Winnipeg Jets

Rozbalit box

Obsah boxu

Winnipeg Jets
Liga	Národní hokejová liga (NHL)
Konference	Západní konference
Divize	Centrální divize
Aréna	Canada Life Centre
Město	Winnipeg, ,
Barvy	Polární noční modrá, stříbrná, červená, bílá
Trenér	Scott Arniel
Kapitán	Adam Lowry
Farmy	Manitoba Moose (AHL) Norfolk Admirals (ECHL)

Winnipeg Jets (v překladu Tryskáči z Winnipegu) je profesionální hokejový klub se sídlem ve Winnipegu, hlavním městě kanadské provincie Manitoba. Tým hraje v Centrální divizi Západní konference Národní hokejové ligy (NHL).

Současný klub, často označovaný jako "Jets 2.0", je nástupcem týmu Atlanta Thrashers, který se do Winnipegu přestěhoval v roce 2011. Původní klub Winnipeg Jets (1972–1996), který byl jedním ze zakládajících členů konkurenční ligy WHA a později se připojil k NHL, se v roce 1996 přestěhoval do Arizony a dnes je znám jako Arizona Coyotes. Ačkoliv současný klub sdílí jméno a geografickou polohu, oficiálně nesdílí historii a statistiky původního týmu; ty zůstávají majetkem franšízy Coyotes. Klub však plně přijal odkaz původních Jets a vzdává hold jejich legendám. Své domácí zápasy hrají v aréně Canada Life Centre, která je proslulá svou intímní a jednou z nejhlučnějších atmosfér v lize.

🏒 Týmová identita

Identita Jets je hluboce zakořeněna v kanadské hrdosti, vojenské historii a vášnivé podpoře fanoušků.

엠 Logo a název

• Původní Jets (1972–1996): Logo původního týmu zobrazovalo modrý tryskový letoun nad červeným javorovým listem a názvem "JETS". Bylo to klasické a oblíbené logo, které symbolizovalo rychlost a kanadskou identitu.
• Současní Jets (od 2011): Po návratu do Winnipegu klub představil zcela nové logo, které vzdává hold Královskému kanadskému letectvu (RCAF), jehož základna se nachází právě ve Winnipegu. Logo je stylizováno do podoby znaku RCAF, s tryskovým letounem uprostřed a červeným javorovým listem. Tento design byl široce chválen pro své moderní pojetí a silný odkaz na místní komunitu.

⚪ Tradice: "Winnipeg Whiteout"

Nejznámější a nejikoničtější tradicí klubu je "Winnipeg Whiteout". Zvyk, kdy všichni fanoušci v aréně nosí bílé oblečení, aby vytvořili zastrašující a vizuálně ohromující atmosféru, se zrodil v roce 1987 během play-off proti Calgary Flames. Fanoušci se tímto způsobem snažili vytvořit protiváhu k "C of Red" v Calgary. Tradice se okamžitě ujala a stala se symbolem play-off ve Winnipegu. Po návratu NHL do města v roce 2011 byla tato tradice s obrovským nadšením obnovena a je považována za jednu z nejlepších v celé lize.

🎭 Maskot

Oficiálním maskotem klubu je los jménem Mick E. Moose. Maskot má unikátní historii, protože původně sloužil jako maskot týmu Manitoba Moose v AHL, který ve Winnipegu působil v době absence NHL. Po návratu Jets byl "povýšen" do role maskota NHL týmu.

🏟️ Arény

Winnipeg Arena (1972–1996)

Původní Jets hráli v aréně Winnipeg Arena. Byla známá svou špatnou akustikou, kvůli které byla paradoxně jednou z nejhlučnějších hal v lize. Měla také unikátní vlastnost – na jedné straně kluziště byly lavičky hráčů a na druhé trestné lavice. Aréna byla v roce 2006 zbourána.

Canada Life Centre (2011–současnost)

Současný tým hraje v moderní aréně Canada Life Centre, která byla otevřena v roce 2004 (původně jako MTS Centre). S kapacitou něco málo přes 15 300 diváků pro hokej je nejmenší arénou v NHL (s výjimkou dočasné Mullett Areny v Arizoně). Tato menší kapacita však přispívá k neuvěřitelně strmé a kompaktní konstrukci, která z ní činí jednu z nejhlasitějších a nejintenzivnějších arén v celé lize.

👑 Původní Winnipeg Jets (1972–1996)

Ačkoliv současná franšíza oficiálně nedrží historii původního týmu, pro pochopení hokejové kultury ve Winnipegu je nezbytné znát příběh prvních Jets. Tento klub se stal symbolem vzdoru proti monopolu NHL a přivedl do Severní Ameriky některé z největších evropských hvězd své doby.

Vznik a dominance ve WHA (1972–1979)

Původní Winnipeg Jets byli založeni v roce 1972 jako jeden ze zakládajících členů World Hockey Association (WHA), nové profesionální ligy, která se rozhodla konkurovat zavedené NHL. Hned na svém počátku se Jets postarali o mezinárodní senzaci, která otřásla celým hokejovým světem.

"The Hot Line" a evropská revoluce

Vedení Jets se podařilo podepsat smlouvu s hvězdným útočníkem Chicago Blackhawks, Bobbym Hullem, kterému nabídli na tu dobu nevídaný kontrakt na 1 milion dolarů, čímž ho přetáhli z NHL. Hullův příchod dodal nové lize okamžitou kredibilitu.

Ještě zásadnější byl však krok Jets k otevření dveří pro evropské hráče, které týmy NHL v té době largely ignorovaly. Generální manažer Rudy Pilous využil svých kontaktů a přivedl do týmu dva švédské hráče, Anderse Hedberga a Ulfa Nilssona. Spojení Hulla s touto švédskou dvojicí vytvořilo legendární útočnou formaci známou jako "The Hot Line". Jejich kombinace Hullovy střelecké síly a evropské techniky a rychlosti byla pro soupeře zničující.

Díky této formaci a dalším skvělým hráčům se Jets stali nejúspěšnějším týmem v historii WHA.

• 3x získali Avco World Trophy (šampion WHA) v letech 1976, 1978 a 1979.
• Poslední trofej získali v roce 1979, v poslední sezóně existence WHA, když ve finále porazili Edmonton Oilers v čele s mladým Waynem Gretzkym.

Boje v NHL a éra Dalea Hawerchuka (1979–1990)

V roce 1979 se WHA rozpadla a čtyři její týmy, včetně Jets, byly přijaty do NHL. Přechod byl pro Winnipeg velmi bolestivý. Podle dohody o sloučení si týmy NHL mohly rozebrat většinu hráčů z nových týmů. Jets tak přišli o téměř celé své mistrovské mužstvo, včetně Hedberga a Nilssona, a do své první sezóny v NHL vstoupili s oslabeným kádrem. Výsledkem byla katastrofální sezóna, ve které skončili na předposledním místě.

Tento neúspěch jim však přinesl dar z nebes. Díky druhému místu v draftu 1981 si mohli vybrat fenomenálního centra Dalea Hawerchuka. Hawerchuk, přezdívaný "Ducky", se okamžitě stal tváří organizace. Ve své nováčkovské sezóně nasbíral 103 bodů, získal Calder Memorial Trophy a je dodnes považován za nejlepšího hráče v historii původních Jets.

S Hawerchukem jako lídrem a dalšími skvělými hráči, jako byli obránci Randy Carlyle (vítěz Norris Trophy z roku 1981) a Phil Housley nebo útočník Paul MacLean, byli Jets v 80. letech pravidelným účastníkem play-off. Jejich problémem však byla příslušnost k extrémně silné Smytheově divizi, kde dominovaly dynastie Edmonton Oilers a Calgary Flames. Z osmi účastí v play-off v této dekádě byli Jets šestkrát vyřazeni právě těmito dvěma týmy.

Finský záblesk a stěhování (1990–1996)

Na začátku 90. let se v týmu objevila nová generace evropských hvězd, tentokrát z Finska. Útočná formace složená z Teemu Selänneho, Alexeje Žamnove a Keitha Tkachuka přinesla do Winnipegu novou vlnu ofenzivního hokeje.

• "The Finnish Flash": Teemu Selänne v sezóně 1992–93 předvedl nejlepší nováčkovský výkon v historii NHL, když nastřílel neuvěřitelných 76 gólů a nasbíral 132 bodů. Jeho rekord v počtu gólů nováčka pravděpodobně nikdy nebude překonán.

Navzdory tomuto talentu se klub potýkal s vážnými finančními problémy. Winnipeg byl nejmenším trhem v NHL, platy hráčů raketově rostly a stará Winnipeg Arena již nevyhovovala standardům. Navzdory masivním snahám fanoušků o záchranu týmu (kampaň "Save the Jets") se nepodařilo najít řešení. V roce 1996 byl klub prodán a přestěhován do Phoenixu, kde byl přejmenován na Phoenix Coyotes (dnes Arizona Coyotes). Poslední zápas původních Jets se odehrál 28. dubna 1996 a jeho konec provázel obrovský smutek a emoce fanoušků, kteří se loučili se svým milovaným týmem.

⚫ Intermezzo a příběh Atlanta Thrashers (1996–2011)

Po odchodu původních Jets v roce 1996 prožíval Winnipeg 15 let dlouhé období bez hokeje na nejvyšší úrovni. Hokejová horečka ve městě však nikdy neuhasla. Vznikl zde nový tým Manitoba Moose v nižší profesionální lize AHL, který si vybudoval silnou a věrnou fanouškovskou základnu. V pozadí však stále doutnala touha po návratu do NHL. Mezitím se na druhém konci kontinentu začal psát příběh franšízy, která byla předurčena k tomu, aby tuto touhu naplnila.

Atlanta Thrashers: Éra expanze na Jihu (1999–2011)

V roce 1997 NHL udělila expanzní licenci skupině vlastníků vedené Tedem Turnerem pro město Atlanta. Tým, pojmenovaný Atlanta Thrashers (podle lejskovce hnědého, státního ptáka Georgie), vstoupil do ligy v sezóně 1999–2000. Stal se tak druhým pokusem NHL o uchycení v Atlantě po neúspěšném působení týmu Atlanta Flames v 70. letech (kteří se přestěhovali do Calgary).

Historie Thrashers byla poznamenána nedostatkem úspěchů a neustálými problémy mimo led.

• Na ledě: Během své 11leté existence se tým potýkal s chronickým neúspěchem. I přes přítomnost několika hvězdných hráčů se do play-off probojoval pouze jednou, v sezóně 2006–07, kde byl v prvním kole hladce poražen 0:4 na zápasy týmem New York Rangers. Thrashers se stali prvním a jediným týmem v moderní éře NHL, který ve své historii nezaznamenal jediné vítězství v play-off.
• Hvězdní hráči: Dres Thrashers oblékaly některé velké talenty, které klub získal díky vysokým pozicím v draftu. Mezi nejvýznamnější patřili:
  • Dany Heatley: První velká superstar klubu, která však byla poznamenána tragédií. V roce 2003 byl Heatley řidičem při automobilové nehodě, při které zahynul jeho spoluhráč a blízký přítel Dan Snyder. Heatley byl zraněn a psychicky zdrcen. Po této události požádal o výměnu a byl poslán do Ottawa Senators.
  • Ilja Kovalčuk: Dynamický ruský střelec, draftovaný jako jednička v roce 2001. Stal se tváří a kapitánem organizace a jedním z nejlepších střelců v lize. V roce 2010 však odmítl prodloužit smlouvu a byl vyměněn do New Jersey Devils.
  • Marián Hossa: Slovenská superstar, která v týmu strávila tři sezóny a patřila k jeho nejproduktivnějším hráčům.
• Problémy s vlastnictvím a návštěvností: Franšíza se od začátku potýkala s nestabilní vlastnickou strukturou (skupina Atlanta Spirit, LLC) a klesajícím zájmem fanoušků. Návštěvnost v aréně Philips Arena patřila k nejnižším v lize a klub každoročně generoval milionové ztráty.

Návrat domů: Prodej a stěhování do Winnipegu (2011)

Na konci první dekády 21. století bylo zřejmé, že situace v Atlantě je neudržitelná. Vlastnická skupina se aktivně snažila klub prodat. V té době se na scéně objevila kanadská společnost True North Sports & Entertainment, vlastněná miliardáři Markem Chipmanem a Davidem Thomsonem. Tato společnost již vlastnila arénu MTS Centre a tým Manitoba Moose a netajila se svým cílem vrátit NHL do Winnipegu.

Po dlouhých a diskrétních jednáních byla 31. května 2011 oznámena dohoda: True North Sports & Entertainment koupila franšízu Atlanta Thrashers za 170 milionů dolarů a přestěhovala ji do Winnipegu.

Zpráva vyvolala ve Winnipegu a v celé Kanadě obrovskou vlnu euforie. Během několika minut po spuštění prodeje permanentních vstupenek bylo vyprodáno 13 000 permanentek na několik sezón dopředu, což demonstrovalo obrovský hlad po NHL v Manitobě. Krátce poté bylo potvrzeno, že tým ponese jméno a odkaz původního klubu – Winnipeg Jets. Po 15 letech se tak NHL slavnostně vrátila do svého ztraceného domova.

✈️ Nová éra Jets 2.0: Budování identity (2011–2017)

První sezóna novodobých Jets, 2011–12, byla především obrovskou oslavou návratu NHL do Winnipegu. Atmosféra v MTS Centre byla elektrizující a každý domácí zápas byl vnímán jako historická událost. Tým, sestavený z hráčů zděděných po Atlanta Thrashers, vstoupil do nové éry pod vedením generálního manažera Kevina Cheveldayoffa a trenéra Clauda Noela.

Jádro týmu z Atlanty

Základní kámen nového týmu tvořili hráči, kteří přišli z Atlanty. Většina z nich byli mladí a talentovaní hráči, kteří dostali ve Winnipegu příležitost vyrůst v klíčové postavy. Mezi nejdůležitější patřili:

• Andrew Ladd: Zkušený veterán a dvojnásobný vítěz Stanley Cupu, který byl jmenován prvním kapitánem novodobých Jets.
• Blake Wheeler: Vysoký a silný americký útočník, který se postupně vyvinul v nejproduktivnějšího hráče a srdce týmu. Po odchodu Ladda se stal druhým kapitánem.
• Dustin Byfuglien: "Big Buff", obrovitý a fyzicky dominantní obránce s ofenzivními instinkty. Jeho nekompromisní styl hry, tvrdé hity a dělová střela z něj učinily miláčka fanoušků a jednoho z nejunikátnějších hráčů v lize.
• Bryan Little: Spolehlivý obousměrný centr.
• Tobias Enström: Tichý, ale inteligentní švédský obránce.
• Ondřej Pavelec: Český brankář, který byl po několik úvodních sezón brankářskou jedničkou.

Strategie trpělivosti a draftu

Generální manažer Kevin Cheveldayoff, který přišel z úspěšné organizace Chicago Blackhawks, zavedl od začátku jasnou a nekompromisní strategii: budování týmu prostřednictvím draftu a trpělivého rozvoje mladých hráčů. Na rozdíl od mnoha jiných týmů se Cheveldayoff vyhýbal velkým výměnám a podpisům drahých volných hráčů. Tento konzervativní přístup byl často terčem kritiky ze strany fanoušků a médií, kteří toužili po rychlejším úspěchu, ale Cheveldayoff se své vize držel.

Tato strategie se začala vyplácet v draftu. Jets postupně získali několik klíčových mladých hráčů, kteří se měli stát základem budoucích úspěchů:

• Mark Scheifele (Draftován v roce 2011, 7. celkově): První draftová volba v historii novodobých Jets. Scheifele se vyvinul v elitního centra a jednoho z hlavních ofenzivních lídrů.
• Jacob Trouba (Draftován v roce 2012, 9. celkově): Talentovaný americký obránce.
• Josh Morrissey (Draftován v roce 2013, 13. celkově): Hbitý a inteligentní kanadský obránce.
• Nikolaj Ehlers (Draftován v roce 2014, 9. celkově): Bleskově rychlý dánský křídelník.

První účast v play-off (2015)

V sezóně 2014–15, pod vedením nového trenéra Paula Maurice, se strategie začala zúročovat. Tým, postavený na pevných výkonech brankáře Ondřeje Pavelce a produktivitě staršího jádra, se poprvé od přestěhování do Winnipegu probojoval do play-off.

Návrat play-off hokeje a tradice "Winnipeg Whiteout" po 19 letech vyvolal ve městě masivní euforii. Ulice v centru města byly uzavřeny a zaplněny desítkami tisíc fanoušků v bílém, kteří vytvářeli neuvěřitelnou atmosféru.

V prvním kole se Jets střetli se silným týmem Anaheim Ducks. Přestože Jets v každém z prvních dvou zápasů vedli, nakonec sérii prohráli hladce 0:4. I přes rychlé vyřazení byla tato sezóna vnímána jako důležitý krok vpřed a potvrzení, že se klub ubírá správným směrem. Bylo však zřejmé, že k tomu, aby se tým zařadil mezi skutečnou elitu, bude potřeba ještě další posílení a dozrání mladých talentů.

⭐ Vrchol a nenaplněná očekávání (2017–2021)

Po první ochutnávce play-off v roce 2015 následoval krátký krok zpět, ale v pozadí se již formoval tým, který měl dosáhnout největšího úspěchu v historii novodobé franšízy. Díky trpělivé práci na draftu se klubu podařilo sestavit jeden z nejtalentovanějších a nejkomplexnějších kádrů v celé NHL.

Příchod Laineho a Hellebuycka

Klíčové dílky skládačky přibyly v následujících letech:

• Draft Patrika Laineho (2016): V draftu 2016 si Jets jako druhého v pořadí vybrali finského ostrostřelce Patrika Laineho. Laine, přezdívaný "Pate", se okamžitě stal senzací. Jeho střela byla považována za jednu z nejlepších v lize, srovnatelnou s tou Alexandra Ovečkina. Spolu s centrem Markem Scheifelem vytvořil jednu z nejnebezpečnějších útočných dvojic v NHL.
• Vzestup Connora Hellebuycka: Americký brankář, draftovaný až v 5. kole v roce 2012, se postupně vypracoval v nepochybnou jedničku a jednoho z nejlepších brankářů světa. Jeho klidný a technicky precizní styl se stal páteří týmu. V roce 2020 získal Vezina Trophy pro nejlepšího brankáře NHL.

Tým, který nyní disponoval dvěma elitními útočnými formacemi, hlubokou a fyzickou obranou v čele s Dustinem Byfuglienem a brankářem světové extratřídy, byl připraven bojovat o nejvyšší příčky.

Historická jízda do finále konference (2018)

Sezóna 2017–18 se zapsala do historie jako nejúspěšnější od návratu NHL do Winnipegu. Jets byli dominantní silou, skončili druzí v celé lize se ziskem 114 bodů a vytvořili si pověst týmu, proti kterému je extrémně těžké hrát, zejména v jejich bouřlivé domácí aréně.

Jízda v play-off se stala celonárodní událostí. "Winnipeg Whiteout" dosáhl nové úrovně, když se desítky tisíc fanoušků scházely na pouličních párty v centru města.

• V prvním kole Jets suverénně vyřadili Minnesota Wild 4:1 na zápasy.
• Ve druhém kole se odehrála epická bitva dvou nejlepších týmů základní části. Jets se střetli s vítězem Presidents' Trophy, týmem Nashville Predators. Série byla neuvěřitelně vyrovnaná a ofenzivní a dospěla až do rozhodujícího sedmého zápasu v Nashville. Jets v něm předvedli dominantní výkon, zvítězili 5:1 a poprvé v historii franšízy (včetně let v Atlantě) postoupili do finále konference.

Ve finále Západní konference se střetli s překvapením play-off, nováčkovským týmem Vegas Golden Knights. Po úvodní výhře 4:2 však Jets ztratili tempo a prohráli následující čtyři zápasy v řadě. Zkušenější a disciplinovanější tým Vegas dokázal eliminovat silné stránky Winnipegu a ukončil jejich snovou sezónu. Navzdory zklamání byla tato sezóna vnímána jako obrovský úspěch a příslib ještě větších věcí v budoucnu.

Stagnace a ztráta klíčových obránců

Očekávalo se, že postup do konferenčního finále byl jen začátkem éry dominance. Místo toho však následovalo období stagnace a nenaplněných očekávání. Tým postihla série klíčových ztrát v obraně, ze které se nikdy plně nevzpamatoval:

• Obránci Tyler Myers a Ben Chiarot odešli jako volní hráči.
• Jacob Trouba si vyžádal výměnu a byl poslán do New York Rangers.
• Největší ranou byl nečekaný a záhadný odchod Dustina Byfugliena. Před sezónou 2019–20 si vzal osobní volno a do týmu se již nikdy nevrátil. Jeho absence zanechala v obraně i v kabině obrovskou díru.

Tým se sice i v dalších letech dostával do play-off, ale chyběla mu hloubka a stabilita z roku 2018. V roce 2021 byl navíc vyměněn i Patrik Laine do Columbus Blue Jackets za centra Pierra-Luca Duboise, což byla další významná změna v jádru týmu. Éra, která slibovala Stanley Cup, tak skončila pocitem promarněné příležitosti.

🔄 Nová identita a současnost (2022–současnost)

Po období stagnace a odchodu několika klíčových tváří se vedení klubu rozhodlo pro změnu kurzu a identity. Po sezóně 2021–22, kdy se tým poprvé po čtyřech letech nedostal do play-off, rezignoval dlouholetý trenér Paul Maurice. Na jeho místo nastoupil zkušený Rick Bowness, který měl za úkol vtisknout týmu novou, defenzivně zodpovědnější tvář.

Odchod Wheelera a jmenování Lowryho

Jednou z nejvýznamnějších změn bylo rozhodnutí odebrat kapitánské "C" dlouholetému lídrovi Blakovi Wheelerovi před sezónou 2022–23. Tým do sezóny vstoupil se skupinou alternativních kapitánů, což mělo symbolizovat kolektivní odpovědnost. Tento krok, spolu s Bownessovým důrazem na strukturu a obranu, přinesl okamžité výsledky. Tým hrál mnohem zodpovědněji a znovu se probojoval do play-off, kde však v prvním kole podlehl budoucím šampionům Vegas Golden Knights.

V létě 2023 se klub s Wheelerem, posledním aktivním hráčem, který zažil stěhování z Atlanty, dohodl na vykoupení ze smlouvy, čímž se definitivně uzavřela první kapitola historie Jets 2.0. Před sezónou 2023–24 byl novým, třetím kapitánem v historii novodobých Jets jmenován Adam Lowry, útočník známý svou bojovností a defenzivní hrou, což podtrhlo novou filozofii týmu.

Současný tým se opírá o brankářskou extratřídu Connora Hellebuycka, elitního obránce Joshe Morrisseyho a ofenzivní talent hráčů jako Mark Scheifele, Kyle Connor a Nikolaj Ehlers. Cílem organizace je najít rovnováhu mezi ofenzivní silou a defenzivní zodpovědností a konečně naplnit potenciál, který v týmu dlouhodobě dřímá.

⚔️ Rivality

• Edmonton Oilers a Calgary Flames: Tyto rivality mají kořeny v 80. letech, kdy původní Jets pravidelně bojovali s těmito dvěma albertskými týmy o nadvládu ve Smytheově divizi. Po návratu Jets do Západní konference a vytvoření kanadské divize během pandemie COVID-19 se toto nepřátelství oživilo.
• Nashville Predators: Moderní rivalita, která vznikla během play-off v roce 2018. Epická sedmizápasová série mezi dvěma tehdy nejlepšími týmy ligy byla plná emocí, fyzické hry a skvělého hokeje.
• Minnesota Wild: Geografická blízkost obou měst vytváří přirozenou rivalitu, která je umocněna velkým počtem fanoušků obou týmů, kteří cestují na vzájemné zápasy.

👑 Síň slávy a vyřazená čísla

Současný klub vytvořil vlastní Síň slávy (Winnipeg Jets Hall of Fame), aby uctil legendy původní i současné éry, přestože jejich statistiky oficiálně nedrží.

🧊 Vyřazená čísla

• Současný klub oficiálně nevyřadil žádná čísla, ale na počest legend původních Jets se čísla 9 (Bobby Hull), 10 (Dale Hawerchuk) a 25 (Thomas Steen) neoficiálně nepoužívají. Číslo 11 (Rick Rypien), tragicky zesnulého hráče Manitoba Moose a Vancouver Canucks, je neoficiálně vyřazeno z úcty.
• Číslo 99 bylo vyřazeno z celé ligy na počest Wayna Gretzkyho.

📜 Členové Síně slávy (původní Jets)

• Hráči: Bobby Hull, Dale Hawerchuk, Teemu Selänne, Phil Housley, Sergej Savin.
• Budovatelé: Rudy Pilous.

👶 Pro laiky

Představte si Winnipeg Jets jako milovaný rodinný podnik, který byl nucen zavřít, ale po letech se díky obrovské podpoře komunity vrátil a je silnější než kdy dřív.

• Ztráta a návrat: Město Winnipeg mělo svůj původní hokejový tým, který fanoušci zbožňovali. V 90. letech se však musel kvůli finančním problémům přestěhovat pryč, což byla pro město obrovská rána. Fanoušci ale nikdy nepřestali doufat a po 15 letech se jim sen splnil – NHL se do Winnipegu vrátila. Tento návrat byl jednou z největších a nejemotivnějších událostí v moderní historii kanadského sportu.
• Nejlepší atmosféra v lize: Aréna ve Winnipegu je sice nejmenší v celé NHL, ale fanoušci to vynahrazují neuvěřitelnou hlasitostí. Představte si malý, ale extrémně bouřlivý koncertní klub, kde je atmosféra mnohem intenzivnější než na obrovském stadionu.
• "Whiteout" (Bílé peklo): Když se hrají nejdůležitější zápasy (play-off), všichni fanoušci přijdou oblečení v bílém. Celá aréna se promění v jednotný, pulzující bílý kotel, což vytváří jednu z nejikoničtějších a nejzastrašujících atmosfér v celém sportu.
• Trpěliví stavitelé: Na rozdíl od týmů, které se snaží úspěch rychle koupit, Jets jdou cestou trpělivého budování. Je to jako farmář, který pečlivě sází a stará se o své plodiny (mladé hráče z draftu) a čeká, až vyrostou a přinesou úrodu.

Stručně řečeno, Winnipeg Jets jsou příběhem o nezlomné vášni pro hokej, o komunitě, která si svůj tým vybojovala zpět, a o trpělivé cestě za snem o Stanley Cupu.

🔗 Externí odkazy

• Oficiální webové stránky Winnipeg Jets – Zprávy, soupiska, statistiky.
• Arctic Ice Hockey – Fanouškovský web a komunitní blog (SB Nation).
• Historie a statistiky na Hockey-Reference.com