Karel Köcher

Karel Köcher
Manželka	Hana Köcherová (spolupracovnice, krycí jméno Adrina)
Povolání	Překladatel, analytik, špion

Karel František Köcher (* 21. září 1934, Bratislava) je český překladatel, vědec a bývalý špion. Do světové historie vstoupil jako „krtek“, kterému se v 70. letech 20. století podařilo infiltrovat americkou Ústřední zpravodajskou službu (CIA) a vynášet tajné informace československé rozvědce (StB) a sovětské KGB.

Jeho příběh je považován za jeden z největších úspěchů komunistické rozvědky. Köcher byl prvním (a podle veřejně dostupných informací jediným) zahraničním agentem, který prošel všemi prověrkami a stal se kmenovým zaměstnancem CIA s přístupem k přísně tajným materiálům.

Jeho kariéra skončila zatčením FBI v roce 1984. O dva roky později, v únoru 1986, se stal ústřední postavou jedné z nejslavnějších výměn špionů na Glienickém mostě v Berlíně, kde byl vyměněn za sovětského disidenta Natana Šaranského.

🕵️‍♂️ Cesta do srdce nepřítele

Mládí a nábor

Karel Köcher se narodil v Bratislavě, ale vyrůstal v Praze. Byl mimořádně inteligentní a jazykově nadaný (ovládal angličtinu, ruštinu, němčinu a francouzštinu). Vystudoval matematiku a fyziku na Karlově univerzitě a později FAMU. Jeho spolupráce s StB začala v roce 1962. Byl vytipován pro svou inteligenci a "buržoazní původ", který mu paradoxně mohl usnadnit legendu v zahraničí. Po několika provokacích a nátlaku podepsal spolupráci pod krycím jménem Pedro.

Fiktivní emigrace a studium v USA

V roce 1965 zinscenoval spolu s manželkou Hanou (rovněž agentkou, krycí jméno Adrina) emigraci do Rakouska a následně do USA.

Krycí legenda: Prezentoval se jako disident a intelektuál prchající před komunismem.
Vzdělání: V USA získal doktorát z filozofie na prestižní Columbia University. Během studií si budoval kontakty v amerických akademických a zpravodajských kruzích (mj. jeho profesorem byl Zbigniew Brzezinski, budoucí poradce prezidenta Cartera).

Průnik do CIA (1973)

V roce 1973, po získání amerického občanství, se Köcherovi podařil husarský kousek. Prošel detektorem lži a bezpečnostními prověrkami a byl přijat do CIA jako překladatel a analytik. Pracoval v AE/SCREEN, přísně tajném oddělení, které překládalo a vyhodnocovalo odposlechy a dokumenty získané od agentů CIA v Sovětském svazu a Československu.

Co vynesl: Köcher předával informace o tom, co CIA ví o ekonomice a politice Východního bloku. Co je však důležitější, měl přístup k seznamům osob, které CIA tipovala ke spolupráci. Údajně se mu podařilo identifikovat několik amerických agentů působících v Praze a Moskvě.

📉 Odhalení a pád

Köcherova pozice začala být ohrožena na začátku 80. let. FBI začala mít podezření, že v CIA je "krtek". Köcher se pokusil o riskantní hru na dvojitého agenta (předstíral, že chce spolupracovat s FBI proti ČSSR), ale tato strategie selhala.

Dne 27. listopadu 1984 byl spolu s manželkou Hanou zatčen agenty FBI v New Yorku, den předtím, než se chystali odletět do Švýcarska. Byli obviněni ze špionáže. Köcherovi hrozilo doživotí (v krajním případě i trest smrti, ačkoliv ten se za špionáž v míru neuděloval často).

🌉 Výměna na Mostě špionů (1986)

Po roce a půl ve vězení, kdy Köcher odmítal vypovídat, se rozběhla diplomatická jednání. Köcher byl pro KGB a StB příliš cenný (věděl příliš mnoho), a proto tlačili na jeho výměnu.

K výměně došlo 11. února 1986 na slavném Glienickém mostě (Bridge of Spies) spojujícím Západní Berlín a Postupim.

Složení výměny: Karel Köcher a jeho žena Hana + další 3 východní agenti BYLI VYMĚNĚNI ZA sovětského disidenta Natana Šaranského + 3 západní agenty a německé občany.
Zajímavost: Köcher byl jediným občanem ČSSR, který byl kdy vyměněn v takto vysoké hře velmocí. Při přechodu mostu ho vítal tehdejší šéf StB i zástupci KGB.

🏠 Návrat a život po roce 1989

Po návratu do Československa byl Köcher oslavován jako hrdina tajných služeb. Dostal místo v Prognostickém ústavu ČSAV, kde pracoval po boku budoucích polistopadových politiků (Václav Klaus, Miloš Zeman).

Po Sametové revoluci (1989) se ocitl v paradoxní situaci. Byl bývalým agentem StB, ale nebyl nikdy souzen (byl omilostněn v rámci výměny).

Mediální vystupování: Köcher se po roce 1990 nestáhl do ústraní. Dával rozhovory, ve kterých svou činnost obhajoval. Tvrdil, že nepoškodil zájmy USA natolik, jak se tvrdí, a že jeho hra byla složitější. Odmítal obvinění, že by měl na rukou krev (např. v případu sovětského diplomata Alexandra Ogorodnika, který spáchal sebevraždu po odhalení – Köcher tvrdí, že ho neprozradil).

Dnes žije Karel Köcher s manželkou v ústraní v vilové čtvrti u Prahy. Jeho příběh zůstává předmětem diskusí historiků tajných služeb.

🧩 Kontroverze a význam

Köcherův případ je unikátní v několika ohledech:

Manželský pár: Hana Köcherová nebyla jen doprovod, ale aktivní kurýrka. Její role při přenášení zpráv (např. v tubách od rtěnek) byla klíčová.
Intelektuál: Köcher nebyl typický "James Bond". Byl to akademik, filozof a analytik, který špionáž bral jako intelektuální výzvu.
Dopad: Americká zpravodajská komunita dodnes považuje případ Köcher za jedno z největších selhání svých kontrarozvědných složek (tzv. "vetting process").

Zdroje

Respekt: Kdo je Karel Köcher?
Cunningham, Benjamin: The Liar: How a Double Agent in the CIA Became the Cold War's Last Honest Man. (Biografie K. Köchera).
Archiv bezpečnostních složek (ABS) – Svazek "Pedro".
ČT24: Historie.cs – Špion, který se vrátil z chladu.