Brad Park
Obsah boxu
Douglas Bradford „Brad“ Park (* 6. července 1948, Toronto) je bývalý kanadský hokejový obránce a trenér. Je všeobecně považován za jednoho z nejlepších obránců v historii NHL a často bývá označován titulem „nejlepší obránce, který nikdy nezískal Norris Trophy“.
Parkova kariéra je definována jeho rivalitou s Bobbym Orrem a později Denisem Potvinem. Park skončil v hlasování o James Norris Memorial Trophy (pro nejlepšího obránce ligy) celkem šestkrát na druhém místě – čtyřikrát za Orrem a dvakrát za Potvinem. Přesto byl Park komplexním hráčem, který vynikal v ofenzivě, tvrdé hře do těla i ve vůdčích schopnostech. Byl klíčovou postavou New York Rangers i Boston Bruins a hrdinou Série století 1972. V roce 1988 byl uveden do Hokejové síně slávy.
⏳ Ikona New York Rangers
Brad Park byl draftován týmem New York Rangers v roce 1966 jako celková dvojka. Do NHL naskočil v roce 1968 a okamžitě změnil dynamiku týmu. Rangers, kteří byli dlouho průměrným mužstvem, našli v Parkovi svého generála na modré čáře.
Park byl prototypem moderního „two-way“ obránce. Uměl vyvést puk, založit útok, ale zároveň byl nesmlouvavým v defenzivě. Jeho bodyčeky byly obávané. V sezóně 1971/1972 dovedl Rangers až do finále Stanley Cupu, kde se střetli s Bostonem vedeným Bobbym Orrem. Ačkoliv Rangers prohráli, Parkův výkon upevnil jeho pozici jako druhého nejlepšího obránce světa. V New Yorku se stal miláčkem publika a v roce 1974 byl jmenován kapitánem týmu.
🇷🇺 Hrdina Série století 1972
Parkova role v legendární Sérii století proti Sovětskému svazu je často neprávem přehlížena. Protože Bobby Orr byl zraněný a nemohl hrát, Brad Park převzal roli lídra kanadské obrany.
Odehrál všech 8 zápasů, nasbíral 5 bodů (1 gól, 4 asistence) a strávil na ledě obrovské množství času. Byl to on, kdo musel čelit nejlepším sovětským útokům (v čele s Charlamovem a Jakusševem) a zároveň podporovat ofenzivu. V klíčovém osmém zápase v Moskvě to byl právě Park, kdo založil akci vedoucí k vyrovnávacímu gólu Phila Esposita, který vrátil Kanadu do hry. Po sérii byl vyhlášen nejužitečnějším hráčem Kanady (MVP) hned po Philu Espositovi a Paulu Hendersonovi.
🔁 Obchod století: Z nepřítele medvědem
7. listopadu 1975 se stal jeden z nejšokujivějších obchodů v historii NHL. New York Rangers a Boston Bruins byli v té době nesmiřitelní rivalové. Generální manažer Rangers Emile Francis se však rozhodl k radikálnímu řezu.
Vyměnil svého kapitána Brada Parka a centra Jeana Ratellea do Bostonu za superhvězdu Phila Esposita a obránce Carola Vadnaise. Pro Parka to byl šok. Nenáviděl Boston. V rozhovorech předtím často kritizoval hráče Bruins. Najednou si měl obléknout jejich dres.
Nástupce Bobbyho Orra
Příchod do Bostonu byl pro Parka o to těžší, že měl v podstatě nahradit Bobbyho Orra, jehož kariéra byla ničena zraněními kolen. Park tuto výzvu přijal s grácií. Pod trenérem Donem Cherrym zapadl do systému Bruins dokonale. Fanoušci v Bostonu, kteří ho dříve nenáviděli, si ho okamžitě zamilovali pro jeho bojovnost a schopnost řídit hru.
V dresu Bruins zažil své nejlepší ofenzivní roky (v sezóně 1977/78 nasbíral 79 bodů) a dvakrát dovedl tým do finále Stanley Cupu (1977, 1978), kde však pokaždé narazili na dynastii Montreal Canadiens.
🩹 Zranění a konec v Detroitu
Parkova kariéra byla, podobně jako Orrova, poznamenána vážnými problémy s koleny. Podstoupil několik operací, ale jeho herní inteligence mu umožňovala zůstat efektivním i se sníženou pohyblivostí.
V roce 1983 podepsal jako volný hráč smlouvu s Detroit Red Wings. Zde strávil poslední dvě sezóny kariéry a pomohl mladému týmu (vedenému Stevem Yzermanem) dostat se do play-off. V roce 1984 získal Bill Masterton Memorial Trophy za oddanost hokeji, což bylo ocenění jeho vytrvalosti navzdory bolesti. V roce 1985 ukončil kariéru a krátce působil jako trenér Red Wings.
🧠 Pro laiky
Brad Park je klasickým příkladem smolaře, který byl „příliš dobrý v nesprávnou dobu“. Představte si, že jste tenista, který hraje životní tenis, ale v každém finále narazíte na Rogera Federera v jeho nejlepší formě. To byl Brad Park. Celou kariéru hrál ve stínu Bobbyho Orra, který je považován za nejlepšího obránce všech dob. Kdyby Park hrál v jiné éře, pravděpodobně by měl doma několik trofejí pro nejlepšího obránce. Místo toho má doma sbírku stříbrných medailí. Byl to ale komplexní hráč – nebyl to jen „útočník na pozici obránce“ jako Orr. Park uměl hrát i tvrdě do těla a bránit. Navíc prožil něco, co by dnes bylo nemyslitelné – byl kapitánem a miláčkem New Yorku, a ze dne na den byl vyměněn do Bostonu, kde se stal miláčkem taky. To je jako přestoupit ze Sparty do Slavie a být legendou v obou klubech.
📊 Statistiky
Park je jedním z mála obránců v historii, kteří nasbírali přes 800 bodů.
| Sezóna | Tým | Liga | Z | G | A | B | TM |
|---|---|---|---|---|---|---|---|
| 1968–1976 | New York Rangers | NHL | 465 | 95 | 283 | 378 | 669 |
| 1975–1983 | Boston Bruins | NHL | 501 | 100 | 317 | 417 | 610 |
| 1983–1985 | Detroit Red Wings | NHL | 147 | 18 | 83 | 101 | 140 |
| NHL celkem | 1 113 | 213 | 683 | 896 | 1 429 | ||
Poznámka: V play-off odehrál 161 zápasů a nasbíral 125 bodů, což ho řadí mezi nejproduktivnější obránce v historii vyřazovacích bojů.
🏆 Ocenění a milníky
- Hokejová síň slávy: 1988
- Bill Masterton Memorial Trophy: 1984
- NHL First All-Star Team (5×): 1970, 1972, 1974, 1976, 1978
- NHL Second All-Star Team (2×): 1971, 1973
- Runner-up (2. místo) Norris Trophy (6×):
- 1970, 1971, 1972, 1974 (vítěz Bobby Orr)
- 1976, 1978 (vítěz Denis Potvin)
- Top 100 hráčů NHL: Zařazen v roce 2017.
- Zajímavost: Brad Park je autorem autobiografie "Play the Man" (1971), která byla na svou dobu velmi otevřená a kritická k poměrům v NHL, což mu způsobilo problémy s vedením ligy.
Zdroje
- Hokejová síň slávy: Brad Park
- NHL.com: 100 Greatest Players - Brad Park
- The New York Times: Park, Ratelle Traded for Esposito
- Park, Brad; Fischler, Stan. "Play the Man." Dodd, Mead, 1971. ISBN 039606434X.
- Ice Hockey Wiki: Brad Park Statistics