Přečerpávací vodní elektrárna Dalešice

Rozbalit box

Obsah boxu

Přečerpávací vodní elektrárna (PVE) Dalešice je vodní dílo na řece Jihlavě, nacházející se jihovýchodně od obce Dalešice v okrese Třebíč. Společně s vyrovnávací nádrží Mohelno tvoří energetický komplex, který je nepostradatelnou součástí české energetické soustavy. S instalovaným výkonem 480 MW jde o druhou nejvýkonnější vodní elektrárnu v České republice (po PVE Dlouhé stráně).

Stavba drží český primát díky své hrázi, která je s výškou 100 metrů nejvyšší hrází (jakéhokoli typu) v České republice. Primárním účelem elektrárny je regulace výkonu v elektrizační soustavě, poskytování podpůrných služeb a vytváření strategické zásoby vody pro chlazení nedaleké Jaderné elektrárny Dukovany. V roce 2026 je význam Dalešic ještě umocněn rostoucím podílem obnovitelných zdrojů energie, jejichž kolísavý výkon musí tato "obří baterie" vyrovnávat.

🗓 Současnost a strategický význam (2026)

V kontextu energetiky roku 2026 plní PVE Dalešice několik kritických funkcí, které přesahují původní záměr ze 70. let.

Stabilizace sítě ("Black start")

Dalešice mají unikátní schopnost tzv. startu ze tmy (black start). V případě totálního kolapsu energetické sítě (blackoutu) dokáže elektrárna nastartovat bez vnějšího zdroje napětí a podat napětí do sítě.

V roce 2026 je tato schopnost klíčová pro bezpečnostní protokoly Jaderné elektrárny Dukovany. V případě havarijního odpojení Dukovan od sítě by právě Dalešice zajistily energii pro nouzové chlazení reaktorů.
Rychlost náběhu je fenomenální: z klidu na plný výkon (480 MW) se elektrárna dostane za 60 sekund. To z ní činí nejrychlejší velký zdroj v české síti.

Vyrovnávání obnovitelných zdrojů

S masivním nárůstem fotovoltaických elektráren v letech 2020–2025 se změnila provozní křivka Dalešic. Zatímco dříve čerpala vodu v noci a vyráběla ve dne, v roce 2026 často čerpá (spotřebovává energii) i v poledních hodinách, kdy je v síti přebytek levné solární energie, a vyrábí večer, kdy slunce zapadne a spotřeba roste (tzv. "kachní křivka").

Modernizace a údržba

V letech předcházejících roku 2026 prošla elektrárna sérií modernizací řídicích systémů a generátorů, aby zvládala častější cyklování (přepínání mezi čerpadlovým a turbínovým režimem), které je dnes mnohem intenzivnější než v době výstavby.

🏗 Technický popis

Vodní dílo se skládá ze tří hlavních částí: horní nádrže (Dalešice), samotné elektrárny a dolní vyrovnávací nádrže (Mohelno).

1. Horní nádrž (Vodní nádrž Dalešice)

Nádrž vznikla zatopením hlubokého kaňonu řeky Jihlavy.

Hráz: Sypaná hráz s jílovým těsnicím jádrem. Výška 100 m, délka v koruně 350 m, šířka v základně cca 300 m. Materiál na hráz (rula a granulit) byl těžen v místním lomu.
Objem: Celkový objem nádrže je 127,3 mil. m³, zatopená plocha činí 480 ha. Délka vzdutí je 22 km a sahá až k obci Vladislav.
Voda: Slouží jako zásobárna potenciální energie. Hladina v nádrži může během cyklu kolísat až o několik metrů.

2. Strojovna a technologie

Elektrárna je umístěna u paty hráze.

Přivaděče: Voda je na turbíny přiváděna čtyřmi ocelovými potrubími (penstocky) o průměru 6,2 metru, která procházejí tělesem hráze. Každé potrubí má délku cca 280 metrů.
Turbíny: Srdcem elektrárny jsou 4 reverzní Francisovy turbíny. To znamená, že jedno soustrojí funguje v jednom směru otáčení jako turbína (voda teče dolů a vyrábí elektřinu) a v opačném směru jako čerpadlo (voda je tlačena nahoru a elektřina se spotřebovává).
Výkon: Každé soustrojí má výkon 120 MW. Celkový instalovaný výkon je 480 MW.
Generátory: Synchronní generátory vyrábějí napětí 13,8 kV, které je transformováno na 400 kV a vyvedeno do rozvodny Slavětice.

3. Dolní nádrž (Vodní nádrž Mohelno)

Nachází se 7 km pod hrází Dalešic.

Funkce: Slouží jako rezervoár vody, která prošla turbínami, aby mohla být v čerpadlovém cyklu vrácena zpět nahoru. Zároveň vyrovnává odtok do řeky Jihlavy, aby nedocházelo k prudkým změnám hladiny v řece pod komplexem.
Odběr pro Dukovany: Z nádrže Mohelno je potrubím čerpána surová voda pro chladicí věže Jaderné elektrárny Dukovany. Bez Mohelna by provoz jaderné elektrárny nebyl možný.
Průtočná MVE: Součástí hráze Mohelno je malá průtočná vodní elektrárna s Kaplanovými turbínami, která zajišťuje trvalý ekologický průtok do koryta řeky Jihlavy (min. 1,15 m³/s).

⏳ Historie výstavby

Rozhodnutí o výstavbě padlo na konci 60. let 20. století v souvislosti s plánovanou výstavbou JE Dukovany.

Příprava (1969–1970): Bylo nutné vysídlit několik samot a mlýnů v údolí řeky Jihlavy (např. Zahrádkův mlýn, Jirkasův mlýn). Údolí bylo vykáceno.
Stavba (1970–1978): Stavbu prováděly Vodní stavby Sezimovo Ústí. Technologie dodalo ČKD Blansko. Stavba byla technicky náročná kvůli geologickým podmínkám a nutnosti sypat obrovské množství materiálu do hráze.
Uvedení do provozu: První turbína byla spuštěna v roce 1978.

Zatopené památky

Pod hladinou přehrady zmizelo romantické údolí řeky Jihlavy, které bylo oblíbeným cílem trampů. Zaniklo několik historických mlýnů a část obce Hartvíkovice (tzv. "Hartvíkovická pláž" je dnes na břehu, původní vesnice byla výše, ale mlýny byly zatopeny). Voda zatopila i historický most u Číměře.

🛥 Turistika a rekreace

Ačkoliv je PVE Dalešice průmyslovým objektem, stala se významným turistickým cílem regionu Třebíčsko.

Lodní doprava

Na horní nádrži (Dalešice) je povolena lodní doprava (spalovací motory jsou regulovány, ale provozuje se zde veřejná lodní doprava).

Loď Vysočina: Výletní loď, která v sezóně pendluje mezi přístavišti Kramolín, Dalešice, Hartvíkovice, Třesov a Koněšín. Jde o jedinou veřejnou lodní dopravu na Moravě na uzavřené vodní ploše (mimo Baťův kanál a přehrady na Dyji).
Hartvíkovická pláž: Oblíbené místo pro koupání a kempování. Nachází se zde "Wilsonova skála" – strmý skalní útvar padající přímo do vody, který je vyhledáván horolezci a skokany do vody (pozor: skákání je oficiálně na vlastní nebezpečí a regulováno).

Informační centrum

Přímo v areálu elektrárny (vstup z obce Kramolín) funguje moderní informační centrum Skupiny ČEZ.

Nabízí interaktivní expozice o vodní energetice.
Pořádá exkurze do provozu, včetně návštěvy strojovny a hráze. Ročně jej navštíví desetitisíce lidí, včetně školních výprav.

Kulturní souvislosti

Okolí přehrady a nedaleký Pivovar Dalešice (místo natáčení filmu Postřižiny režiséra Jiřího Menzela) vytváří unikátní turistický okruh. Scény z filmu, kde se koupají v řece, byly točeny ještě před napuštěním přehrady nebo v místech pod ní. Samotná přehrada změnila mikroklima v údolí, což podle vinařů v okolí (např. v nedalekém Sádek) prospívá pěstování vinné révy.

🌿 Ekologie a vliv na životní prostředí

Výstavba přehrady zásadně změnila ekosystém řeky Jihlavy.

Teplotní režim: Voda vypouštěná z elektrárny (ze spodních vrstev nádrže) je v létě studená a v zimě naopak teplejší než vzduch. Díky tomu řeka Jihlava pod Mohelnem v zimě prakticky nezamrzá. To vytvořilo unikátní zimoviště pro vodní ptactvo (kormoráni, volavky, morčáci), ale zároveň to změnilo druhovou skladbu ryb v dolním toku.
Kvalita vody: Přehrada funguje jako obrovská čistička – sedimenty se usazují v nádrži, takže voda pod přehradou je průzračnější.
Rybolov: Nádrž Dalešice je vyhlášeným rybářským revírem (dravé ryby – štika, candát, sumec). Byl zde uloven jeden z největších sumců v ČR.

💡 Pro laiky: Jak funguje tato "baterie"?

Představte si PVE Dalešice jako obrovský akumulátor. Elektřina se nedá snadno skladovat ve velkém (jako v baterkách AA). Proto když mají elektrárny přebytek energie (např. v noci běží uhelné elektrárny, které se špatně tlumí, nebo v poledne svítí slunce na solární panely), Dalešice zapnou "čerpadla". Spotřebují tuto přebytečnou elektřinu k tomu, aby vytlačily miliony tun vody z dolní nádrže do horní. Tím se elektrická energie změní na "polohovou energii vody". Když pak večer přijdou lidé domů, rozsvítí a zapnou televize (spotřeba prudce stoupne), Dalešice otevřou kohoutky. Voda se řítí dolů, roztáčí turbíny a vyrábí elektřinu zpět. Účinnost tohoto procesu je asi 75–80 % – z každé 1 kWh, kterou spotřebujeme na čerpání, získáme zpět 0,75 kWh. Je to malá ztráta za tu obrovskou službu stability.

📊 Technické parametry a statistiky

Max. průtok turbínou: až 150 m³/s (při výrobě). Celkový průtok všemi 4 turbínami (600 m³/s) se rovná průměrnému průtoku Labe v Hřensku.
Čas přechodu z klidu do plného výkonu: 60 sekund.
Čas přechodu z čerpadlového do turbínového režimu: cca 10 minut (technologicky náročnější).
Napětí generátorů: 13,8 kV.
Přenosová soustava: Linka V413 (Slavětice – Čebín) a V414 (Slavětice – Dukovany).

Zdroje