Petr Korda

Petr Korda
Celé jméno	Petr Korda
Datum narození	23. ledna 1968
Místo narození	Praha, Československo
Státní příslušnost
Manželka	Regina Rajchrtová
Děti	Jessica Kordová, Nelly Kordová, Sebastian Korda
Povolání	tenista, trenér
Aktivní roky	1987–1999
Výška	190 cm
Váha	72 kg (během kariéry)

Petr Korda (* 23. ledna 1968 Praha) je bývalý český profesionální tenista, jeden z technicky nejnadanějších hráčů své generace a grandslamový šampion. Do historie světového tenisu se zapsal především svým triumfem na Australian Open v roce 1998, kde ve finále porazil Marcela Ríose, a stal se tak (až do dnešních dnů) posledním českým mužem, který ovládl dvouhru na turnaji „Velké čtyřky“. V žebříčku ATP dosáhl svého maxima v únoru 1998, kdy figuroval na **2. místě** světového pořadí.

Korda byl známý svým elegantním herním stylem, kterému dominoval plynulý levoruký úder a esteticky dokonalý jednoruční bekhend. Pro svou hubenou, vytáhlou postavu a specifický pohyb na dvorci si v tenisovém prostředí vysloužil přezdívku „Datel“. Jeho kariéra nabídla momenty absolutní geniality, jako bylo vítězství na prestižním Grand Slam Cupu v roce 1993, ale i hluboké pády, z nichž nejvýraznějším byla dopingová aféra v závěru kariéry, která vrhla stín na jeho odchod ze scény.

Po skončení aktivní hráčské kariéry se Korda stal uznávaným trenérem a mentorem. Významně se podílel na kariéře Radka Štěpánka, ale především se stal patriarchou jedné z nejúspěšnějších sportovních rodin současnosti. Jeho dcery Jessica a Nelly Kordová patří mezi světovou elitu v golfu (Nelly dosáhla pozice světové jedničky a olympijského zlata), zatímco syn Sebastian Korda pokračuje v otcových šlépějích jako profesionální tenista reprezentující USA.

🎾 Tenisové začátky a vzestup

Petr Korda se narodil v Praze a s tenisem začínal v klubu I. ČLTK Praha na Štvanici. Již v mládežnických kategoriích prokazoval mimořádný talent, který nebyl založen na hrubé síle, ale na citu pro míč a taktické vyzrálosti.

Juniorská léta

V roce 1985 získal spolu s Cyrilem Sukem titul ve čtyřhře juniorů na French Open. O rok později, v roce 1986, vyhrál juniorskou čtyřhru i ve Wimbledonu (opět s Thomasem Carbonellem). Tyto úspěchy naznačovaly, že Korda bude komplexním hráčem schopným prosadit se na všech površích, ačkoliv antuka a rychlé povrchy vyžadovaly odlišný přístup. Do profesionálního tenisu vstoupil v roce 1987.

První roky mezi profesionály (1987–1990)

Přechod mezi muže zvládl Korda plynule. Již v roce 1987, ve své nováčkovské sezóně, na sebe upozornil v týmových soutěžích, ale na první individuální titul na okruhu ATP si musel počkat. Jeho styl hry, založený na precizním umisťování míčů a variabilitě, se postupně brousil v soubojích s tehdejší špičkou, kterou tvořili hráči jako Ivan Lendl, Boris Becker nebo Stefan Edberg.

První titul na okruhu ATP ve dvouhře vybojoval až v roce 1991 v New Haven, ačkoliv už předtím hrál několik finále (například v roce 1989 ve Frankfurtu). V roce 1990 se poprvé výrazněji prosadil na Grand Slamu, když postoupil do čtvrtfinále na antukovém French Open.

🌟 Cesta na vrchol (1991–1993)

Počátek 90. let byl pro Kordu obdobím, kdy se z nadějného hráče stala etablovaná světová hvězda.

Finále French Open 1992

Zlomovým momentem kariéry se stalo French Open 1992. Korda na pařížské antuce předváděl životní tenis. V osmifinále porazil Jaimeho Oncins, ve čtvrtfinále vyřadil Andreje Čerkasova a v semifinále si poradil s domácím favoritem Henrim Lecontem. Postoupil tak do svého prvního grandslamového finále.

V boji o titul se střetl s tehdejší světovou jedničkou a obhájcem titulu, Američanem Jimem Courierem. Ačkoliv Korda předváděl svůj typický technický tenis, Courierova fyzická síla a drtivý forhend dominovaly. Korda prohrál ve třech setech 5:7, 2:6, 1:6. I přes porážku se tento turnaj stal důkazem, že Korda patří do absolutní špičky.

Vítězství na Grand Slam Cupu 1993

Jedním z finančně i prestižně největších úspěchů Kordovy kariéry byl triumf na Grand Slam Cupu v Mnichově v roce 1993. Tento turnaj (předchůdce dnešního Turnaje mistrů, ale s odlišným formátem a obrovskými dotacemi) byl určen pro hráče s nejlepšími výsledky na grandslamech v daném roce.

Korda v semifinále sehrál epickou pětisetovou bitvu s Petem Samprasem, tehdejším vládcem světového tenisu. Zápas, který je dodnes považován za jeden z nejlepších v historii halového tenisu, Korda vyhrál. Ve finále pak zdolal německou legendu Michaela Sticha v další pětisetové bitvě (2:6, 6:4, 7:6, 2:6, 11:9). Tímto vítězstvím potvrdil svou psychickou odolnost v klíčových momentech.

🏆 Australská pohádka (1998)

Vrcholem Kordovy kariéry se stalo Australian Open v lednu 1998. Korda přijel do Melbourne ve skvělé formě, kterou naznačil už triumfem na přípravném turnaji v Dauhá.

Na cestě do finále ztratil pouze dva sety. Ve čtvrtfinále si poradil s Jonasem Björkmanem a v semifinále vyřadil Karola Kučeru. Ve finále na něj čekal Chilan Marcelo Ríos, hráč s podobně geniální levou rukou, který usiloval o post světové jedničky.

Zápas byl mistrovskou ukázkou Kordovy taktiky. Zatímco Ríos byl často pasován do role favorita, Korda ho systematicky rozebíral agresivní hrou, náběhy na síť a přesnými prohozy. Korda zvítězil jednoznačně ve třech setech **6:2, 6:2, 6:2**.

Po proměněném mečbolu předvedl svou ikonickou oslavu – takzvané „nůžky“ (výskok s prostřižením nohou ve vzduchu), která se stala jeho poznávacím znamením. Tímto vítězstvím se posunul na **2. místo žebříčku ATP**, což bylo jeho kariérní maximum.

💉 Dopingová aféra a konec kariéry

Rok 1998, který začal největším triumfem, skončil největší kontroverzí. Během Wimbledonu 1998 byl Petr Korda pozitivně testován na zakázanou látku **nandrolon** (anabolický steroid).

Průběh kauzy

**Pozitivní test:** Vzorek moči odebraný po čtvrtfinálovém zápase s Timem Henmanem vykazoval stopy nandrolonu.
**Obhajoba:** Korda vinu kategoricky popíral. Tvrdil, že látka se do jeho těla musela dostat nevědomky, pravděpodobně konzumací kontaminovaného telecího masa, které měl velmi rád.
**Rozhodnutí ITF:** Mezinárodní tenisová federace (ITF) zpočátku přijala vysvětlení, že Korda nebral látku úmyslně ke zlepšení výkonu, a uložila mu pouze ztrátu bodů a finančních odměn z Wimbledonu, ale neudělila mu zákaz činnosti. To vyvolalo bouři nevole mezi ostatními tenisty, kteří to považovali za dvojí metr.
**Zákaz činnosti:** Pod tlakem veřejnosti a ostatních hráčů se případ dostal k Nejvyššímu sportovnímu soudu v Londýně. V září 1999 byl Kordovi dodatečně udělen roční zákaz startu.

V době, kdy byl zákaz oficiálně potvrzen, však Korda již fakticky ukončil kariéru. V létě 1999, krátce před kvalifikací ve Wimbledonu, oznámil odchod do tenisového důchodu. Dopingová kauza tak zanechala hořkou tečku za jinak brilantní kariérou a na dlouhá léta pošramotila jeho pověst v tenisovém světě, ačkoliv Korda dodnes trvá na své nevině.

👔 Herní styl a technika

Petr Korda byl prototypem hráče, na kterého se "hezky dívalo". Jeho hra nebyla založena na brutální síle, ale na plynulosti, načasování a technické dokonalosti.

**Levák:** Jako levoruký hráč měl přirozenou výhodu, zejména při podání do bekhendu praváků (zatáčka ven z kurtu).
**Jednoruční bekhend:** Jeho bekhend byl považován za jeden z nejlepších na okruhu. Dokázal ho hrát s obrovskou přesností po čáře i křížem, a to i z těžkých defenzivních pozic.
**Hra na síti:** Na rozdíl od mnoha hráčů své doby, kteří preferovali hru od základní čáry, se Korda nebál chodit na síť. Měl "měkkou ruku" a cit pro voleje, což dokazuje i jeho grandslamový titul ze čtyřhry (Australian Open 1996 se Stefanem Edbergem).
**Return:** Díky skvělému čtení hry a reflexům patřil k nejlepším hráčům na příjmu podání. Dokázal využít rychlosti soupeřova servisu k vytvoření vlastního tlaku.

🧬 Trenérství a rodinná dynastie Kordových

Po skončení aktivní kariéry se Petr Korda s rodinou usadil na Floridě v USA. Zde se začal věnovat trénování a výchově svých dětí, čímž položil základy unikátní sportovní dynastie.

Spolupráce s Radkem Štěpánkem

Jeho nejvýraznějším svěřencem mimo rodinu byl český tenista Radek Štěpánek. Korda ho vedl několik let a měl zásadní vliv na Štěpánkův posun do světové desítky. Štěpánek často zmiňoval, že Korda mu předal nejen taktické rady, ale naučil ho i profesionálnímu přístupu a víře ve vlastní schopnosti. Kordův rukopis byl ve Štěpánkově variabilní hře jasně patrný.

Děti: Světová extratřída

Petr Korda a jeho manželka Regina Kordová (rozená Rajchrtová, rovněž bývalá tenistka, která figurovala v TOP 30 žebříčku WTA) vychovali tři děti, které dosáhly ve sportu absolutního vrcholu.

**Jessica Kordová (* 1993):** Profesionální golfistka na okruhu LPGA, vítězka několika turnajů a účastnice olympijských her. Reprezentuje USA.
**Nelly Kordová (* 1998):** Jedna z nejlepších golfistek historie. Stala se světovou jedničkou, vyhrála olympijské zlato na LOH v Tokiu a několik turnajů kategorie Major. Její švih je odborníky označován za dokonalý, podobně jako byl otcův bekhend.
**Sebastian Korda (* 2000):** Profesionální tenista. V roce 2018 vyhrál juniorku Australian Open (přesně 20 let po otcově triumfu mezi muži). Prosadil se do špičky žebříčku ATP. Petr Korda ho dlouho vedl a je jeho hlavním mentorem.

Rodina Kordových je v USA i v Česku vnímána jako fenomén. Petr Korda dokázal přenést své zkušenosti z vrcholového sportu na potomky v úplně jiném odvětví (golf), což svědčí o jeho mimořádných metodických schopnostech a porozumění psychologii sportu.

📊 Statistiky

Finále na Grand Slamech (Dvouhra)

Výsledek	Rok	Turnaj	Povrch	Soupeř ve finále	Skóre
🥈 Finalista	1992	French Open	Antuka	Jim Courier	5–7, 2–6, 1–6
🏆 Vítěz	1998	Australian Open	Tvrdý	Marcelo Ríos	6–2, 6–2, 6–2

Finále na Grand Slamech (Čtyřhra)

Výsledek	Rok	Turnaj	Povrch	Partner	Soupeři ve finále	Skóre
🥈 Finalista	1990	French Open	Antuka	Goran Ivanišević	Sergio Casal Emilio Sánchez	5–7, 3–6
🏆 Vítěz	1996	Australian Open	Tvrdý	Stefan Edberg	Sébastien Lareau Alex O'Brien	7–5, 7–5, 4–6, 6–1

Přehled titulů ATP (Dvouhra)

Petr Korda získal během své kariéry celkem **10 titulů** ve dvouhře na okruhu ATP.

1991: New Haven, Berlín
1992: Washington, Long Island, Vídeň
1993: Grand Slam Cup (Mnichov)
1996: Dauhá
1997: Stuttgart (Indoor)
1998: Dauhá, **Australian Open**

Finanční odměny

Celkové prize money za kariéru činí **10 448 900 USD**. Korda byl prvním českým tenistou po Ivanu Lendlovi, který překročil hranici 10 milionů dolarů na odměnách (nepočítaje Martinu Navrátilovou reprezentující USA).

🇨🇿 Reprezentace v Davis Cupu

V Davis Cupu odehrál Petr Korda za Československo a později Českou republiku celkem 29 zápasů s bilancí:

**Dvouhra:** 18 výher – 9 proher
**Čtyřhra:** 11 výher – 4 prohry
**Celkem:** 29 výher – 13 proher

Byl lídrem týmu v 90. letech a výrazně přispěl k udržení českého tenisu ve Světové skupině v období po rozpadu federace a odchodu Ivana Lendla.

Pro laiky

Kdo je Petr Korda? Představte si tenistu, který nehraje silou svalů, ale chytrostí a švihem. Byl to takový "tanečník" na kurtu. V 90. letech, kdy tenisu vládli siloví Američané jako Sampras nebo Courier, byl Korda tím, kdo jim dokázal konkurovat technikou. Jeho nejslavnější chvíle přišla v lednu 1998 v Austrálii. Vyhrál tam Australian Open, což je jeden ze čtyř největších turnajů světa. Po vítězství udělal ve výskoku "nůžky" nohama – to byla jeho značka. Bohužel, o půl roku později měl pozitivní test na doping, což mu zkazilo konec kariéry. Dnes je ale známý možná ještě víc jako otec. Má tři děti a všechny jsou sportovní superhvězdy. Dcery Nelly a Jessica válí v golfu (Nelly je světová jednička!) a syn Sebastian je špičkový tenista. Korda se přestěhoval na Floridu a všechny je trénoval nebo vedl, takže vytvořil jednu z nejslavnějších sportovních rodin na světě.

Zdroje