Jaderná elektrárna Temelín

Rozbalit box

Obsah boxu

Jaderná elektrárna Temelín (zkratka JETE, dříve také ETE) je jedna ze dvou jaderných elektráren v České republice. Nachází se v blízkosti obce Temelín v Jihočeském kraji, přibližně 24 km severně od Českých Budějovic. Se svým instalovaným výkonem přes 2 200 MW je největším zdrojem elektrické energie v zemi a pokrývá přibližně pětinu celkové české spotřeby. Elektrárnu vlastní a provozuje energetická společnost ČEZ. Její výstavba byla jedním z největších a nejkontroverznějších stavebních projektů v moderní historii Česka, který doprovázely výrazné politické a mezinárodní spory, zejména se sousedním Rakouskem.

⏳ Historie a výstavba

Historie elektrárny je dramatickým příběhem, který se táhne přes několik politických režimů.

• Rozhodnutí a socialistická výstavba (80. léta): O výstavbě jaderné elektrárny v lokalitě Temelín rozhodla vláda socialistického Československa v roce 1980. Původní projekt počítal se stavbou čtyř bloků sovětského typu VVER-1000. Samotná výstavba byla zahájena v roce 1987.
• Post-revoluční nejistota (90. léta): Po sametové revoluci v roce 1989 se celý projekt stal předmětem intenzivních veřejných a politických debat. Zvažovalo se několik variant, včetně úplného zastavení stavby. V roce 1993 nakonec vláda Václava Klause rozhodla o dostavbě pouze prvních dvou bloků, ale se zásadní modernizací. Původní sovětský systém řízení a kontroly byl nahrazen moderním digitálním systémem od americké firmy Westinghouse a byla provedena řada dalších bezpečnostních vylepšení.
• Mezinárodní spory a spuštění (kolem roku 2000): Fáze spouštění elektrárny na přelomu tisíciletí byla doprovázena masivními protesty, zejména ze sousedního Rakouska, které je silně protijaderně zaměřené. Rakouští aktivisté a politici organizovali blokády hranic a požadovali zastavení provozu kvůli obavám o bezpečnost. Po dlouhých politických jednáních, zprostředkovaných Evropskou unií, a po sérii mezinárodních inspekcí byl první blok konečně spuštěn do plného provozu v roce 2002 a druhý v roce 2003.

⚛️ Technologie a princip fungování

JETE využívá dva tlakovodní reaktory (PWR) typu VVER-1000/320, což je sovětský design, který byl však v Temelíně výrazně modernizován a doplněn západními technologiemi.

Princip výroby elektřiny

Výroba elektřiny v Temelíně probíhá ve třech okruzích:

1. Primární (radioaktivní) okruh: V srdci elektrárny, v tlakové nádobě reaktoru, probíhá jaderné štěpení. Těžká jádra uranu-235 v palivových souborech jsou bombardována neutrony, štěpí se a uvolňují obrovské množství energie ve formě tepla. Toto teplo ohřívá vodu v primárním okruhu na přibližně 320 °C. Voda je udržována pod vysokým tlakem (15,7 MPa), aby se nezačala vařit.
2. Sekundární (neradioaktivní) okruh: Horká voda z primárního okruhu protéká trubkami v parogenerátoru, kde předává své teplo vodě v sekundárním okruhu. Tato voda se okamžitě mění na horkou páru. Pára je vedena potrubím na lopatky parní turbíny, kterou roztáčí.
3. Terciární (chladicí) okruh: Hřídel turbíny je spojena s generátorem, který přeměňuje mechanickou energii na elektrickou. Poté, co pára vykoná práci v turbíně, je ochlazena a zkapalněna zpět na vodu, aby mohla být znovu použita v parogenerátoru. K tomuto ochlazování slouží čtyři mohutné chladicí věže, které jsou dominantou a symbolem elektrárny. Voda pro tento okruh je odebírána z vodní nádrže Hněvkovice na řece Vltavě.

Palivo

Jako palivo se používá mírně obohacený uran (s koncentrací uran-235 kolem 4 %). Palivo je ve formě malých tablet, které jsou uspořádány do palivových proutků a ty pak do palivových souborů. Výměna části vyhořelého paliva za čerstvé probíhá přibližně jednou za rok během plánované odstávky bloku. Dodavatelem paliva byla dlouhá léta ruská společnost TVEL, po invazi na Ukrajinu v roce 2022 se ČEZ dohodl na budoucích dodávkách od společností Westinghouse a Framatome.

Pro laiky

Jaderná elektrárna funguje v principu jako obrovská a velmi složitá parní lokomotiva.

• Kotel (Reaktor): Místo aby se topilo uhlím, "oheň" se zde vytváří štěpením atomů uranu. Je to neuvěřitelně výkonný a dlouhotrvající oheň, který nevydává žádný kouř. Produkuje ale obrovské množství tepla a je radioaktivní.
• Parní stroj (Turbína): Teplo z reaktoru ohřívá vodu v uzavřeném, radioaktivním okruhu. Tato horká voda pak v dalším, již neradioaktivním okruhu, vaří jinou vodu a mění ji na páru. Tato pára pak roztáčí obrovskou turbínu – je to vlastně takový hypermoderní parní stroj.
• Dynamo (Generátor): Roztočená turbína je napojena na generátor (gigantické dynamo), který vyrábí elektřinu.
• Chlazení (Chladicí věže): Poté, co pára vykoná svou práci, je potřeba ji ochladit a znovu z ní udělat vodu. K tomu slouží ty obrovské komíny, ze kterých stoupá pouze čistá vodní pára – jako mraky. Jsou to vlastně jen obrovské "chladiče".

Celý nebezpečný a radioaktivní proces (štěpení uranu) je bezpečně uzavřen v několika vrstvách oceli a betonu, aby se nedostal ven.

🛡️ Bezpečnost

Bezpečnost je absolutní a nejvyšší prioritou každé jaderné elektrárny. JETE využívá vícenásobný systém pasivních i aktivních bezpečnostních bariér, který má zabránit úniku radioaktivních látek do okolí i při extrémních událostech.

• Palivové tabletky a proutky: Samotné palivo je v pevné keramické formě, která zadržuje většinu produktů štěpení. Proutky, ve kterých jsou tablety uloženy, jsou hermeticky uzavřeny.
• Tlaková nádoba reaktoru: Ocelová nádoba s tloušťkou stěny kolem 20 cm, ve které se nachází celý reaktor. Je navržena tak, aby vydržela extrémní tlaky a teploty.
• Primární okruh: Celý primární okruh, kterým proudí radioaktivní voda, je uzavřený a oddělený od zbytku elektrárny.
• Kontejnment: Nejdůležitější a nejviditelnější bezpečnostní prvek. Jedná se o masivní železobetonovou obálku, která hermeticky uzavírá celý primární okruh (reaktor, parogenerátory).
  • Charakteristika: Vnější stěna kontejnmentu v Temelíně je silná 1,2 metru a je předepnuta ocelovými lany, což jí dává mimořádnou odolnost.
  • Funkce: Jeho úkolem je odolat extrémním vnitřním i vnějším událostem – například pádu velkého dopravního letadla, zemětřesení nebo masivnímu úniku páry uvnitř. Zároveň brání jakémukoliv úniku radioaktivity do okolí.

Kromě těchto fyzických bariér je elektrárna vybavena několika nezávislými a zálohovanými bezpečnostními systémy (např. pro dochlazování reaktoru), které se aktivují automaticky v případě jakékoliv poruchy. Bezpečnost provozu je pod neustálým dohledem Státního úřadu pro jadernou bezpečnost (SÚJB) a mezinárodních organizací jako MAAE.

⚔️ Kontroverze a mezinárodní vztahy

Výstavba a provoz Temelína byly a jsou zdrojem kontroverzí.

• Protesty z Rakouska: Největším kritikem je sousední Rakousko, které v roce 1978 v referendu odmítlo jadernou energii. Rakouské protijaderné organizace a politici dlouhodobě poukazují na údajná bezpečnostní rizika plynoucí z kombinace sovětského designu a západních technologií. Protesty vyvrcholily na přelomu tisíciletí blokádami hranic. Spory byly formálně urovnány tzv. Melkskou dohodou z roku 2000, ve které se Česko zavázalo k provedení dodatečných bezpečnostních prověrek a k transparentnímu informování rakouské strany.
• Ekologické hnutí: I v Česku existuje silné protijaderné hnutí (Hnutí Duha, Jihočeské matky atd.), které kritizuje rizika spojená s provozem a zejména s ukládáním vyhořelého jaderného paliva, pro které dosud v ČR neexistuje trvalé hlubinné úložiště.

🏗️ Budoucnost: Dostavba nových bloků

Vzhledem k potřebě nahradit dosluhující uhelné elektrárny a zajistit energetickou bezpečnost se Česká republika rozhodla pro další rozvoj jaderné energetiky.

• Tendr na nový blok: V roce 2022 vypsala společnost ČEZ tendr na stavbu jednoho nového jaderného bloku v lokalitě Dukovany s opcí na stavbu dalšího bloku v Dukovanech a dvou dalších bloků právě v Temelíně.
• Potenciální rozšíření: V případě realizace opce by se Jaderná elektrárna Temelín mohla v budoucnu rozšířit o bloky JETE 3 a JETE 4. O dodávku technologie soutěží francouzská společnost EDF a jihokorejská KHNP.
• Malé modulární reaktory: Areál Temelína je také vytipován jako jedna z prvních lokalit v Česku, kde by v budoucnu mohl být postaven i první malý modulární reaktor (SMR).