Los Angeles Kings

Rozbalit box

Obsah boxu

Los Angeles Kings jsou profesionální hokejový klub z Los Angeles, Kalifornie. Hrají v Pacifické divizi Západní konference National Hockey League (NHL). Klub byl založen 27. května 1966 a do NHL vstoupil v rámci velkého rozšíření v roce 1967. Kings jsou dvojnásobnými vítězi Stanley Cupu, který získali v letech 2012 a 2014.

Klub je neodmyslitelně spjat se dvěma klíčovými érami. První, která navždy změnila hokejovou mapu USA, nastala v roce 1988 příchodem Wayna Gretzkyho, což vyvolalo obrovský nárůst popularity hokeje v Kalifornii a v celém tzv. "Slunečním pásu". Druhá, zlatá éra, přišla v letech 2012–2014, kdy tým postavený na pevném defenzivním systému a vedený hráči jako Anže Kopitar, Drew Doughty a Jonathan Quick dvakrát dosáhl na vrchol.

Své domácí zápasy hrají v aréně Crypto.com Arena (dříve známé jako Staples Center) v centru Los Angeles. Tradičními barvami klubu jsou stříbrná, černá a bílá, ačkoliv v minulosti byl tým známý ikonickou fialovo-zlatou kombinací.

Los Angeles Kings
Konference	Západní konference
Divize	Pacifická divize
Aréna	Crypto.com Arena
Město	Los Angeles, Kalifornie,
Barvy	Stříbrná, černá, bílá
Kapitán	Anže Kopitar
Farmy	Ontario Reign (AHL) Greenville Swamp Rabbits (ECHL)

⏳ Historie

👑 Založení a éra "Forum Blue and Gold" (1967–1975)

Když se NHL v roce 1967 rozhodla zdvojnásobit počet týmů ze šesti na dvanáct (tzv. "The Next Six"), licenci pro Los Angeles získal kanadský podnikatel a sportovní magnát Jack Kent Cooke, který již vlastnil basketbalový tým Los Angeles Lakers. Cooke se rozhodl, že oba jeho týmy budou hrát ve stejných barvách, a tak vznikla ikonická fialová (oficiálně "Forum Blue") a zlatá kombinace, která Kings provázela první dvě dekády. Jméno "Kings" bylo vybráno v rámci soutěže pro fanoušky a mělo symbolizovat majestátnost a ambice.

Prvním domovem Kings se stala aréna The Forum v Inglewoodu, která byla na tu dobu architektonickým skvostem. V prvních letech se klub, stejně jako většina nových týmů, potýkal s problémy. Přestože se mu podařilo dvakrát postoupit do play-off, nikdy nepatřil mezi skutečnou elitu ligy. Prvním generálním manažerem a trenérem se stal Red Kelly. V roce 1972 Kings v rámci draftu získali brankáře Rogieho Vachona, který se stal první velkou hvězdou v historii klubu.

🏒 Ofenzivní smršť "Triple Crown Line" (1975–1988)

Zásadní zlom v historii klubu nastal v roce 1975, kdy Kings získali z Detroit Red Wings tehdy již etablovanou superstar, centra Marcela Dionna. Kolem Dionna se postupně zformovala jedna z nejproduktivnějších útočných formací v historii NHL, známá jako "Triple Crown Line" (Linie trojkoruny). Tvořili ji Dionne na centru, Dave Taylor na pravém křídle a Charlie Simmer na levém křídle. V sezóně 1980–81 se stali první útočnou formací v historii NHL, kde každý z jejích členů zaznamenal více než 100 kanadských bodů.

Díky této formaci se Kings stali jedním z nejofenzivnějších a nejzábavnějších týmů ligy. Marcel Dionne v sezóně 1979–80 získal Art Ross Trophy pro nejproduktivnějšího hráče ligy se 137 body. Přes ofenzivní sílu však tým narážel na své limity v play-off, kde se mu nedařilo přejít přes silnější a komplexnější soupeře.

Zázrak na Manchesteru (Miracle on Manchester)

Nejlegendárnějším momentem této éry a jedním z největších comebacků v historii NHL se stal zápas play-off 10. dubna 1982. Kings hráli proti suverénní dynastii Edmonton Oilers vedené mladým Waynem Gretzkym. Po dvou třetinách prohrávali v edmontonské hale 0:5. V poslední třetině však Kings předvedli nevídaný obrat, vynutili si prodloužení gólem 5 sekund před koncem a v prodloužení dokonali senzaci vítězným gólem. Tento zápas je dodnes známý jako "Miracle on Manchester" (podle ulice, kde tehdy stála aréna The Forum) a je považován za symbol houževnatosti tehdejšího týmu. I přes tento heroický výkon a následné vyřazení Oilers v sérii se Kings nikdy nedostali dál než do druhého kola play-off. Bylo zřejmé, že k dosažení skutečného úspěchu bude potřeba něco víc než jen ofenzivní síla.

🌟 Éra Wayna Gretzkyho: Hokej v Hollywoodu (1988–1996)

Dne 9. srpna 1988 se odehrál obchod, který navždy změnil nejen Los Angeles Kings, ale celou NHL. Majitel klubu Bruce McNall zrealizoval do té doby nemyslitelné a z Edmonton Oilers přivedl Wayna Gretzkyho, nejlepšího hokejistu všech dob. Spolu s "The Great One" přišli do L.A. i Marty McSorley a Mike Krushelnyski. Tento přestup, známý jednoduše jako "The Trade", katapultoval hokej z okrajového sportu na jednu z hlavních atrakcí v Kalifornii a odstartoval vlnu zájmu o hokej v teplých oblastech USA, což vedlo k založení nových týmů v Anaheimu, San José či na Floridě.

Okamžitý dopad a nové barvy

Gretzkyho příchod měl okamžitý efekt. Zápasy Kings v aréně The Forum byly pravidelně vyprodané a staly se společenskou událostí, kterou navštěvovaly hollywoodské celebrity. Aby klub symbolicky oddělil novou éru od té předchozí, změnil své barvy z fialové a zlaté na moderní černou, stříbrnou a bílou, které používá s obměnami dodnes.

Hned ve své první sezóně v Los Angeles (1988–89) dovedl Gretzky tým k výraznému zlepšení a v prvním kole play-off se Kings postavili jeho bývalému týmu, Edmonton Oilers. V dramatické sérii, kde Kings prohrávali už 1:3 na zápasy, dokázali neuvěřitelný obrat a favorizované Oilers vyřadili.

Cesta do finále Stanley Cupu (1993)

Vrchol Gretzkyho éry v Los Angeles přišel v sezóně 1992–93. Tým, posílený o další hvězdy jako byli Jari Kurri, mladý kanonýr Luc Robitaille a talentovaný obránce Rob Blake, se probojoval do play-off. Zde Kings předvedli nezapomenutelnou jízdu. Postupně vyřadili Calgary Flames a Vancouver Canucks.

V konferenčním finále narazili na Toronto Maple Leafs v jedné z nejlegendárnějších sérií v historii NHL. Série dospěla do sedmého, rozhodujícího zápasu v Torontu, kde Wayne Gretzky předvedl jeden z nejlepších výkonů své kariéry, zaznamenal hattrick a zařídil postup do prvního finále Stanley Cupu v historii klubu.

Ve finále se Kings utkali s Montreal Canadiens. Po úvodní výhře se zdálo, že by mohli dosáhnout na vrchol. Zlomový moment celé série však přišel v závěru druhého zápasu. Kings vedli 2:1, když trenér Canadiens nechal přeměřit hůl obránce Martyho McSorleyho. Ukázalo se, že její čepel má nepovolené zahnutí. McSorley byl vyloučen, Canadiens v přesilovce vyrovnali a následně vyhráli v prodloužení. Tato událost tým psychicky zlomila a Canadiens nakonec vyhráli sérii 4:1 na zápasy.

📉 Bankrot a léta v suterénu (1996–2006)

Prohra ve finále Stanley Cupu se ukázala být labutí písní této generace. Majitel Bruce McNall se dostal do obrovských finančních problémů, které vyústily v jeho odsouzení za podvody a uvěznění. Klub v roce 1995 vyhlásil bankrot.

Tým byl nucen rozprodat své hvězdy. Gretzky byl v roce 1996 vyměněn do St. Louis Blues, čímž se jeho slavná éra v Los Angeles definitivně uzavřela. Ačkoliv nepřinesla vytoužený Stanley Cup, její odkaz je nesmírný. Gretzky zpopularizoval hokej na západě USA a inspiroval celou generaci dětí, z nichž později vyrostly hvězdy NHL, jako například Auston Matthews.

Na přelomu tisíciletí se Kings sice několikrát probojovali do play-off, v týmu působili skvělí hráči jako Žigmund Pálffy nebo kapitán Rob Blake, ale tým nikdy nepatřil mezi skutečné favority. Po výluce v sezóně 2004–05 se klub opět propadl na dno a začal s dlouhou a bolestivou přestavbou.

📖 Pro laiky: Co se stalo v éře Gretzkyho?

Představte si, že by se největší filmová hvězda světa, například Tom Cruise, rozhodla přestěhovat do malého města a začít tam točit filmy. Přesně to se stalo hokeji v Los Angeles. Wayne Gretzky, absolutní legenda, přišel do týmu, který nikoho moc nezajímal, a udělal z něj středobod pozornosti. Zápasy Kings se staly exkluzivní událostí plnou celebrit.

Díky Gretzkymu se tým stal tak dobrým, že se v roce 1993 dostal až do velkého finále o Stanley Cup. Bylo to jako scénář z hollywoodského filmu. Bohužel, tento film neměl šťastný konec. Kings prohráli kvůli smolnému a kontroverznímu momentu, kdy byla protihráčem odhalena nepovoleně zahnutá hokejka jednoho z hráčů Kings. I když nevyhráli, Gretzkyho přítomnost navždy změnila hokej v Kalifornii a ukázala, že tento "zimní" sport může uspět i na prosluněném západě.

🛠️ Přestavba pod vedením Deana Lombardiho (2006–2011)

Po letech neúspěchů se vedení klubu rozhodlo pro radikální řez a dlouhodobou přestavbu. V dubnu 2006 byl jmenován novým generálním manažerem Dean Lombardi. Lombardi, známý svou trpělivostí a důrazem na skauting a draft, přinesl do organizace jasnou vizi: vybudovat tým "od základů" prostřednictvím draftu, který bude fyzicky dominantní, skvěle organizovaný v obraně a schopný uspět v náročných bojích v play-off.

Tato strategie se opírala o získávání talentovaných mladých hráčů, kteří se měli stát jádrem budoucího mistrovského týmu. Klíčové kroky tohoto období byly:

• Draft 2005: Ještě před Lombardiho příchodem si Kings na 11. místě vybrali slovinského centra Anže Kopitara, který se stal budoucím kapitánem, lídrem a nejproduktivnějším hráčem v historii klubu.
• Draft 2006: V prvním draftu pod Lombardim byl na 72. místě vybrán brankář Jonathan Quick, budoucí držitel Conn Smythe Trophy.
• Draft 2008: Kings získali z druhého místa mimořádně talentovaného kanadského obránce Drew Doughtyho, který se okamžitě zařadil mezi opory a později získal James Norris Memorial Trophy pro nejlepšího obránce NHL.
• Získání veteránů: K mladému jádru Lombardi postupně přivedl klíčové veterány, jako byl bojovník Dustin Brown, který byl v roce 2008 jmenován kapitánem, nebo obránce Rob Scuderi.

Pod vedením trenéra Terryho Murrayho se herní styl Kings postupně měnil. Z ofenzivně laděného týmu se stával defenzivní gigant, který se opíral o skvělého brankáře Quicka, pevný obranný systém a zodpovědnou hru všech pěti hráčů na ledě. V sezóně 2009–10 se Kings po osmi letech vrátili do play-off, kde však dvakrát po sobě vypadli v prvním kole.

🏆 Zlatá éra: Dva Stanley Cupy ve třech letech (2012–2014)

Přestože se tým neustále zlepšoval, v první polovině sezóny 2011–12 se herně trápil a nedával góly. Lombardi se proto rozhodl pro změnu trenéra a angažoval Darryla Suttera, známého svým tvrdým a nekompromisním přístupem. Současně provedl klíčový trejd a přivedl útočníka Jeffa Cartera z Columbus Blue Jackets. Tyto dva kroky se ukázaly jako mistrovské.

Stanley Cup 2012: Jízda outsidera

Kings se do play-off probojovali na poslední chvíli z osmého, nejnižšího postupového místa v Západní konferenci. To, co následovalo, je považováno za jednu z nejdominantnějších jízd v historii play-off NHL.

• 1. kolo: Vyřadili vítěze Prezidentovy trofeje a největšího favorita, Vancouver Canucks, 4:1 na zápasy.
• 2. kolo: Přejeli St. Louis Blues hladce 4:0 na zápasy.
• Finále konference: Porazili Phoenix Coyotes 4:1 na zápasy.

Kings se stali prvním týmem v historii NHL, který postoupil do finále z osmého místa, přičemž na cestě ztratil pouhé dva zápasy. Ve finále Stanley Cupu narazili na New Jersey Devils. Po napínavé sérii zvítězili 4:2 na zápasy a 11. června 2012 na domácím ledě v Staples Center zvedli nad hlavu svůj první Stanley Cup v historii klubu. Brankář Jonathan Quick získal Conn Smythe Trophy pro nejužitečnějšího hráče play-off.

Stanley Cup 2014: Vzkříšení a nezlomná vůle

Cesta za druhým pohárem byla mnohem dramatičtější a je považována za jednu z nejtěžších v historii. Kings v tomto play-off ukázali neuvěřitelnou mentální sílu a odolnost.

• 1. kolo vs. San Jose Sharks: Kings prohrávali v sérii už 0:3 na zápasy. Hrozilo jim potupné vyřazení, ale dokázali jako teprve čtvrtý tým v historii NHL sérii otočit a vyhrát 4:3. Tento obrat je znám jako "Reverse Sweep".
• 2. kolo vs. Anaheim Ducks: Další sedmizápasová bitva, tentokrát proti lokálnímu rivalovi. Kings opět prokazovali svou odolnost a postoupili.
• Finále konference vs. Chicago Blackhawks: V epické sérii proti obhájcům titulu, která je považována za jednu z nejlepších v moderní éře, Kings zvítězili 4:3 v prodloužení sedmého zápasu.

Ve finále Stanley Cupu se utkali s New York Rangers. Přestože byla série vyrovnaná a tři zápasy dospěly do prodloužení, Kings potvrdili svou dominanci a vyhráli 4:1 na zápasy. Svůj druhý Stanley Cup získali 13. června 2014. Conn Smythe Trophy tentokrát získal útočník Justin Williams, který si díky svým klíčovým gólům v rozhodujících momentech vysloužil přezdívku "Mr. Game Seven".

📉 Konec zlaté éry a nová přestavba (2015–současnost)

Po zisku druhého Stanley Cupu v roce 2014 začala zlatá éra týmu pomalu končit. Herní styl založený na fyzické dominanci a defenzivě se stával v rychle se zrychlující NHL méně efektivním. Tým navíc čelil problémům s platovým stropem a některá dlouhodobá prodloužení smluv s klíčovými hráči se ukázala jako problematická.

V sezóně 2014–15 Kings jako obhájci titulu nepostoupili do play-off, což bylo velkým zklamáním. V následujících letech se sice ještě dvakrát do vyřazovacích bojů podívali, ale pokaždé vypadli hned v prvním kole. Bylo zřejmé, že mistrovské jádro stárne a tým ztratil svou dřívější dominanci.

V dubnu 2017 se vedení klubu rozhodlo pro změnu a propustilo generálního manažera Deana Lombardiho i trenéra Darryla Suttera, architekty obou titulů. Novým generálním manažerem se stal bývalý legendární obránce klubu Rob Blake a prezidentem hokejových operací další ikona, Luc Robitaille. Jejich úkolem bylo zahájit novou přestavbu, tentokrát s cílem omladit tým a přizpůsobit ho modernímu, rychlému hokeji, a to vše při zachování veteránského jádra (Kopitar, Doughty, Quick, Brown), které mělo vést novou generaci.

Současnost: Návrat k relevanci

Pod Blakovým vedením se Kings zaměřili na doplňování talentů prostřednictvím draftu, kde si vybrali nadějné hráče jako Quinton Byfield (2. celkově v roce 2020), Alex Turcotte nebo Brandt Clarke. Postupně se jim podařilo vrátit se mezi týmy hrající pravidelně v play-off.

Tato éra je také ve znamení loučení s legendami. V roce 2022 ukončil kariéru dlouholetý kapitán a symbol obětavosti Dustin Brown. V březnu 2023 byl vyměněn brankář Jonathan Quick, poslední člen původního mistrovského jádra vedle Kopitara a Doughtyho. I přes tyto změny zůstává Anže Kopitar kapitánem a lídrem týmu, který se snaží najít rovnováhu mezi zkušenostmi a dravým mládím.

📖 Pro laiky: Jak Kings vyhráli Stanley Cup?

Představte si tým postavený jako nezničitelný tank. Nebyl možná nejrychlejší ani nejhezčí na pohled, ale byl neuvěřitelně odolný, fyzicky silný a skvěle organizovaný. Měli brankáře (Jonathan Quick), který byl jako neprostupná zeď. Před ním byla parta obrovských a tvrdých obránců (v čele s Drewem Doughtym), kteří každému soupeři znepříjemnili život. A v útoku měli geniálního, ale zodpovědného vůdce (Anže Kopitar), který byl skvělý dopředu i dozadu.

Tento "tank" v letech 2012 a 2014 jednoduše přejel celou ligu. Soupeři se o něj rozbíjeli a nedokázali najít způsob, jak ho porazit. Byla to ukázka toho, že hokej není jen o rychlosti a tricích, ale také o systému, odhodlání a nezlomné vůli.

🏒 Kultura a rivalita

• Spojení s Hollywoodem: Díky své poloze v Los Angeles mají Kings tradičně silnou podporu mezi celebritami. Na jejich zápasech jsou pravidelně k vidění herci jako Will Ferrell, hudebníci jako Snoop Dogg nebo další známé osobnosti, což přispívá k unikátní atmosféře v aréně.
• Freeway Face-Off: Největším rivalem Kings je geograficky nejbližší soupeř, Anaheim Ducks. Jejich vzájemné zápasy jsou známé jako "Freeway Face-Off" (podle dálnic spojujících Los Angeles a Orange County) a jsou vždy plné emocí.
• Bitva o Kalifornii: Dalším významným rivalem je tým San Jose Sharks. Jejich rivalita eskalovala především v letech 2010–2016, kdy se oba týmy pravidelně střetávaly v dramatických a vyhrocených sériích play-off.

👕 Vyřazená čísla a legendy

Klub na počest svých největších legend vyřadil následující čísla, která již žádný jiný hráč Kings nesmí nosit:

• 4 – Rob Blake (Obránce)
• 16 – Marcel Dionne (Centr)
• 20 – Luc Robitaille (Levé křídlo)
• 23 – Dustin Brown (Pravé křídlo)
• 30 – Rogie Vachon (Brankář)
• 99 – Wayne Gretzky (Centr) – číslo vyřazeno v celé NHL

📈 Rekordy a individuální ocenění

Individuální rekordy (pouze základní část)

• Góly: Luc Robitaille (557)
• Asistence: Anže Kopitar (792 – stále aktivní)
• Body: Marcel Dionne (1 307)
• Odehrané zápasy: Anže Kopitar (1 373 – stále aktivní)
• Trestné minuty: Dave Taylor (1 589)
• Nejvíce bodů v sezóně: Wayne Gretzky (168 v sezóně 1988–89)

Členové Hokejové síně slávy

• Marcel Dionne
• Wayne Gretzky
• Luc Robitaille
• Rob Blake
• Rogie Vachon
• Larry Robinson
• Jari Kurri
• Paul Coffey

🥅 Arény

• Long Beach Arena (1967 – několik zápasů)
• The Forum (1967–1999)
• Crypto.com Arena (1999–současnost) – dříve známá jako Staples Center.