Ching Johnson

Rozbalit box

Obsah boxu

Ivan Wilfred „Ching“ Johnson (7. prosince 1897 – 16. června 1979) byl kanadský profesionální hokejový obránce, který se stal jednou z prvních skutečných celebrit National Hockey League (NHL). V letech 1926 až 1938 byl pilířem obrany týmů New York Rangers a na sklonku kariéry New York Americans.

Johnson byl prototypem moderního silového obránce. V éře, kdy hokejisté byli často menších postav, Johnson vyčníval svou mohutnou figurou (95 kg), fyzickou hrou a neustálým úsměvem, kterým častoval soupeře i poté, co je tvrdě srazil k ledu. Byl klíčovou postavou týmu Rangers, který získal Stanley Cup v letech 1928 a 1933.

Jeho popularita v New Yorku ve 20. a 30. letech byla srovnatelná s hvězdami baseballu, jako byl Babe Ruth. Fanoušci v Madison Square Garden skandovali jeho jméno pokaždé, když se dotkl puku. V roce 1958 byl uveden do Hokejové síně slávy.

⏳ Mládí a původ přezdívky

Ivan Johnson se narodil ve Winnipegu v provincii Manitoba. Vyrůstal v drsném prostředí kanadského západu, což formovalo jeho odolnost.

Kontroverzní přezdívka

Jeho přezdívka „Ching“ (kterou používal raději než své křestní jméno Ivan) vznikla v dětství a provázela ho celý život.

Původ: Historici se shodují, že přezdívka vznikla kvůli jeho vzhledu ve spojení s dobovými (dnes rasově necitlivými) stereotypy. Když se Ivan usmál, jeho oči se přivřely do úzkých štěrbin, což jeho vrstevníkům připomínalo asijské rysy. Fanoušci Rangers později skandovali: „Ching, Ching, Chinaman!“, což bylo v kontextu 20. let bráno jako projev náklonnosti k oblíbenému hráči, ačkoliv z dnešního pohledu je to problematické.
Přijetí: Johnson sám přezdívku přijal za svou a dokonce ji používal v podpisech.

🎖️ Peklo první světové války

Než se stal hokejovou hvězdou, prošel Ching Johnson peklem, které navždy změnilo jeho pohled na bolest a strach. V roce 1916, ve věku 18 let, narukoval do kanadské armády, aby bojoval v první světové válce.

Služba: Sloužil u kanadského expedičního sboru (CEF) ve Francii a Belgii.
Bojové nasazení: Účastnil se jedněch z nejkrvavějších bitev konfliktu, včetně bitvy u Passchendaele a na Sommě.
Zranění: Během bojů byl zasažen bojovým plynem (pravděpodobně yperitem), což mu způsobilo doživotní dýchací potíže, a utrpěl zranění nohy šrapnelem.
Návrat: Když se v roce 1919 vrátil do Kanady, byl zoceleným mužem, kterého nic na hokejovém hřišti nemohlo vyděsit. Později často říkal: „Hokej? To je zábava. Válka, to byla práce.“ Tato zkušenost vysvětluje jeho neustálý úsměv během zápasů – prostě byl šťastný, že je naživu a hraje hru.

🏒 Cesta k profesionalismu: Pozdní start

Většina hvězd NHL začíná svou kariéru v 18 nebo 20 letech. Ching Johnson byl výjimkou. Kvůli válce a následnému zotavování začal s vážným hokejem až mnohem později.

Po válce pracoval pro společnost Winnipeg Electric Company a hrál za jejich firemní tým.

Minneapolis Millers: Jeho výkony v poloprofesionálních ligách přilákaly pozornost. Přesunul se do USA, kde hrál za tým **Minneapolis Millers** v lize AHA (American Hockey Association).
Hvězda nižší ligy: V Minneapolisu se stal miláčkem davů. Jeho styl, kdy s úsměvem drtil soupeře o mantinel, byl divácky atraktivní. V roce 1926, ve věku 28 let (což byl věk, kdy jiní končili), si ho všimli skauti nově vznikajícího týmu NHL.

🗽 Vstup do NHL: Zrození New York Rangers (1926)

Rok 1926 byl pro NHL revoluční. Liga expandovala do USA a v New Yorku vznikl druhý tým (vedle již existujících Americans) – New York Rangers.

Legendární manažer a trenér Lester Patrick dostal za úkol sestavit tým od nuly. Patrick hledal hráče, kteří by byli nejen dobří, ale také odolní a schopní přežít tlak New Yorku.

Podpis smlouvy: Patrick koupil Chinga Johnsona a jeho obranného partnera Taffyho Abela z Minneapolisu. Zaplatil za ně tehdy astronomickou částku (údajně 6 000 dolarů).
Pochybnosti: Mnozí kritici tvrdili, že Johnson je ve 28 letech příliš starý na to, aby začínal v NHL jako nováček.
Debut: Johnson všechny umlčel hned v prvním zápase. Jeho fyzická přítomnost na ledě byla okamžitá. Spolu s Taffym Abelem vytvořili obrannou dvojici, která byla neprostupná. Abel byl velký a silný, Johnson byl velký, silný a překvapivě mobilní.

Broadway Ching

New York 20. let ("Roaring Twenties") byl městem jazzu, prohibice a okázalosti. Ching Johnson do tohoto světa zapadl dokonale.

Vzhled: Johnson byl nepřehlédnutelný. Měl výraznou čelist, široký úsměv a velmi brzy začal plešatět, což v té době nebylo u sportovců běžné (většina nosila vlasy načesané dozadu). Johnson svou pleš neskrýval, naopak ji hrdě vystavoval.
Povaha: Byl to showman. Miloval noční život, byl přátelský k novinářům a fanoušci ho zbožňovali. Stal se tváří klubu. Zatímco hvězdný útočník Frank Boucher byl tichý gentleman a bratři Cookové (Bill Cook, Bun Cook) byli dříči, Johnson byl charisma týmu.

Jeho styl hry definoval identitu Rangers jako týmu, který hraje pohledný, ale tvrdý hokej. Johnson zavedl do hry prvky, které byly na hranici pravidel, ale vždy s takovým šarmem, že mu rozhodčí často odpouštěli.

🎪 Finále 1928: Cirkus, trenér v brance a první pohár

Sezóna 1927–1928 přinesla jeden z nejpodivuhodnějších příběhů v dějinách sportu. New York Rangers, teprve ve své druhé sezóně existence, se probojovali do finále Stanley Cupu proti Montreal Maroons.

Kvůli termínové kolizi s hostováním cirkusu Ringling Bros. and Barnum & Bailey v Madison Square Garden museli Rangers odehrát všechny zápasy finálové série na ledě soupeře v Montrealu. Byli bezdomovci ve vlastním finále.

Zápas č. 2: Noc Lestera Patricka

Nejkritičtější moment nastal ve druhém zápase série.

Zranění brankáře: Brankář Rangers Lorne Chabot byl zasažen pukem do oka a nemohl pokračovat. V té době týmy neměly náhradní brankáře.
Odmítnutí pomoci: Trenér Maroons Eddie Gerard odmítl povolit Rangers použít jakéhokoli kvalitního brankáře z hlediště (což bylo tehdy zvykem). Chtěl kontumační výhru.
Rozhodnutí: Manažer a trenér Rangers, 44letý Lester Patrick, se rozhodl jít do branky sám. Nikdy předtím nechytal.

Zde přichází klíčová role Chinga Johnsona.

Živá zeď: Lester Patrick řekl svým obráncům: „Chlapci, nenechte je na mě střílet.“ Ching Johnson a jeho parťák Taffy Abel vzali tento rozkaz doslova.
Výkon: Johnson odehrál téměř celý zbytek zápasu bez střídání. Srážel hráče Maroons, blokoval střely vlastním tělem a čistil prostor před nezkušeným "brankářem". Díky jejich heroické obraně Patrick inkasoval pouze jednou a Rangers vyhráli 2:1 v prodloužení.

Rangers nakonec vyhráli celou sérii 3:2 na zápasy a získali svůj první Stanley Cup. Ching Johnson, který v sérii odehrál nelidské porce minut, byl oslavován jako hrdina, který umožnil zázrak.

🤕 Muž tisíce stehů

Ching Johnson byl známý nejen svými úspěchy, ale i svou nezničitelností. Jeho tělo bylo mapou jeho kariéry. Často se o něm psalo jako o muži, který drží pohromadě jen díky chirurgickým nitím.

Legendární odolnost: Během kariéry utrpěl zlomeninu čelisti (nosil speciální ocelovou ochranu, která vypadala jako koňský postroj), zlomeninu holenní kosti, lícní kosti a nespočet tržných ran.
Úsměv přes bolest: Co soupeře děsilo nejvíce, byla jeho reakce na zranění. Když ho trefili hokejkou do obličeje a tekla mu krev, Johnson se jen široce usmál (často bezzubým úsměvem) a řekl: „To je všechno, co umíš?“
Ocelová čelist: Po jedné zlomenině čelisti nastupoval s podomácku vyrobenou "klecí" na obličeji, což z něj dělalo ještě hrozivější zjev. Vypadal jako gladiátor.

Styl hry: Ivan Hrozný

Jeho další přezdívka, „Ivan the Terrible“ (Ivan Hrozný), odkazovala na jeho křestní jméno a nemilosrdnost. Johnson zavedl do NHL styl "bodycheckingu", který byl do té doby vzácný. Nebyl zákeřný, ale byl tvrdý. Jeho specialitou bylo narazit útočníka na mantinel takovou silou, že se mantinel otřásl a zvuk se rozlehl celou halou.

Přesto byl jedním z nejčistších "tvrdých" hráčů. Respektoval pravidla (v rámci možností doby) a soupeři si ho vážili. Nikdy neútočil zezadu a nikdy se nemstil na menších hráčích, pokud si nezačali.

🏆 Druhý Stanley Cup (1933)

V sezóně 1932–1933 byli Rangers na vrcholu sil. Tým dozrál. Útok vedla "Bread Line" (Bratři Cookové a Frank Boucher) a obraně stále vládl Ching Johnson, nyní již jako zkušený veterán (35 let).

Finále proti Torontu: Rangers se utkali s Toronto Maple Leafs, týmem plným hvězd "Kid Line" (Conacher, Primeau, Jackson). Byla to srážka nejlepšího útoku (Toronto) s nejlepší obranou (Rangers).
Johnsonova role: Johnsonovým úkolem bylo zastavit Charlieho Conachera, "Velkého bombardéra". Johnson využíval své síly a dosahu hokejky, aby Conachera vytlačil ze střeleckých pozic.
Vítězství: Rangers vyhráli sérii 3:1 na zápasy. Rozhodující gól vstřelil Bill Cook v prodloužení čtvrtého zápasu. Pro Johnsona to byl druhý a poslední Stanley Cup.

⭐ All-Star a uznání

Ačkoliv oficiální All-Star zápasy začaly až později (první neoficiální v roce 1934 na počest Ace Baileyho), Johnson byl pravidelně volen do All-Star týmů novináři a trenéry.

Nominace: Byl vybrán do prvního nebo druhého All-Star týmu NHL v letech 1931, 1932, 1933 a 1934.
Hart Trophy: V roce 1932 skončil druhý v hlasování o Hart Memorial Trophy (nejužitečnější hráč ligy), hned za Howiem Morenzem. To, že se defenzivní obránce umístil tak vysoko v éře útočných hvězd, svědčí o jeho dominanci.

📉 Ústup ze slávy a konec v Rangers

V polovině 30. let začal čas dohánět i "Železného muže". Hokej se zrychloval a Johnsonovi táhlo na čtyřicítku. Jeho tělo, zdevastované válkou a stovkami zápasů, potřebovalo odpočinek, který mu Ching nedopřál.

V sezóně 1936–1937, po 11 sezónách v dresu Rangers, bylo jasné, že jeho dny na Broadwayi jsou sečteny. Lester Patrick, který ho objevil a udělal z něj hvězdu, musel udělat těžké rozhodnutí. Tým potřeboval omladit.

🔄 Poslední štace: New York Americans (1937–1938)

V roce 1937 se Lester Patrick, manažer Rangers, rozhodl neprodloužit smlouvu se svou ikonou. Bylo to čistě byznysové rozhodnutí, ale pro fanoušky to byl konec jedné éry. Ching Johnson však ještě nechtěl končit. Cítil, že má v sobě ještě jednu sezónu.

Podepsal smlouvu s konkurenčním týmem New York Americans.

Domov důchodců: Tým Americans byl v té době známý tím, že sbíral stárnoucí hvězdy, které ostatní týmy odepsaly. Johnson se v kabině potkal s dalšími legendami na sklonku kariéry, jako byli Hap Day, Sweeney Schriner (který byl tehdy mladý, ale tým měl pověst mixu mládí a veteránů) a Nels Stewart.
Atmosféra: Byla to zvláštní sezóna. Johnson oblékal dres s hvězdami a pruhy (Americans), ale hrál ve stejné hale (Madison Square Garden), kde strávil 11 let jako Ranger. Fanoušci Rangers ho však nevypískali; naopak, vítali ho potleskem, kdykoliv nastoupil na led, i když v dresu soupeře.

Definitivní konec (1938)

Sezóna 1937–1938 ukázala, že čas nelze zastavit. Johnson odehrál 31 zápasů, ale jeho rychlost byla pryč. Zůstala jen síla a úsměv.

Incident: V jednom ze svých posledních zápasů se srazil s mladým hráčem soupeře. Místo rvačky mu Johnson pomohl vstát, poplácal ho po zádech a řekl: „Dobrý hit, chlapče.“ Byl to moment, který symbolizoval předání žezla.
Odchod: Po skončení sezóny, ve věku 40 let, Ivan „Ching“ Johnson definitivně ukončil aktivní hráčskou kariéru v NHL.

⚖️ Muž v pruhovaném: Rozhodčí Johnson

Většina hráčů po kariéře trénuje nebo podniká. Ching Johnson si vybral cestu, která byla pro bývalého "zlého muže" a nejtrestanějšího hráče paradoxní. Stal se **čárovým rozhodčím NHL**.

Motivace: Miloval hru a chtěl zůstat v centru dění.
Styl: Jako rozhodčí byl oblíbený. Hráči ho respektovali, protože věděli, že "Ivan Hrozný" viděl a zažil všechno. Když musel roztrhnout bitku, stačilo, aby se usmál svým slavným úsměvem a sevřel rváče do svého medvědího objetí. Nikdo si nedovolil diskutovat s mužem, který měl ocelovou čelist.
Trvání: Tato epizoda trvala několik sezón, než se přesunul k trénování.

👔 Trenérská anabáze: Washington Lions

Ve 40. letech se Johnson přesunul do trenérské role v nižších ligách (AHL/EAHL). Jeho nejvýznamnější štací byl tým **Washington Lions**.

Washington: Toto město se stalo jeho novým domovem. Zamiloval si oblast kolem hlavního města USA.
Úspěchy: Jako trenér byl spíše motivátorem než taktikem. Jeho svěřenci ho milovali pro jeho historky z války a z éry Rangers. Učil je, že hokej musí bavit, i když bolí.

🏗️ Život po hokeji: Budovatel

Po definitivním odchodu ze světa profesionálního hokeje se Johnson usadil v oblasti Washingtonu D.C. (konkrétně v Silver Spring v Marylandu). Využil svou fyzickou sílu a organizační schopnosti v úplně jiném odvětví.

Stavebnictví: Založil a vedl úspěšnou stavební firmu. Podílel se na výstavbě infrastruktury v rychle rostoucím poválečném Washingtonu.
Rodinný život: Byl oddaným otcem a dědečkem. Na rozdíl od mnoha bývalých hráčů, kteří po kariéře trpěli finančními problémy nebo alkoholismem, Johnson vedl spořádaný a úspěšný život. Byl známý svou pohostinností a stále dobrou náladou.

🏛️ Cesta do Síně slávy (1958)

Na Chinga Johnsona se nezapomnělo. V roce 1958, dvacet let po skončení kariéry, se dočkal nejvyššího ocenění.

Uvedení: Byl zvolen do Hokejové síně slávy.
Význam: Byl jedním z prvních tzv. "defenzivních obránců", kteří byli uvedeni. Síň slávy tím uznala, že přínos hráče se neměří jen góly a asistencemi, ale také schopností bránit, vést tým a bavit diváky. Johnson byl průkopníkem moderní obranné hry – tvrdé, ale férové.

Setkání legend

Při ceremoniálech a výročích Rangers se Johnson rád vracel do New Yorku. I v 70 letech, když vstoupil do Madison Square Garden, lidé vstávali a tleskali. Byl živoucím mementem zlatých časů 20. let.

⚰️ Odchod Ivana Hrozného (1979)

Ivan „Ching“ Johnson zemřel 16. června 1979 v Silver Spring ve státě Maryland ve věku 81 let. Do posledních dnů si zachoval svůj pověstný optimismus a smysl pro humor.

Odkaz: Když zemřel, New York Times mu věnovaly rozsáhlý nekrolog, který připomínal nejen jeho hokejové úspěchy, ale i jeho službu ve světové válce a jeho charisma. Odešel jako jeden z posledních původních „Original Rangers“ z roku 1926.

🏛️ Dědictví: Číslo 3 a kultura Rangers

Johnsonův vliv na kulturu New York Rangers je hmatatelný dodnes. Byl prvním v dlouhé řadě tvrdých, oblíbených obránců, kteří definovali tento klub (později následovali hráči jako Harry Howell nebo Jeff Beukeboom).

Ačkoliv jeho číslo 3 bylo později vyřazeno na počest Harryho Howella (v roce 2009), fanoušci historie vědí, že prvním nositelem této legendární trojky byl smějící se obr Ching Johnson.

👶 Pro laiky: Proč je Ching Johnson legenda?

Smějící se válečník: Představte si hráče, který vyleze ze zákopů první světové války, kde ho zasáhl plyn, a pak hraje hokej. Když ho soupeř praštil hokejkou do obličeje, Ching se na něj usmál a zeptal se: "To je všechno?" Bolest pro něj po válce nic neznamenala.
Ochránce trenéra: Byl u jednoho z nejslavnějších momentů historie (1928), kdy se 44letý trenér musel postavit do branky ve finále Stanley Cupu. Johnson tehdy hrál jako posedlý, skákal do střel a prakticky nedovolil soupeři na trenéra vystřelit. Bez něj by ten zázrak nebyl možný.
První hokejová celebrita v NY: V době Great Gatsbyho byl Johnson králem New Yorku. Lidé nechodili na hokej, chodili na "Chinga".

📊 Statistiky kariéry

Statistiky Ivana Johnsona nejsou oslnivé v počtu gólů (byl defenzivní obránce), ale všimněte si počtu trestných minut (TM). V té době se za fauly udělovaly kratší tresty, takže nasbírat přes 80 minut za sezónu znamenalo být v konfliktu v každém zápase.

Základní část a play-off v NHL

Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM	Play-off Z	Play-off G	Play-off A	Play-off B
1926–27	New York Rangers	NHL	27	3	2	5	66	2	1	0	1
1927–28	New York Rangers	NHL	42	10	9	19	146	9	1	1	2
1928–29	New York Rangers	NHL	8	0	0	0	14	6	0	0	0
1929–30	New York Rangers	NHL	30	3	3	6	82	4	0	0	0
1930–31	New York Rangers	NHL	44	2	6	8	77	4	1	0	1
1931–32	New York Rangers	NHL	47	3	10	13	106	7	2	0	2
1932–33	New York Rangers	NHL	48	8	9	17	127	8	1	0	1
1933–34	New York Rangers	NHL	48	2	6	8	86	2	0	0	0
1934–35	New York Rangers	NHL	29	2	3	5	34	4	0	0	0
1935–36	New York Rangers	NHL	47	5	3	8	58	—	—	—	—
1936–37	New York Rangers	NHL	35	0	0	0	2	9	0	1	1
1937–38	New York Americans	NHL	31	0	0	0	10	6	0	0	0
Celkem		NHL	436	38	51	89	808	61	6	2	8

Zdroje