Alexej Žitnik

Rozbalit box

Obsah boxu

Alexej Nikolajevič Žitnik (rusky: Алексей Николаевич Житник; ukrajinsky: Олексій Миколайович Житник; * 10. října 1972, Kyjev) je bývalý ruský (původem ukrajinský) profesionální hokejový obránce a olympijský vítěz z roku 1992.

Žitnik byl prototypem nezničitelného obránce. V době, kdy se hokej měnil z drsné hry 90. let na rychlou hru nového milénia, on zůstával konstantou. V NHL odehrál neuvěřitelných 1085 zápasů v základní části, což z něj činí jednoho z nejvytěžovanějších evropských obránců v historii soutěže. Ačkoliv se narodil v ukrajinském Kyjevě, na mezinárodní scéně si po rozpadu Sovětského svazu zvolil ruské občanství, což mu vyneslo olympijské zlato i stříbro. V NHL je znám jako "muž dvou slavných finále", který byl u legendární jízdy Los Angeles Kings v roce 1993 i u kontroverzního "No Goal" finále v Buffalu 1999.

Klubová kariéra

Z Kyjeva do Kalifornie: Gretzkyho parťák (1989–1995)

Alexej Žitnik začínal s hokejem v rodném Kyjevě v týmu Sokol Kyjev, ale jeho talent brzy přerostl hranice Ukrajiny. Přesunul se do CSKA Moskva, odkud byl v roce 1991 draftován týmem Los Angeles Kings. Do zámoří odešel velmi mladý, v pouhých 19 letech, což bylo na tehdejší dobu u sovětských hráčů neobvyklé. V Los Angeles se okamžitě prosadil. Hned ve své nováčkovské sezóně 1992/93 se stal klíčovým obráncem týmu, který vedl Wayne Gretzky. Žitnik, ačkoliv nováček, hrál s obrovským sebevědomím. Podporoval útok, tvrdě bránil a v play-off byl nepostradatelný. Kings došli až do finále Stanley Cupu proti Montrealu. Žitnik v play-off nasbíral 12 bodů, ale na pohár nedosáhl. Kings prohráli sérii, která je dodnes památná díky "měření hokejky" Martyho McSorleyho.

Buffalo Sabres: Éra Dominatora a železné zdraví (1995–2004)

V roce 1995 byl vyměněn do Buffalo Sabres jako součást velkého trejdu (zahrnujícího i brankáře Granta Fuhra). V Buffalu našel svůj pravý hokejový domov. Strávil zde devět sezón a vyrostl v jednoho z nejlepších obránců ligy. Stal se pilířem defenzivy před brankářem Dominikem Haškem. Zatímco Hašek čaroval v brance, Žitnik "čistil" prostor před ním a zakládal protiútoky. Byl známý svou neuvěřitelnou kondicí – pravidelně trávil na ledě 25 až 30 minut za zápas. Vrcholem jeho působení v Buffalu byla sezóna 1998/99. Sabres se probojovali do finále Stanley Cupu proti Dallasu. Žitnik byl opět klíčovým mužem, odehrál všech 21 zápasů play-off. Finále však skončilo jednou z největších kontroverzí v historii sportu – gólem Bretta Hulla v prodloužení šestého zápasu, kdy měl střelec nohu v brankovišti. Žitnik byl jedním z hráčů, kteří marně protestovali u rozhodčích. Podruhé v kariéře mu Stanley Cup proklouzl mezi prsty.

Veterán na cestách a klub 1000 (2005–2008)

Po výluce NHL se Žitnik stal ceněným veteránem. Vystřídal dresy New York Islanders, Philadelphia Flyers a Atlanta Thrashers. I po třicítce si udržoval vysokou výkonnost a byl mentorem pro mladší hráče. V únoru 2007 dosáhl v dresu Islanders významného milníku – odehrál svůj 1000. zápas v NHL. Stal se prvním obráncem narozeným v Sovětském svazu, kterému se to podařilo. Jeho kariéra v NHL skončila v roce 2008, kdy se rozhodl pro návrat do Evropy.

Návrat do Ruska (2008–2010)

Poslední dvě sezóny své bohaté kariéry strávil v KHL v týmu HK Dynamo Moskva. V roce 2008 pomohl týmu vyhrát prestižní Spenglerův pohár v Davosu, kde Dynamo ve finále porazilo Kanadu. V roce 2010 definitivně ukončil hráčskou kariéru.

Reprezentační kariéra

Alexej Žitnik má unikátní reprezentační příběh, který odráží geopolitické změny 90. let.

Zlatá olympiáda 1992 (Albertville): Jako devatenáctiletý mladík byl nominován do týmu Společenství nezávislých států (SNS). Tým, který neměl vlajku ani hymnu, turnaj senzačně vyhrál. Žitnik se tak stal olympijským vítězem dříve, než odehrál jediný zápas v NHL.
Stříbrná olympiáda 1998 (Nagano): Na "turnaji století" reprezentoval Rusko. Společně s Pavlem Burem došli až do finále, kde však narazili na českou defenzivu a Dominika Haška. Žitnik tak získal stříbro.
Ačkoliv se narodil na Ukrajině, v době rozpadu SSSR si mohl vybrat reprezentaci. Zvolil Rusko, protože nabízelo větší šanci na úspěch a lepší zázemí, což bylo tehdy běžné rozhodnutí mnoha hráčů ukrajinského původu.

Herní styl

Žitnik byl komplexní obránce.

Bruslení: Na svou dobu a postavu byl excelentním bruslařem. Měl silná stehna a nízké těžiště, což ho činilo velmi stabilním.
Hip Check: Jeho specialitou byl "bodyček bokem" (hip check). Uměl si počkat na útočníka u mantinelu a ve správnou chvíli se snížit a trefit ho bokem, čímž ho často poslal do "leteckého dne".
Střela: Disponoval tvrdou střelou příklepem, kterou často využíval v přesilovkách.

Život po hokeji

Po skončení kariéry se Alexej Žitnik pohybuje mezi New Yorkem a Ukrajinou.

Krátce se angažoval v pokusu o oživení svého mateřského klubu Sokol Kyjev a působil v ukrajinském hokeji jako funkcionář.
Často vystupuje v médiích jako expert na NHL a KHL. Jeho pohled je ceněný, protože zažil "starou školu" sovětského hokeje i moderní NHL.

Pro laiky

Proč je Alexej Žitnik významný?

Smolař finále: Je to ten chlapík, který byl u dvou nejslavnějších finálových sérií 90. let (Gretzkyho LA a Haškovo Buffalo) a obě prohrál za dramatických okolností.
Železný muž z Východu: Odehrát přes 1000 zápasů v NHL je obrovský výkon. Žitnik byl průkopníkem pro obránce z východní Evropy, ukázal, že mohou být stejně odolní a spolehliví jako Kanaďané.
Ukrajinec nebo Rus? Je to nejslavnější hokejista narozený v Kyjevě, ale všechny medaile vyhrál pro Rusko. Jeho příběh ilustruje složitou historii postsovětského sportu.

Zdroje