Přeskočit na obsah

Dominik Duka: Porovnání verzí

Z Infopedia
založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Dominik kardinál Duka OP | rodné_jméno = Jaroslav Duka | obrázek = | datum_narození = 26. dubna 1943 | místo_narození = Hradec Králové, Protektorát Čechy a Morava | státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}} | vyznání = římskokatolické | řád = Řád bratří kazatelů (dominikáni) | úřad1 = 36. Arcibiskup pražský a Primas český | období1 = 13. února 2…“
 
Bez shrnutí editace
 
Řádek 5: Řádek 5:
| datum_narození = 26. dubna 1943
| datum_narození = 26. dubna 1943
| místo_narození = [[Hradec Králové]], [[Protektorát Čechy a Morava]]
| místo_narození = [[Hradec Králové]], [[Protektorát Čechy a Morava]]
| datum_úmrtí = 4. listopadu 2025
| místo_úmrtí = [[Praha]], [[Česko]]
| místo_pohřbení = [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrála sv. Víta]] (Arcibiskupská hrobka)
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}}
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}}
| vyznání = [[Katolická církev|římskokatolické]]
| vyznání = [[Katolická církev|římskokatolické]]
Řádek 12: Řádek 15:
| předchůdce1 = [[Miloslav Vlk]]
| předchůdce1 = [[Miloslav Vlk]]
| nástupce1 = [[Jan Graubner]]
| nástupce1 = [[Jan Graubner]]
| úřad2 = 24. [[Biskup královéhradecký]]
| úřad2 = 24. [[Biskup královéhradecký|biskup královéhradecký]]
| období2 = 6. června 1998 – 13. února 2010
| období2 = 6. června 1998 – 13. února 2010
| předchůdce2 = [[Karel Otčenášek]]
| předchůdce2 = [[Karel Otčenášek]]
Řádek 24: Řádek 27:
}}
}}


'''Dominik Jaroslav Duka''' (* 26. dubna 1943 [[Hradec Králové]]) je český katolický duchovní, teolog a člen [[Řád bratří kazatelů|řádu dominikánů]]. V letech 2010 až 2022 zastával úřad 36. [[Arcibiskup pražský|arcibiskupa pražského]] a [[Primas český|primase českého]]. V roce 2012 byl papežem [[Benedikt XVI.|Benediktem XVI.]] jmenován [[Kardinál|kardinálem]]. Předtím působil jako 24. [[Biskup královéhradecký|biskup královéhradecký]] (1998–2010).
'''Dominik Jaroslav Duka''' (26. dubna 1943 [[Hradec Králové]] – 4. listopadu 2025 [[Praha]]) byl významný český katolický duchovní, teolog a člen [[Řád bratří kazatelů|řádu dominikánů]]. V letech 2010 až 2022 zastával úřad 36. [[Arcibiskup pražský|arcibiskupa pražského]] a [[Primas český|primase českého]]. V roce 2012 byl papežem [[Benedikt XVI.|Benediktem XVI.]] jmenován [[Kardinál|kardinálem]]. Před svým pražským angažmá působil jako 24. [[Biskup královéhradecký|biskup královéhradecký]] (1998–2010).


Jeho životní příběh odráží složité dějiny české církve ve 20. a 21. století. Z pronásledovaného disidenta, který pracoval jako rýsovač v továrně a seděl ve vězení s [[Václav Havel|Václavem Havlem]], se po roce 1989 vypracoval na nejvyššího představitele katolické církve v zemi.
Jeho životní oblouk kopíroval pohnuté dějiny českého národa ve 20. a 21. století. Z syna pronásledovaného vojáka a disidenta, který pracoval jako dělník v továrně a byl vězněn komunistickým režimem společně s [[Václav Havel|Václavem Havlem]], se po roce 1989 vypracoval na nejvyššího představitele katolické církve v zemi.


Jako arcibiskup se zasloužil o majetkové narovnání státu s církvemi ([[Církevní restituce v Česku|církevní restituce]]) a o ukončení letitých sporů o [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrálu sv. Víta]]. V závěru svého mandátu se stal polarizující osobností kvůli svým konzervativním názorům, blízkosti k prezidentům [[Václav Klaus|Václavu Klausovi]] a [[Miloš Zeman|Miloši Zemanovi]] a kritice progresivních proudů ve společnosti i v církvi.
Jako arcibiskup se zásadním způsobem zasloužil o majetkové narovnání státu s církvemi ([[Církevní restituce v Česku|církevní restituce]]) a o ukončení letitých sporů o [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrálu sv. Víta]]. V závěru života byl výraznou, avšak i polarizující postavou veřejného života, známou svými konzervativními postoji a blízkostí k vrcholným politickým představitelům. Zemřel v listopadu 2025 ve věku 82 let a byl pohřben se státními poctami v katedrále sv. Víta.


== Mládí a rodinné zázemí ==
== Mládí a formace ==
Narodil se v Hradci Králové jako Jaroslav Duka. Jeho rodinné zázemí mělo silný vliv na formování jeho charakteru a vztahu k armádě a státnosti.
Narodil se v Hradci Králové jako Jaroslav Duka. Jeho rodinné zázemí mělo silný vliv na formování jeho charakteru, vlastenectví a vztahu k armádě.
* **Otec:** František Duka byl důstojníkem československé armády. Účastnil se zahraničního odboje ve Velké Británii (byl zbrojířem u [[310. československá stíhací peruť|310. stíhací perutě RAF]]), po roce 1948 byl komunisty uvězněn na Mírově. Zemřel v roce 1957, když bylo Jaroslavovi 14 let.
* '''Otec:''' František Duka byl důstojníkem československé armády, účastníkem zahraničního odboje ve Velké Británii (zbrojíř u [[310. československá stíhací peruť|310. stíhací perutě RAF]]) a po roce 1948 politickým vězněm na Mírově. Zemřel v roce 1957.
* **Vzdělání:** V roce 1960 maturoval na gymnáziu J. K. Tyla v Hradci Králové. Chtěl studovat, ale kvůli politickému profilu rodiny mohl nastoupit pouze do továrny ZVÚ Hradec Králové jako zámečník. Až po vojenské službě (1962–1964) mu bylo umožněno studovat teologii.
* '''Vzdělání a práce:''' V roce 1960 maturoval na gymnáziu J. K. Tyla. Z politických důvodů nemohl studovat, proto se vyučil zámečníkem a pracoval v továrně ZVÚ Hradec Králové. Po základní vojenské službě (1962–1964) byl přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v [[Litoměřice|Litoměřicích]].


== Církevní dráha v totalitě ==
== Církevní dráha v totalitě ==
V roce 1965 byl přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v [[Litoměřice|Litoměřicích]].
* '''Dominikán:''' V roce 1968 tajně vstoupil do řádu dominikánů, přijal řeholní jméno '''Dominik''' a v roce 1969 složil dočasné sliby.
* **Svěcení:** Dne 22. června 1970 byl vysvěcen na kněze kardinálem [[Štěpán Trochta|Štěpánem Trochtou]].
* '''Kněžství:''' Dne 22. června 1970 byl vysvěcen na kněze kardinálem [[Štěpán Trochta|Štěpánem Trochtou]].
* **Dominikán:** Již během studií tajně vstoupil do [[Řád bratří kazatelů|Řádu bratří kazatelů]] (dominikáni). V roce 1968 složil sliby a přijal řeholní jméno '''Dominik'''.
* '''Odebrání souhlasu:''' Působil v pohraničí (Chlum svaté Máří, Jáchymov), ale v roce 1975 mu byl odebrán „státní souhlas“ k výkonu duchovenské činnosti.
* **Ztráta souhlasu:** Působil v duchovní správě v pohraničí (Chlum svaté Máří, Jáchymov), ale v roce 1975 mu byl odebrán „státní souhlas“ k výkonu duchovenské činnosti.


=== Disident a vězeň ===
=== Disident a vězeň ===
Následujících 15 let (1975–1989) žil "dvojí život":
Následujících 15 let (1975–1989) pracoval jako rýsovač ve [[Škoda Plzeň|Škodě Plzeň]]. Současně vedl intenzivní podzemní život v rámci skryté církve. Byl magistrem noviců a od roku 1986 provinciálem československé dominikánské provincie.
* **Oficiálně:** Pracoval jako rýsovač v továrně [[Škoda Plzeň|Škoda Plzeň]].
V roce 1981 byl zatčen a odsouzen za maření státního dozoru nad církvemi na 15 měsíců nepodmíněně. Ve věznici [[Věznice Plzeň|Plzeň-Bory]] se sblížil s [[Václav Havel|Václavem Havlem]].
* **Tajně:** Byl magistrem noviců a od roku 1986 provinciálem (představeným) československé dominikánské provincie. Organizoval tajné studium teologie pro mladé dominikány a vydával samizdatovou literaturu.
* **Vězení:** V roce 1981 byl zatčen a odsouzen za „maření státního dozoru nad církvemi“ na 15 měsíců nepodmíněně. Trest si odpykával ve věznici [[Věznice Plzeň|Plzeň-Bory]]. Zde se setkal a spřátelil s [[Václav Havel|Václavem Havlem]], s nímž hrával šachy a vedl filozofické debaty. Toto přátelství mu později otevřelo dveře do nejvyšších pater politiky.


== Biskup a Arcibiskup ==
== Biskup a Arcibiskup ==


=== Obnova řádu a Hradec Králové (1990–2010) ===
=== Biskup královéhradecký (1998–2010) ===
Po [[Sametová revoluce|Sametové revoluci]] se Duka mohl vrátit k veřejnému působení. Do roku 1998 byl provinciálem dominikánů a předsedou Konference vyšších řeholních představených. Učil na teologické fakultě v [[Olomouc|Olomouci]].
Po revoluci v roce 1989 se mohl vrátit k veřejnému působení. Do roku 1998 vedl dominikánskou provincii. Dne 6. června 1998 byl papežem [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] jmenován biskupem v rodném [[Hradec Králové]]. Zde se soustředil na obnovu diecézních struktur a církevního školství.
* Dne 6. června 1998 byl papežem [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] jmenován biskupem v rodném [[Hradec Králové]].
* Ve své diecézi se soustředil na obnovu církevního školství a charitního díla. Založil církevní gymnázium ve [[Skuteč|Skutči]].


=== Arcibiskup pražský (2010–2022) ===
=== Arcibiskup pražský (2010–2022) ===
V roce 2010 vystřídal v úřadu pražského arcibiskupa kardinála [[Miloslav Vlk|Miloslava Vlka]]. Jeho nástup byl vnímán jako příchod "diplomata", který (na rozdíl od principiálního Vlka) dokáže najít společnou řeč s politiky.
V roce 2010 nahradil v úřadu pražského arcibiskupa kardinála [[Miloslav Vlk|Miloslava Vlka]]. Jeho éra byla charakteristická snahou o pragmatickou dohodu se státem.
* **Kardinál:** 18. února 2012 ho papež [[Benedikt XVI.]] jmenoval kardinálem.  
* **Restituce:** Dukovým největším politickým úspěchem bylo prosazení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (2012), který zajistil ekonomickou nezávislost církve.
* **Katedrála:** Ukončil spory o Katedrálu sv. Víta dohodou o společné správě se státem.
* **Kardinál:** V roce 2012 byl jmenován kardinálem.


==== Církevní restituce ====
== Závěr života (2022–2025) ==
Největším politicko-ekonomickým úspěchem Dukovy éry bylo prosazení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (2012).
Po uvolnění z úřadu pražského arcibiskupa v květnu 2022 se Dominik Duka stáhl do ústraní jako emeritní arcibiskup, ale zůstal veřejně činným.
* Zákon ukončil dlouholetou ekonomickou závislost církve na státu (dědictví komunismu).
* Církvím byl vrácen majetek v hodnotě cca 75 miliard Kč a vyplacena finanční náhrada 59 miliard Kč (rozložená do 30 let).
* Duka tento krok obhajoval jako akt spravedlnosti a nutnost pro svobodné fungování církve. Kritici mu vyčítali přílišný důraz na majetek.


==== Katedrála svatého Víta ====
=== Poslední roky a aktivity ===
Ukončil letitý soudní spor o vlastnictví Katedrály sv. Víta dohodou s prezidentem Václavem Klausem (2010). Vlastnictví zůstalo státu, ale správa je sdílená mezi státem a církví (Metropolitní kapitula). Duka za to získal symbolický klíč od katedrály.
I v pokročilém věku se věnoval publikační a pastorační činnosti.
* '''Rok 2024:''' Aktivně publikoval na svém webu a připomínal výročí významných osobností, například 300 let od úmrtí architekta [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho-Aichela]].
* '''Rok 2025:''' V květnu spustil na sociálních sítích Arcibiskupství pražského sérii příspěvků o méně známých kapitolách církevní historie. V září 2025 podnikl svou poslední zahraniční cestu na [[Slovensko]], kde při bohoslužbách akcentoval téma církve jako rodiny.


== Názorový posun a kontroverze ==
=== Nemoc a úmrtí ===
Během svého působení v Praze se Duka postupně profiloval jako silně konzervativní prelá, což vedlo k ochlazení jeho vztahů s částí veřejnosti i věřících.
Dne 6. října 2025 podstoupil v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze náhlou a akutní operaci. Ačkoliv byl jeho stav krátce poté označen za stabilizovaný, došlo k následnému zhoršení zdravotního stavu.
* **Politické vazby:** Udržoval nadstandardní vztahy s prezidenty Klausem a Zemanem. Sloužil pro ně bohoslužby v Lánech, což někteří vnímali jako zneužívání liturgie k politickým účelům. V roce 2016 obdržel od Miloše Zemana [[Řád Bílého lva]].
Dominik kardinál Duka zemřel v úterý '''4. listopadu 2025''' v ranních hodinách v ÚVN v Praze ve věku 82 let.
* **Uprchlická krize:** V době migrační krize (2015) varoval před "bezbřehou solidaritou" a zdůrazňoval bezpečnostní rizika, čímž se odlišil od papeže [[František (papež)|Františka]].
* **Gender a rodina:** Ostře vystupoval proti "genderové ideologii", Istanbulské úmluvě a manželství pro všechny. Přirovnával tyto trendy k totalitním ideologiím, které zažil (nacismus a komunismus).
* **Kauzy zneužívání:** V závěru mandátu čelil kritice za údajně nedostatečné řešení případů sexuálního zneužívání v církvi (kauza kněze v Neratovicích, odvolání advokáta Ronalda Němce z církevního soudu).


== Odchod do důchodu ==
=== Pohřeb ===
Duka podal rezignaci na úřad v roce 2018 po dosažení kanonického věku 75 let. Papež František ho však požádal, aby v úřadu setrval. Definitivně byl z úřadu uvolněn 13. května 2022. Jeho nástupcem se stal olomoucký arcibiskup [[Jan Graubner]].
Poslední rozloučení s Dominikem Dukou se konalo v sobotu '''15. listopadu 2025'''. Zádušní mši v zaplněné [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha]] sloužil jeho nástupce, arcibiskup [[Jan Graubner]], za účasti vatikánského legáta a nejvyšších představitelů státu.
Duka se stal emeritním arcibiskupem a nadále se aktivně vyjadřuje k veřejnému dění, často prostřednictvím sociálních sítí nebo blogů.
Pohřeb proběhl se státními poctami, čímž byla uctěna nejen jeho duchovní role, ale i jeho minulost politického vězně a nositele Řádu Bílého lva. Jeho tělo bylo následně uloženo do hrobky pražských arcibiskupů v nové části katedrály.


== Pro laiky ==
== Odkaz a hodnocení ==
Kardinál Duka je něco jako "voják v sutaně". Pochází z rodiny vojáka, sám má rád řád, historii a tradice. Jeho život má dva zcela odlišné poločasy.
Dominik Duka zanechal v české církvi hlubokou stopu.
V tom prvním to byl hrdina, který tajně světil kněze, pracoval ve fabrice a seděl v cele s Václavem Havlem.
* **Institucionální stabilita:** Je považován za architekta ekonomické samostatnosti církve po roce 1989.
V tom druhém se stal "knížetem církve", který se kamarádil s prezidenty (Klaus, Zeman), jezdil v drahých autech a podařilo se mu pro církev vybojovat zpátky obrovské majetky (restituce). Pro jedny je to zachránce církve, který ji zajistil na sto let dopředu. Pro druhé je to konzervativec, který se příliš zapletl s mocí a zapomněl na chudou církev, kterou hlásá papež František.
* **Společenská role:** V závěru života se stal ikonou konzervativní části společnosti. Kritizoval progresivní směry v církvi (např. německou synodální cestu) a varoval před oslabováním tradiční rodiny. Jeho blízké vztahy s prezidenty [[Václav Klaus|Václavem Klausem]] a [[Miloš Zeman|Milošem Zemanem]] byly předmětem kritiky liberálnější části věřících, zatímco jiní oceňovali jeho vlastenectví a snahu o navrácení církve do veřejného prostoru.
 
V měsících následujících po jeho úmrtí (prosinec 2025 – leden 2026) proběhla série vzpomínkových bohoslužeb v diecézích, kde působil, a jeho digitální archiv byl zakonzervován jako svědectví o jeho teologickém myšlení.


== Zdroje ==
== Zdroje ==
* [https://dominikduka.cz Osobní stránky kardinála Dominika Duky]
* [https://dominikduka.cz Osobní stránky Dominika Duky (archiv)]
* [https://apha.cz Arcibiskupství pražské]
* [https://apha.cz Arcibiskupství pražské - Parte a kondolenční knihy]
* [https://cirkev.cz Církev.cz]
* [https://cirkev.cz Církev.cz - Zpravodajství o úmrtí a pohřbu]
* [https://pametnaroda.cz Paměť národa - Dominik Duka]
* [https://pametnaroda.cz Paměť národa - Dominik Duka]
* [https://christnet.eu Christnet.eu]
* [https://uvn.cz Ústřední vojenská nemocnice Praha]
* Hanuš, J.: ''Dominik Duka: Tradice, která zavazuje.''


{{DEFAULTSORT:Duka, Dominik}}
{{DEFAULTSORT:Duka, Dominik}}
Řádek 98: Řádek 95:
[[Kategorie:Narození 1943]]
[[Kategorie:Narození 1943]]
[[Kategorie:Narození v Hradci Králové]]
[[Kategorie:Narození v Hradci Králové]]
[[Kategorie:Úmrtí 4. listopadu]]
[[Kategorie:Úmrtí 2025]]
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]]
[[Kategorie:Čeští římští katolíci]]
[[Kategorie:Čeští římští katolíci]]
[[Kategorie:Dominikáni]]
[[Kategorie:Dominikáni]]
[[Kategorie:Arcibiskupové pražští]]
[[Kategorie:Arcibiskupové pražští]]
[[Kategorie:Biskupové královéhradečtí]]
[[Kategorie:Biskupové královéhradečtí]]
[[Kategorie:Kardinálové jmenovaní Benediktem XVI.]]
[[Kategorie:Čeští kardinálové]]
[[Kategorie:Čeští kardinálové]]
[[Kategorie:Předsedové České biskupské konference]]
[[Kategorie:Předsedové České biskupské konference]]
[[Kategorie:Vězni komunistického režimu v Československu]]
[[Kategorie:Vězni komunistického režimu v Československu]]
[[Kategorie:Signatáři Charty 77]] [[Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu čestné legie]]
[[Kategorie:Nositelé Řádu čestné legie]]
[[Kategorie:Teologové]]
[[Kategorie:Pohřbení v Katedrále svatého Víta]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3.0 Pro]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3.0 Pro]]

Aktuální verze z 18. 2. 2026, 00:35

Dominik kardinál Duka OP
Datum narození26. dubna 1943
Místo narozeníHradec Králové, Protektorát Čechy a Morava
Datum úmrtí4. listopadu 2025
Místo úmrtíPraha, Česko
Státní příslušnost
OtecFrantišek Duka (důstojník)
MatkaAnežka Duková
ŘádŘád bratří kazatelů (dominikáni)
Úřad 224. biskup královéhradecký
Období 26. června 1998 – 13. února 2010
Předchůdce 2Karel Otčenášek
Nástupce 2Jan Vokál
VyznamenáníŘád Bílého lva (I. třída, 2016)
Řád čestné legie (Francie)
Záslužný kříž ministra obrany České republiky

Dominik Jaroslav Duka (26. dubna 1943 Hradec Králové – 4. listopadu 2025 Praha) byl významný český katolický duchovní, teolog a člen řádu dominikánů. V letech 2010 až 2022 zastával úřad 36. arcibiskupa pražského a primase českého. V roce 2012 byl papežem Benediktem XVI. jmenován kardinálem. Před svým pražským angažmá působil jako 24. biskup královéhradecký (1998–2010).

Jeho životní oblouk kopíroval pohnuté dějiny českého národa ve 20. a 21. století. Z syna pronásledovaného vojáka a disidenta, který pracoval jako dělník v továrně a byl vězněn komunistickým režimem společně s Václavem Havlem, se po roce 1989 vypracoval na nejvyššího představitele katolické církve v zemi.

Jako arcibiskup se zásadním způsobem zasloužil o majetkové narovnání státu s církvemi (církevní restituce) a o ukončení letitých sporů o Katedrálu sv. Víta. V závěru života byl výraznou, avšak i polarizující postavou veřejného života, známou svými konzervativními postoji a blízkostí k vrcholným politickým představitelům. Zemřel v listopadu 2025 ve věku 82 let a byl pohřben se státními poctami v katedrále sv. Víta.

Mládí a formace

Narodil se v Hradci Králové jako Jaroslav Duka. Jeho rodinné zázemí mělo silný vliv na formování jeho charakteru, vlastenectví a vztahu k armádě.

  • Otec: František Duka byl důstojníkem československé armády, účastníkem zahraničního odboje ve Velké Británii (zbrojíř u 310. stíhací perutě RAF) a po roce 1948 politickým vězněm na Mírově. Zemřel v roce 1957.
  • Vzdělání a práce: V roce 1960 maturoval na gymnáziu J. K. Tyla. Z politických důvodů nemohl studovat, proto se vyučil zámečníkem a pracoval v továrně ZVÚ Hradec Králové. Po základní vojenské službě (1962–1964) byl přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích.

Církevní dráha v totalitě

  • Dominikán: V roce 1968 tajně vstoupil do řádu dominikánů, přijal řeholní jméno Dominik a v roce 1969 složil dočasné sliby.
  • Kněžství: Dne 22. června 1970 byl vysvěcen na kněze kardinálem Štěpánem Trochtou.
  • Odebrání souhlasu: Působil v pohraničí (Chlum svaté Máří, Jáchymov), ale v roce 1975 mu byl odebrán „státní souhlas“ k výkonu duchovenské činnosti.

Disident a vězeň

Následujících 15 let (1975–1989) pracoval jako rýsovač ve Škodě Plzeň. Současně vedl intenzivní podzemní život v rámci skryté církve. Byl magistrem noviců a od roku 1986 provinciálem československé dominikánské provincie. V roce 1981 byl zatčen a odsouzen za maření státního dozoru nad církvemi na 15 měsíců nepodmíněně. Ve věznici Plzeň-Bory se sblížil s Václavem Havlem.

Biskup a Arcibiskup

Biskup královéhradecký (1998–2010)

Po revoluci v roce 1989 se mohl vrátit k veřejnému působení. Do roku 1998 vedl dominikánskou provincii. Dne 6. června 1998 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován biskupem v rodném Hradec Králové. Zde se soustředil na obnovu diecézních struktur a církevního školství.

Arcibiskup pražský (2010–2022)

V roce 2010 nahradil v úřadu pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka. Jeho éra byla charakteristická snahou o pragmatickou dohodu se státem.

  • **Restituce:** Dukovým největším politickým úspěchem bylo prosazení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (2012), který zajistil ekonomickou nezávislost církve.
  • **Katedrála:** Ukončil spory o Katedrálu sv. Víta dohodou o společné správě se státem.
  • **Kardinál:** V roce 2012 byl jmenován kardinálem.

Závěr života (2022–2025)

Po uvolnění z úřadu pražského arcibiskupa v květnu 2022 se Dominik Duka stáhl do ústraní jako emeritní arcibiskup, ale zůstal veřejně činným.

Poslední roky a aktivity

I v pokročilém věku se věnoval publikační a pastorační činnosti.

  • Rok 2024: Aktivně publikoval na svém webu a připomínal výročí významných osobností, například 300 let od úmrtí architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
  • Rok 2025: V květnu spustil na sociálních sítích Arcibiskupství pražského sérii příspěvků o méně známých kapitolách církevní historie. V září 2025 podnikl svou poslední zahraniční cestu na Slovensko, kde při bohoslužbách akcentoval téma církve jako rodiny.

Nemoc a úmrtí

Dne 6. října 2025 podstoupil v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze náhlou a akutní operaci. Ačkoliv byl jeho stav krátce poté označen za stabilizovaný, došlo k následnému zhoršení zdravotního stavu. Dominik kardinál Duka zemřel v úterý 4. listopadu 2025 v ranních hodinách v ÚVN v Praze ve věku 82 let.

Pohřeb

Poslední rozloučení s Dominikem Dukou se konalo v sobotu 15. listopadu 2025. Zádušní mši v zaplněné Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha sloužil jeho nástupce, arcibiskup Jan Graubner, za účasti vatikánského legáta a nejvyšších představitelů státu. Pohřeb proběhl se státními poctami, čímž byla uctěna nejen jeho duchovní role, ale i jeho minulost politického vězně a nositele Řádu Bílého lva. Jeho tělo bylo následně uloženo do hrobky pražských arcibiskupů v nové části katedrály.

Odkaz a hodnocení

Dominik Duka zanechal v české církvi hlubokou stopu.

  • **Institucionální stabilita:** Je považován za architekta ekonomické samostatnosti církve po roce 1989.
  • **Společenská role:** V závěru života se stal ikonou konzervativní části společnosti. Kritizoval progresivní směry v církvi (např. německou synodální cestu) a varoval před oslabováním tradiční rodiny. Jeho blízké vztahy s prezidenty Václavem Klausem a Milošem Zemanem byly předmětem kritiky liberálnější části věřících, zatímco jiní oceňovali jeho vlastenectví a snahu o navrácení církve do veřejného prostoru.

V měsících následujících po jeho úmrtí (prosinec 2025 – leden 2026) proběhla série vzpomínkových bohoslužeb v diecézích, kde působil, a jeho digitální archiv byl zakonzervován jako svědectví o jeho teologickém myšlení.

Zdroje