Glienický most: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{Infobox Most | jméno = Glienický most | originální_jméno = Glienicker Brücke | obrázek = | popisek = Pohled na most z Postupimi směrem na Berlín | přes = řeka Havola (Havel) | místo = Hranice Berlín (Wannsee) – Postupim | stát = {{Vlajka|Německo}} | typ = Ocelový konzolový most | délka = 128 m | šířka = | otevřen = 1907 (v současné podobě) | status = V provozu (silnice B1) | památková_ochrana = Součást d…“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ].*?[^ ])\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| (Není zobrazena jedna mezilehlá verze od stejného uživatele.) | |||
| Řádek 17: | Řádek 17: | ||
'''Glienický most''' (německy ''Glienicker Brücke'') je ocelový silniční most v [[Německo|Německu]], který spojuje hlavní město [[Berlín]] (konkrétně čtvrť Wannsee) s městem [[Postupim]] (Potsdam) ve spolkové zemi Braniborsko. Klene se přes řeku [[Havola|Havolu]] (Havel) v místě, kde řeka vytváří jezero ''Jungfernsee''. | '''Glienický most''' (německy ''Glienicker Brücke'') je ocelový silniční most v [[Německo|Německu]], který spojuje hlavní město [[Berlín]] (konkrétně čtvrť Wannsee) s městem [[Postupim]] (Potsdam) ve spolkové zemi Braniborsko. Klene se přes řeku [[Havola|Havolu]] (Havel) v místě, kde řeka vytváří jezero ''Jungfernsee''. | ||
Ačkoliv je z architektonického hlediska zajímavou technickou památkou z počátku 20. století, do světového povědomí se zapsal především svou politickou rolí během | Ačkoliv je z architektonického hlediska zajímavou technickou památkou z počátku 20. století, do světového povědomí se zapsal především svou politickou rolí během '''[[Studená válka|Studené války]]**. Protože středem mostu procházela hranice mezi Západním Berlínem (americký sektor) a Východním Německem ([[Německá demokratická republika|NDR]]), stal se ideálním místem pro výměny dopadených agentů mezi supervelmocemi ([[USA]] a [[Sovětský svaz|SSSR]]). Díky tomu si vysloužil celosvětově známou přezdívku **„Most špionů“''' (''Bridge of Spies''). | ||
Dnes je most součástí světového kulturního dědictví [[UNESCO]] v rámci komplexu „Paláce a parky v Postupimi a Berlíně“ a slouží jako frekventovaná dopravní tepna na spolkové silnici Bundesstraße 1. | Dnes je most součástí světového kulturního dědictví [[UNESCO]] v rámci komplexu „Paláce a parky v Postupimi a Berlíně“ a slouží jako frekventovaná dopravní tepna na spolkové silnici Bundesstraße 1. | ||
| Řádek 24: | Řádek 24: | ||
První dřevěný most na tomto místě stál již v roce 1660. Současná ocelová konstrukce byla vybudována v roce 1907. Jde o technicky unikátní konzolový most, který byl ve své době obdivován pro svou eleganci, jež nenarušovala výhledy na okolní královské parky a zámky (zámek Glienicke a zámek Babelsberg). | První dřevěný most na tomto místě stál již v roce 1660. Současná ocelová konstrukce byla vybudována v roce 1907. Jde o technicky unikátní konzolový most, který byl ve své době obdivován pro svou eleganci, jež nenarušovala výhledy na okolní královské parky a zámky (zámek Glienicke a zámek Babelsberg). | ||
* | * '''Válečné škody:''' Během bitvy o Berlín v dubnu 1945 byl most vážně poškozen, ale nebyl zcela zničen. Po válce byl provizorně opraven a v roce 1949 znovu otevřen pod názvem „Most jednoty“ (Brücke der Einheit), což byl vzhledem k následnému rozdělení Německa paradoxní název. | ||
== 🚧 Symbol rozdělení světa (1961–1989) == | == 🚧 Symbol rozdělení světa (1961–1989) == | ||
Po stavbě [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] v srpnu 1961 se most stal neprodyšně uzavřenou hranicí. | Po stavbě [[Berlínská zeď|Berlínské zdi]] v srpnu 1961 se most stal neprodyšně uzavřenou hranicí. | ||
* | * '''Hranice:''' Středem mostu vedla bílá čára, která oddělovala dva světy. Na jedné straně vlála vlajka USA a hlídkovali američtí vojáci, na druhé straně vlála vlajka NDR a stála sovětská a východoněmecká stráž. | ||
* | * '''Uzavření:''' Most byl pro běžný provoz uzavřen. Mohli ho využívat pouze diplomaté a vojenské mise spojenců. Pro civilisty byl most „mrtvou zónou“. | ||
== 🕵️♂️ Výměny špionů == | == 🕵️♂️ Výměny špionů == | ||
| Řádek 36: | Řádek 36: | ||
=== 1. výměna: Powers za Abela (1962) === | === 1. výměna: Powers za Abela (1962) === | ||
Nejslavnější výměna, která se stala námětem mnoha filmů. | Nejslavnější výměna, která se stala námětem mnoha filmů. | ||
* | * '''Datum:''' 10. února 1962 | ||
* | * '''Aktéři:** Americký pilot letadla U-2 '''[[Francis Gary Powers]]''', který byl sestřelen nad SSSR, byl vyměněn za sovětského „superšpiona“ **[[Rudolf Abel|Rudolfa Abela]]''' (vlastním jménem William Fisher), kterého dopadla [[FBI]] v New Yorku. | ||
* | * '''Průběh:''' Výměna proběhla v ranní mlze. Obě strany se setkaly uprostřed mostu, identifikovaly agenty a poté je nechaly přejít na druhou stranu. | ||
=== 2. výměna: Hromadný transfer (1985) === | === 2. výměna: Hromadný transfer (1985) === | ||
Největší výměna co do počtu osob. | Největší výměna co do počtu osob. | ||
* | * '''Datum:''' 11. června 1985 | ||
* | * '''Aktéři:''' Po letech vyjednávání bylo 23 agentů pracujících pro americkou [[CIA]] (vězněných ve Východním bloku, především v Polsku a NDR) vyměněno za 4 agenty Východu (včetně polského špiona Mariana Zacharského). | ||
=== 3. výměna: Šaranský a Köcher (1986) === | === 3. výměna: Šaranský a Köcher (1986) === | ||
Tato výměna má největší českou stopu. | Tato výměna má největší českou stopu. | ||
* | * '''Datum:''' 11. února 1986 | ||
* | * '''Aktéři:** Sovětský disident a bojovník za lidská práva '''[[Natan Šaranský]]''' (spolu se třemi agenty Západu) byl vyměněn za československého „krtka“ v CIA **[[Karel Köcher|Karla Köchera]]''' (a další 4 agenty Východu). | ||
* | * '''Průběh:''' Köcher byl na most přivezen v limuzíně přímo z amerického vězení. Na druhé straně ho vítal náměstek československého ministra vnitra. Šaranský při přechodu mostu demonstrativně šel cik-cak, aby ztížil případnou střelbu, a odmítl jít přímo k přistavenému vozu, čímž ukázal svou nezlomnost. | ||
== 🔓 Pád zdi a současnost == | == 🔓 Pád zdi a současnost == | ||
Den po pádu Berlínské zdi, | Den po pádu Berlínské zdi, '''10. listopadu 1989''', byl most znovu otevřen pro pěší. Davy lidí z Postupimi a Západního Berlína se na mostě setkaly v euforii. Hranice definitivně zmizela po sjednocení Německa v roce 1990. | ||
Dnes je most klidným místem s krásným výhledem na zámek Babelsberg. Jedinou připomínkou dramatické minulosti je: | Dnes je most klidným místem s krásným výhledem na zámek Babelsberg. Jedinou připomínkou dramatické minulosti je: | ||
| Řádek 60: | Řádek 60: | ||
== 🎬 V popkultuře == | == 🎬 V popkultuře == | ||
* | * '''Most špionů (Bridge of Spies, 2015):''' Film režiséra [[Steven Spielberg|Stevena Spielberga]] s [[Tom Hanks|Tomem Hanksem]] v hlavní roli právníka Jamese Donovana. Film detailně (ač s drobnými historickými nepřesnostmi) rekonstruuje první výměnu Powerse za Abela. Natáčelo se přímo na skutečném Glienickém mostě, který byl pro účely filmu uzavřen. | ||
== Zdroje == | == Zdroje == | ||
Aktuální verze z 13. 2. 2026, 02:16
Šablona:Infobox Most Glienický most (německy Glienicker Brücke) je ocelový silniční most v Německu, který spojuje hlavní město Berlín (konkrétně čtvrť Wannsee) s městem Postupim (Potsdam) ve spolkové zemi Braniborsko. Klene se přes řeku Havolu (Havel) v místě, kde řeka vytváří jezero Jungfernsee.
Ačkoliv je z architektonického hlediska zajímavou technickou památkou z počátku 20. století, do světového povědomí se zapsal především svou politickou rolí během Studené války**. Protože středem mostu procházela hranice mezi Západním Berlínem (americký sektor) a Východním Německem (NDR), stal se ideálním místem pro výměny dopadených agentů mezi supervelmocemi (USA a SSSR). Díky tomu si vysloužil celosvětově známou přezdívku **„Most špionů“ (Bridge of Spies).
Dnes je most součástí světového kulturního dědictví UNESCO v rámci komplexu „Paláce a parky v Postupimi a Berlíně“ a slouží jako frekventovaná dopravní tepna na spolkové silnici Bundesstraße 1.
🏗️ Historie a architektura
První dřevěný most na tomto místě stál již v roce 1660. Současná ocelová konstrukce byla vybudována v roce 1907. Jde o technicky unikátní konzolový most, který byl ve své době obdivován pro svou eleganci, jež nenarušovala výhledy na okolní královské parky a zámky (zámek Glienicke a zámek Babelsberg).
- Válečné škody: Během bitvy o Berlín v dubnu 1945 byl most vážně poškozen, ale nebyl zcela zničen. Po válce byl provizorně opraven a v roce 1949 znovu otevřen pod názvem „Most jednoty“ (Brücke der Einheit), což byl vzhledem k následnému rozdělení Německa paradoxní název.
🚧 Symbol rozdělení světa (1961–1989)
Po stavbě Berlínské zdi v srpnu 1961 se most stal neprodyšně uzavřenou hranicí.
- Hranice: Středem mostu vedla bílá čára, která oddělovala dva světy. Na jedné straně vlála vlajka USA a hlídkovali američtí vojáci, na druhé straně vlála vlajka NDR a stála sovětská a východoněmecká stráž.
- Uzavření: Most byl pro běžný provoz uzavřen. Mohli ho využívat pouze diplomaté a vojenské mise spojenců. Pro civilisty byl most „mrtvou zónou“.
🕵️♂️ Výměny špionů
Během Studené války proběhly na mostě celkem tři velké výměny vězňů, které vešly do dějin. Most byl vybrán proto, že byl dobře přehledný, izolovaný od centra Berlína a umožňoval snadnou kontrolu.
1. výměna: Powers za Abela (1962)
Nejslavnější výměna, která se stala námětem mnoha filmů.
- Datum: 10. února 1962
- Aktéři:** Americký pilot letadla U-2 Francis Gary Powers, který byl sestřelen nad SSSR, byl vyměněn za sovětského „superšpiona“ **Rudolfa Abela (vlastním jménem William Fisher), kterého dopadla FBI v New Yorku.
- Průběh: Výměna proběhla v ranní mlze. Obě strany se setkaly uprostřed mostu, identifikovaly agenty a poté je nechaly přejít na druhou stranu.
2. výměna: Hromadný transfer (1985)
Největší výměna co do počtu osob.
- Datum: 11. června 1985
- Aktéři: Po letech vyjednávání bylo 23 agentů pracujících pro americkou CIA (vězněných ve Východním bloku, především v Polsku a NDR) vyměněno za 4 agenty Východu (včetně polského špiona Mariana Zacharského).
3. výměna: Šaranský a Köcher (1986)
Tato výměna má největší českou stopu.
- Datum: 11. února 1986
- Aktéři:** Sovětský disident a bojovník za lidská práva Natan Šaranský (spolu se třemi agenty Západu) byl vyměněn za československého „krtka“ v CIA **Karla Köchera (a další 4 agenty Východu).
- Průběh: Köcher byl na most přivezen v limuzíně přímo z amerického vězení. Na druhé straně ho vítal náměstek československého ministra vnitra. Šaranský při přechodu mostu demonstrativně šel cik-cak, aby ztížil případnou střelbu, a odmítl jít přímo k přistavenému vozu, čímž ukázal svou nezlomnost.
🔓 Pád zdi a současnost
Den po pádu Berlínské zdi, 10. listopadu 1989, byl most znovu otevřen pro pěší. Davy lidí z Postupimi a Západního Berlína se na mostě setkaly v euforii. Hranice definitivně zmizela po sjednocení Německa v roce 1990.
Dnes je most klidným místem s krásným výhledem na zámek Babelsberg. Jedinou připomínkou dramatické minulosti je:
- Odlišný odstín zelené barvy na nátěru mostu (jedna polovina byla natírána barvou ze Západu, druhá barvou z Východu – rozdíl je dodnes jemně patrný).
- Pamětní tabule připomínající výměny a pád zdi.
- Muzeum v nedaleké „Villa Schöningen“, které dokumentuje historii mostu.
🎬 V popkultuře
- Most špionů (Bridge of Spies, 2015): Film režiséra Stevena Spielberga s Tomem Hanksem v hlavní roli právníka Jamese Donovana. Film detailně (ač s drobnými historickými nepřesnostmi) rekonstruuje první výměnu Powerse za Abela. Natáčelo se přímo na skutečném Glienickém mostě, který byl pro účely filmu uzavřen.