Přeskočit na obsah

Strana zelených: Porovnání verzí

Z Infopedia
založena nová stránka s textem „{{Infobox Politická strana | název = Strana zelených | zkratka = Zelení | logo = Green Party Czech Republic Logo.svg | předseda = (kolektivní vedení / tandem) | založení = 9. prosince 1989 | sídlo = Praha | ideologie = Zelená politika, Progresivismus, Proevropanství, Sociální liberalismus | barvy = zelená | parlament = 0 mandátů (2025) | senát = 1 mandát (2024) | ep = 0 mandátů (2024) | vláda = Vláda Mirka…“
 
Bez shrnutí editace
Řádek 2: Řádek 2:
| název = Strana zelených
| název = Strana zelených
| zkratka = Zelení
| zkratka = Zelení
| logo = Green Party Czech Republic Logo.svg
| logo =  
| předseda = (kolektivní vedení / tandem)
| předseda = [[Gabriela Svárovská]]<br />[[Matěj Pomahač]] (spolupředsedové)
| založení = 9. prosince 1989
| založení = [[1989]]
| sídlo = [[Praha]]
| sídlo = [[Praha]]
| ideologie = [[Zelená politika]], [[Progresivismus]], [[Proevropanství]], [[Sociální liberalismus]]
| ideologie = [[Zelená politika]]<br />[[Sociální liberalismus]]<br />[[Proevropanismus]]<br />[[Environmentalismus]]
| barvy = zelená
| barvy = {{Barva|Zelená}}
| parlament = 0 mandátů (2025)
| sněmovna = 2 mandáty (2025)
| senát = 1 mandát (2024)
| senát = 2 mandáty (2026)
| ep = 0 mandátů (2024)
| ep = 0 mandátů
| vláda = [[Vláda Mirka Topolánka]] (2007–2009)
| web = www.zeleni.cz
| web = [https://www.zeleni.cz www.zeleni.cz]
}}
}}


'''Strana zelených''' (zkráceně '''Zelení''') je česká středolevicová politická strana prosazující principy zelené politiky, ochrany životního prostředí, lidských práv a sociální spravedlnosti. Je členem [[Evropská strana zelených|Evropské strany zelených]] (EGP).
'''Strana zelených''' (zkráceně '''Zelení''') je česká středolevicová politická strana prosazující [[zelená politika|zelenou politiku]], [[environmentalismus]], ochranu lidských práv a sociální spravedlnost. Vznikla krátce po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] na přelomu let 1989 a 1990. Po dlouhém období působení mimo [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslaneckou sněmovnu]] se strana v roce 2025 vrátila do dolní komory Parlamentu v rámci volební spolupráce s [[Česká pirátská strana|Českou pirátskou stranou]].


Strana zažila svůj historický vrchol v letech 2006 až 2009, kdy pod vedením [[Martin Bursík|Martina Bursíka]] zasedala v [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovně]] a byla součástí koaliční vlády [[Mirek Topolánek|Mirka Topolánka]]. Po vnitřních rozkolech a pádu vlády v roce 2009 však vypadla z vysoké politiky a od roku 2010 se jí nepodařilo překročit pětiprocentní hranici nutnou pro vstup do Sněmovny.
Od listopadu 2024 stojí v čele strany dvojice spolupředsedů: bývalá diplomatka [[Gabriela Svárovská]] a komunální politik [[Matěj Pomahač]]. V současnosti (k lednu 2026) působí strana jako opoziční síla vymezující se proti vládě [[Andrej Babiš|Andreje Babiše]] a klade důraz na sociálně spravedlivou modernizaci ekonomiky, ochranu veřejnoprávních médií a lidská práva.


V období 2024–2026 se strana nachází v hluboké politické defenzivě. V [[Volby do Evropského parlamentu v Česku 2024|eurovolbách 2024]] ani v [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2025|parlamentních volbách 2025]] neuspěla. V kontextu drtivého vítězství národně-konzervativního bloku ([[ANO 2011|ANO]], [[Svoboda a přímá demokracie|SPD]], [[Motoristé sobě|Motoristé]]) a propadu liberálních stran ([[Česká pirátská strana|Piráti]]) bojují Zelení o přežití a smysl své existence na celostátní úrovni, přičemž si udržují vliv pouze v některých velkých městech (např. [[Praha]], [[Brno]]) a v [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]].
== ⏳ Historie ==
Vývoj Strany zelených v České republice je charakteristický střídáním období vládního angažmá, vnitřních sporů a snah o mimoparlamentní aktivismus.


== 📜 Historie strany ==
=== Počátky a cesta do parlamentu (1989–2006) ===
Vývoj Strany zelených lze rozdělit do několika fází: od porevolučního nadšení, přes éru vládní odpovědnosti a vnitřních bojů, až po dlouhodobý pobyt v mimoparlamentní opozici.
Strana vznikla na vlně environmentálního aktivismu, který byl jednou z hybných sil odporu proti komunistickému režimu. V 90. letech 20. století však strana trpěla roztříštěností a nízkou voličskou podporou, často se pohybující hluboko pod hranicí 5 % nutných pro vstup do [[Poslanecká sněmovna Parlamentu České republiky|Poslanecké sněmovny]].


=== 1989–2005: Hledání identity ===
Zlom nastal s příchodem [[Martin Bursík|Martina Bursíka]] do čela strany v roce 2005. Bursíkovi se podařilo sjednotit různé názorové proudy a prezentovat stranu jako moderní liberální alternativu pro městské voliče. Ve [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|volbách v roce 2006]] dosáhla strana historického úspěchu se ziskem 6,29 % hlasů a 6 mandátů.
Strana vznikla krátce po [[Sametová revoluce|sametové revoluci]] na podzim 1989. V prvních letech však byla roztříštěná, ideově neukotvená a trpěla vnitřními spory mezi „tmavozelenými“ (radikálními ekology) a „melouny“ (zvenku zelení, uvnitř rudí – podezření z levicového extremismu). V 90. letech se jí nedařilo konkurovat zavedeným stranám a pohybovala se na hranici 1–2 % hlasů.


=== 2005–2009: Zlatá éra Martina Bursíka ===
=== Vládní angažmá (2006–2010) ===
Zlom nastal v roce 2005, kdy se předsedou stal [[Martin Bursík]]. Podařilo se mu sjednotit stranu, dát jí moderní liberální tvář a oslovit městské voliče.
V letech 2007–2009 byli Zelení součástí druhé vlády [[Mirek Topolánek|Mirka Topolánka]] spolu s [[Občanská demokratická strana|ODS]] a [[KDU-ČSL]]. Strana obsadila čtyři ministerská křesla:
* **Volby 2006:** Strana získala historických **6,29 % hlasů** a 6 mandátů ve Sněmovně.
* [[Ministerstvo životního prostředí České republiky|Ministerstvo životního prostředí]] ([[Martin Bursík]], později [[Ladislav Miko]], [[Jan Dusík]])
* **Vládní angažmá:** Zelení vstoupili do vlády [[Mirek Topolánek|Mirka Topolánka]] ([[Občanská demokratická strana|ODS]] + [[KDU-ČSL]] + SZ). Získali čtyři křesla:
* [[Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy České republiky|Ministerstvo školství]] ([[Dana Kuchtová]], [[Ondřej Liška]])
** Ministr životního prostředí ([[Martin Bursík]])
* [[Ministerstvo zahraničních věcí České republiky|Ministerstvo zahraničních věcí]] ([[Karel Schwarzenberg]], nominovaný za SZ)
** Ministryně školství ([[Dana Kuchtová]], později [[Ondřej Liška]])
* Ministryně pro lidská práva ([[Džamila Stehlíková]], [[Michael Kocáb]])
** Ministr zahraničí ([[Karel Schwarzenberg]] – nominován za SZ)
** Ministryně pro lidská práva ([[Džamila Stehlíková]], později [[Michael Kocáb]])


Vláda prosadila řadu ekologických opatření (program Zelená úsporám, rozvoj obnovitelných zdrojů), ale Zelení čelili kritice za podporu pravicových reforem (poplatky ve zdravotnictví) a zejména za ochotu jednat o umístění amerického radaru v [[Brdy|Brdech]].
Toto období bylo poznamenáno vnitřními spory, zejména ohledně umístění amerického radaru v [[Brdy|Brdech]], což vedlo k odštěpení několika poslankyň a vzniku vnitrostranické opozice (Demokratická výzva).


=== 2008–2010: Rozkol a pád ===
=== Mimoparlamentní období (2010–2024) ===
Vnitrostranické napětí mezi pragmatickým křídlem (Bursík) a levicovou vnitrostranickou opozicí ([[Dana Kuchtová]], [[Matěj Stropnický]]) vedlo k destrukci strany.
Ve volbách 2010 strana těsně neuspěla (2,44 %) a vypadla ze Sněmovny. Následující dekáda byla ve znamení hledání identity a střídání vedení ([[Ondřej Liška]], [[Matěj Stropnický]], [[Michal Berg]], [[Magdalena Davis]]). Strana si udržovala vliv v komunální politice (zejména v [[Praha|Praze]] a [[Brno|Brně]]) a v [[Senát Parlamentu České republiky|Senátu]], ale celostátní preference stagnovaly mezi 1–3 %.
* **Rebelky:** Poslankyně [[Věra Jakubková]] a [[Olga Zubová]] byly vyloučeny ze strany a v březnu 2009 pomohly opozici svrhnout vládu Mirka Topolánka uprostřed českého předsednictví EU.
* **Volby 2010:** Rozhádaná strana získala pouze 2,44 % a vypadla ze Sněmovny. Martin Bursík rezignoval.


=== 2010–2023: Mimoparlamentní opozice ===
=== Krize a transformace (2024) ===
V následující dekádě strana hledala nové vedení a směr.
Rok 2024 byl pro stranu krizovým i transformačním rokem. V červnových [[Volby do Evropského parlamentu 2024|volbách do Evropského parlamentu]] utrpěli Zelení porážku se ziskem pouze 1,55 % hlasů. Tento výsledek vedl k rezignaci tehdejšího spolupředsedy [[Michal Berg|Michala Berga]] a nastartoval proces hluboké vnitřní reformy.
* **Éra Ondřeje Lišky (2010–2014):** Snaha o modernizaci, ale volební neúspěchy pokračovaly.
* **Levicový obrat (Matěj Stropnický):** V roce 2016 stranu ovládl Matěj Stropnický s radikálnějším levicovým programem. Volby 2017 skončily debaklem (1,46 %), což vedlo k dalšímu odlivu členů.
* **Stabilizace:** Pod vedením [[Michal Berg|Michala Berga]] a [[Magdalena Davis|Magdaleny Davis]] (od roku 2020) se strana stabilizovala jako progresivní proevropská síla, ale nedokázala se vymanit ze stínu [[Česká pirátská strana|Pirátů]], kteří přebrali většinu jejich potenciálních voličů.


== 📉 Krizové období 2024–2026 ==
V listopadu 2024 zvolil sjezd nové vedení v čele s [[Gabriela Svárovská|Gabrielou Svárovskou]] a [[Matěj Pomahač|Matějem Pomahačem]]. Strana přijala strategii širší spolupráce s demokratickými subjekty a občanskou společností s cílem zabránit fragmentaci liberálních sil.
Období let 2024 až 2026 bylo pro Zelené bojem o politické přežití v kontextu celkového úpadku liberálních sil v Česku.


=== Volby do Evropského parlamentu 2024 ===
== 🏛️ Návrat do Sněmovny a současnost (2025–2026) ==
Strana vkládala naděje do eurovoleb 2024, kde tradičně mívá lepší výsledky. Kampaň postavila na obraně [[Zelená dohoda pro Evropu|Green Dealu]] a lidských právech. V silně polarizované atmosféře, kdy volby ovládla kritika EU ze strany ANO a Motoristů, však Zelení propadli a nezískali ani jeden mandát (zisk pod 2 %).
=== Parlamentní volby 2025 ===
Klíčovým momentem novodobé historie strany se staly [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2025|parlamentní volby v říjnu 2025]]. Na základě memoranda z června 2025 kandidovali zástupci Zelených na kandidátních listinách [[Česká pirátská strana|České pirátské strany]]. Tato strategie se ukázala jako úspěšná – koaliční spolupráce vynesla Pirátům celkem 8,97 % hlasů a Zelení získali '''2 mandáty'''.


=== Parlamentní volby 2025: Liberalní debakl ===
Tímto krokem strana ukončila patnáctiletou absenci v dolní komoře Parlamentu. Zelení poslanci se stali součástí opozičního bloku proti nově vzniklé vládě [[ANO 2011|hnutí ANO]] vedené [[Andrej Babiš|Andrejem Babišem]].
Před volbami do Sněmovny v roce 2025 se Zelení pokoušeli vyjednat koalici s menšími liberálními subjekty (např. [[SEN 21]]), jelikož [[Česká pirátská strana|Piráti]] (oslabení vládním angažmá a kauzou [[Ivan Bartoš|Ivana Bartoše]]) odmítli širší integraci.
Výsledek voleb byl pro celý liberální tábor katastrofou:
* Zelení získali samostatně cca **1,8 % hlasů**.
* Piráti vypadli ze Sněmovny (2,1 %).
* Většinu "zelených" témat ve veřejném prostoru ovládla negativní kampaň vítězného bloku ANO+SPD+Motoristé, který volby vyhrál s programem revize klimatických závazků.


=== Situace v roce 2026 ===
=== Programové priority a opoziční práce ===
V lednu 2026 jsou Zelení stranou bez zastoupení v dolní komře, s minimálním vlivem na celostátní politiku a vyschlými zdroji financování (ztráta příspěvku na mandáty).
Na sjezdu v [[Pardubice|Pardubicích]] v prosinci 2025 strana definovala svou roli jako obránce demokracie proti "vládě oligarchů a populistů". Pro období 2025–2026 stanovila následující priority:
Strana funguje de facto jako síť lokálních sdružení a komunálních politiků. Aktivní zůstává v komunální politice v Praze (kde je součástí koalic na radnicích) a v Brně. Vedení strany čelí tlaku na sloučení s troskami Pirátské strany do nového progresivního subjektu, což je však uvnitř obou stran stále kontroverzní téma.
* '''Zelená transformace:''' Důraz na to, aby náklady na [[dekarbonizace|dekarbonizaci]] nenesli nízkopříjmoví obyvatelé, ale byly financovány z transformace korporací a fondů [[Evropská unie|EU]].
* '''Ochrana přírody:''' Boj proti oslabování ochrany přírody ve stavebním právu, ochrana biodiverzity (např. [[Vlk obecný|vlků]]) a cenných přírodních lokalit ([[Krušné hory]], [[Soutok]]).
* '''Lidská práva:''' Podpora [[LGBTQ+]] komunity, zrovnoprávnění všech forem partnerství a reforma rodinného práva.
* '''Média:''' Obrana nezávislosti [[Česká televize|České televize]] a [[Český rozhlas|Českého rozhlasu]], včetně podpory zvýšení koncesionářských poplatků.


== 🌳 Program a priority (2026) ==
=== Úspěchy v Senátu a krajích ===
V opozici vůči vládě Andreje Babiše se Zelení profilují jako obránci evropského směřování a klimatu.
Kromě návratu do Sněmovny zaznamenali Zelení úspěchy i v dalších volbách:
* '''Senátní volby 2024:''' V obvodu č. 59 ([[Brno]]) uspěl režisér [[Břetislav Rychlík]], nominovaný koalicí zahrnující Zelené. V [[Chomutov|Chomutově]] uspěl [[Přemysl Rabas]].
* '''Krajské volby 2024:''' Strana udržela zastoupení v některých krajích díky koalicím (např. [[Jihomoravský kraj]], [[Praha]]), ačkoliv samostatně většinou nepřekročila 5 %.


=== Ochrana klimatu a energetika ===
== 🧬 Ideologie a programová východiska ==
Strana nadále trvá na tom, že [[Změna klimatu|klimatická krize]] je největší hrozbou současnosti.
Strana zelených vychází z celosvětového hnutí zelených stran. Její politika stojí na čtyřech základních pilířích: ekologická moudrost, sociální spravedlnost, participativní demokracie a nenásilí.
* **Green Deal:** Jako jediní otevřeně hájí Zelenou dohodu a varují před ekonomickými důsledky jejího odmítnutí (ztráta konkurenceschopnosti).
* **Energetika:** Odmítají sázku nové vlády na jádro a plyn, prosazují masivní rozvoj komunitní energetiky, větrných a solárních elektráren.


=== Lidská práva a společnost ===
=== Environmentální politika ===
* **LGBTQ+:** Dlouhodobě a konzistentně podporují [[Manželství pro všechny|manželství pro všechny]] a práva trans lidí.
Jádrem programu je boj proti [[globální oteplování|klimatické změně]] a ochrana krajiny. Zelení dlouhodobě prosazují odklon od [[Uhlí|uhlí]], rozvoj [[Obnovitelný zdroj energie|obnovitelných zdrojů energie]] a šetrné hospodaření v lesích a na zemědělské půdě. V roce 2026 se strana silně vymezuje proti snahám o prolomení limitů těžby a redukci chráněných území.
* **Bydlení:** Prosazují zákon o sociálním bydlení a regulaci krátkodobých pronájmů (Airbnb) ve městech.
* **Feminismus:** Kladou důraz na rovné zastoupení žen v politice (zipové kandidátky) a boj proti domácímu násilí (implementace [[Istanbulská úmluva|Istanbulské úmluvy]]).


=== Urbanismus a doprava ===
=== Sociální a ekonomická témata ===
Na komunální úrovni (zejména v Praze) bojují proti "autocentrismu". Podporují rozvoj cykloinfrastruktury, pěších zón a MHD na úkor individuální automobilové dopravy, což je staví do přímého konfliktu se stranou [[Motoristé sobě]], která je součástí vlády.
Na rozdíl od pravicových environmentálních hnutí se Zelení profilují silně sociálně. Prosazují:
* Dostupné bydlení a regulaci krátkodobých pronájmů.
* Progresivní zdanění a boj proti daňovým rájům.
* Rovné odměňování mužů a žen.
* Investice do vzdělávání a vědy.


== 👥 Významné osobnosti ==
=== Zahraniční politika ===
* **[[Magdalena Davis]]:** Spolupředsedkyně (do 2024/2025), bioložka a starostka Mníšku pod Brdy. Tvář "racionální ekologie".
Strana je silně proevropská a federalistická. Podporuje hlubší integraci v rámci [[Evropská unie|Evropské unie]] a co nejrychlejší přijetí společné měny [[Euro|eura]]. V kontextu mezinárodního dění (např. [[Ruská invaze na Ukrajinu|válka na Ukrajině]]) zastávají Zelení postoj aktivní podpory napadených zemí a ochrany lidských práv ve světě.
* **[[Michal Berg]]:** Spolupředseda, podnikatel v IT. Zaměřoval se na modernizaci strany.
* **[[Johanna Nejedlová]]:** Aktivistka (organizace [[Konsent]]), která se stala výraznou tváří strany v letech 2024–2025, přitahující mladé voliče tématy sexuálního násilí a rovnoprávnosti.
* **[[Martin Bursík]]:** Bývalý předseda a symbol úspěchu i pádu. Dnes působí mimo stranu v ekologických organizacích.
* **[[Matěj Stropnický]]:** Bývalý předseda, který stranu posunul doleva a později se politicky sblížil s [[Jana Maláčová|Janou Maláčovou]] (SOCDEM) a Andrejem Babišem, čímž se od Zelených definitivně odstřihl.


== 📊 Volební výsledky (Poslanecká sněmovna) ==
== 📊 Volební výsledky ==
Přehled výsledků ve volbách do PSP ČR ukazuje vzestup a následný pád do irelevance.
Přehled výsledků strany v klíčových volbách do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu:


{| class="wikitable"
{| class="wikitable"
|-
|-
! Rok !! Počet hlasů !! Hlasy v % !! Mandáty !! Postavení
! Rok !! Typ voleb !! Počet hlasů !! % hlasů !! Mandáty !! Poznámka
|-
|-
| [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 1990|1990]] || 295 015 || 4,10 % || 0 || Mimo parlament
| [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|2006]] || Sněmovna || 336 487 || 6,29 % || 6 || Vstup do vlády
|-
|-
| [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2006|2006]] || 336 487 || '''6,29 %''' || 6 || '''Vláda'''
| [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|2010]] || Sněmovna || 127 831 || 2,44 % || 0 ||  
|-
|-
| [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2010|2010]] || 127 831 || 2,44 % || 0 || Mimo parlament
| [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013|2013]] || Sněmovna || 159 025 || 3,19 % || 0 ||  
|-
|-
| [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2013|2013]] || 159 025 || 3,19 % || 0 || Mimo parlament
| [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|2017]] || Sněmovna || 74 335 || 1,46 % || 0 ||  
|-
|-
| [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2017|2017]] || 74 335 || 1,46 % || 0 || Mimo parlament
| [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021|2021]] || Sněmovna || 53 343 || 0,99 % || 0 ||  
|-
|-
| [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2021|2021]] || 53 343 || 0,99 % || 0 || Mimo parlament
| [[Volby do Evropského parlamentu 2024|2024]] || Europarlament || ~46 000 || 1,55 % || 0 || Volební neúspěch
|-
|-
| [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2025|2025]] || (cca 90 000) || 1,8 % || 0 || Mimo parlament
| [[Volby do Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky 2025|2025]] || Sněmovna || (v rámci Pirátů) || (8,97 %) || 2 || Koalice s Piráty
|}
|}
== 👥 Organizační struktura ==
Organizace strany je specifická důrazem na vnitrostranickou demokracii a genderovou vyváženost.
* **Spolupředsednictví:** Strana zavedla model dvou rovnoprávných spolupředsedů (muže a ženy), což je běžné u zelených stran v západní Evropě (např. v [[Německo|Německu]]).
* **Republiková rada:** Nejvyšší orgán mezi sjezdy, který určuje politické směřování.
* **Odborné sekce:** Členové se sdružují v tematických sekcích (doprava, lidská práva, životní prostředí), které připravují programové podklady.
* **Mladí zelení:** Nezávislá mládežnická organizace spolupracující se stranou.
Členská základna strany je stabilní, k roku 2025 čítala přibližně 1 100 členů. Strana klade velký důraz na zapojení členů do rozhodování formou vnitrostranických referend.


== 💡 Pro laiky ==
== 💡 Pro laiky ==
Strana zelených je politická strana, která měla svých "pět minut slávy" (přesněji čtyři roky) mezi lety 2006 a 2010. Tehdy se dostali do vlády a každý je znal. Šéfoval jim Martin Bursík a prosadili třeba dotace na zateplování domů. Jenže se pak strašně pohádali mezi sebou, část poslanců zradila a shodila vládu. Voliči jim to neodpustili.
Politiku Strany zelených si lze představit jako snahu o "úklid a opravu" našeho společného domu (planety i společnosti), než aby se jen přistavovala další patra.
Od té doby se Zelení snaží vrátit, ale nejde jim to. Většinu jejich témat (ekologie, digitalizace, práva menšin) jim "ukradli" Piráti. Teď, v roce 2026, když i Piráti propadli, jsou Zelení malou stranou, která má vliv jen v některých čtvrtích v Praze nebo Brně, kde sázejí stromy a malují cyklopruhy, ale do velké politiky nemohou mluvit. Jsou to ti, kteří nejvíc křičí proti nové dálnici nebo uhelné elektrárně, ale ve sněmovně je nikdo neslyší.
* **Proč "zelení"?** Nejde jen o stromy v lese. Stejně jako se staráte o to, aby vám neteklo do střechy (ochrana klimatu), musíte se starat i o to, aby v domě vládly dobré vztahy a nikdo nebyl utiskován (lidská práva).
* **Ekonomika:** Zelení nechtějí zrušit továrny, ale chtějí, aby fungovaly na čistou energii (jako solární panely místo uhlí) a aby zisky nekončily jen u pár miliardářů, ale pomáhaly celé společnosti (např. skrze školy a nemocnice).
* **Rozdíl oproti jiným:** Zatímco jiné strany často řeší jen "tady a teď" (např. okamžité zvýšení důchodů za cenu dluhů), Zelení se snaží dívat na to, jak se bude v Česku žít za 20 nebo 50 let.


== Zdroje ==
== Zdroje ==
* [https://www.zeleni.cz Oficiální web Strany zelených]
* [https://www.zeleni.cz/category/zpravy/ Oficiální zprávy Strany zelených]
* [https://www.volby.cz Český statistický úřad: Výsledky voleb]
* [https://www.seznamzpravy.cz/clanek/domaci-politika-strana-zelenych-hleda-spojence-proti-nastupujici-nove-vlade-294085 Seznam Zprávy: Zelení hledají spojence]
* [https://ct24.ceskatelevize.cz/tema/strana-zelenych-36945 Archiv ČT24: Historie Strany zelených]
* [https://cs.wikipedia.org/wiki/Strana_zelen%C3%BDch Wikipedie: Strana zelených]
* [https://www.idnes.cz/zpravy/domaci/zeleni-historie-strany-bursik-stropnicky.A180119_115049_domaci_kop iDNES.cz: Vzestupy a pády Zelených]
* [https://www.novinky.cz/clanek/domaci-zeleni-si-zvolili-do-cela-nove-lidry-40495580 Novinky.cz: Nové vedení Zelených]
* [https://www.irozhlas.cz/zpravy-tag/strana-zelenych iRozhlas: Téma Strana zelených]
* [https://www.zeleni.cz/wp-content/uploads/2024/04/Program-Strany-zeleny%CC%81ch-pro-evropske%CC%81-volby-2024.pdf Program pro eurovolby 2024]


{{DEFAULTSORT:Zelení}}
{{DEFAULTSORT:Strana zelenych}}
[[Kategorie:České politické strany]]
[[Kategorie:Strana zelených]]
[[Kategorie:Strana zelených]]
[[Kategorie:Ekologické politické strany]]
[[Kategorie:Politické strany v Česku]]
[[Kategorie:Proevropské strany]]
[[Kategorie:Zelené politické strany]]
[[Kategorie:Strany Evropské strany zelených]]
[[Kategorie:Politické strany vzniklé roku 1989]]
[[Kategorie:Politika v roce 2026]]
[[Kategorie:Členské strany Evropské strany zelených]]
[[Kategorie:Vytvořeno Gemini]]
[[Kategorie:Parlamentní strany v Česku]]
[[Kategorie:Levicové politické strany]]
[[Kategorie:Liberální politické strany]]
[[Kategorie:Environmentální organizace v Česku]]
[[Kategorie:Vytvořeno FilmedyBot 3.0]]

Verze z 29. 1. 2026, 22:06

Strana zelených
ZkratkaZelení
Založení1989
PředsedaGabriela Svárovská
Matěj Pomahač (spolupředsedové)
SídloPraha
IdeologieZelená politika
Sociální liberalismus
Proevropanismus
Environmentalismus
BarvyŠablona:Barva
Webwww.zeleni.cz

Strana zelených (zkráceně Zelení) je česká středolevicová politická strana prosazující zelenou politiku, environmentalismus, ochranu lidských práv a sociální spravedlnost. Vznikla krátce po sametové revoluci na přelomu let 1989 a 1990. Po dlouhém období působení mimo Poslaneckou sněmovnu se strana v roce 2025 vrátila do dolní komory Parlamentu v rámci volební spolupráce s Českou pirátskou stranou.

Od listopadu 2024 stojí v čele strany dvojice spolupředsedů: bývalá diplomatka Gabriela Svárovská a komunální politik Matěj Pomahač. V současnosti (k lednu 2026) působí strana jako opoziční síla vymezující se proti vládě Andreje Babiše a klade důraz na sociálně spravedlivou modernizaci ekonomiky, ochranu veřejnoprávních médií a lidská práva.

⏳ Historie

Vývoj Strany zelených v České republice je charakteristický střídáním období vládního angažmá, vnitřních sporů a snah o mimoparlamentní aktivismus.

Počátky a cesta do parlamentu (1989–2006)

Strana vznikla na vlně environmentálního aktivismu, který byl jednou z hybných sil odporu proti komunistickému režimu. V 90. letech 20. století však strana trpěla roztříštěností a nízkou voličskou podporou, často se pohybující hluboko pod hranicí 5 % nutných pro vstup do Poslanecké sněmovny.

Zlom nastal s příchodem Martina Bursíka do čela strany v roce 2005. Bursíkovi se podařilo sjednotit různé názorové proudy a prezentovat stranu jako moderní liberální alternativu pro městské voliče. Ve volbách v roce 2006 dosáhla strana historického úspěchu se ziskem 6,29 % hlasů a 6 mandátů.

Vládní angažmá (2006–2010)

V letech 2007–2009 byli Zelení součástí druhé vlády Mirka Topolánka spolu s ODS a KDU-ČSL. Strana obsadila čtyři ministerská křesla:

Toto období bylo poznamenáno vnitřními spory, zejména ohledně umístění amerického radaru v Brdech, což vedlo k odštěpení několika poslankyň a vzniku vnitrostranické opozice (Demokratická výzva).

Mimoparlamentní období (2010–2024)

Ve volbách 2010 strana těsně neuspěla (2,44 %) a vypadla ze Sněmovny. Následující dekáda byla ve znamení hledání identity a střídání vedení (Ondřej Liška, Matěj Stropnický, Michal Berg, Magdalena Davis). Strana si udržovala vliv v komunální politice (zejména v Praze a Brně) a v Senátu, ale celostátní preference stagnovaly mezi 1–3 %.

Krize a transformace (2024)

Rok 2024 byl pro stranu krizovým i transformačním rokem. V červnových volbách do Evropského parlamentu utrpěli Zelení porážku se ziskem pouze 1,55 % hlasů. Tento výsledek vedl k rezignaci tehdejšího spolupředsedy Michala Berga a nastartoval proces hluboké vnitřní reformy.

V listopadu 2024 zvolil sjezd nové vedení v čele s Gabrielou Svárovskou a Matějem Pomahačem. Strana přijala strategii širší spolupráce s demokratickými subjekty a občanskou společností s cílem zabránit fragmentaci liberálních sil.

🏛️ Návrat do Sněmovny a současnost (2025–2026)

Parlamentní volby 2025

Klíčovým momentem novodobé historie strany se staly parlamentní volby v říjnu 2025. Na základě memoranda z června 2025 kandidovali zástupci Zelených na kandidátních listinách České pirátské strany. Tato strategie se ukázala jako úspěšná – koaliční spolupráce vynesla Pirátům celkem 8,97 % hlasů a Zelení získali 2 mandáty.

Tímto krokem strana ukončila patnáctiletou absenci v dolní komoře Parlamentu. Zelení poslanci se stali součástí opozičního bloku proti nově vzniklé vládě hnutí ANO vedené Andrejem Babišem.

Programové priority a opoziční práce

Na sjezdu v Pardubicích v prosinci 2025 strana definovala svou roli jako obránce demokracie proti "vládě oligarchů a populistů". Pro období 2025–2026 stanovila následující priority:

  • Zelená transformace: Důraz na to, aby náklady na dekarbonizaci nenesli nízkopříjmoví obyvatelé, ale byly financovány z transformace korporací a fondů EU.
  • Ochrana přírody: Boj proti oslabování ochrany přírody ve stavebním právu, ochrana biodiverzity (např. vlků) a cenných přírodních lokalit (Krušné hory, Soutok).
  • Lidská práva: Podpora LGBTQ+ komunity, zrovnoprávnění všech forem partnerství a reforma rodinného práva.
  • Média: Obrana nezávislosti České televize a Českého rozhlasu, včetně podpory zvýšení koncesionářských poplatků.

Úspěchy v Senátu a krajích

Kromě návratu do Sněmovny zaznamenali Zelení úspěchy i v dalších volbách:

🧬 Ideologie a programová východiska

Strana zelených vychází z celosvětového hnutí zelených stran. Její politika stojí na čtyřech základních pilířích: ekologická moudrost, sociální spravedlnost, participativní demokracie a nenásilí.

Environmentální politika

Jádrem programu je boj proti klimatické změně a ochrana krajiny. Zelení dlouhodobě prosazují odklon od uhlí, rozvoj obnovitelných zdrojů energie a šetrné hospodaření v lesích a na zemědělské půdě. V roce 2026 se strana silně vymezuje proti snahám o prolomení limitů těžby a redukci chráněných území.

Sociální a ekonomická témata

Na rozdíl od pravicových environmentálních hnutí se Zelení profilují silně sociálně. Prosazují:

  • Dostupné bydlení a regulaci krátkodobých pronájmů.
  • Progresivní zdanění a boj proti daňovým rájům.
  • Rovné odměňování mužů a žen.
  • Investice do vzdělávání a vědy.

Zahraniční politika

Strana je silně proevropská a federalistická. Podporuje hlubší integraci v rámci Evropské unie a co nejrychlejší přijetí společné měny eura. V kontextu mezinárodního dění (např. válka na Ukrajině) zastávají Zelení postoj aktivní podpory napadených zemí a ochrany lidských práv ve světě.

📊 Volební výsledky

Přehled výsledků strany v klíčových volbách do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu:

Rok Typ voleb Počet hlasů % hlasů Mandáty Poznámka
2006 Sněmovna 336 487 6,29 % 6 Vstup do vlády
2010 Sněmovna 127 831 2,44 % 0
2013 Sněmovna 159 025 3,19 % 0
2017 Sněmovna 74 335 1,46 % 0
2021 Sněmovna 53 343 0,99 % 0
2024 Europarlament ~46 000 1,55 % 0 Volební neúspěch
2025 Sněmovna (v rámci Pirátů) (8,97 %) 2 Koalice s Piráty

👥 Organizační struktura

Organizace strany je specifická důrazem na vnitrostranickou demokracii a genderovou vyváženost.

  • **Spolupředsednictví:** Strana zavedla model dvou rovnoprávných spolupředsedů (muže a ženy), což je běžné u zelených stran v západní Evropě (např. v Německu).
  • **Republiková rada:** Nejvyšší orgán mezi sjezdy, který určuje politické směřování.
  • **Odborné sekce:** Členové se sdružují v tematických sekcích (doprava, lidská práva, životní prostředí), které připravují programové podklady.
  • **Mladí zelení:** Nezávislá mládežnická organizace spolupracující se stranou.

Členská základna strany je stabilní, k roku 2025 čítala přibližně 1 100 členů. Strana klade velký důraz na zapojení členů do rozhodování formou vnitrostranických referend.

💡 Pro laiky

Politiku Strany zelených si lze představit jako snahu o "úklid a opravu" našeho společného domu (planety i společnosti), než aby se jen přistavovala další patra.

  • **Proč "zelení"?** Nejde jen o stromy v lese. Stejně jako se staráte o to, aby vám neteklo do střechy (ochrana klimatu), musíte se starat i o to, aby v domě vládly dobré vztahy a nikdo nebyl utiskován (lidská práva).
  • **Ekonomika:** Zelení nechtějí zrušit továrny, ale chtějí, aby fungovaly na čistou energii (jako solární panely místo uhlí) a aby zisky nekončily jen u pár miliardářů, ale pomáhaly celé společnosti (např. skrze školy a nemocnice).
  • **Rozdíl oproti jiným:** Zatímco jiné strany často řeší jen "tady a teď" (např. okamžité zvýšení důchodů za cenu dluhů), Zelení se snaží dívat na to, jak se bude v Česku žít za 20 nebo 50 let.

Zdroje