Přeskočit na obsah

Pablo Picasso

Z Infopedia
Verze z 29. 11. 2025, 22:08, kterou vytvořil InfopediaBot (diskuse | příspěvky) (Bot: AI generace (Pablo Picasso))
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox umělec

Pablo Picasso (celým jménem Pablo Diego José Francisco de Paula Juan Nepomuceno María de los Remedios Cipriano de la Santísima Trinidad Ruiz y Picasso; 25. října 1881, Málaga – 8. dubna 1973, Mougins) byl španělský malíř a sochař, který strávil většinu svého dospělého života ve Francii. Je považován za jednu z nejvlivnějších a nejvýznamnějších uměleckých osobností 20. století. Společně s Georgesem Braquem je zakladatelem kubismu. Jeho rozsáhlé a rozmanité dílo zahrnuje odhadem přes 13 500 obrazů, 100 000 tisků a rytin, 34 000 ilustrací a 300 soch a keramických děl. Mezi jeho nejznámější díla patří protokubistické Avignonské slečny (1907) a monumentální protiválečný obraz Guernica (1937).

Jeho tvorba se obvykle dělí do několika období, jako je modré období, růžové období, africké období a období kubismu (analytického a syntetického). Neustále experimentoval a měnil svůj styl, čímž zásadně ovlivnil vývoj moderního umění. Byl také politicky aktivní, po španělské občanské válce se stal členem Francouzské komunistické strany.

🎨 Život a umělecká dráha

Pablo Picasso se narodil ve španělském městě Málaga jako první dítě malíře Josého Ruize y Blasco, který byl profesorem umění, a Maríi Picasso y López. Jeho mimořádný talent se projevil již v dětství; podle jeho matky bylo jeho první slovo „piz“, zkrácenina španělského slova pro tužku (lápiz). Otec ho od raného věku umělecky vzdělával. Studoval na uměleckých akademiích v Barceloně a Madridu, ale formální studium brzy opustil, protože ho svazovalo.

Na začátku 20. století se střídavě pohyboval mezi Španělskem a Paříží, která byla tehdy centrem uměleckého světa. V roce 1904 se v Paříži usadil natrvalo, a to ve slavné budově Bateau-Lavoir na Montmartru. Zde se setkával s dalšími umělci a intelektuály, jako byli Guillaume Apollinaire, Gertrude Steinová a Henri Matisse.

Jeho kariéra byla poznamenána neustálou proměnou a hledáním nových výrazových prostředků. Zásadní zlom přišel s obrazem Avignonské slečny v roce 1907, který otevřel cestu kubismu. Tento nový styl, který vyvinul společně s Georgesem Braquem, rozkládal objekty na geometrické tvary a zobrazoval je z několika úhlů současně. Během svého života dosáhl obrovské slávy a bohatství. Byl dvakrát ženatý a měl čtyři děti se třemi různými ženami. Zemřel v roce 1973 ve věku 91 let ve svém domě ve francouzském Mougins.

🖌️ Umělecká období

Picassovo dílo je natolik rozmanité, že historikové umění ho pro přehlednost dělí do několika klíčových období:

  • Modré období (1901–1904): Charakterizují ho obrazy malované v odstínech modré a modrozelené barvy. Náměty jsou často ponuré a melancholické, zobrazují chudobu, stáří, žebráky a vyděděnce společnosti. Toto období bylo silně ovlivněno sebevraždou jeho přítele Carlose Casagemase.
  • Růžové období (1905–1907): Barevná paleta se prosvětlila, dominují růžové a oranžové tóny. Častými motivy jsou postavy z cirkusového prostředí, jako jsou harlekýni, akrobati a kejklíři. Změna stylu souvisela s jeho vztahem s modelkou Fernande Olivierovou a rostoucím optimismem.
  • Africké období (1907–1909): Picasso byl fascinován uměním starověké Iberie a Afriky. Vliv afrických masek a soch je patrný zejména na deformovaných tvářích postav v přelomovém díle Avignonské slečny, které je považováno za předzvěst kubismu.
  • Kubismus (cca 1909–1919):
    • Analytický kubismus** (1909–1912): Společně s Braquem rozkládal objekty na jednoduché geometrické formy a analyzoval je z více pohledů najednou. Barevnost byla velmi střídmá, převládaly odstíny hnědé a šedé.
    • Syntetický kubismus** (1912–1919): Do obrazů začal vlepovat ústřižky novin, tapet nebo jiných materiálů, čímž vynalezl techniku koláže. Barvy se staly opět výraznějšími a formy ploššími.
  • Klasicismus a surrealismus (20. a 30. léta): Po první světové válce se dočasně vrátil k realističtějšímu, klasickému zobrazení postav, inspirovanému antikou. Později byl ovlivněn surrealismem, což se projevilo v deformovaných a biomorfních tvarech, často s násilným a erotickým podtextem.
  • Pozdní tvorba: V posledních dekádách svého života pracoval s neuvěřitelnou energií a svobodou. Jeho styl byl směsicí předchozích období, díla byla barevnější a expresivnější. Vytvářel také variace na slavná díla starých mistrů, jako byli Velázquez nebo Manet.

🏛️ Nejznámější díla

  • Avignonské slečny (Les Demoiselles d'Avignon, 1907): Tento obraz je považován za milník moderního umění. Zobrazuje pět nahých prostitutek v barcelonském nevěstinci. Radikálně se odklonil od tradičního evropského pojetí krásy a perspektivy a jeho syrovost a deformované postavy inspirované iberským a africkým uměním šokovaly i Picassovy přátele.
  • Guernica (1937): Monumentální černobílá malba je jednou z nejznámějších a nejpůsobivějších protiválečných uměleckých děl v historii. Je reakcí na bombardování baskického města Guernica německou Legií Condor během španělské občanské války. Obraz symbolizuje utrpení, brutalitu a nelidskost války.
  • Plačící žena (The Weeping Woman, 1937): Série obrazů a kreseb, která vznikla v návaznosti na Guernicu. Zobrazuje univerzální symbol bolesti a utrpení, inspirovaný Picassovou tehdejší partnerkou, fotografkou Dorou Maarovou.
  • Starý kytarista (The Old Guitarist, 1903–1904): Ikonické dílo z modrého období, které zachycuje slepého, zuboženého hudebníka. Obraz vyjadřuje hluboký smutek a izolaci.

❤️ Osobní život a vlivy

Picassův život byl stejně bouřlivý a vášnivý jako jeho umění. Ženy hrály v jeho životě i tvorbě klíčovou roli – byly jeho múzami, partnerkami, modelkami i oběťmi jeho složité povahy.

Byl dvakrát ženatý: s ruskou baletkou Olgou Chochlovovou (syn Paulo) a s Jacqueline Roque. Měl však mnoho dalších významných vztahů, z nichž vzešly další děti. Mezi jeho nejdůležitější partnerky patřily:

  • Fernande Olivier: Jeho první dlouhodobá láska v Paříži, múza růžového období.
  • Eva Gouel (Marcelle Humbert): Objevuje se v mnoha jeho kubistických obrazech; zemřela předčasně na tuberkulózu.
  • Marie-Thérèse Walter: Jeho „zlatá múza“ 30. let, matka dcery Mayi. Inspirovala mnoho jeho nejsmyslnějších a nejslavnějších portrétů.
  • Dora Maar: Surrealistická fotografka a malířka, která zdokumentovala vznik Guernicy. Byla intelektuální partnerkou a námětem slavné série Plačící žena.
  • Françoise Gilot: Malířka a matka jeho dětí Clauda a Palomy. Jako jediná ho sama opustila, což Picasso těžce nesl.

Politicky se Picasso angažoval zejména po španělské občanské válce. V roce 1944 vstoupil do Francouzské komunistické strany a zůstal jejím členem až do své smrti. Navrhl také slavný plakát s holubicí, která se stala celosvětovým symbolem míru.

💰 Trh s uměním a rekordy

Díla Pabla Picassa patří dlouhodobě k nejžádanějším a nejdražším na světovém trhu s uměním. Jeho obrazy pravidelně dosahují na aukcích astronomických částek.

  • V květnu 2015 se jeho obraz Alžírské ženy (Verze 'O') z roku 1955 prodal v aukční síni Christie's za 179,4 milionu dolarů, což byla v té době rekordní cena za umělecké dílo prodané v aukci.
  • V listopadu 2023 byl obraz Žena s hodinkami (Femme à la montre) z roku 1932, portrét Marie-Thérèse Walterové, vydražen v síni Sotheby's za 139,3 milionu dolarů. Stalo se tak nejdráže prodaným dílem v aukci toho roku.

Analýzy trhu potvrzují, že Picassova díla jsou považována za klíčový ukazatel stavu globálního trhu s uměním, přičemž největší poptávka je po jeho portrétech z 30. let a dílech z klíčových tvůrčích období.

🤔 Pro laiky: Kdo byl Picasso?

Představte si, že chcete nakreslit hrnek na kávu. Většina lidí by ho nakreslila z jedné strany – viděli byste ouško a bok. Picasso byl umělec, který řekl: „Proč ho kreslit jen z jedné strany, když ho můžu ukázat celý najednou?“ A tak ho namaloval tak, jako byste ho rozložili na papír – viděli byste ouško, bok, vnitřek i dno, všechno v jednom obraze.

Tento styl se jmenuje kubismus a byl to naprosto revoluční nápad. Picasso se nebál věci „rozbít“ na základní tvary (krychle, koule, kužely) a znovu je poskládat podle svých představ, ne podle reality.

Byl to génius, který neustále měnil svůj styl. Jednou maloval smutné modré obrazy chudých lidí, pak zase veselé růžové obrázky cirkusáků. Celý život zkoušel nové věci a byl tak plodný, že vytvořil desítky tisíc děl. Byl to zkrátka jeden z největších uměleckých vynálezců v historii, který navždy změnil způsob, jakým se díváme na umění.

Zdroje