Tisk

Tisk
	Soubor:Printeria.jpg
	Rekonstrukce Gutenbergovy tiskařské dílny. Vynález knihtisku odstartoval informační revoluci.
Typ	Proces reprodukce textu a obrazu
Související	Kniha, Noviny, Typografie, Vydavatelství

Rozbalit box

Obsah boxu

Tisk je proces mechanické nebo digitální reprodukce textu a obrazu na povrch, nejčastěji papír. Vynález a následné rozšíření tisku je považováno za jeden z nejzásadnějších okamžiků v dějinách lidstva, který odstartoval informační revoluci a nevratně proměnil společnost, kulturu, politiku i vědu. Umožnil masové šíření myšlenek, demokratizaci vzdělání a položil základy moderního světa, jak ho známe.

📜 Svět před tiskem: Éra rukopisů

Abychom plně pochopili význam tisku, je nutné si představit svět, ve kterém byla každá kniha a každý dokument unikátním ručně psaným originálem. Před 15. stoletím byla produkce knih výsadou specializovaných písařů, nejčastěji mnichů v klášterních skriptoriích. Tento proces byl extrémně pomalý, nákladný a náchylný k chybám. Přepsání jediné bible mohlo trvat i několik let. Knihy byly luxusním zbožím, dostupným pouze pro nejbohatší šlechtu a církevní instituce. Vzdělání a přístup k informacím byly privilegiem úzké elity. Přestože v Asii, zejména v Číně a Koreji, existovaly formy tisku z dřevěných desek a dokonce i pohyblivých znaků z keramiky a kovu již o staletí dříve, tyto technologie se v Evropě nerozšířily a neměly srovnatelný společenský dopad.

🔥 Gutenbergova revoluce: Vynález knihtisku

Zásadní zlom nastal kolem roku 1450 v dílně německého zlatníka a vynálezce Johannese Gutenberga v Mohuči. Gutenbergův geniální vynález nespočíval v jediném objevu, ale v inovativní kombinaci několika klíčových prvků, které společně vytvořily efektivní a funkční systém.

Klíčové inovace

Pohyblivé litery (Movable Type): Toto byla nejzásadnější inovace. Místo vyřezávání celé stránky do jedné dřevěné desky Gutenberg vytvořil systém jednotlivých, zrcadlově obrácených písmen odlitých z kovu. Tyto litery se daly skládat do slov, řádků a stránek, a po vytištění daného počtu kopií je bylo možné opět rozebrat a použít pro sazbu další stránky.
Tiskařská slitina: Gutenberg vyvinul speciální slitinu olova, cínu a antimonu, která byla pro odlévání liter ideální. Měla nízký bod tání, dobře zatékala do formy a po ztuhnutí byla dostatečně tvrdá, aby vydržela tlak lisu.
Tiskařský lis: Pro samotný proces tisku Gutenberg adaptoval technologii šroubového lisu, který se do té doby používal například při lisování vína nebo oleje. Tento lis umožňoval vyvinout silný a rovnoměrný tlak potřebný k dokonalému otisku písmen na papír.
Tiskařská čerň: Vyvinul také nový typ husté, olejové tiskařské barvy, která dobře přilnula ke kovovým literám a na papíře vytvářela ostrý a trvanlivý otisk, na rozdíl od vodou ředitelných inkoustů používaných pro ruční psaní.

Gutenbergova bible a šíření technologie

Prvním velkým dílem vytištěným touto novou technologií byla tzv. Gutenbergova bible (také známá jako 42řádková bible), dokončená kolem roku 1454. Toto velkolepé dvoudílné dílo v latině nejen demonstrovalo technickou dokonalost nového vynálezu, ale svou kvalitou se vyrovnalo nejlepším rukopisům. Gutenbergův vynález se i přes jeho snahu o utajení začal rychle šířit po Evropě. Do roku 1500, tedy za méně než 50 let, již fungovalo více než 200 tiskařských dílen ve velkých evropských městech a bylo vytištěno odhadem 20 milionů knih.

💥 Důsledky vynálezu: Tiskařská revoluce

Nástup tisku odstartoval společenské, náboženské a vědecké změny takového rozsahu, že se toto období nazývá tiskařskou revolucí.

Masové šíření informací: Informace a myšlenky se najednou mohly šířit s dosud nevídanou rychlostí a v obrovském množství. Cena knih dramaticky poklesla a staly se dostupnými pro širší vrstvy společnosti.
Reformace: Tisk se stal klíčovým nástrojem Reformace. V roce 1517 mohl Martin Luther díky tisku masově rozšířit svých 95 tezí po celém Německu během několika týdnů, což by v éře rukopisů bylo nemyslitelné. Tisk umožnil šíření reformačních myšlenek rychleji, než je tehdejší autority stačily potlačovat.
Vzestup gramotnosti a vzdělanosti: Dostupnost knih podnítila nárůst gramotnosti a touhu po vzdělání. Univerzity a vědecké poznání již nebyly závislé na omezeném počtu drahých rukopisů.
Vědecká revoluce: Vědci jako Mikuláš Koperník, Galileo Galilei nebo Isaac Newton mohli své objevy a teorie publikovat a sdílet s celou vědeckou komunitou, což umožnilo rychlejší ověřování, kritiku a navazující výzkum.
Standardizace jazyků: Tisk přispěl k ustálení a standardizaci národních jazyků. Tím, že se texty tiskly v jednotné podobě, ustalovala se gramatika i pravopis a jednotlivé dialekty postupně ustupovaly spisovnému jazyku.

Gutenbergův vynález tak doslova přetvořil myšlenkovou mapu Evropy a položil základy pro nástup renesance, humanismu a moderní vědy.

📈 Průmyslová revoluce a zrození masmédií

Ačkoliv Gutenbergův vynález změnil svět, základní princip ručního sazby a pohonu lisu lidskou silou zůstal v podstatě nezměněn po více než 350 let. Skutečná exploze v produkci tištěných materiálů nastala až s příchodem průmyslové revoluce na počátku 19. století. Toto období přineslo sérii vynálezů, které transformovaly tisk z řemeslné činnosti na masový průmysl.

Zásadní průlom přišel v roce 1814, kdy německý vynálezce Friedrich Koenig zkonstruoval první parou poháněný tiskařský lis. Zatímco Gutenbergův lis dokázal vytisknout přibližně 240 stran za hodinu, Koenigův stroj zvýšil tuto kapacitu na více než 1 100 stran. Tento vynález byl okamžitě adoptován londýnskými novinami The Times, které tak mohly uspokojit rostoucí poptávku po aktuálních zprávách. Další evoluci představoval rotační tiskařský lis, který v roce 1843 zdokonalil Američan Richard M. Hoe. Místo tisku na jednotlivé archy papíru používal Hoeův lis papír z obrovské role, což umožnilo nepřetržitý tisk a zvýšilo produkci na tisíce a později desítky tisíc výtisků za hodinu. Tyto technologické skoky dramaticky snížily cenu novin a vedly ke vzniku tzv. "penny press" (fenyklového tisku) – levných deníků dostupných pro nejširší masy. Tisk se stal prvním skutečným masovým médiem, které formovalo veřejné mínění a šířilo informace v dosud nepředstavitelném měřítku.

🎨 Tisk obrazu: Od dřevořezu k litografii

Gutenbergův knihtisk byl primárně určen pro reprodukci textu. Tisk obrazů po staletí spoléhal na techniku dřevořezu nebo mědirytiny, kdy byl obraz ručně vyryt do dřevěné nebo kovové desky. Tyto metody byly pracné a neumožňovaly jemné tónové přechody.

Revoluci v tisku obrazu přinesl v roce 1796 Alois Senefelder vynálezem litografie (kamenotisku). Tato technika je založena na jednoduchém chemickém principu, že mastnota a voda se vzájemně odpuzují. Umělec kreslil mastnou tuší přímo na hladce vybroušený vápencový kámen. Kámen byl poté navlhčen vodou, která přilnula pouze na místa bez mastné kresby. Když se na kámen nanesla mastná tiskařská barva, uchytila se pouze na mastné kresbě, zatímco vlhká místa ji odpudila. Tento proces umožnil tisk jemných detailů a stínování, které byly s dřevořezem nedosažitelné. V 19. století se litografie zdokonalila na chromolitografii, která umožňovala tisk barevných obrazů pomocí několika kamenů, jednoho pro každou barvu. Tato technika přinesla barevné umění do domácností v podobě plakátů, reklam a uměleckých reprodukcí.

⚙️ Automatizace sazby a nástup ofsetu

I přes bleskově rychlé tiskařské lisy zůstávala jedna část procesu stále pomalá a pracná: ruční sazba jednotlivých písmen. Tento problém vyřešil až v roce 1886 německo-americký vynálezce Ottmar Mergenthaler svým strojem Linotype. Jednalo se o komplexní mechanické zařízení s klávesnicí, na které sazeč psal text. Stroj po stisku klávesy automaticky sestavil matrici (formu) pro dané písmeno, a jakmile byl hotový celý řádek, odlil jej vcelku z roztaveného olova. Odtud název "line-o'-type" (řádek sazeb). Tento vynález dramaticky zrychlil proces přípravy novin a knih.

Na počátku 20. století se objevila další zásadní technologie, která dominuje komerčnímu tisku dodnes: ofsetový tisk. Princip ofsetu spočívá v nepřímém tisku. Obraz není tištěn přímo z tiskové desky na papír, ale je nejprve přenesen ("offset") na gumový válec a teprve z něj na papír. Tento mezikrok má několik výhod: gumový povrch válce se lépe přizpůsobí struktuře papíru a vytváří ostřejší obraz, a zároveň chrání křehkou tiskovou desku před opotřebením. Ofsetový tisk se ukázal jako mimořádně efektivní pro velkonákladový tisk knih, časopisů, katalogů a novin a stal se standardem pro většinu 20. století.```

💻 Digitální revoluce a zánik sazby

Druhá polovina 20. století přinesla revoluci srovnatelnou s Gutenbergovým vynálezem: nástup počítačů a digitálních technologií. Tento přechod od fyzického k digitálnímu postupně eliminoval téměř všechna tradiční tiskařská řemesla a zcela proměnil způsob, jakým vytváříme, zpracováváme a tiskneme informace.

První fází byla fotosazba, která v 60. a 70. letech nahradila horkou kovovou sazbu (linotype). Místo odlévání olověných řádků se písmena promítala z fotografického negativu na světlocitlivý film nebo papír, což umožnilo rychlejší a flexibilnější přípravu tiskových podkladů. Skutečný zlom však přišel v 80. letech s rozšířením osobních počítačů a vývojem softwaru pro Desktop publishing (DTP). Programy jako Aldus PageMaker (později Adobe InDesign) a QuarkXPress, spolu s jazykem pro popis stránek PostScript od Adobe, poprvé umožnily grafikům a sazečům vytvářet a zalamovat celé stránky přímo na obrazovce počítače. Profese sazeče, jak existovala po staletí, prakticky zanikla a byla nahrazena dovednostmi DTP operátorů a grafiků.

Tato "desktopová revoluce" demokratizovala proces publikování. Najednou nebylo potřeba drahé a komplexní vybavení a kdokoli s počítačem mohl vytvářet profesionálně vypadající dokumenty, letáky, časopisy a knihy.

🖨️ Nástup digitálního tisku

Zatímco DTP digitalizovalo přípravu tisku, samotný tisk ve velkých nákladech stále spoléhal na ofsetovou technologii, která vyžaduje výrobu tiskových desek. To se změnilo v 90. letech s příchodem digitálního tisku.

Digitální tisk, na rozdíl od ofsetu, nepotřebuje žádné tiskové desky. Data jsou odesílána přímo z počítače do tiskového stroje, který obraz vytváří pomocí laseru (elektrofotografie) nebo trysek s inkoustem. Tento přístup přinesl několik zásadních výhod:

Tisk na vyžádání (Print on Demand): Umožňuje tisknout přesně požadovaný počet kusů, klidně i jediný výtisk. Tím se eliminují náklady na skladování neprodaných nákladů a plýtvání materiálem.
Rychlost a flexibilita: Odpadá časově náročná příprava tiskových desek, což dramaticky zkracuje dobu výroby, zejména u malých nákladů.
Personalizace (Variable Data Printing): Protože se každá stránka generuje znovu, je možné každý výtisk personalizovat. Toho se využívá v marketingu, kde lze na každý leták natisknout jiné jméno, oslovení nebo obrázek.

Digitální tisk sice u velkých nákladů stále nedokáže cenově konkurovat ofsetu, ale stal se dominantní technologií pro malé a střední náklady, personalizované tisky a rychlé zakázky.

🔮 Budoucnost tisku: Od 3D k tištěné elektronice

V 21. století se pojem "tisk" rozšiřuje daleko za hranice papíru a inkoustu.

3D tisk (Aditivní výroba): Tato revoluční technologie nevytváří dvourozměrný obraz, ale trojrozměrný fyzický objekt. Na základě digitálního modelu tiskárna postupně nanáší a spojuje tenké vrstvy materiálu (plastu, kovu, pryskyřice, ale i betonu nebo biologického materiálu), dokud nevznikne požadovaný předmět. 3D tisk má obrovský potenciál v průmyslu (výroba prototypů a součástek), medicíně (tisk implantátů, orgánů) i v domácím použití.
Tištěná elektronika (Printed Electronics): Jedná se o tisk funkčních elektronických obvodů na různé, často ohebné materiály. Pomocí speciálních vodivých inkoustů lze tisknout antény, senzory, displeje nebo solární články na fólie, textilie nebo obaly. Tato technologie otevírá dveře pro levnou výrobu chytrých obalů, nositelné elektroniky a ohebných displejů.

Přestože digitální média a internet v mnoha ohledech nahradily tištěné noviny a knihy, tisk jako technologie nezaniká. Naopak, transformuje se a nachází nové, inovativní uplatnění, které dalece přesahují původní Gutenbergovu vizi.

🔬 Pro laiky

Když se řekne tisk, většina z nás si představí papír a inkoust. Ale příběh tisku je příběhem o šíření myšlenek, který začal u obrovských, ručně poháněných strojů a dnes končí u tiskáren, které umí vytvořit fyzický předmět.

Od kovu k počítači: Po staletí se knihy a noviny tiskly tak, že někdo musel ručně skládat maličká olověná písmenka do řádků a stránek. Byla to neuvěřitelně piplavá práce. Ve 20. století toto řemeslo zcela zmizelo s příchodem počítačů. Najednou mohl kdokoliv napsat a upravit text na obrazovce – zrodil se software, který používáme dodnes (jako Microsoft Word nebo Adobe InDesign).
Ofset vs. Digitál: Většina knih a časopisů se stále tiskne ofsetem. To je jako vyrábět palačinky ve velkém: nejdřív si vytvoříte drahou formu (tiskovou desku) a pak z ní chrlíte tisíce a tisíce stejných kopií. Je to levné, ale jen pro obrovské náklady. Naproti tomu digitální tisk (vaše domácí tiskárna nebo stroje v copy centru) je jako psát každou stránku zvlášť. Nepotřebujete žádnou formu, takže můžete vytisknout klidně jen jednu jedinou kopii. Je to ideální pro malé zakázky nebo když chcete, aby každý výtisk byl trochu jiný (třeba s jiným jménem).
Tisk ve 3D: Nejnovější revolucí je 3D tisk. Ten už netiskne na papír, ale "tiskne" skutečné, hmotné věci. Představte si to jako pistoli na tavné lepidlo, kterou řídí počítač. Postupně nanáší vrstvičku po vrstvičce materiálu, dokud z ničeho nevznikne třeba hračka, náhradní díl do auta nebo dokonce lékařský implantát.

Tisk tedy ušel neuvěřitelnou cestu – od šíření slov k vytváření samotných věcí.