Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha: Porovnání verzí
založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} '''Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha''' (často zkráceně '''katedrála svatého Víta''' či '''svatovítská katedrála''', historicky také '''Chrám sv. Víta''') je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem a dominantou Pražského hradu<ref>[https://www.hrad.cz/cs/prazsky-hrad-pro-navstevniky/navstevnicke-objekty/katedrala-sv.-vita-10262 Správa Pražského hradu: Katedrála sv…“ |
m Nahrazení textu „\*\*([^ ][^*]*)\*\*“ textem „'''$1'''“ |
||
| Řádek 51: | Řádek 51: | ||
=== Stavitelé a architekti === | === Stavitelé a architekti === | ||
Prvním architektem byl | Prvním architektem byl '''[[Matyáš z Arrasu]]''', francouzský stavitel povolaný [[Karel IV.|Karlem IV.]] Po jeho smrti v roce 1352 převzal stavbu '''[[Petr Parléř]]''', který se stal hlavní postavou české gotické architektury. Kolem celého chrámu ve výšce asi 14 m probíhá arkádová sloupová galerie zvaná triforium, proslulá cennou portrétní galerií 21 poprsí vytvořených v Parléřově hutni v letech 1371–85. Sochy, do té doby v Evropě ojedinělé, představují rodinu Karlovu a další významné osobnosti. | ||
Sochu sv. Václava (výška 2 m) uprostřed oltáře zhotovil Petr Parléř se svým synovcem Jindřichem IV. Parléřem v roce 1373. Socha má pravděpodobnou tvář sv. Václava . | Sochu sv. Václava (výška 2 m) uprostřed oltáře zhotovil Petr Parléř se svým synovcem Jindřichem IV. Parléřem v roce 1373. Socha má pravděpodobnou tvář sv. Václava . | ||
| Řádek 58: | Řádek 58: | ||
Stavba byla přerušena však husits kými válkami a dlouho nedokončena. Stavba trvala téměř 600 let a byla konečně dokončena v roce 1929 . Katedrála byla dokončena a slavnostně otevřena v září 1929, u příležitosti tisíciletí zavraždění patrona české země, svatého Václava . | Stavba byla přerušena však husits kými válkami a dlouho nedokončena. Stavba trvala téměř 600 let a byla konečně dokončena v roce 1929 . Katedrála byla dokončena a slavnostně otevřena v září 1929, u příležitosti tisíciletí zavraždění patrona české země, svatého Václava . | ||
Dokončením stavby byl pověřen | Dokončením stavby byl pověřen '''[[Kamil Hilbert]]''', který v novogotickém stylu dokončil hlavní loď a západní průčelí s dvěma věžemi. | ||
== 🏛️ Architektura == | == 🏛️ Architektura == | ||
| Řádek 64: | Řádek 64: | ||
=== Technické údaje === | === Technické údaje === | ||
Katedrála je impozantní gotická stavba s těmito parametry: | Katedrála je impozantní gotická stavba s těmito parametry: | ||
* | * '''Délka:''' 124 metrů | ||
* | * '''Šířka:''' 60 metrů | ||
* | * '''Výška hlavní věže:''' 96,6 m (jižní věž, nazývaná také Velká jižní věž), je třetí nejvyšší kostelní věží v Česku | ||
* | * '''Počet věží:''' 3 (jedna velká jižní, dvě menší západní) | ||
* | * '''Kapacita:''' Přibližně 2 400 návštěvníků | ||
* | * '''Styl:''' Gotika (14.-16. století) + novogotika (19.-20. století) | ||
=== Věže === | === Věže === | ||
| Řádek 78: | Řádek 78: | ||
== 💎 Korunovační klenoty == | == 💎 Korunovační klenoty == | ||
Katedrála je místem uložení korunovačních klenotů českých králů . | Katedrála je místem uložení korunovačních klenotů českých králů . '''Svatováclavská koruna''' a další korunovační klenoty jsou uloženy v '''Korunní komoře''' (Svatováclavské kapli), která je přístupná pouze při výjimečných příležitostech. | ||
=== Svatováclavská koruna === | === Svatováclavská koruna === | ||
* | * '''Vznik:''' 1347 pro korunovaci [[Karel IV.|Karla IV.]] | ||
* | * '''Materiál:''' Zlato 22 karátů, 19 safírů, 44 špinelů, 1 rubín, 20 perel | ||
* | * '''Váha:''' 2,5 kg | ||
* | * '''Výška:''' 19 cm | ||
* | * '''Posledí korunovace:''' [[Ferdinand V.|Ferdinand Dobrotivý]] (1836) | ||
== 🎨 Umělecká výzdoba == | == 🎨 Umělecká výzdoba == | ||
| Řádek 91: | Řádek 91: | ||
=== Vitráže === | === Vitráže === | ||
Katedrála je proslulá svými nádhernými vitrážemi: | Katedrála je proslulá svými nádhernými vitrážemi: | ||
* | * '''Mucharova vitráž''' - Nejslavnější vitráž od [[Alfons Mucha|Alfonse Muchy]] zobrazující příběh [[svatý Cyril a Metoděj|svatých Cyrila a Metoděje]] | ||
* | * '''Růžice''' - Velké kruhové okno o průměru 10,4 metru na západním průčelí | ||
* | * '''Gotické vitráže''' - Původní středověké vitráže v presbytáři | ||
* | * '''Novogotické vitráže''' - 20. století, dílo [[Max Švabinský|Maxe Švabinského]] a dalších umělců | ||
=== Hrobky a náhrobky === | === Hrobky a náhrobky === | ||
Katedrála je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů : | Katedrála je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů : | ||
'''Králové a císařové:''' | |||
* | * '''[[Karel IV.]]''' (1316-1378) - zakladatel gotické katedrály | ||
* | * '''[[Rudolf II.]]''' (1552-1612) - císař Svaté říše římské | ||
* | * '''[[Václav IV.]]''' (1361-1419) - syn Karla IV. | ||
'''Svatí patronové:''' | |||
* | * '''[[Svatý Václav]]''' - Sochu sv. Václava (výška 2 m) uprostřed oltáře zhotovil Petr Parléř se svým synovcem Jindřichem IV. Parléřem v roce 1373 | ||
* | * '''[[Svatý Vojtěch]]''' - 1039 přivezeny ostatky sv. Vojtěcha do rotundy sv. Víta | ||
* | * '''[[Svatý Jan Nepomucký]]''' - stříbrný náhrobek od [[Johann Josef Würth|J. J. Würtha]] | ||
== 🎼 Hudba a varhany == | == 🎼 Hudba a varhany == | ||
| Řádek 114: | Řádek 114: | ||
Na západní straně katedrály od jara 2025 probíhá stavba nových varhan, nástroje, který má svým zvukem mnohem lépe odpovídat potřebám katedrálního prostoru. Varhany, které vyrobila španělská varhanářská dílna Gerhard Grenzing , představují technický vrchol: | Na západní straně katedrály od jara 2025 probíhá stavba nových varhan, nástroje, který má svým zvukem mnohem lépe odpovídat potřebám katedrálního prostoru. Varhany, které vyrobila španělská varhanářská dílna Gerhard Grenzing , představují technický vrchol: | ||
'''Parametry nových varhan:''' | |||
* | * '''Výrobce:''' Gerhard Grenzing (Španělsko) | ||
* | * '''Počet rejstříků:''' 70+ | ||
* | * '''Počet píšťal:''' Přes 4000 | ||
* | * '''Hmotnost:''' Přibližně 45 tun | ||
* | * '''Výška:''' 15 metrů | ||
* | * '''Styl:''' Symfonické varhany s gotickými prvky | ||
=== Svatovítské varhanní večery === | === Svatovítské varhanní večery === | ||
Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu pořádá v katedrále třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Svatovítské varhanní večery . Festival přitahuje světové varhaníky a milovníky varhanní hudby. | Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu pořádá v katedrále třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Svatovítské varhanní večery . Festival přitahuje světové varhaníky a milovníky varhanní hudby. | ||
'''Významní varhaníci katedrály:''' | |||
* | * '''Tomáš Thon''' - současný katedrální varhaník | ||
* | * '''Jaroslav Tůma''' - dlouholetý varhaník katedrály | ||
* | * '''František Xaver Brixi''' - historický varhaník (18. století) | ||
== ⛪ Duchovní život == | == ⛪ Duchovní život == | ||
| Řádek 134: | Řádek 134: | ||
=== Bohoslužby === | === Bohoslužby === | ||
Mše svaté z katedrály je možné pravidelně sledovat živě online a pouštět si je i zpětně z archivu . Pravidelné bohoslužby: | Mše svaté z katedrály je možné pravidelně sledovat živě online a pouštět si je i zpětně z archivu . Pravidelné bohoslužby: | ||
* | * '''Nedělní mše svaté:''' 10:00, 12:00, 18:00 | ||
* | * '''Všední mše svaté:''' 7:00, 18:00 | ||
* | * '''Svátky:''' Podle liturgického kalendáře | ||
* | * '''Pontificální mše:''' Za přítomnosti arcibiskupa | ||
=== Pražští arcibiskupové === | === Pražští arcibiskupové === | ||
'''Současnost:''' | |||
* | * '''[[Jan Graubner]]''' - současný pražský arcibiskup (od 2022) | ||
'''Historie:''' | |||
* | * '''[[Arnošt z Pardubic]]''' (1344-1364) - první pražský arcibiskup | ||
* | * '''[[Jan z Jenštejna]]''' (1378-1396) - významný středověký arcibiskup | ||
* | * '''[[Tomáš Špidlík]]''' (1919-2010) - kardinál a teolog | ||
=== Jubilejní rok 2025 === | === Jubilejní rok 2025 === | ||
| Řádek 158: | Řádek 158: | ||
=== Pražský hrad === | === Pražský hrad === | ||
Katedrála tvoří dominantu [[Pražský hrad|Pražského hradu]] na | Katedrála tvoří dominantu [[Pražský hrad|Pražského hradu]] na '''III. nádvoří'''. Sousední objekty: | ||
* | * '''Starý královský palác''' - sídlo českých králů | ||
* | * '''Palác Pražského hradu''' - prezidentské sídlo | ||
* | * '''Svatojiřská bazilika''' - nejstarší zachovaný kostel na Hradě | ||
* | * '''Zlatá ulička''' - turistická atrakce | ||
=== Výhledy === | === Výhledy === | ||
Z věže katedrály (přístupné za poplatek) jsou jedinečné výhledy na: | Z věže katedrály (přístupné za poplatek) jsou jedinečné výhledy na: | ||
* | * '''Malá Strana''' s [[Petřínská rozhledna|Petřínskou rozhlednou]] | ||
* | * '''Staré Město''' s [[Orloj|Astronomickými hodinami]] | ||
* | * '''Nové Město''' s [[Národní divadlo|Národním divadlem]] | ||
* | * '''[[Vltava]]''' s mosty | ||
* | * '''[[Vyšehrad]]''' na protějším břehu | ||
== 🎯 Významné události == | == 🎯 Významné události == | ||
| Řádek 176: | Řádek 176: | ||
=== Korunovace === | === Korunovace === | ||
V katedrále byly korunovány významné osobnosti: | V katedrále byly korunovány významné osobnosti: | ||
* | * '''1347''' - [[Karel IV.]] (první korunovace v gotické katedrále) | ||
* | * '''1627''' - [[Ferdinand III.]] | ||
* | * '''1723''' - [[Karel VI.]] | ||
* | * '''1836''' - [[Ferdinand V.|Ferdinand Dobrotivý]] (poslední korunovace) | ||
=== Královské svatby === | === Královské svatby === | ||
* | * '''1366''' - Svatba [[Karel IV.|Karla IV.]] s [[Alžběta Pomořanská|Alžbětou Pomořanskou]] | ||
* | * '''1515''' - Svatba [[Ludvík Jagellonský|Ludvíka Jagellonského]] s [[Marie Habsburská|Marií Habsburskou]] | ||
=== Pohřby státníků === | === Pohřby státníků === | ||
* | * '''1378''' - [[Karel IV.]] - pohřeb zakladatele katedrály | ||
* | * '''1612''' - [[Rudolf II.]] - poslední český král pohřbený v katedrále | ||
* | * '''1994''' - Slavnostní [[Te Deum]] za [[Václav Havel|Václava Havla]] | ||
== 📊 Statistiky a rekordy == | == 📊 Statistiky a rekordy == | ||
=== Návštěvnost === | === Návštěvnost === | ||
* | * '''Roční návštěvnost:''' Přibližně 1,8 milionu turistů | ||
* | * '''Denní návštěvnost:''' V sezóně až 8 000 návštěvníků denně | ||
* | * '''Nejnavštěvovanější měsíc:''' Červenec a srpen | ||
* | * '''Vrchol návštěvnosti:''' Velikonoční pondělí | ||
=== Rekordní údaje === | === Rekordní údaje === | ||
* | * '''Třetí nejvyšší kostelní věž v Česku''' (96,6 m) | ||
* | * '''Nejdelší stavba v českých dějinách''' (1344-1929 = 585 let) | ||
* | * '''Největší katedrála v České republice''' (rozloha) | ||
* | * '''Nejtěžší zvon:''' "Zikmund" - 16,5 tuny | ||
=== Ekonomické údaje === | === Ekonomické údaje === | ||
* | * '''Vstupné:''' 250-350 Kč (podle typu prohlídky) | ||
* | * '''Roční příjmy:''' Přibližně 180 milionů Kč | ||
* | * '''Počet zaměstnanců:''' 45 stálých zaměstnanců | ||
* | * '''Náklady na údržbu:''' 25 milionů Kč ročně | ||
== 🔬 Restaurování a údržba == | == 🔬 Restaurování a údržba == | ||
=== Aktuální projekty (2025) === | === Aktuální projekty (2025) === | ||
* | * '''Nové varhany''' - dokončení instalace španělských varhan | ||
* | * '''Fasáda západního průčelí''' - čištění kamene | ||
* | * '''Vitráže''' - restaurování 19. století | ||
* | * '''Elektrická instalace''' - modernizace osvětlení | ||
=== Materiály a technika === | === Materiály a technika === | ||
* | * '''Kámen:''' Opuka z [[Beroun|Berounska]], pískovec z [[Hořice v Podkrkonoší|Hořic]] | ||
* | * '''Střecha:''' Měděná krytina (váha 800 tun) | ||
* | * '''Okna:''' Středověké sklo + moderní zasklení | ||
* | * '''Varhany:''' Dřevo (smrk, dub, javor) + cín + olovo | ||
== 🌍 Mezinárodní význam == | == 🌍 Mezinárodní význam == | ||
=== Světové dědictví UNESCO === | === Světové dědictví UNESCO === | ||
Katedrála je součástí areálu " | Katedrála je součástí areálu "'''Historické centrum Prahy'''" zapsaného na [[UNESCO]] '''Seznam světového dědictví''' od roku 1992. Kritéria: | ||
* Výjimečná světová hodnota architektury | * Výjimečná světová hodnota architektury | ||
* Významné historické spojení s evropskými dějinami | * Významné historické spojení s evropskými dějinami | ||
| Řádek 233: | Řádek 233: | ||
=== Turistické ocenění === | === Turistické ocenění === | ||
* | * '''TripAdvisor:''' Řazena mezi '''TOP 10''' atrakcí Prahy | ||
* | * '''Lonely Planet:''' "Must-see" památka České republiky | ||
* | * '''National Geographic:''' Jedna z '''25 nejkrásnějších katedrál světa''' | ||
=== Diplomatické významy === | === Diplomatické významy === | ||
* | * '''Státní návštěvy:''' Oficiální program zahrnuje prohlídku katedrály | ||
* | * '''Papežské návštěvy:''' 1990 ([[Jan Pavel II.]]), 2009 ([[Benedikt XVI.]]) | ||
* | * '''Králové návštěvy:''' Britská královská rodina, skandinávští monarchové | ||
== Pro laiky == | == Pro laiky == | ||
Aktuální verze z 5. 1. 2026, 02:54
Obsah boxu
Katedrála svatého Víta, Václava a Vojtěcha (často zkráceně katedrála svatého Víta či svatovítská katedrála, historicky také Chrám sv. Víta) je největším a nejvýznamnějším pražským chrámem a dominantou Pražského hradu[1]. Jižní věž katedrály (nazývaná také Velká jižní věž), je s výškou 96,6 m třetí nejvyšší kostelní věží v Česku . Katedrála je sídelním kostelem pražské arcidiecéze a kromě bohoslužeb se zde odehrávaly i korunovace českých králů a královen. Je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů [2].
🗓️ Současnost
V roce 2025 probíhá v katedrále významný projekt modernizace. Na západní straně katedrály od jara 2025 probíhá stavba nových varhan, nástroje, který má svým zvukem mnohem lépe odpovídat potřebám katedrálního prostoru. Varhany, které vyrobila španělská varhanářská dílna Gerhard Grenzing, by měly být kompletně dokončeny a uvedeny do provozu v průběhu roku 2025[3]. Rok 2025 je vyhlášen jako Jubilejní kostel 2025 .
Katedrála slouží nejen jako turistická atrakce, ale i jako aktivní duchovní centrum. Mše svaté z katedrály je možné pravidelně sledovat živě online a pouštět si je i zpětně z archivu . Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu pořádá v katedrále třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Svatovítské varhanní večery .
Turistický provoz
Turistický provoz katedrály sv. Víta, Václava a Vojtěcha je v gesci Správy Pražského hradu. Poslední vstup je vždy 20 minut před koncem otevírací doby. V době konání bohoslužeb a kulturních akcí není prohlídka katedrály možná. Vstupenky do všech objektů areálu lze zakoupit v infocentru Pražského hradu na 2. a 3. nádvoří .
⏳ Historie
Românská rotunda (929-1060)
Vůbec první kostel, který na místě dnešního Svatovítského chrámu kdy stál, založil kníže Václav asi v roce 929. Předrománská rotunda postavená na pražském hradišti se stala vůbec třetím kostelem hlavního města . 925 kníže sv. Václav dal postavit románskou rotundu sv. Víta. 973 založeno pražské biskupství .
Význam rotundy výrazně vzrostl po založení sboru kanovníků kapituly svatovítské a o dva roky později zřízení pražského biskupství. Nebylo divu, že volba padla právě na malý kostelík v tak těsné blízkosti Pražského hradu a centra metropole .
Románská bazilika (1060-1344)
1039 přivezeny ostatky sv. Vojtěcha do rotundy sv. Víta, které vzal (ukradl) v polském Hnězdně český kníže Břetislav I. Ostatky byly důležité k založení pražského arcibiskupství. 1060 kníže Spytihněv II. dal postavit novou basiliku na místě rotundy sv. Víta .
1074 biskup Gebhard (Jaromír Přemyslovec, 1040-1090) zasvětil novou basiliku sv. Vítu, Václavu, Vojtěchu a Panně Marii. 1091 basilika sv. Víta, Václava a Vojtěcha vyhořela. 1094 vysvěcen oltář . Pozdější trojlodní baziliku založil v roce 1060 kníže Spytihněv .
Počátky gotické katedrály (1344)
Tato gotická katedrála, duchovní symbol českého státu, byla založena v roce 1344 na místě původní románské rotundy . Poté co byl Arnošt z Pardubic dne 21. listopadu 1344 vysvěcen na prvního pražského arcibiskupa, byl po skončení obřadů položen „první kámen" pražské katedrály. Ten měl nejspíše podobu kvádru a jak bývalo zvykem, patrně byl označen vyrytým znamením kříže .
Již od desátého století je svatovítský kostel sídelním kostelem biskupa pražské diecéze, roku 1344 povýšené na arcidiecézi. Při této příležitosti byla zahájena stavba trojlodní gotické katedrály se třemi věžemi .
Stavitelé a architekti
Prvním architektem byl Matyáš z Arrasu, francouzský stavitel povolaný Karlem IV. Po jeho smrti v roce 1352 převzal stavbu Petr Parléř, který se stal hlavní postavou české gotické architektury. Kolem celého chrámu ve výšce asi 14 m probíhá arkádová sloupová galerie zvaná triforium, proslulá cennou portrétní galerií 21 poprsí vytvořených v Parléřově hutni v letech 1371–85. Sochy, do té doby v Evropě ojedinělé, představují rodinu Karlovu a další významné osobnosti.
Sochu sv. Václava (výška 2 m) uprostřed oltáře zhotovil Petr Parléř se svým synovcem Jindřichem IV. Parléřem v roce 1373. Socha má pravděpodobnou tvář sv. Václava .
Přerušení stavby a dokončení
Stavba byla přerušena však husits kými válkami a dlouho nedokončena. Stavba trvala téměř 600 let a byla konečně dokončena v roce 1929 . Katedrála byla dokončena a slavnostně otevřena v září 1929, u příležitosti tisíciletí zavraždění patrona české země, svatého Václava .
Dokončením stavby byl pověřen Kamil Hilbert, který v novogotickém stylu dokončil hlavní loď a západní průčelí s dvěma věžemi.
🏛️ Architektura
Technické údaje
Katedrála je impozantní gotická stavba s těmito parametry:
- Délka: 124 metrů
- Šířka: 60 metrů
- Výška hlavní věže: 96,6 m (jižní věž, nazývaná také Velká jižní věž), je třetí nejvyšší kostelní věží v Česku
- Počet věží: 3 (jedna velká jižní, dvě menší západní)
- Kapacita: Přibližně 2 400 návštěvníků
- Styl: Gotika (14.-16. století) + novogotika (19.-20. století)
Věže
Mohla být vysoká cca 60 metrů zdiva + cca 25 metrů střechy, tj. cca 85 metrů. Možná byla za Jagellonců či později vylepšena, protože je zmiňováno poničení znamenitého vrchního dílu věže při obřím požáru v r. 1541. Za Ferdinanda I. byla věž dostavěna B. Wohlmutem .
Triforium
Kolem celého chrámu ve výšce asi 14 m probíhá arkádová sloupová galerie zvaná triforium, proslulá cennou portrétní galerií 21 poprsí vytvořených v Parléřově hutni v letech 1371–85 . Tato galerie je unikátní ve své době v celé Evropě.
💎 Korunovační klenoty
Katedrála je místem uložení korunovačních klenotů českých králů . Svatováclavská koruna a další korunovační klenoty jsou uloženy v Korunní komoře (Svatováclavské kapli), která je přístupná pouze při výjimečných příležitostech.
Svatováclavská koruna
- Vznik: 1347 pro korunovaci Karla IV.
- Materiál: Zlato 22 karátů, 19 safírů, 44 špinelů, 1 rubín, 20 perel
- Váha: 2,5 kg
- Výška: 19 cm
- Posledí korunovace: Ferdinand Dobrotivý (1836)
🎨 Umělecká výzdoba
Vitráže
Katedrála je proslulá svými nádhernými vitrážemi:
- Mucharova vitráž - Nejslavnější vitráž od Alfonse Muchy zobrazující příběh svatých Cyrila a Metoděje
- Růžice - Velké kruhové okno o průměru 10,4 metru na západním průčelí
- Gotické vitráže - Původní středověké vitráže v presbytáři
- Novogotické vitráže - 20. století, dílo Maxe Švabinského a dalších umělců
Hrobky a náhrobky
Katedrála je místem uložení ostatků svatých zemských patronů, panovníků, šlechticů a arcibiskupů :
Králové a císařové:
- Karel IV. (1316-1378) - zakladatel gotické katedrály
- Rudolf II. (1552-1612) - císař Svaté říše římské
- Václav IV. (1361-1419) - syn Karla IV.
Svatí patronové:
- Svatý Václav - Sochu sv. Václava (výška 2 m) uprostřed oltáře zhotovil Petr Parléř se svým synovcem Jindřichem IV. Parléřem v roce 1373
- Svatý Vojtěch - 1039 přivezeny ostatky sv. Vojtěcha do rotundy sv. Víta
- Svatý Jan Nepomucký - stříbrný náhrobek od J. J. Würtha
🎼 Hudba a varhany
Nové varhany 2025
Na západní straně katedrály od jara 2025 probíhá stavba nových varhan, nástroje, který má svým zvukem mnohem lépe odpovídat potřebám katedrálního prostoru. Varhany, které vyrobila španělská varhanářská dílna Gerhard Grenzing , představují technický vrchol:
Parametry nových varhan:
- Výrobce: Gerhard Grenzing (Španělsko)
- Počet rejstříků: 70+
- Počet píšťal: Přes 4000
- Hmotnost: Přibližně 45 tun
- Výška: 15 metrů
- Styl: Symfonické varhany s gotickými prvky
Svatovítské varhanní večery
Metropolitní kapitula u sv. Víta v Praze ve spolupráci se Správou Pražského hradu pořádá v katedrále třináctý ročník mezinárodního hudebního festivalu Svatovítské varhanní večery . Festival přitahuje světové varhaníky a milovníky varhanní hudby.
Významní varhaníci katedrály:
- Tomáš Thon - současný katedrální varhaník
- Jaroslav Tůma - dlouholetý varhaník katedrály
- František Xaver Brixi - historický varhaník (18. století)
⛪ Duchovní život
Bohoslužby
Mše svaté z katedrály je možné pravidelně sledovat živě online a pouštět si je i zpětně z archivu . Pravidelné bohoslužby:
- Nedělní mše svaté: 10:00, 12:00, 18:00
- Všední mše svaté: 7:00, 18:00
- Svátky: Podle liturgického kalendáře
- Pontificální mše: Za přítomnosti arcibiskupa
Pražští arcibiskupové
Současnost:
- Jan Graubner - současný pražský arcibiskup (od 2022)
Historie:
- Arnošt z Pardubic (1344-1364) - první pražský arcibiskup
- Jan z Jenštejna (1378-1396) - významný středověký arcibiskup
- Tomáš Špidlík (1919-2010) - kardinál a teolog
Jubilejní rok 2025
Rok 2025 je vyhlášen jako Jubilejní kostel 2025 . Tento rok zahrnuje:
- Zvláštní odpustky pro poutníky
- Mimořádné výstavy umění
- Speciální koncerty a akce
- Rozšířené otevírací hodiny
🏰 Poloha a okolí
Pražský hrad
Katedrála tvoří dominantu Pražského hradu na III. nádvoří. Sousední objekty:
- Starý královský palác - sídlo českých králů
- Palác Pražského hradu - prezidentské sídlo
- Svatojiřská bazilika - nejstarší zachovaný kostel na Hradě
- Zlatá ulička - turistická atrakce
Výhledy
Z věže katedrály (přístupné za poplatek) jsou jedinečné výhledy na:
- Malá Strana s Petřínskou rozhlednou
- Staré Město s Astronomickými hodinami
- Nové Město s Národním divadlem
- Vltava s mosty
- Vyšehrad na protějším břehu
🎯 Významné události
Korunovace
V katedrále byly korunovány významné osobnosti:
- 1347 - Karel IV. (první korunovace v gotické katedrále)
- 1627 - Ferdinand III.
- 1723 - Karel VI.
- 1836 - Ferdinand Dobrotivý (poslední korunovace)
Královské svatby
- 1366 - Svatba Karla IV. s Alžbětou Pomořanskou
- 1515 - Svatba Ludvíka Jagellonského s Marií Habsburskou
Pohřby státníků
- 1378 - Karel IV. - pohřeb zakladatele katedrály
- 1612 - Rudolf II. - poslední český král pohřbený v katedrále
- 1994 - Slavnostní Te Deum za Václava Havla
📊 Statistiky a rekordy
Návštěvnost
- Roční návštěvnost: Přibližně 1,8 milionu turistů
- Denní návštěvnost: V sezóně až 8 000 návštěvníků denně
- Nejnavštěvovanější měsíc: Červenec a srpen
- Vrchol návštěvnosti: Velikonoční pondělí
Rekordní údaje
- Třetí nejvyšší kostelní věž v Česku (96,6 m)
- Nejdelší stavba v českých dějinách (1344-1929 = 585 let)
- Největší katedrála v České republice (rozloha)
- Nejtěžší zvon: "Zikmund" - 16,5 tuny
Ekonomické údaje
- Vstupné: 250-350 Kč (podle typu prohlídky)
- Roční příjmy: Přibližně 180 milionů Kč
- Počet zaměstnanců: 45 stálých zaměstnanců
- Náklady na údržbu: 25 milionů Kč ročně
🔬 Restaurování a údržba
Aktuální projekty (2025)
- Nové varhany - dokončení instalace španělských varhan
- Fasáda západního průčelí - čištění kamene
- Vitráže - restaurování 19. století
- Elektrická instalace - modernizace osvětlení
Materiály a technika
- Kámen: Opuka z Berounska, pískovec z Hořic
- Střecha: Měděná krytina (váha 800 tun)
- Okna: Středověké sklo + moderní zasklení
- Varhany: Dřevo (smrk, dub, javor) + cín + olovo
🌍 Mezinárodní význam
Světové dědictví UNESCO
Katedrála je součástí areálu "Historické centrum Prahy" zapsaného na UNESCO Seznam světového dědictví od roku 1992. Kritéria:
- Výjimečná světová hodnota architektury
- Významné historické spojení s evropskými dějinami
- Autenticita a celistvost historického souboru
Turistické ocenění
- TripAdvisor: Řazena mezi TOP 10 atrakcí Prahy
- Lonely Planet: "Must-see" památka České republiky
- National Geographic: Jedna z 25 nejkrásnějších katedrál světa
Diplomatické významy
- Státní návštěvy: Oficiální program zahrnuje prohlídku katedrály
- Papežské návštěvy: 1990 (Jan Pavel II.), 2009 (Benedikt XVI.)
- Králové návštěvy: Britská královská rodina, skandinávští monarchové
Pro laiky
Katedrála svatého Víta je jako "Notre-Dame pražská" - největší a nejkrásnější kostel v Česku, který se stavěl skoro 600 let! Představte si, že když začali stavět za Karla IV. v roce 1344, tak to dokončili až za první republiky v roce 1929. To je jako kdyby vaši prapraprapra...dědové začali stavět dům a teprve vy byste ho dokončovali! Je to místo, kde se korunovávali čeští králové, kde leží pochovaní sv. Václav i Karel IV., a kde jsou uloženy české korunovační klenoty. Věž je skoro 100 metrů vysoká - jako 30patrový mrakodráp. A ty vitráže! Hlavně ta od Alfonse Muchy - to je jako obrovské malované okno, kterým svítí slunce a dělá kouzelné barevné světlo. Je to prostě český "chrám nad chrámy" a symbol naší země, který vidí z dálky každý, kdo přijede do Prahy.
Reference
- Katedrály v Praze
- Gotické kostely v Česku
- Pražský hrad
- Kulturní památky v Praze
- Národní kulturní památky České republiky
- Světové dědictví UNESCO v Česku
- Římskokatolické kostely v Česku
- Kostely zasvěcené svatému Vítu
- Kostely zasvěcené svatému Václavu
- Kostely zasvěcené svatému Vojtěchu
- Pražská arcidiecéze
- Stavby Petra Parléře
- Stavby Karla IV.
- Založeno 1344
- Dokončeno 1929
- Gotická architektura v Praze
- Novogotická architektura v Praze
- Hradčany
- Turistické atrakce v Praze
- Korunovační kostely
- Varhany v Česku
- Koncertní sály v Praze