkušenosti, strategické myšlení a lásku k hokeji neopustil úplně. Začal se angažovat v trénování mládežnických týmů ve svém domovském státě, kde předává znalosti dalším generacím v rámci minnesotského hokejového ekosystému. Kromě toho se připojil ke komunitě bývalých hráčů, kteří se snaží šířit osvětu o problematice otřesů mozku a bezpečnosti ve sportu, aby pomohl ochránit budoucí generace mladých hokejistů před osudem, který potkal jeho samotného.

🧠 Herní profil a zhodnocení kariéry

Erik Westrum představoval archetyp takzvaného "playmakera" (tvůrce hry). Jeho největší hokejovou zbraní nebyly bleskurychlé nohy nebo schopnost drtit soupeře u mantinelů, ale jeho hlava a hokejové IQ. Dokázal naprosto excelentně zpomalit hru v útočném pásmu, vylákat na sebe obránce soupeře a milimetrově přesnou přihrávkou najít neobsazeného spoluhráče. Měl vynikající vidění ledové plochy a velmi rychlé ruce při vhazování.

Jeho kariéra je do značné míry obětí doby a tehdejšího stylu NHL. V éře před výraznějšími pravidlovými změnami (před rokem 2005) vládly v NHL defenzivní systémy a obrovští urostlí centři (jako byl například Joe Thornton). Pro tvořivé, ale fyzicky subtilnější hráče (s parametry kolem 183 cm) bylo téměř nemožné prosadit se do prvních dvou formací týmů NHL, aniž by na nich nebyla postavena celá hra týmu. Na nižších úrovních a následně v taktičtější a na širším kluzišti hrané švýcarské lize však jeho genialita zářila naplno.

📊 Statistiky

Tato tabulka detailně mapuje základní část klíčových soutěží, kterými Erik Westrum prošel, a ukazuje obrovský bodový rozdíl mezi jeho působením v NHL, na farmách v AHL a následně ve Švýcarsku.

Sezóna	Tým	Liga	Zápasy	Góly	Asistence	Body	Trestné minuty
1997/98	University of Minnesota	NCAA	39	7	16	23	51
1998/99	University of Minnesota	NCAA	43	9	26	35	68
1999/00	University of Minnesota	NCAA	39	27	26	53	81
2000/01	University of Minnesota	NCAA	42	26	31	57	88
2001/02	Springfield Falcons	AHL	73	14	39	53	137
2002/03	Utah Grizzlies	AHL	70	14	28	42	110
2003/04	Utah Grizzlies	AHL	56	14	18	32	103
2003/04	Phoenix Coyotes	NHL	15	1	1	2	20
2004/05	Utah Grizzlies	AHL	80	18	15	33	117
2005/06	Houston Aeros	AHL	71	34	64	98	138
2005/06	Minnesota Wild	NHL	10	0	1	1	2
2006/07	Toronto Marlies	AHL	70	23	34	57	135
2006/07	Toronto Maple Leafs	NHL	2	0	0	0	0
2007/08	HC Ambrì-Piotta	NLA	50	33	39	72	106
2008/09	HC Ambrì-Piotta	NLA	29	21	18	39	87
2009/10	HC Ambrì-Piotta	NLA	38	10	16	26	50
2010/11	HC Ambrì-Piotta	NLA	11	2	3	5	22
2011/12	HC Ambrì-Piotta	NLA	8	1	4	5	16
Celkem NHL			27	1	2	3	22
Celkem AHL			420	117	198	315	740
Celkem NLA			136	67	80	147	281

💡 Pro laiky

Otřesy mozku (postkomoční syndrom) jsou v současném profesionálním hokeji obrovským a často velmi smutným tématem, které postihlo právě i Erika Westruma. Zjednodušeně řečeno, při velmi tvrdém nárazu hlavy na mantinel, o rameno protihráče, nebo po pádu na ledovou plochu dochází k tomu, že mozek, který "plave" v mozkomíšním moku uvnitř lebky, prudce narazí na samotnou vnitřní stěnu kosti.

Tento náraz způsobí jakési "krátké spojení" v neuronové síti. Zatímco dříve se otřesy mozku bagatelizovaly a hráči se často vraceli na led jen s lehkou závratí nebo s tím, že jim takzvaně "zazvonilo v uších", moderní medicína odhalila obrovská rizika. Opakované otřesy mozku mohou vést k trvalému a nevratnému poškození. Hráči s postkomočním syndromem trpí tím, že nemohou spát, cítí neustálé bolesti hlavy, nesnesou ani rozsvícenou žárovku v místnosti (protože ostré světlo jim způsobuje obrovské bolesti očí a hlavy) a nemohou vykonávat ani ty nejzákladnější každodenní úkony, jako je například čtení knihy nebo obyčejný rozhovor, aniž by je to extrémně vyčerpalo. Právě proto dnes hokejové ligy na celém světě tak přísně a nekompromisně trestají zásahy směřované na oblast hlavy a krku.

Zdroje