Dominik Duka: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{Infobox Osobnost | jméno = Dominik kardinál Duka OP | rodné_jméno = Jaroslav Duka | obrázek = | datum_narození = 26. dubna 1943 | místo_narození = Hradec Králové, Protektorát Čechy a Morava | státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}} | vyznání = římskokatolické | řád = Řád bratří kazatelů (dominikáni) | úřad1 = 36. Arcibiskup pražský a Primas český | období1 = 13. února 2…“ |
Bez shrnutí editace |
||
| Řádek 5: | Řádek 5: | ||
| datum_narození = 26. dubna 1943 | | datum_narození = 26. dubna 1943 | ||
| místo_narození = [[Hradec Králové]], [[Protektorát Čechy a Morava]] | | místo_narození = [[Hradec Králové]], [[Protektorát Čechy a Morava]] | ||
| datum_úmrtí = 4. listopadu 2025 | |||
| místo_úmrtí = [[Praha]], [[Česko]] | |||
| místo_pohřbení = [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrála sv. Víta]] (Arcibiskupská hrobka) | |||
| státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}} | | státní_příslušnost = {{Vlajka|Česko}} | ||
| vyznání = [[Katolická církev|římskokatolické]] | | vyznání = [[Katolická církev|římskokatolické]] | ||
| Řádek 12: | Řádek 15: | ||
| předchůdce1 = [[Miloslav Vlk]] | | předchůdce1 = [[Miloslav Vlk]] | ||
| nástupce1 = [[Jan Graubner]] | | nástupce1 = [[Jan Graubner]] | ||
| úřad2 = 24. [[Biskup královéhradecký]] | | úřad2 = 24. [[Biskup královéhradecký|biskup královéhradecký]] | ||
| období2 = 6. června 1998 – 13. února 2010 | | období2 = 6. června 1998 – 13. února 2010 | ||
| předchůdce2 = [[Karel Otčenášek]] | | předchůdce2 = [[Karel Otčenášek]] | ||
| Řádek 24: | Řádek 27: | ||
}} | }} | ||
'''Dominik Jaroslav Duka''' ( | '''Dominik Jaroslav Duka''' (26. dubna 1943 [[Hradec Králové]] – 4. listopadu 2025 [[Praha]]) byl významný český katolický duchovní, teolog a člen [[Řád bratří kazatelů|řádu dominikánů]]. V letech 2010 až 2022 zastával úřad 36. [[Arcibiskup pražský|arcibiskupa pražského]] a [[Primas český|primase českého]]. V roce 2012 byl papežem [[Benedikt XVI.|Benediktem XVI.]] jmenován [[Kardinál|kardinálem]]. Před svým pražským angažmá působil jako 24. [[Biskup královéhradecký|biskup královéhradecký]] (1998–2010). | ||
Jeho životní | Jeho životní oblouk kopíroval pohnuté dějiny českého národa ve 20. a 21. století. Z syna pronásledovaného vojáka a disidenta, který pracoval jako dělník v továrně a byl vězněn komunistickým režimem společně s [[Václav Havel|Václavem Havlem]], se po roce 1989 vypracoval na nejvyššího představitele katolické církve v zemi. | ||
Jako arcibiskup se zasloužil o majetkové narovnání státu s církvemi ([[Církevní restituce v Česku|církevní restituce]]) a o ukončení letitých sporů o [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrálu sv. Víta]]. V závěru | Jako arcibiskup se zásadním způsobem zasloužil o majetkové narovnání státu s církvemi ([[Církevní restituce v Česku|církevní restituce]]) a o ukončení letitých sporů o [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrálu sv. Víta]]. V závěru života byl výraznou, avšak i polarizující postavou veřejného života, známou svými konzervativními postoji a blízkostí k vrcholným politickým představitelům. Zemřel v listopadu 2025 ve věku 82 let a byl pohřben se státními poctami v katedrále sv. Víta. | ||
== Mládí a | == Mládí a formace == | ||
Narodil se v Hradci Králové jako Jaroslav Duka. Jeho rodinné zázemí mělo silný vliv na formování jeho charakteru a vztahu k armádě | Narodil se v Hradci Králové jako Jaroslav Duka. Jeho rodinné zázemí mělo silný vliv na formování jeho charakteru, vlastenectví a vztahu k armádě. | ||
* | * '''Otec:''' František Duka byl důstojníkem československé armády, účastníkem zahraničního odboje ve Velké Británii (zbrojíř u [[310. československá stíhací peruť|310. stíhací perutě RAF]]) a po roce 1948 politickým vězněm na Mírově. Zemřel v roce 1957. | ||
* | * '''Vzdělání a práce:''' V roce 1960 maturoval na gymnáziu J. K. Tyla. Z politických důvodů nemohl studovat, proto se vyučil zámečníkem a pracoval v továrně ZVÚ Hradec Králové. Po základní vojenské službě (1962–1964) byl přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v [[Litoměřice|Litoměřicích]]. | ||
== Církevní dráha v totalitě == | == Církevní dráha v totalitě == | ||
V roce | * '''Dominikán:''' V roce 1968 tajně vstoupil do řádu dominikánů, přijal řeholní jméno '''Dominik''' a v roce 1969 složil dočasné sliby. | ||
* | * '''Kněžství:''' Dne 22. června 1970 byl vysvěcen na kněze kardinálem [[Štěpán Trochta|Štěpánem Trochtou]]. | ||
* | * '''Odebrání souhlasu:''' Působil v pohraničí (Chlum svaté Máří, Jáchymov), ale v roce 1975 mu byl odebrán „státní souhlas“ k výkonu duchovenské činnosti. | ||
=== Disident a vězeň === | === Disident a vězeň === | ||
Následujících 15 let (1975–1989) | Následujících 15 let (1975–1989) pracoval jako rýsovač ve [[Škoda Plzeň|Škodě Plzeň]]. Současně vedl intenzivní podzemní život v rámci skryté církve. Byl magistrem noviců a od roku 1986 provinciálem československé dominikánské provincie. | ||
V roce 1981 byl zatčen a odsouzen za maření státního dozoru nad církvemi na 15 měsíců nepodmíněně. Ve věznici [[Věznice Plzeň|Plzeň-Bory]] se sblížil s [[Václav Havel|Václavem Havlem]]. | |||
== Biskup a Arcibiskup == | == Biskup a Arcibiskup == | ||
=== | === Biskup královéhradecký (1998–2010) === | ||
Po | Po revoluci v roce 1989 se mohl vrátit k veřejnému působení. Do roku 1998 vedl dominikánskou provincii. Dne 6. června 1998 byl papežem [[Jan Pavel II.|Janem Pavlem II.]] jmenován biskupem v rodném [[Hradec Králové]]. Zde se soustředil na obnovu diecézních struktur a církevního školství. | ||
=== Arcibiskup pražský (2010–2022) === | === Arcibiskup pražský (2010–2022) === | ||
V roce 2010 | V roce 2010 nahradil v úřadu pražského arcibiskupa kardinála [[Miloslav Vlk|Miloslava Vlka]]. Jeho éra byla charakteristická snahou o pragmatickou dohodu se státem. | ||
* **Kardinál:** | * **Restituce:** Dukovým největším politickým úspěchem bylo prosazení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (2012), který zajistil ekonomickou nezávislost církve. | ||
* **Katedrála:** Ukončil spory o Katedrálu sv. Víta dohodou o společné správě se státem. | |||
* **Kardinál:** V roce 2012 byl jmenován kardinálem. | |||
==== | == Závěr života (2022–2025) == | ||
Po uvolnění z úřadu pražského arcibiskupa v květnu 2022 se Dominik Duka stáhl do ústraní jako emeritní arcibiskup, ale zůstal veřejně činným. | |||
=== | === Poslední roky a aktivity === | ||
I v pokročilém věku se věnoval publikační a pastorační činnosti. | |||
* '''Rok 2024:''' Aktivně publikoval na svém webu a připomínal výročí významných osobností, například 300 let od úmrtí architekta [[Jan Blažej Santini-Aichel|Jana Blažeje Santiniho-Aichela]]. | |||
* '''Rok 2025:''' V květnu spustil na sociálních sítích Arcibiskupství pražského sérii příspěvků o méně známých kapitolách církevní historie. V září 2025 podnikl svou poslední zahraniční cestu na [[Slovensko]], kde při bohoslužbách akcentoval téma církve jako rodiny. | |||
== | === Nemoc a úmrtí === | ||
Dne 6. října 2025 podstoupil v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze náhlou a akutní operaci. Ačkoliv byl jeho stav krátce poté označen za stabilizovaný, došlo k následnému zhoršení zdravotního stavu. | |||
Dominik kardinál Duka zemřel v úterý '''4. listopadu 2025''' v ranních hodinách v ÚVN v Praze ve věku 82 let. | |||
== | === Pohřeb === | ||
Poslední rozloučení s Dominikem Dukou se konalo v sobotu '''15. listopadu 2025'''. Zádušní mši v zaplněné [[Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha|Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha]] sloužil jeho nástupce, arcibiskup [[Jan Graubner]], za účasti vatikánského legáta a nejvyšších představitelů státu. | |||
Pohřeb proběhl se státními poctami, čímž byla uctěna nejen jeho duchovní role, ale i jeho minulost politického vězně a nositele Řádu Bílého lva. Jeho tělo bylo následně uloženo do hrobky pražských arcibiskupů v nové části katedrály. | |||
== | == Odkaz a hodnocení == | ||
Dominik Duka zanechal v české církvi hlubokou stopu. | |||
* **Institucionální stabilita:** Je považován za architekta ekonomické samostatnosti církve po roce 1989. | |||
V | * **Společenská role:** V závěru života se stal ikonou konzervativní části společnosti. Kritizoval progresivní směry v církvi (např. německou synodální cestu) a varoval před oslabováním tradiční rodiny. Jeho blízké vztahy s prezidenty [[Václav Klaus|Václavem Klausem]] a [[Miloš Zeman|Milošem Zemanem]] byly předmětem kritiky liberálnější části věřících, zatímco jiní oceňovali jeho vlastenectví a snahu o navrácení církve do veřejného prostoru. | ||
V měsících následujících po jeho úmrtí (prosinec 2025 – leden 2026) proběhla série vzpomínkových bohoslužeb v diecézích, kde působil, a jeho digitální archiv byl zakonzervován jako svědectví o jeho teologickém myšlení. | |||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
* [https://dominikduka.cz Osobní stránky | * [https://dominikduka.cz Osobní stránky Dominika Duky (archiv)] | ||
* [https://apha.cz Arcibiskupství pražské] | * [https://apha.cz Arcibiskupství pražské - Parte a kondolenční knihy] | ||
* [https://cirkev.cz Církev.cz] | * [https://cirkev.cz Církev.cz - Zpravodajství o úmrtí a pohřbu] | ||
* [https://pametnaroda.cz Paměť národa - Dominik Duka] | * [https://pametnaroda.cz Paměť národa - Dominik Duka] | ||
* [https:// | * [https://uvn.cz Ústřední vojenská nemocnice Praha] | ||
{{DEFAULTSORT:Duka, Dominik}} | {{DEFAULTSORT:Duka, Dominik}} | ||
| Řádek 98: | Řádek 95: | ||
[[Kategorie:Narození 1943]] | [[Kategorie:Narození 1943]] | ||
[[Kategorie:Narození v Hradci Králové]] | [[Kategorie:Narození v Hradci Králové]] | ||
[[Kategorie:Úmrtí 4. listopadu]] | |||
[[Kategorie:Úmrtí 2025]] | |||
[[Kategorie:Úmrtí v Praze]] | |||
[[Kategorie:Čeští římští katolíci]] | [[Kategorie:Čeští římští katolíci]] | ||
[[Kategorie:Dominikáni]] | [[Kategorie:Dominikáni]] | ||
[[Kategorie:Arcibiskupové pražští]] | [[Kategorie:Arcibiskupové pražští]] | ||
[[Kategorie:Biskupové královéhradečtí]] | [[Kategorie:Biskupové královéhradečtí]] | ||
[[Kategorie:Čeští kardinálové]] | [[Kategorie:Čeští kardinálové]] | ||
[[Kategorie:Předsedové České biskupské konference]] | [[Kategorie:Předsedové České biskupské konference]] | ||
[[Kategorie:Vězni komunistického režimu v Československu]] | [[Kategorie:Vězni komunistického režimu v Československu]] | ||
[[Kategorie:Nositelé Řádu Bílého lva]] | |||
[[Kategorie:Nositelé Řádu čestné legie]] | [[Kategorie:Nositelé Řádu čestné legie]] | ||
[[Kategorie: | [[Kategorie:Pohřbení v Katedrále svatého Víta]] | ||
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3.0 Pro]] | [[Kategorie:Vytvořeno Gemini 3.0 Pro]] | ||
Aktuální verze z 18. 2. 2026, 00:35
| Dominik kardinál Duka OP | |
|---|---|
| Datum narození | 26. dubna 1943 |
| Místo narození | Hradec Králové, Protektorát Čechy a Morava |
| Datum úmrtí | 4. listopadu 2025 |
| Místo úmrtí | Praha, Česko |
| Státní příslušnost | |
| Otec | František Duka (důstojník) |
| Matka | Anežka Duková |
| Řád | Řád bratří kazatelů (dominikáni) |
| Úřad 2 | 24. biskup královéhradecký |
| Období 2 | 6. června 1998 – 13. února 2010 |
| Předchůdce 2 | Karel Otčenášek |
| Nástupce 2 | Jan Vokál |
| Vyznamenání | Řád Bílého lva (I. třída, 2016) Řád čestné legie (Francie) Záslužný kříž ministra obrany České republiky |
Dominik Jaroslav Duka (26. dubna 1943 Hradec Králové – 4. listopadu 2025 Praha) byl významný český katolický duchovní, teolog a člen řádu dominikánů. V letech 2010 až 2022 zastával úřad 36. arcibiskupa pražského a primase českého. V roce 2012 byl papežem Benediktem XVI. jmenován kardinálem. Před svým pražským angažmá působil jako 24. biskup královéhradecký (1998–2010).
Jeho životní oblouk kopíroval pohnuté dějiny českého národa ve 20. a 21. století. Z syna pronásledovaného vojáka a disidenta, který pracoval jako dělník v továrně a byl vězněn komunistickým režimem společně s Václavem Havlem, se po roce 1989 vypracoval na nejvyššího představitele katolické církve v zemi.
Jako arcibiskup se zásadním způsobem zasloužil o majetkové narovnání státu s církvemi (církevní restituce) a o ukončení letitých sporů o Katedrálu sv. Víta. V závěru života byl výraznou, avšak i polarizující postavou veřejného života, známou svými konzervativními postoji a blízkostí k vrcholným politickým představitelům. Zemřel v listopadu 2025 ve věku 82 let a byl pohřben se státními poctami v katedrále sv. Víta.
Mládí a formace
Narodil se v Hradci Králové jako Jaroslav Duka. Jeho rodinné zázemí mělo silný vliv na formování jeho charakteru, vlastenectví a vztahu k armádě.
- Otec: František Duka byl důstojníkem československé armády, účastníkem zahraničního odboje ve Velké Británii (zbrojíř u 310. stíhací perutě RAF) a po roce 1948 politickým vězněm na Mírově. Zemřel v roce 1957.
- Vzdělání a práce: V roce 1960 maturoval na gymnáziu J. K. Tyla. Z politických důvodů nemohl studovat, proto se vyučil zámečníkem a pracoval v továrně ZVÚ Hradec Králové. Po základní vojenské službě (1962–1964) byl přijat na Cyrilometodějskou bohosloveckou fakultu v Litoměřicích.
Církevní dráha v totalitě
- Dominikán: V roce 1968 tajně vstoupil do řádu dominikánů, přijal řeholní jméno Dominik a v roce 1969 složil dočasné sliby.
- Kněžství: Dne 22. června 1970 byl vysvěcen na kněze kardinálem Štěpánem Trochtou.
- Odebrání souhlasu: Působil v pohraničí (Chlum svaté Máří, Jáchymov), ale v roce 1975 mu byl odebrán „státní souhlas“ k výkonu duchovenské činnosti.
Disident a vězeň
Následujících 15 let (1975–1989) pracoval jako rýsovač ve Škodě Plzeň. Současně vedl intenzivní podzemní život v rámci skryté církve. Byl magistrem noviců a od roku 1986 provinciálem československé dominikánské provincie. V roce 1981 byl zatčen a odsouzen za maření státního dozoru nad církvemi na 15 měsíců nepodmíněně. Ve věznici Plzeň-Bory se sblížil s Václavem Havlem.
Biskup a Arcibiskup
Biskup královéhradecký (1998–2010)
Po revoluci v roce 1989 se mohl vrátit k veřejnému působení. Do roku 1998 vedl dominikánskou provincii. Dne 6. června 1998 byl papežem Janem Pavlem II. jmenován biskupem v rodném Hradec Králové. Zde se soustředil na obnovu diecézních struktur a církevního školství.
Arcibiskup pražský (2010–2022)
V roce 2010 nahradil v úřadu pražského arcibiskupa kardinála Miloslava Vlka. Jeho éra byla charakteristická snahou o pragmatickou dohodu se státem.
- **Restituce:** Dukovým největším politickým úspěchem bylo prosazení zákona o majetkovém vyrovnání s církvemi (2012), který zajistil ekonomickou nezávislost církve.
- **Katedrála:** Ukončil spory o Katedrálu sv. Víta dohodou o společné správě se státem.
- **Kardinál:** V roce 2012 byl jmenován kardinálem.
Závěr života (2022–2025)
Po uvolnění z úřadu pražského arcibiskupa v květnu 2022 se Dominik Duka stáhl do ústraní jako emeritní arcibiskup, ale zůstal veřejně činným.
Poslední roky a aktivity
I v pokročilém věku se věnoval publikační a pastorační činnosti.
- Rok 2024: Aktivně publikoval na svém webu a připomínal výročí významných osobností, například 300 let od úmrtí architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela.
- Rok 2025: V květnu spustil na sociálních sítích Arcibiskupství pražského sérii příspěvků o méně známých kapitolách církevní historie. V září 2025 podnikl svou poslední zahraniční cestu na Slovensko, kde při bohoslužbách akcentoval téma církve jako rodiny.
Nemoc a úmrtí
Dne 6. října 2025 podstoupil v Ústřední vojenské nemocnici (ÚVN) v Praze náhlou a akutní operaci. Ačkoliv byl jeho stav krátce poté označen za stabilizovaný, došlo k následnému zhoršení zdravotního stavu. Dominik kardinál Duka zemřel v úterý 4. listopadu 2025 v ranních hodinách v ÚVN v Praze ve věku 82 let.
Pohřeb
Poslední rozloučení s Dominikem Dukou se konalo v sobotu 15. listopadu 2025. Zádušní mši v zaplněné Katedrále sv. Víta, Václava a Vojtěcha sloužil jeho nástupce, arcibiskup Jan Graubner, za účasti vatikánského legáta a nejvyšších představitelů státu. Pohřeb proběhl se státními poctami, čímž byla uctěna nejen jeho duchovní role, ale i jeho minulost politického vězně a nositele Řádu Bílého lva. Jeho tělo bylo následně uloženo do hrobky pražských arcibiskupů v nové části katedrály.
Odkaz a hodnocení
Dominik Duka zanechal v české církvi hlubokou stopu.
- **Institucionální stabilita:** Je považován za architekta ekonomické samostatnosti církve po roce 1989.
- **Společenská role:** V závěru života se stal ikonou konzervativní části společnosti. Kritizoval progresivní směry v církvi (např. německou synodální cestu) a varoval před oslabováním tradiční rodiny. Jeho blízké vztahy s prezidenty Václavem Klausem a Milošem Zemanem byly předmětem kritiky liberálnější části věřících, zatímco jiní oceňovali jeho vlastenectví a snahu o navrácení církve do veřejného prostoru.
V měsících následujících po jeho úmrtí (prosinec 2025 – leden 2026) proběhla série vzpomínkových bohoslužeb v diecézích, kde působil, a jeho digitální archiv byl zakonzervován jako svědectví o jeho teologickém myšlení.
Zdroje
- Lidé
- Češi
- Muži
- Narození 26. dubna
- Narození 1943
- Narození v Hradci Králové
- Úmrtí 4. listopadu
- Úmrtí 2025
- Úmrtí v Praze
- Čeští římští katolíci
- Dominikáni
- Arcibiskupové pražští
- Biskupové královéhradečtí
- Čeští kardinálové
- Předsedové České biskupské konference
- Vězni komunistického režimu v Československu
- Nositelé Řádu Bílého lva
- Nositelé Řádu čestné legie
- Pohřbení v Katedrále svatého Víta
- Vytvořeno Gemini 3.0 Pro