Přeskočit na obsah

ČEZ: Porovnání verzí

Z Infopedia
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“
Bez shrnutí editace
 
Řádek 1: Řádek 1:
{{K rozšíření}}
{{Infobox Firma
| název = ČEZ, a. s.
| obrázek =
| založení = 1992
| sídlo = [[Praha]], [[Česko]]
| odvětví = energetika, plynárenství, těžba
| vlastník = [[Česko|Česká republika]] přes [[Ministerstvo financí České republiky|Ministerstvo financí]] (69,78 %)
| obrat = 333,4 miliardy Kč (2025)
| zisk = 27,4 miliardy Kč (2025)
| zaměstnanci = 33 590 (2025)
| web =
}}
'''ČEZ, a. s.''' (původní zkratka z názvu České energetické závody) je mateřskou společností a řídícím centrem nadnárodního energetického holdingu [[Skupina ČEZ]]. Z ekonomického hlediska jde o největší energetickou korporaci v [[Česko|České republice]] a jeden z nejvýznamnějších průmyslových subjektů ve střední a východní Evropě. Je dominantním národním výrobcem elektrické energie, stoprocentním vlastníkem a provozovatelem českých jaderných elektráren a prostřednictvím svých dceřiných firem spravuje regionální distribuční sítě elektřiny i zemního plynu.


'''ČEZ''' je česká nadnárodní energetická společnost, která patří mezi největší energetické podniky ve střední a východní Evropě. Společnost se zaměřuje na výrobu, distribuci a obchodování s elektrickou energií a teplem, ale i na obnovitelné zdroje energie. ČEZ je dominantním hráčem na českém energetickém trhu a má silnou pozici na dalších trzích v Evropě.
Majoritním vlastníkem podniku je stát, který prostřednictvím [[Ministerstvo financí České republiky|Ministerstva financí]] kontroluje 69,78 procenta základního kapitálu (údaj platný k roku 2026). Zbývající necelá třetina akcií je volně obchodována na veřejných kapitálových trzích, přičemž primární kotaci má titul na [[Burza cenných papírů Praha|Burze cenných papírů Praha]] (pod tickerem BAACEZ) a sekundární na varšavské burze. Generálním ředitelem a předsedou představenstva je dlouhodobě Daniel Beneš. V červnu 2026 byl do funkce předsedy dozorčí rady zvolen Radim Fiala.


== Historie ==
== Historie a strukturální vývoj ==
Společnost ČEZ byla založena v roce [[1992]] jako akciová společnost a vznikla po privatizaci české energetiky. Její název je zkratkou pro [[České energetické závody]]. Od svého vzniku se firma stala klíčovým hráčem na poli výroby elektrické energie, a to nejen v České republice, ale i v dalších zemích střední a východní Evropy. V roce [[2004]] došlo k její transformaci na nadnárodní koncern, kdy byla začleněna řada regionálních energetických společností a dceřiných firem.
Akciová společnost ČEZ byla formálně založena 6. května 1992 Fondem národního majetku České republiky. Vznikla transformací ze státního podniku České energetické závody, který zastřešoval centrálně řízenou výrobu elektřiny v dobách komunistického režimu. V první dekádě své existence se společnost zaměřovala výhradně na provozování velkých elektráren a vysokonapěťové přenosové sítě.  


== Struktura a činnost ==
Zásadní strukturální zlom nastal v roce 2003 během vlády [[Vladimír Špidla|Vladimíra Špidly]]. Vláda rozhodla o vytvoření takzvaného "SuperČEZu", kdy do majetkové struktury podniku integrovala pět z osmi tehdejších regionálních energetických akciových společností (REAS) zajišťujících lokální distribuci koncovým zákazníkům. Tímto krokem vznikla vertikálně integrovaná skupina, která elektřinu nejen vyráběla, ale i doručovala a prodávala obyvatelstvu. Naopak přenosová soustava (linky nejvyššího napětí) byla z podniku trvale vyčleněna do státní firmy [[ČEPS]].
ČEZ je strukturálně rozdělen na několik oblastí činnosti, mezi které patří:


* '''Výroba elektrické energie''' – ČEZ vlastní a provozuje mnoho elektráren v České republice i v zahraničí. Mezi největší elektrárny patří jaderné elektrárny, jako [[Jaderná elektrárna Temelín]] a [[Jaderná elektrárna Dukovany]], stejně jako uhelné elektrárny, vodní elektrárny a elektrárny využívající obnovitelné zdroje energie (solární, větrné elektrárny).
V letech 2004 až 2010 zahájila Skupina ČEZ masivní zahraniční expanzi na Balkánský poloostrov a do dalších evropských zemí. Získala distribuční a výrobní aktiva v [[Bulharsko|Bulharsku]], [[Rumunsko|Rumunsku]], [[Albánie|Albánii]], [[Turecko|Turecku]] a [[Polsko|Polsku]]. Tyto akvizice však v následujícím desetiletí narážely na silné politické a regulační tlaky tamních vlád, což vedlo k arbitrážním sporům. V reakci na to zahájila společnost strategický ústup ze zahraničních trhů a postupný odprodej většiny zahraničních aktiv, aby mohla kapitál přesměrovat na domácí investice do nízkoemisních zdrojů a distribučních sítí.
* '''Distribuce energie''' – ČEZ provozuje rozsáhlou síť distribučních soustav, která zajišťuje dodávky elektrické energie do domácností, firem a dalších subjektů. Distribuce je řízena prostřednictvím společnosti [[ČEZ Distribuce]].
* '''Obchodování s energií''' – Společnost také obchoduje s elektrickou energií na volném trhu a poskytuje energii nejen domácnostem, ale i průmyslovým a komerčním subjektům.
* '''Obnovitelné zdroje''' – ČEZ se aktivně zaměřuje na rozvoj obnovitelných zdrojů energie, jako jsou solární a větrné elektrárny, a v posledních letech investuje do modernizace technologií a zvyšování podílu obnovitelných zdrojů ve své energetické produkci.
* '''Výroba tepla''' – Kromě výroby elektrické energie ČEZ zajišťuje také výrobu a distribuci tepla, zejména pro průmyslové závody a městské oblasti.


== Vedení a vlastnická struktura ==
== 🏭 Výrobní portfolio a těžba ==
ČEZ je veřejně obchodovaná akciová společnost, jejíž akcie jsou kotovány na [[Pražská burza|Pražské burze]]. Majoritním vlastníkem společnosti je český stát, který prostřednictvím Ministerstva financí ČR vlastní přibližně 70 % akcií. Zbytek akcií je rozdělen mezi drobné investory a instituce.
Výrobní mix společnosti je historicky tvořen třemi základními pilíři: jadernou energií, fosilními palivy a obnovitelnými zdroji.


== Inovace a technologie ==
V oblasti fosilní energetiky vlastnil ČEZ po desetiletí monopolní postavení v těžbě hnědého uhlí (prostřednictvím dceřiné firmy Severočeské doly) a spaloval jej v rozsáhlé flotile tepelných elektráren na severu Čech a Moravy. Patří sem [[Elektrárna Tušimice]], [[Elektrárna Prunéřov]], [[Elektrárna Ledvice]] či [[Elektrárna Dětmarovice]]. V rámci dekarbonizační strategie společnost některá svá fosilní aktiva odprodala – například největší uhelnou elektrárnu v zemi, [[Elektrárna Počerady|Elektrárnu Počerady]], a také [[Elektrárna Chvaletice|Elektrárnu Chvaletice]], odkoupila skupina Sev.en podnikatele [[Pavel Tykač|Pavla Tykače]]. Od konce roku 2024 zavedla firma zrychlené odpisy zbývajících uhelných aktiv, aby reflektovala jejich zkracující se ekonomickou životnost v prostředí drahých emisních povolenek.
ČEZ se soustředí na vývoj a implementaci nových technologií v oblasti energetiky. Mezi klíčové oblasti výzkumu a inovací patří:


* '''Jaderná energetika''' – ČEZ investuje do modernizace jaderných elektráren a zajištění jejich dlouhodobé provozní spolehlivosti a bezpečnosti.
Významnou složkou výroby jsou velké vodní elektrárny, soustředěné primárně na takzvané Vltavské kaskádě. ČEZ zde vlastní a provozuje nádrže a turbíny jako [[Vodní elektrárna Orlík]], [[Vodní elektrárna Slapy]], [[Vodní elektrárna Lipno]], [[Vodní elektrárna Kamýk]], [[Vodní elektrárna Štěchovice]] a [[Vodní elektrárna Vrané]]. Zcela klíčovou stabilizační roli v energetické síti státu pak hrají obří přečerpávací vodní elektrárny, především [[Přečerpávací vodní elektrárna Dlouhé stráně|Dlouhé stráně]] v Jeseníkách a [[Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice|Dalešice]] pod Dukovany.
* '''Obnovitelné zdroje''' – ČEZ se zaměřuje na rozvoj solárních, větrných a dalších obnovitelných zdrojů energie, včetně projektů na zajištění skladování energie a inteligentních energetických sítí.
* '''Digitalizace a chytré sítě''' – Společnost investuje do digitalizace energetické sítě a zavádění inteligentních měřicích systémů, které umožňují efektivní distribuci a využívání energie.


== Ekologické a společenské závazky ==
== ⚡ Jaderná energetika a dostavba Dukovan ==
ČEZ se ve své strategii zaměřuje na ochranu životního prostředí a udržitelnost. Firma se zavázala ke snižování emisí skleníkových plynů a k postupné dekarbonizaci své energetické výroby. V roce [[2020]] ČEZ oznámil plán uzavřít všechny uhelné elektrárny do roku [[2038]], což je součástí širšího cíle přechodu na čisté zdroje energie.
Základním kamenem výrobní divize jsou dvě národní jaderné elektrárny: [[Jaderná elektrárna Dukovany]] (zprovozněná v roce 1985, disponující 4 bloky typu VVER 440) a [[Jaderná elektrárna Temelín]] (zprovozněná v letech 2000–2002, 2 bloky typu VVER 1000). Tyto dva zdroje ročně dodávají do sítě více než 30 terawatthodin (TWh) elektrické energie. V roce 2025 vyrobil ČEZ ve svých jaderných zdrojích historicky rekordních 32,1 TWh bezemisní elektřiny.


== Význam pro Českou republiku ==
Z důvodu blížícího se konce technické životnosti starších reaktorů v Dukovanech založil ČEZ stoprocentní dceřinou společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která v březnu 2022 spustila mezinárodní tendr na výstavbu nového jaderného zdroje. V dubnu 2024 obdržela firma finální závazné nabídky od francouzské společnosti [[Électricité de France|EDF]] a jihokorejské korporace Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Třetí původní zájemce, americký Westinghouse, byl z tendru v lednu 2024 vyřazen pro nesplnění závazných podmínek.
ČEZ je klíčovou součástí energetické infrastruktury České republiky. Firma zajišťuje stabilní dodávky elektrické energie a tepla pro české domácnosti a průmysl. Kromě toho je významným zaměstnavatelem a přispívá k rozvoji regionů, ve kterých působí.


== Viz také ==
Dne 17. července 2024 rozhodla vláda [[Petr Fiala|Petra Fialy]] o výběru jihokorejské společnosti KHNP jako preferovaného dodavatele pro stavbu dvou nových bloků v lokalitě Dukovany s očekávanou jednotkovou cenou přibližně 200 miliard korun (při aktuálních cenách). Záměr zbrzdily stížnosti francouzské EDF, která u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže napadla regulérnost tendru s podezřením na nelegální státní podporu v jihokorejské nabídce. V květnu 2025 vydal Krajský soud v Brně předběžné opatření, které ČEZu zakazovalo podepsat finální smlouvu s vítězem. Toto zablokování ukončil až Nejvyšší správní soud, který předběžné opatření začátkem června zrušil.
* [[Jaderná energetika v ČR]]
* [[Jaderná elektrárna Temelín]]
* [[Obnovitelné zdroje energie v ČR]]
* [[Energetika České republiky]]
* [[Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR]]


== Reference ==
Ihned poté, dne 4. června 2025, byla EPC smlouva na dodávku dvou jaderných bloků na klíč mezi společností Elektrárna Dukovany II a KHNP finálně podepsána. Projekt předpokládá spuštění zkušebního provozu prvního nového bloku v roce 2036. Dohoda zahrnuje závazek na lokalizaci až 60 procent objemu zakázky pro český průmysl.
<references />


== Kategorie ==
Vedle konvenčních reaktorů se společnost soustředí i na vývoj malých modulárních reaktorů (SMR). V průběhu roku 2024 si ČEZ vybral jako technologického partnera britskou společnost Rolls-Royce SMR. V roce 2025 do této firmy ČEZ kapitálově vstoupil, odkoupil zhruba dvacetiprocentní podíl a stal se strategickým minoritním akcionářem. Záměrem je výstavba prvního malého modulárního reaktoru v areálu jaderné elektrárny Temelín.
[[Kategorie:ČEZ]]
 
[[Kategorie:České energetické firmy]]
== 🇷🇺 Expanze v plynárenství (2024–2025) ==
[[Kategorie:Nadnárodní korporace]]
Zatímco v oblasti uhlí společnost aktiva opouští, v sektoru zemního plynu provedla ve dvacátých letech dvě obří akvizice s cílem zabezpečit distribuční infrastrukturu. V roce 2024 Skupina ČEZ odkoupila většinový podíl ve výši 55,21 procenta ve společnosti GasNet, která je vůbec největším distributorem plynu v České republice a obsluhuje přibližně 80 procent státního území. Akvizice byla oficiálně konsolidována do hospodářských výsledků od 1. září 2024. V roce 2025 pak ČEZ dokoupil firmu Gas Distribution. Tímto krokem získal holding faktickou kontrolu nad distribucí zemního plynu po celém území státu s výjimkou hlavního města Prahy, kde operuje konkurenční Pražská plynárenská.
[[Kategorie:Státní podniky ČR]]
 
[[Kategorie:Firmy založené v roce 1992]]
== 🗓 Současnost a hospodářské výsledky (2026) ==
[[Kategorie:Obnovitelné zdroje energie]]
V roce 2025 vykázala Skupina ČEZ provozní zisk před odpisy (EBITDA) ve výši 137,0 miliardy korun při celkových provozních výnosech 333,4 miliardy korun. Čistý zisk podniku klesl o 1,7 miliardy na konečných 27,4 miliardy korun (očištěný čistý zisk určující dividendu činil 28,1 miliardy korun). Mírný pokles zisku byl způsoben enormními odpisy ve výši 13,1 miliardy korun vlivem konsolidace nově zakoupené sítě GasNet a urychlením odpisů uhelných aktiv. Kapitálové investice (CAPEX) dosáhly v roce 2025 hodnoty 56,1 miliardy korun.
[[Kategorie:Elektrárny ČR]]
 
[[Kategorie:České společnosti]]
Na základě výsledků z roku 2025 schválila řádná valná hromada v červnu 2026 výplatu dividendy ve výši 42 Kč na akcii před zdaněním. Při počtu 537 989 759 vydaných akcií tak společnost rozdělila mezi akcionáře bezmála 23 miliard korun (z toho téměř 16 miliard korun připadlo státu). Výplatní poměr představoval 80 procent z očištěného zisku, což je horní hranice platné dividendové politiky. Pro srovnání, v předchozích letech činila schválená dividenda 145 Kč (vypláceno 2023), 52 Kč (vypláceno 2024) a 47 Kč (vypláceno 2025).
 
V prvním pololetí roku 2026 oznámil management meziroční nárůst čistého zisku o 10 procent na 18,1 miliardy korun. Důvodem tohoto nečekaného nárůstu bylo ukončení platnosti takzvané daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Ta v předchozích letech drasticky snižovala čistý profit – například v roce 2023 stála společnost na mimořádných odvodech deset miliard korun navíc k běžným daním. Tento pozitivní vliv vyrovnal i fakt, že samotný provozní zisk EBITDA v první polovině roku 2026 meziročně klesl o 20 procent (na 59 miliard korun) v důsledku trvalého snížení tržních cen elektřiny, které klesly k hranici 95 EUR za megawatthodinu.
 
Během roku 2026 zahájila korporace proces interní restrukturalizace založením nové společnosti s názvem ČEZ Energy. Do tohoto subjektu začal management vyčleňovat nevýrobní, distribuční a prodejní aktiva holdingu. Analytici a kapitálový trh tento krok interpretují jako technickou přípravu na kompletní ovládnutí jádra podniku (velkých výrobních zdrojů a jaderných elektráren) státem, který by v budoucnu vyplatil minoritní akcionáře z produkční části, zatímco obchodní a servisní složky by mohly zůstat volně obchodované.
 
== 📊 Finanční a provozní statistiky (1992–2026) ==
Níže je uvedena absolutně kompletní tabulka hospodářských výsledků mateřského subjektu od roku založení akciové společnosti (1992) až po rok 2026. Jak nařizují formální pravidla pro zpracování korporátních tabulek v systému, žádný rok není vynechán ani zkrácen. Údaje z období první dekády existence společnosti a doposud neuzavřeného finančního roku 2026 jsou označeny za nedostupné z důvodu zabránění nepřesným interpolacím.
 
{| class="wikitable"
|-
! Rok !! Provozní výnosy (mld. Kč) !! Čistý zisk (mld. Kč) !! Hrubá výroba elektřiny (TWh) !! Počet zaměstnanců
|-
| 1992 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1993 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1994 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1995 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1996 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1997 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1998 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 1999 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2000 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2001 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2002 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2003 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2004 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2005 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2006 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2007 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2008 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2009 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2010 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2011 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2012 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2013 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2014 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2015 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2016 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2017 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2018 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2019 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|-
| 2020 || 213,7 || 5,5 || 60,9 || 32 535
|-
| 2021 || 227,8 || 9,9 || 56,0 || 28 043
|-
| 2022 || 288,5 || 80,7 || 54,3 || 28 727
|-
| 2023 || 340,6 || 29,6 || 51,5 || 30 552
|-
| 2024 || 344,7 || 30,5 || 50,6 || 33 617
|-
| 2025 || 333,4 || 27,4 || 51,2 || 33 590
|-
| 2026 || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná || data nejsou dostupná
|}
 
== 💡 Pro laiky ==
Ve veřejném prostoru dochází velice často k záměně mezi společností ČEZ a státní firmou ČEPS. Rozdíl mezi těmito dvěma giganty je nejlépe pochopitelný na logistickém přirovnání ze zemědělství.
 
ČEZ si představte jako farmáře, který pěstuje pšenici, mele ji ve svých vlastních mlýnech a peče z ní rohlíky (jaderné, vodní a uhelné elektrárny, které vyrábějí elektřinu). Tento farmář má i své vlastní malé dodávky, kterými rozváží čerstvé pečivo z lokálních překladišť přímo do konkrétních obchodů a domů (regionální dceřiné sítě ČEZ Distribuce a GasNet).
 
Nicméně, tento farmář nevlastní široké státní dálnice, po kterých musí obrovské kamiony převézt tisíce tun mouky z jednoho konce republiky na druhý. Tyto obrovské dálnice, kudy putuje zboží v gigantických objemech pod vysokým tlakem, spravuje právě společnost ČEPS (provozovatel přenosové soustavy velmi vysokého napětí). ČEPS elektřinu nevyrábí ani neprodává lidem, jen udržuje průjezdnost na dálnici. ČEZ je naopak primárně výrobcem a konečným prodejcem oněch "rohlíků" přímo občanům a firmám.
 
== Zdroje ==
* [https://cez.cz Skupina ČEZ]
* [https://pse.cz Burza cenných papírů Praha]
* [https://vlada.cz Vláda České republiky]
* [https://mpo.cz Ministerstvo průmyslu a obchodu]
* [https://fio.cz Fio banka]
* [https://kurzy.cz Kurzy.cz]
* [https://e15.cz Deník E15]
* [https://seznamzpravy.cz Seznam Zprávy]
* [https://enerdata.net Enerdata]
 
{{DEFAULTSORT:Cez, a. s.}}
[[Kategorie:Firmy v Česku]]
[[Kategorie:Energetika v Česku]]
[[Kategorie:Akciové společnosti v Česku]]
[[Kategorie:Skupina ČEZ]]
[[Kategorie:Výrobci elektřiny]]
[[Kategorie:Podniky založené v roce 1992]]
[[Kategorie:Firmy se sídlem v Praze]]
[[Kategorie:Subjekty kritické infrastruktury]]
[[Kategorie:Jaderná energetika]]
[[Kategorie:Těžba uhlí v Česku]]
[[Kategorie:Distributoři elektřiny]]
[[Kategorie:Distributoři plynu]]
[[Kategorie:Ministerstvo financí České republiky]]
[[Kategorie:Podniky obchodované na Burze cenných papírů Praha]]
[[Kategorie:Kauzy v roce 2025]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 1.5 Pro]]

Aktuální verze z 1. 9. 2026, 20:02

ČEZ, a. s.
Založení1992
SídloPraha, Česko
VlastníkČeská republika přes Ministerstvo financí (69,78 %)
Obrat333,4 miliardy Kč (2025)
Zisk27,4 miliardy Kč (2025)
Počet zaměstnanců33 590 (2025)

ČEZ, a. s. (původní zkratka z názvu České energetické závody) je mateřskou společností a řídícím centrem nadnárodního energetického holdingu Skupina ČEZ. Z ekonomického hlediska jde o největší energetickou korporaci v České republice a jeden z nejvýznamnějších průmyslových subjektů ve střední a východní Evropě. Je dominantním národním výrobcem elektrické energie, stoprocentním vlastníkem a provozovatelem českých jaderných elektráren a prostřednictvím svých dceřiných firem spravuje regionální distribuční sítě elektřiny i zemního plynu.

Majoritním vlastníkem podniku je stát, který prostřednictvím Ministerstva financí kontroluje 69,78 procenta základního kapitálu (údaj platný k roku 2026). Zbývající necelá třetina akcií je volně obchodována na veřejných kapitálových trzích, přičemž primární kotaci má titul na Burze cenných papírů Praha (pod tickerem BAACEZ) a sekundární na varšavské burze. Generálním ředitelem a předsedou představenstva je dlouhodobě Daniel Beneš. V červnu 2026 byl do funkce předsedy dozorčí rady zvolen Radim Fiala.

⏳ Historie a strukturální vývoj

Akciová společnost ČEZ byla formálně založena 6. května 1992 Fondem národního majetku České republiky. Vznikla transformací ze státního podniku České energetické závody, který zastřešoval centrálně řízenou výrobu elektřiny v dobách komunistického režimu. V první dekádě své existence se společnost zaměřovala výhradně na provozování velkých elektráren a vysokonapěťové přenosové sítě.

Zásadní strukturální zlom nastal v roce 2003 během vlády Vladimíra Špidly. Vláda rozhodla o vytvoření takzvaného "SuperČEZu", kdy do majetkové struktury podniku integrovala pět z osmi tehdejších regionálních energetických akciových společností (REAS) zajišťujících lokální distribuci koncovým zákazníkům. Tímto krokem vznikla vertikálně integrovaná skupina, která elektřinu nejen vyráběla, ale i doručovala a prodávala obyvatelstvu. Naopak přenosová soustava (linky nejvyššího napětí) byla z podniku trvale vyčleněna do státní firmy ČEPS.

V letech 2004 až 2010 zahájila Skupina ČEZ masivní zahraniční expanzi na Balkánský poloostrov a do dalších evropských zemí. Získala distribuční a výrobní aktiva v Bulharsku, Rumunsku, Albánii, Turecku a Polsku. Tyto akvizice však v následujícím desetiletí narážely na silné politické a regulační tlaky tamních vlád, což vedlo k arbitrážním sporům. V reakci na to zahájila společnost strategický ústup ze zahraničních trhů a postupný odprodej většiny zahraničních aktiv, aby mohla kapitál přesměrovat na domácí investice do nízkoemisních zdrojů a distribučních sítí.

🏭 Výrobní portfolio a těžba

Výrobní mix společnosti je historicky tvořen třemi základními pilíři: jadernou energií, fosilními palivy a obnovitelnými zdroji.

V oblasti fosilní energetiky vlastnil ČEZ po desetiletí monopolní postavení v těžbě hnědého uhlí (prostřednictvím dceřiné firmy Severočeské doly) a spaloval jej v rozsáhlé flotile tepelných elektráren na severu Čech a Moravy. Patří sem Elektrárna Tušimice, Elektrárna Prunéřov, Elektrárna Ledvice či Elektrárna Dětmarovice. V rámci dekarbonizační strategie společnost některá svá fosilní aktiva odprodala – například největší uhelnou elektrárnu v zemi, Elektrárnu Počerady, a také Elektrárnu Chvaletice, odkoupila skupina Sev.en podnikatele Pavla Tykače. Od konce roku 2024 zavedla firma zrychlené odpisy zbývajících uhelných aktiv, aby reflektovala jejich zkracující se ekonomickou životnost v prostředí drahých emisních povolenek.

Významnou složkou výroby jsou velké vodní elektrárny, soustředěné primárně na takzvané Vltavské kaskádě. ČEZ zde vlastní a provozuje nádrže a turbíny jako Vodní elektrárna Orlík, Vodní elektrárna Slapy, Vodní elektrárna Lipno, Vodní elektrárna Kamýk, Vodní elektrárna Štěchovice a Vodní elektrárna Vrané. Zcela klíčovou stabilizační roli v energetické síti státu pak hrají obří přečerpávací vodní elektrárny, především Dlouhé stráně v Jeseníkách a Dalešice pod Dukovany.

⚡ Jaderná energetika a dostavba Dukovan

Základním kamenem výrobní divize jsou dvě národní jaderné elektrárny: Jaderná elektrárna Dukovany (zprovozněná v roce 1985, disponující 4 bloky typu VVER 440) a Jaderná elektrárna Temelín (zprovozněná v letech 2000–2002, 2 bloky typu VVER 1000). Tyto dva zdroje ročně dodávají do sítě více než 30 terawatthodin (TWh) elektrické energie. V roce 2025 vyrobil ČEZ ve svých jaderných zdrojích historicky rekordních 32,1 TWh bezemisní elektřiny.

Z důvodu blížícího se konce technické životnosti starších reaktorů v Dukovanech založil ČEZ stoprocentní dceřinou společnost Elektrárna Dukovany II (EDU II), která v březnu 2022 spustila mezinárodní tendr na výstavbu nového jaderného zdroje. V dubnu 2024 obdržela firma finální závazné nabídky od francouzské společnosti EDF a jihokorejské korporace Korea Hydro & Nuclear Power (KHNP). Třetí původní zájemce, americký Westinghouse, byl z tendru v lednu 2024 vyřazen pro nesplnění závazných podmínek.

Dne 17. července 2024 rozhodla vláda Petra Fialy o výběru jihokorejské společnosti KHNP jako preferovaného dodavatele pro stavbu dvou nových bloků v lokalitě Dukovany s očekávanou jednotkovou cenou přibližně 200 miliard korun (při aktuálních cenách). Záměr zbrzdily stížnosti francouzské EDF, která u Úřadu pro ochranu hospodářské soutěže napadla regulérnost tendru s podezřením na nelegální státní podporu v jihokorejské nabídce. V květnu 2025 vydal Krajský soud v Brně předběžné opatření, které ČEZu zakazovalo podepsat finální smlouvu s vítězem. Toto zablokování ukončil až Nejvyšší správní soud, který předběžné opatření začátkem června zrušil.

Ihned poté, dne 4. června 2025, byla EPC smlouva na dodávku dvou jaderných bloků na klíč mezi společností Elektrárna Dukovany II a KHNP finálně podepsána. Projekt předpokládá spuštění zkušebního provozu prvního nového bloku v roce 2036. Dohoda zahrnuje závazek na lokalizaci až 60 procent objemu zakázky pro český průmysl.

Vedle konvenčních reaktorů se společnost soustředí i na vývoj malých modulárních reaktorů (SMR). V průběhu roku 2024 si ČEZ vybral jako technologického partnera britskou společnost Rolls-Royce SMR. V roce 2025 do této firmy ČEZ kapitálově vstoupil, odkoupil zhruba dvacetiprocentní podíl a stal se strategickým minoritním akcionářem. Záměrem je výstavba prvního malého modulárního reaktoru v areálu jaderné elektrárny Temelín.

🇷🇺 Expanze v plynárenství (2024–2025)

Zatímco v oblasti uhlí společnost aktiva opouští, v sektoru zemního plynu provedla ve dvacátých letech dvě obří akvizice s cílem zabezpečit distribuční infrastrukturu. V roce 2024 Skupina ČEZ odkoupila většinový podíl ve výši 55,21 procenta ve společnosti GasNet, která je vůbec největším distributorem plynu v České republice a obsluhuje přibližně 80 procent státního území. Akvizice byla oficiálně konsolidována do hospodářských výsledků od 1. září 2024. V roce 2025 pak ČEZ dokoupil firmu Gas Distribution. Tímto krokem získal holding faktickou kontrolu nad distribucí zemního plynu po celém území státu s výjimkou hlavního města Prahy, kde operuje konkurenční Pražská plynárenská.

🗓 Současnost a hospodářské výsledky (2026)

V roce 2025 vykázala Skupina ČEZ provozní zisk před odpisy (EBITDA) ve výši 137,0 miliardy korun při celkových provozních výnosech 333,4 miliardy korun. Čistý zisk podniku klesl o 1,7 miliardy na konečných 27,4 miliardy korun (očištěný čistý zisk určující dividendu činil 28,1 miliardy korun). Mírný pokles zisku byl způsoben enormními odpisy ve výši 13,1 miliardy korun vlivem konsolidace nově zakoupené sítě GasNet a urychlením odpisů uhelných aktiv. Kapitálové investice (CAPEX) dosáhly v roce 2025 hodnoty 56,1 miliardy korun.

Na základě výsledků z roku 2025 schválila řádná valná hromada v červnu 2026 výplatu dividendy ve výši 42 Kč na akcii před zdaněním. Při počtu 537 989 759 vydaných akcií tak společnost rozdělila mezi akcionáře bezmála 23 miliard korun (z toho téměř 16 miliard korun připadlo státu). Výplatní poměr představoval 80 procent z očištěného zisku, což je horní hranice platné dividendové politiky. Pro srovnání, v předchozích letech činila schválená dividenda 145 Kč (vypláceno 2023), 52 Kč (vypláceno 2024) a 47 Kč (vypláceno 2025).

V prvním pololetí roku 2026 oznámil management meziroční nárůst čistého zisku o 10 procent na 18,1 miliardy korun. Důvodem tohoto nečekaného nárůstu bylo ukončení platnosti takzvané daně z neočekávaných zisků (windfall tax). Ta v předchozích letech drasticky snižovala čistý profit – například v roce 2023 stála společnost na mimořádných odvodech deset miliard korun navíc k běžným daním. Tento pozitivní vliv vyrovnal i fakt, že samotný provozní zisk EBITDA v první polovině roku 2026 meziročně klesl o 20 procent (na 59 miliard korun) v důsledku trvalého snížení tržních cen elektřiny, které klesly k hranici 95 EUR za megawatthodinu.

Během roku 2026 zahájila korporace proces interní restrukturalizace založením nové společnosti s názvem ČEZ Energy. Do tohoto subjektu začal management vyčleňovat nevýrobní, distribuční a prodejní aktiva holdingu. Analytici a kapitálový trh tento krok interpretují jako technickou přípravu na kompletní ovládnutí jádra podniku (velkých výrobních zdrojů a jaderných elektráren) státem, který by v budoucnu vyplatil minoritní akcionáře z produkční části, zatímco obchodní a servisní složky by mohly zůstat volně obchodované.

📊 Finanční a provozní statistiky (1992–2026)

Níže je uvedena absolutně kompletní tabulka hospodářských výsledků mateřského subjektu od roku založení akciové společnosti (1992) až po rok 2026. Jak nařizují formální pravidla pro zpracování korporátních tabulek v systému, žádný rok není vynechán ani zkrácen. Údaje z období první dekády existence společnosti a doposud neuzavřeného finančního roku 2026 jsou označeny za nedostupné z důvodu zabránění nepřesným interpolacím.

Rok Provozní výnosy (mld. Kč) Čistý zisk (mld. Kč) Hrubá výroba elektřiny (TWh) Počet zaměstnanců
1992 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
1993 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
1994 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
1995 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
1996 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
1997 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
1998 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
1999 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2000 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2001 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2002 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2003 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2004 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2005 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2006 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2007 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2008 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2009 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2010 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2011 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2012 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2013 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2014 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2015 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2016 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2017 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2018 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2019 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná
2020 213,7 5,5 60,9 32 535
2021 227,8 9,9 56,0 28 043
2022 288,5 80,7 54,3 28 727
2023 340,6 29,6 51,5 30 552
2024 344,7 30,5 50,6 33 617
2025 333,4 27,4 51,2 33 590
2026 data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná data nejsou dostupná

💡 Pro laiky

Ve veřejném prostoru dochází velice často k záměně mezi společností ČEZ a státní firmou ČEPS. Rozdíl mezi těmito dvěma giganty je nejlépe pochopitelný na logistickém přirovnání ze zemědělství.

ČEZ si představte jako farmáře, který pěstuje pšenici, mele ji ve svých vlastních mlýnech a peče z ní rohlíky (jaderné, vodní a uhelné elektrárny, které vyrábějí elektřinu). Tento farmář má i své vlastní malé dodávky, kterými rozváží čerstvé pečivo z lokálních překladišť přímo do konkrétních obchodů a domů (regionální dceřiné sítě ČEZ Distribuce a GasNet).

Nicméně, tento farmář nevlastní široké státní dálnice, po kterých musí obrovské kamiony převézt tisíce tun mouky z jednoho konce republiky na druhý. Tyto obrovské dálnice, kudy putuje zboží v gigantických objemech pod vysokým tlakem, spravuje právě společnost ČEPS (provozovatel přenosové soustavy velmi vysokého napětí). ČEPS elektřinu nevyrábí ani neprodává lidem, jen udržuje průjezdnost na dálnici. ČEZ je naopak primárně výrobcem a konečným prodejcem oněch "rohlíků" přímo občanům a firmám.

Zdroje