Přeskočit na obsah

Josef Horešovský

Z Infopedia
Verze z 15. 12. 2025, 22:18, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Hokejista

Josef Horešovský (* 18. července 1946, Žilina u Kladna – † 15. prosince 2025, Praha) byl československý hokejový obránce, trenér a vysokoškolský pedagog. Patřil k nejvýraznějším postavám "zlaté generace" československého ledního hokeje přelomu 60. a 70. let 20. století.

Byl mistrem světa z roku 1972, dvojnásobným olympijským medailistou a legendou klubu HC Sparta Praha, v jehož dresu strávil většinu své hráčské kariéry. Pro svou mimořádnou fyzickou odolnost, tvrdost a schopnost odehrát klíčové momenty zápasů bez střídání si vysloužil přezdívku „Muž ze železa“.

Horešovský byl unikátní osobností, která dokázala skloubit vrcholový sport s akademickou dráhou. Získal doktorát z pedagogiky a dlouhá léta působil jako docent na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK), kde vychoval několik generací trenérů. V roce 2008 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. Zemřel v prosinci 2025 ve věku 79 let.

👶 Mládí a formování talentu

Josef Horešovský se narodil v malé obci Žilina na Kladensku, v regionu s hlubokou průmyslovou a sportovní tradicí. Jeho cesta k hokejové slávě však nebyla přímočará a vedla oklikou přes jižní Čechy.

Všestranný sportovec

V mládí se Horešovský neprofiloval pouze jako hokejista. Jeho atletická postava (v dospělosti 185 cm a přes 90 kg) a přirozená síla mu dávaly předpoklady pro řadu sportů. Hrál fotbal a hokej na přírodním ledě, což mu vštípilo základy bruslení a fyzické odolnosti v tvrdých podmínkách. Klíčovým momentem pro jeho další směřování bylo přestěhování rodiny.

Debut v Motoru České Budějovice (1964–1965)

S organizovaným hokejem na nejvyšší úrovni začal v Českých Budějovicích. V sezóně 1964/1965, ve věku osmnácti let, poprvé naskočil do nejvyšší československé soutěže v dresu tehdejšího Motoru.

  • První ligové zkušenosti: Již jako teenager prokazoval na ledě nebývalý klid a přehled. Motor v té době nepatřil k favoritům ligy, což Horešovskému umožnilo hrát pod velkým tlakem proti nejlepším útočníkům soupeře.
  • Defenzivní styl: Už v této rané fázi se profiloval jako klasický defenzivní obránce. Jeho prioritou nebylo střílení gólů, ale čištění prostoru před vlastním brankářem a fyzická eliminace soupeře.

⚔️ Vojenská služba: Hokejová univerzita v Jihlavě (1965–1967)

Zlomovým bodem v kariéře Josefa Horešovského byl rok 1965, kdy nastoupil základní vojenskou službu. Byl vybrán do elitního armádního klubu HC Dukla Jihlava, který v té době pod vedením trenéra Jaroslava Pitnera a jeho asistenta Stanislava Neveselého dominoval československému hokeji.

Pitnerův dril

Jihlava byla v té době de facto tréninkovým centrem pro národní tým.

  • Fyzická příprava: Dukla byla pověstná svými brutálními tréninkovými metodami. Vícefázové tréninky, běhy se zátěží a důraz na silovou připravenost přesně vyhovovaly Horešovského naturelu. Zde se zformovala jeho pověstná kondice, ze které těžil celou kariéru.
  • Taktická škola: Pod vedením Pitnera se naučil moderní systémy bránění a zakládání útoků. Horešovský později jako pedagog často citoval Pitnerovy metody jako základ své vlastní trenérské filozofie.

První titul a spolupráce se Suchým

Hned ve své druhé sezóně v Jihlavě (1966/1967) se radoval ze zisku titulu mistra Československa.

  • Role v týmu: V nabitém kádru Dukly si vybojoval stabilní místo. Často nastupoval ve dvojici s ofenzivním fenoménem Janem Suchým. Zatímco Suchý, první evropský obránce, který padal do střel, podnikal výpady do útoku, Horešovský plnil roli "pojistky" vzadu. Tato spolupráce byla pro oba hráče nesmírně prospěšná.
  • Rozhodnutí o budoucnosti: Po skončení vojny o něj Jihlava stála, což byla v té době největší pocta. Horešovský se však rozhodl pro návrat do civilu a následný přestup, který definoval jeho život – do pražské Sparty.

🛡️ Spartanská éra (1969–1978)

Po krátké epizodě zpět v Českých Budějovicích zamířil v roce 1969 do Sparty Praha. Toto spojení se stalo osudovým. V rudém dresu odehrál nejlepší léta své kariéry a stal se klubovou legendou.

Lídr a kapitán

Ve Spartě se Horešovský rychle vyprofiloval v lídra kabiny.

  • Kapitánství: V roce 1973 převzal kapitánské "céčko". Vedl tým v dobách, kdy Sparta sice patřila ke špičce a pravidelně končila na medailových pozicích, ale marně dobývala mistrovský titul přes hegemonii Jihlavy, Brna a Kladna.
  • Herní projev: Na ledě byl nepřehlédnutelný. Jeho tvrdá střela příklepem od modré čáry byla obávanou zbraní v přesilových hrách. V defenzivě byl nekompromisní. Jeho souboje u mantinelu byly tvrdé, ale férové. Tradovalo se, že přes Horešovského se "nedá přejít, dá se jen obejít velkým obloukem".

Rivalita s Nedomanským a Hlinkou

Horešovského kariéra v lize byla lemována velkými souboji s nejlepšími útočníky té doby.

  • Osobní obrana: Trenéři ho často nasazovali na osobní bránění hvězd soupeře. Jeho souboje s Václavem Nedomanským (Slovan Bratislava) nebo Ivanem Hlinkou (Litvínov) patřily k ozdobám ligy. Horešovský dokázal tyto technické hráče znechutit svou těsnou hrou a fyzickou převahou.
  • Věrnost klubu: I přes nabídky ze zahraničí (které byly v té době politicky složité, ale pro hráče jeho kalibru teoreticky možné na konci kariéry) zůstal věrný Spartě až do konce své vrcholové kariéry v roce 1978.
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Hokejista

Josef Horešovský (* 18. července 1946, Žilina u Kladna – † 15. prosince 2025, Praha) byl československý hokejový obránce, trenér a vysokoškolský pedagog. Patřil k nejvýraznějším postavám "zlaté generace" československého ledního hokeje přelomu 60. a 70. let 20. století.

Byl mistrem světa z roku 1972, dvojnásobným olympijským medailistou a legendou klubu HC Sparta Praha, v jehož dresu strávil většinu své hráčské kariéry. Pro svou mimořádnou fyzickou odolnost, tvrdost a schopnost odehrát klíčové momenty zápasů bez střídání si vysloužil přezdívku „Muž ze železa“.

Horešovský byl unikátní osobností, která dokázala skloubit vrcholový sport s akademickou dráhou. Získal doktorát z pedagogiky a dlouhá léta působil jako docent na Fakultě tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK), kde vychoval několik generací trenérů. V roce 2008 byl uveden do Síně slávy českého hokeje. Zemřel v prosinci 2025 ve věku 79 let.

👶 Mládí a formování talentu

Josef Horešovský se narodil v malé obci Žilina na Kladensku, v regionu s hlubokou průmyslovou a sportovní tradicí. Jeho cesta k hokejové slávě však nebyla přímočará a vedla oklikou přes jižní Čechy.

Všestranný sportovec

V mládí se Horešovský neprofiloval pouze jako hokejista. Jeho atletická postava (v dospělosti 185 cm a přes 90 kg) a přirozená síla mu dávaly předpoklady pro řadu sportů. Hrál fotbal a hokej na přírodním ledě, což mu vštípilo základy bruslení a fyzické odolnosti v tvrdých podmínkách. Klíčovým momentem pro jeho další směřování bylo přestěhování rodiny.

Debut v Motoru České Budějovice (1964–1965)

S organizovaným hokejem na nejvyšší úrovni začal v Českých Budějovicích. V sezóně 1964/1965, ve věku osmnácti let, poprvé naskočil do nejvyšší československé soutěže v dresu tehdejšího Motoru.

  • První ligové zkušenosti: Již jako teenager prokazoval na ledě nebývalý klid a přehled. Motor v té době nepatřil k favoritům ligy, což Horešovskému umožnilo hrát pod velkým tlakem proti nejlepším útočníkům soupeře.
  • Defenzivní styl: Už v této rané fázi se profiloval jako klasický defenzivní obránce. Jeho prioritou nebylo střílení gólů, ale čištění prostoru před vlastním brankářem a fyzická eliminace soupeře.

⚔️ Vojenská služba: Hokejová univerzita v Jihlavě (1965–1967)

Zlomovým bodem v kariéře Josefa Horešovského byl rok 1965, kdy nastoupil základní vojenskou službu. Byl vybrán do elitního armádního klubu HC Dukla Jihlava, který v té době pod vedením trenéra Jaroslava Pitnera a jeho asistenta Stanislava Neveselého dominoval československému hokeji.

Pitnerův dril

Jihlava byla v té době de facto tréninkovým centrem pro národní tým.

  • Fyzická příprava: Dukla byla pověstná svými brutálními tréninkovými metodami. Vícefázové tréninky, běhy se zátěží a důraz na silovou připravenost přesně vyhovovaly Horešovského naturelu. Zde se zformovala jeho pověstná kondice, ze které těžil celou kariéru.
  • Taktická škola: Pod vedením Pitnera se naučil moderní systémy bránění a zakládání útoků. Horešovský později jako pedagog často citoval Pitnerovy metody jako základ své vlastní trenérské filozofie.

První titul a spolupráce se Suchým

Hned ve své druhé sezóně v Jihlavě (1966/1967) se radoval ze zisku titulu mistra Československa.

  • Role v týmu: V nabitém kádru Dukly si vybojoval stabilní místo. Často nastupoval ve dvojici s ofenzivním fenoménem Janem Suchým. Zatímco Suchý, první evropský obránce, který padal do střel, podnikal výpady do útoku, Horešovský plnil roli "pojistky" vzadu. Tato spolupráce byla pro oba hráče nesmírně prospěšná.
  • Rozhodnutí o budoucnosti: Po skončení vojny o něj Jihlava stála, což byla v té době největší pocta. Horešovský se však rozhodl pro návrat do civilu a následný přestup, který definoval jeho život – do pražské Sparty.

🛡️ Spartanská éra (1969–1978)

Po krátké epizodě zpět v Českých Budějovicích zamířil v roce 1969 do Sparty Praha. Toto spojení se stalo osudovým. V rudém dresu odehrál nejlepší léta své kariéry a stal se klubovou legendou.

Lídr a kapitán

Ve Spartě se Horešovský rychle vyprofiloval v lídra kabiny.

  • Kapitánství: V roce 1973 převzal kapitánské "céčko". Vedl tým v dobách, kdy Sparta sice patřila ke špičce a pravidelně končila na medailových pozicích, ale marně dobývala mistrovský titul přes hegemonii Jihlavy, Brna a Kladna.
  • Herní projev: Na ledě byl nepřehlédnutelný. Jeho tvrdá střela příklepem od modré čáry byla obávanou zbraní v přesilových hrách. V defenzivě byl nekompromisní. Jeho souboje u mantinelu byly tvrdé, ale férové. Tradovalo se, že přes Horešovského se "nedá přejít, dá se jen obejít velkým obloukem".

Rivalita s Nedomanským a Hlinkou

Horešovského kariéra v lize byla lemována velkými souboji s nejlepšími útočníky té doby.

  • Osobní obrana: Trenéři ho často nasazovali na osobní bránění hvězd soupeře. Jeho souboje s Václavem Nedomanským (Slovan Bratislava) nebo Ivanem Hlinkou (Litvínov) patřily k ozdobám ligy. Horešovský dokázal tyto technické hráče znechutit svou těsnou hrou a fyzickou převahou.
  • Věrnost klubu: I přes nabídky ze zahraničí (které byly v té době politicky složité, ale pro hráče jeho kalibru teoreticky možné na konci kariéry) zůstal věrný Spartě až do konce své vrcholové kariéry v roce 1978.

Návrat do Česka a extraligová trenérská dráha

V průběhu 90. let a na přelomu milénia se Josef Horešovský vrátil do českého hokejového prostředí, kde uplatňoval své zkušenosti získané ve Francii i z akademické půdy. Jeho trenérský styl byl v této době již plně zformovaný – vyžadoval absolutní profesionalitu a kondiční připravenost.

  • Návrat do Sparty: V polovině 90. let se znovu objevil na střídačce HC Sparta Praha. V klubu působil v různých rolích, včetně pozice hlavního trenéra v sezóně 1996/1997. Jeho "stará škola" založená na tvrdé disciplíně narážela u nastupující generace hráčů (zvyklých na volnější režim po revoluci) občas na odpor, ale vedení klubu si cenilo jeho integrity a odbornosti.
  • HC Slovan Ústí nad Labem: Výraznou stopu zanechal v sezóně 2002/2003 v prvoligovém Ústí nad Labem. Tým převzal s ambicí postoupit do extraligy. Pod jeho vedením hrál Slovan silový, organizovaný hokej, který byl pro soupeře v play-off velmi nepříjemný.
  • Manažerské role: V pozdějších letech své kariéry v hokejovém hnutí působil také v roli sportovního manažera a konzultanta (např. v BK Mladá Boleslav), kde se podílel na skladbě mužstva a nastavování koncepce klubu.

Trenérská filozofie

Horešovský byl v hokejovém prostředí znám jako zastánce tvrdé práce.

  • Kondice jako základ: Razil teorii, že technika a taktika jsou k ničemu, pokud hráč v třetí třetině nemůže bruslit. Jeho letní přípravy byly pověstné svou náročností, často využíval prvky z atletiky a vzpírání.
  • Kritika "měkkosti": Často veřejně kritizoval trend, kdy se tréninky mládeže stávaly méně náročnými. Upozorňoval, že český hokej ztrácí kontakt se světem právě v oblasti fyzické připravenosti a bruslení.

📚 Pedagog a vědec na FTVS UK

Unikátním rysem životní dráhy Josefa Horešovského bylo jeho paralelní působení na akademické půdě. Nebyl jen bývalým hráčem, který "učí tělocvik", ale respektovaným vědcem v oboru kinantropologie a sportovního tréninku.

Docent Horešovský

Dlouhá léta působil na Katedře sportovních her Fakulty tělesné výchovy a sportu Univerzity Karlovy (FTVS UK).

  • Výuka trenérů: Jeho rukama prošly stovky studentů, z nichž mnozí se později stali trenéry v extralize nebo u mládežnických reprezentací. Přednášel teorii a didaktiku ledního hokeje. Jeho přednášky byly ceněny pro propojení hluboké teorie s praktickými příklady z jeho bohaté kariéry (např. rozbory hry proti Kanadě nebo SSSR).
  • Publikační činnost: Byl autorem nebo spoluautorem řady učebních textů, skript a metodických příruček. Jeho práce se zaměřovaly na:
    • Fyziologii zátěže v ledním hokeji.
    • Metodiku nácviku obranných herních činností.
    • Systémy tréninku mládeže.

Kritika systému výchovy mládeže

Z pozice vysokoškolského pedagoga byl Horešovský hlasitým kritikem změn v systému výchovy české hokejové mládeže po roce 2000.

  • Raná specializace: Ostře vystupoval proti tlaku na ranou specializaci dětí. Tvrdil, že děti by měly dělat více sportů (fotbal, gymnastiku, atletiku) a hokeji se věnovat specificky až později, tak jako to dělala jeho generace. Varoval před jednostranným zatěžováním, které vede ke zraněním a vyhoření.
  • Tabulkové myšlení: Kritizoval přílišné svazování trenérů tabulkami a systémy na úkor rozvoje kreativity a přirozené herní inteligence.

🏆 Ocenění a Síň slávy

Celoživotní přínos Josefa Horešovského českému a světovému hokeji byl oficiálně oceněn v roce 2008.

Uvedení do Síně slávy českého hokeje

Při oslavách 100 let českého hokeje byl dne 4. listopadu 2008 uveden do nově vzniklé Síně slávy českého hokeje.

  • Zdůvodnění: Ocenění získal nejen za své medaile (zlato z MS, stříbro a bronz ze ZOH), ale také za svou dlouhověkost v národním týmu, věrnost Spartě a následnou trenérskou a pedagogickou práci. Byl uveden v kategorii obránců, po boku legend jako František Pospíšil nebo Jan Suchý.

Další pocty

  • Klub legend HCS: Je samozřejmou součástí Klubu legend HC Sparta Praha. Jeho dres s číslem 23 (které nosil většinu kariéry) sice nebyl vyřazen pod strop haly (Sparta vyřazuje čísla jen výjimečně), ale Horešovský byl pravidelným čestným hostem na zápasech v O2 areně.
  • Cena za celoživotní dílo: V rámci akademické obce byl oceněn za přínos rozvoji sportovní vědy.

👴 Závěr života a odkaz

Po odchodu do důchodu se Josef Horešovský stáhl z každodenního hokejového dění, ale stále sledoval vývoj sportu a příležitostně se vyjadřoval k aktuálním tématům v médiích.

Aktivní důchod

I v pokročilém věku si udržoval kondici.

  • Tenis a rekreace: Byl vášnivým tenistou. Jeho "železná" kondice mu umožňovala sportovat i po sedmdesátce, ačkoliv následky tvrdých hokejových bitev (klouby) se postupem času ozývaly.
  • Média: Často působil jako glosátor pro hokejové rubriky deníků (Sport, Právo). Jeho názory byly břitké, nebral si servítky, když viděl nedostatečné nasazení hráčů reprezentace. Pro novináře byl vděčným respondentem, protože mluvil přímo a k věci.

Poslední roky

V posledních letech života se potýkal se zdravotními problémy, které jsou u bývalých vrcholových sportovců běžné, přesto zůstal mentálně velmi svěží. Do posledních chvil se zajímal o dění v extralize a o výsledky národního týmu. Jeho úmrtí v prosinci 2025 zasáhlo hokejovou veřejnost jako odchod jednoho z posledních mohykánů slavné generace mistrů světa z Prahy 1972.

📊 Statistiky kariéry

Josef Horešovský byl vzorem defenzivní spolehlivosti, přesto dokázal produktivně podporovat útok, zejména svou tvrdou střelou v přesilových hrách. Jeho statistiky odrážejí dlouhověkost a konzistenci výkonů v nejvyšší soutěži.

Klubová kariéra

Přehled působení v nejvyšší československé soutěži:

Sezóna Tým Soutěž Z G A B TM
1964/1965 Motor České Budějovice I. liga 14 1 - - -
1965/1966 HC Dukla Jihlava I. liga 36 2 4 6 20
1966/1967 HC Dukla Jihlava I. liga 36 4 3 7 18
1967/1968 HC Dukla Jihlava I. liga 36 5 5 10 22
1968/1969 HC Dukla Jihlava I. liga 36 4 6 10 24
1969/1970 HC Sparta Praha I. liga 36 9 5 14 32
1970/1971 HC Sparta Praha I. liga 36 7 8 15 28
1971/1972 HC Sparta Praha I. liga 36 3 7 10 30
1972/1973 HC Sparta Praha I. liga 36 2 6 8 26
1973/1974 HC Sparta Praha I. liga 44 6 9 15 34
1974/1975 HC Sparta Praha I. liga 44 8 7 15 28
1975/1976 HC Sparta Praha I. liga 32 3 4 7 22
1976/1977 HC Sparta Praha I. liga 42 4 8 12 36
1977/1978 HC Sparta Praha I. liga 40 2 5 7 42
Celkem v lize 504 60 77 137 362

Poznámka: Statistiky asistencí (A) a trestných minut (TM) v dřívějších dobách nemusí být v některých zdrojích kompletní.

Reprezentace

V národním dresu odehrál Josef Horešovský úctyhodných 152 utkání, ve kterých vstřelil 23 branek. Zúčastnil se sedmi světových šampionátů a dvou olympijských her.

Rok Tým Turnaj Umístění Z G A B
1968 ZOH Šablona:Stříbrná medaile 7 1 1 2
1969 MS Šablona:Bronzová medaile 9 2 0 2
1970 MS Šablona:Bronzová medaile 10 1 2 3
1971 MS Šablona:Stříbrná medaile 9 2 1 3
1972 ZOH Šablona:Bronzová medaile 6 0 2 2
1972 MS Šablona:Zlatá medaile 10 3 1 4
1973 MS Šablona:Bronzová medaile 8 1 1 2
1974 MS Šablona:Stříbrná medaile 10 0 3 3
1975 MS Šablona:Stříbrná medaile 10 1 2 3
1976 Kanadský pohár 2. místo 5 0 1 1
Celkem MS/ZOH 79 11 14 25

🧠 Sekce "Pro laiky"

Pochopení hokejových rolí a termínů spojených s Josefem Horešovským:

Co dělá "defenzivní obránce"?

Představte si hokejový tým jako armádu. Útočníci jsou "vojáci v první linii", kteří se snaží dobýt území (dát gól). Defenzivní obránce, jako byl Horešovský, je "strážce hradby".

  • Jeho úkol: Není primárně dávat góly. Jeho hlavním cílem je zabránit soupeři, aby se dostal k brance.
  • Metoda: Používá své tělo, sílu a dlouhou hokejku k tomu, aby vytlačil útočníky do rohů hřiště, kde nejsou nebezpeční. Horešovský byl v tomto mistr – málokdo přes něj přešel "jeden na jednoho".

Co je "osobní obrana" (Man-to-man)?

V moderním hokeji se brání spíše prostorově (hráči si hlídají určitou zónu), ale v dobách Horešovského se často používala "osobní obrana".

  • Princip: Trenér určil Horešovskému jednoho konkrétního hráče soupeře (např. hvězdu týmu). Kam se tento hráč pohnul, tam se pohnul i Horešovský. Byl jako jeho stín.
  • Cíl: Znechutit hvězdě soupeře hru tak, že se nedostane k puku ani do šance, protože má neustále "na zádech" 92kilového obránce.

Co znamená "střela příklepem"?

Horešovský byl obávaný pro svou tvrdou střelu. "Příklep" (slapshot) je nejtvrdší a nejrychlejší typ střely v hokeji.

  • Jak to funguje: Hráč napřáhne hokejku vysoko za sebe a vší silou udeří do ledu těsně před pukem. Hokejka se prohne jako luk a při narovnání "vystřelí" puk obrovskou rychlostí (často přes 150 km/h). Pro brankáře a bránící hráče je to velmi bolestivé a nebezpečné, pokud je puk trefí.

🔗 Související články

Zdroje