2026

2026
Rok	2026
Století	21. století
Předchozí	2025
Následující	2027

2026 (MMXXVI) je probíhající běžný rok gregoriánského kalendáře, který započal ve čtvrtek 1. ledna. Jedná se o 2026. rok našeho letopočtu, dvacátý šestý rok třetího tisíciletí, dvacátý šestý rok 21. století a celkově sedmý rok dekády 2020. V židovském kalendáři tomuto roku odpovídá přelom let 5786 a 5787, v islámském kalendáři pak roky 1447 a 1448. V kontextu dějin České republiky představuje tento rok období výrazných politických turbulencí spojených s nástupem třetí vlády Andreje Babiše, vyhrocenými vztahy mezi výkonnou mocí a prezidentskou kanceláří a ukončením staleté tradice těžby černého uhlí.

V globálním měřítku jde o rok masivních geopolitických změn vyvolaných razantními exekutivním kroky druhé administrativy prezidenta Spojených států amerických Donalda Trumpa. Současně se jedná o význačný rok pro globální sport, neboť kalendář zahrnuje Zimní olympijské hry konané v italských regionech a historicky nejrozsáhlejší Mistrovství světa ve fotbale zařazené na území celého severoamerického kontinentu. Rok 2026 přináší rovněž mimořádné jevy v oblasti astronomie, z nichž nejvýraznější je vzácná planetární konjunkce a úplné zatmění slunce nad částí severní polokoule.

🗓 Současnost a globální geopolitika

Rok 2026 se od svého počátku nese ve znamení zásadních změn v uspořádání mezinárodních vztahů, ekonomických reforem a strategických aliancí. Do mocenských i byrokratických procesů tvrdě promluvily nové politické garnitury ve velkých státních celcích.

Druhá administrativa Donalda Trumpa

Ve Spojených státech amerických úřaduje od ledna 2025 jako celkově 47. prezident Donald Trump, jenž v prezidentských volbách roku 2024 porazil demokratickou kandidátku Kamalu Harrisovou a stal se teprve druhým prezidentem v americké historii, který do Bílého domu nastoupil ve dvou na sebe nenavazujících funkčních obdobích. S oporou takzvané republikánské trifecty (většiny ve Sněmovně reprezentantů i v Senátu) započala jeho administrativa masivní deregulaci a reorganizaci federálních struktur. K realizaci plánu redukce státního aparátu bylo využito nově zřízené Oddělení pro vládní efektivitu (Department of Government Efficiency - DOGE), s nímž je úzce spjat technologický podnikatel Elon Musk. To v roce 2026 vedlo k hromadnému propouštění státních civilních zaměstnanců a uzavírání vybraných federálních agentur, jako byla Agentura pro mezinárodní rozvoj.

V ekonomické sféře podepsal prezident legislativu pod neformálním označením One Big Beautiful Bill Act, jež trvale prodloužila dřívější daňové škrty, přičemž z makroekonomického hlediska zatížila deficit federálního rozpočtu částkou přibližně tří bilionů dolarů s výhledem do roku 2034. Během jara a léta 2026 prezident Trump podepsal sérii exekutivních příkazů zamezujících zavádění určitých environmentálních restrikcí pro elektrárny, s cílem stabilizovat dodávky levné energie v objemu 17 000 megawattů. Následovaly exekutivní příkazy (v červnu a červenci 2026) zaměřené na inovace v oblasti umělé inteligence, posílení kybernetické bezpečnosti národní rozvodné sítě a zabezpečení dodavatelských řetězců obranného průmyslu. Na mezinárodní scéně eskalovala Trumpova zahraniční politika masivní celní válkou i vojenskými akcemi – z titulu vrchního velitele ozbrojených sil autorizoval na počátku roku společné americko-izraelské vzdušné údery proti íránským vojenským a strategickým cílům, včetně infrastruktury v okolí Teheránu.

Zdravotní rizika a mezinárodní instituce

V africkém regionu byla organizací WHO vyhlášena pandemická krizová situace PHEIC (Public Health Emergency of International Concern) v důsledku nekontrolovatelného šíření viru Ebola na území Demokratické republiky Kongo a Ugandy. Tento krok vyvolal okamžitou mezinárodní zdravotnickou mobilizaci, plošné trasování kontaktů a zavírání dálkových komerčních i osobních přeshraničních přechodů ve střední a východní Africe.

V rámci nadnárodní agendy vydala Organizace spojených národů kalendář svých strategických fór pro rok 2026. Zahrnoval únorová jednání Komise pro sociální rozvoj a Výboru pro rozvojovou politiku, s ohledem na koordinaci humanitární pomoci, jíž hrozil kritický podstav financování na mnoha světových trzích.

🇨🇿 Události v České republice

Společenský a ekonomický vývoj v České republice v roce 2026 definovalo zformování nové poslanecké většiny, vnitropolitické boje nejvyšších ústavních činitelů a strukturální infrastrukturní proměny.

Třetí vláda Andreje Babiše a ústavní krize

Na domácí politické scéně dominovala činnost třetí vlády premiéra Andreje Babiše (ANO), která vzešla z voleb do Poslanecké sněmovny konaných na podzim 2025. Vláda byla utvořena na půdorysu koaliční smlouvy podepsané zástupci hnutí ANO, hnutí SPD a strany Motoristé sobě (AUTO). Tato koalice disponovala v dolní komoře Parlamentu ČR bezpečnou většinou 108 hlasů (80 mandátů hnutí ANO, 15 mandátů SPD, 13 mandátů Motoristů). Kabinet byl koncipován úsporněji, s celkovým počtem pouhých patnácti členů, oproti předchozí osmnáctičlenné vládě Petra Fialy. Dne 15. ledna 2026 vyslovila Sněmovna tomuto kabinetu důvěru, a to po rekordní a silně konfrontační debatě, jež trvala plných 26 hodin.

Samotný vznik vlády doprovázela bezprecedentní ústavní a institucionální krize. Prezident republiky Petr Pavel striktně odmítl jmenovat kandidáta za stranu Motoristé sobě, bývalého automobilového závodníka Filipa Turka, do funkce ministra životního prostředí kvůli jeho minulým kontroverzním kauzám. Řízením Ministerstva životního prostředí byl z toho důvodu provizorně pověřen Petr Macinka (rovněž ze strany Motoristé), který v novém kabinetu současně nastoupil na post místopředsedy vlády a ministra zahraničních věcí.

Tato neobvyklá kumulace funkcí a ostře vyhrocená rétorika Macinky vůči prezidentské kanceláři (kde Macinka označil odmítnutí za projev "temné stránky prezidentovy osobnosti") vyvrcholily dne 27. ledna 2026. Tehdy prezident Pavel na mimořádné tiskové konferenci na Pražském hradě veřejně obvinil ministra Petra Macinku z pokusu o mocenské vydírání související právě s blokovaným jmenováním Filipa Turka. Na podporu tvrzení prezidenta Pavla následně vznikla občanská petice, kterou v krátkém čase podepsalo přes 600 tisíc občanů. Spolek Milion chvilek pro demokracii zorganizoval na neděli 1. února 2026 masivní demonstraci pod heslem „Stojíme za prezidentem!“. Pražské Staroměstské a Václavské náměstí zaplnilo podle expertních odhadů 80 000 až 90 000 demonstrantů požadujících demisi Petra Macinky a respektování ústavních konvencí. Ve středu 4. února 2026 premiér Andrej Babiš celou situaci deeskaloval, když veřejně oznámil, že se Filip Turek členem vlády definitivně nestane a on sám si převezme veškerou ústavní komunikaci s prezidentem ohledně zahraniční politiky na úkor ministra Macinky.

V létě, konkrétně 24. srpna 2026, proběhla v pražském Černínském paláci pravidelná strategická porada českých velvyslanců a vedoucích zastupitelských úřadů. Tohoto jednání se za vládní exekutivu zúčastnil premiér Andrej Babiš, ministr zahraničí Petr Macinka, ministr obrany Jaromír Zůna a 1. místopředseda vlády Karel Havlíček. V průběhu těchto měsíců docházelo k rozsáhlým rotacím klíčových diplomatů. Bývalý velvyslanec ve Washingtonu a vládní poradce pro národní bezpečnost Hynek Kmoníček přešel na post zástupce České republiky při OSN. Zpět do USA zamířil někdejší ministr zahraničí Jakub Kulhánek.

V opozičním táboře probíhaly sjezdy a přeskupování sil. V lednu 2026 si strany ODS a Piráti volily nová předsednictva. Do čela občanských demokratů nastoupil po Petru Fialovi dosavadní místopředseda a exministr dopravy Martin Kupka. Českou pirátskou stranu i přes proběhlý debakl nadále formálně vedl Zdeněk Hřib. Někdejší ministr průmyslu a oblíbený jihočeský hejtman Martin Kuba se v únoru rozešel se svou domovskou stranou a 3. února 2026 oficiálně představil nové celostátní politické uskupení nesoucí název Naše Česko.

Infrastruktura, průmysl a ekonomika

První čtvrtletí roku 2026 znamenalo definitivní ukončení historické průmyslové epochy ve Slezsku. V únoru 2026 došlo k absolutnímu útlumu provozu v Dole ČSM na Karvinsku. Tímto aktem byla formálně, trvale a nevratně ukončena těžba černého uhlí na celém území České republiky.

Rozsáhlé změny probíhaly na poli dopravní infrastruktury. V březnu 2026 se pražská veřejnost dočkala zprovoznění dlouho budovaného Dvoreckého mostu překlenujícího řeku Vltavu a logisticky tak spojujícího čtvrti Podolí na pravém břehu s oblastí Zlíchova na břehu levém. Konstrukce z bílého předpjatého betonu byla od počátku projektována exkluzivně pro tramvajovou dopravu, vozidla integrovaného záchranného systému, chodce a cyklisty. Provoz lanové dráhy na Petřín, historicky klíčového turistického dopravníku, jenž byl z důvodu havarijního stavu a celkové rekonstrukce trati přerušen v závěru roku 2024, byl ve třetím čtvrtletí roku 2026 slavnostně obnoven s využitím zcela nových, plně prosklených designových vozů zajišťujících širší panoramatický výhled. Mírné zpoždění nabrala nákladná renovace stanice metra Českomoravská, jejíž zprovoznění však muselo být realizováno s naprostou jistotou v průběhu prvního čtvrtletí 2026, aby stanice zvládla logisticky odbavit desetitisíce návštěvníků blížícího se světového šampionátu.

V kulturní a církevní sféře představoval výjimečný milník datum 15. června 2026 (svátek sv. Víta). Toho dne byl v katedrále svatého Víta na Pražském hradě po mnohaletém úsilí, technologických přípravách a veřejné sbírce zkolaudován a slavnostním koncertem České filharmonie poprvé rozezněn nový monumentální varhanní systém sestávající z šesti a půl tisíce rezonančních píšťal. Na Kladensku, konkrétně v obci Rynholec, se lidé koncem ledna vydali k místnímu referendu, aby rozhodli o budoucnosti masivní těžby lupku (jílovité sedimentární horniny) v bezprostředním okolí jejich obydlí.

V mezinárodní kulturní reprezentaci obdržela Česká republika pro podzimní období výsadní postavení, jelikož se v říjnu 2026 stala takzvaným hlavním hostem (Guest of Honour) nejprestižnějšího evropského literárního trhu, Frankfurtského knižního veletrhu, kde se národní literární scéna prezentovala pod oficiálním vládním mottem „Czechia: A Country on the Coast“.

🏆 Zásadní sportovní události

Kalendář roku 2026 je naprosto dominantně definován dvěma nejmasivnějšími formáty celosvětového sportu – v únorových měsících Zimními olympijskými hrami, v letních měsících gigantickým světovým šampionátem ve fotbale v novém formátu.

Zimní olympijské hry 2026 (Miláno - Cortina)

Ve dnech 6. až 22. února 2026 se konaly jubilejní XXV. zimní olympijské hry. Sportovní podnik byl Mezinárodním olympijským výborem poprvé v historii formálně přidělen dvěma pořadatelským městům ze stejné země na rovnocenné úrovni: severoitalské industriální metropoli Milánu a tradičnímu horskému středisku Cortina d'Ampezzo (které hry hostilo již v roce 1956).

Sportovní zápolení probíhala celkem v 16 disciplínách na 15 různých sportovištích distribuovaných napříč třemi rozsáhlými severoitalskými regiony: Lombardie, Veneto a Trentino-Alto Adige. Slavnostní zahajovací ceremoniál hostil milánský fotbalový chrám, stadion San Siro, naopak zakončovací ceremoniál se přesunul do unikátních historických prostor veronské arény. Zatímco milánský klastr absorboval naprostou většinu halových ledních sportů (jako je lední hokej v nově postavené Santagiulia Ice Hockey Arena nebo krasobruslení), vysokohorské alpské lyžování, sáně, boby a biatlonové areály nalezly útočiště u Cortiny, respektive v oblastech Anterselvy. Zcela historickou premiéru zažil pod olympijskými kruhy skialpinismus (ski mountaineering), extrémně fyzicky náročná disciplína vyžadující stoupání na pásech a volné sjezdy ve volném terénu.

Česká výprava na těchto hrách zaznamenala zásadní úspěch hned v první třetině turnaje. Dne 8. února 2026 vybojovala nadějná alpská snowboardistka Zuzana Maděrová zlatou olympijskou medaili, čímž pro český národní tým odpečetila historické statistiky z italských hor. Ruským reprezentačním sportovcům a týmům nebylo ani na těchto hrách mezinárodní federací plošně umožněno startovat pod oficiální státní vlajkou ani poslouchat státní hymnu, což navázalo na předchozí diplomatické sankce uplatňované z důvodu probíhajícího válečného konfliktu na Ukrajině.

Mistrovství světa ve fotbale 2026

Třiadvacátý ročník nejvýznamnějšího fotbalového turnaje planety, organizovaného mezinárodní asociací FIFA, představoval bezkonkurenčně největší logistickou výzvu v historii tohoto sportu. Došlo k revoluční změně formátu a rozšíření územní organizace. Šampionát byl vůbec poprvé ve fotbalových dějinách svěřen ke kooperativnímu pořadatelství hned třem samostatným státům současně – Spojeným státům americkým, Kanadě a Mexiku.

Druhou masivní strukturální modifikací bylo navýšení celkového počtu zúčastněných reprezentačních výběrů. Namísto tradičních 32 států se na americký kontinent kvalifikovalo 48 týmů, což absolutně proměnilo dynamiku postupových klíčů. Turnaj zpočátku počítal s formátem šestnácti skupin po třech týmech, ovšem s ohledem na možnou hrozbu neférových postupových paktů v posledních zápasech přistoupila organizace k náročnější variantě dvanácti skupin po čtyřech účastnících, kdy do vyřazovacích fází postoupilo hned 32 mančaftů. Tento kolosální formát vedl k odehrání historicky rekordního množství zápasů a zajištění absolutního rekordu v divácké návštěvnosti. Během turnaje a po jeho skončení se nicméně v nejvyšších patrech fotbalového managementu rozpoutala politická krize. Vedení asociace FIFA předložilo návrh na transformaci komerčních práv vytvořením centrální korporátní dceřiné společnosti šampionátu, což se však setkalo s obrovským odporem kontinentálních konfederací bránících svou finanční suverenitu.

Ostatní globální a lokální podniky

Mimo dvojici gigantických událostí se v roce 2026 odehrálo množství dalších prestižních utkání a turnajů. V srpnu bylo hostitelským dějištěm Her Commonwealthu po mnohých peripetiích s odstupujícími australskými městy skotské Glasgow. Asijský kontinent upřel zrak na japonský region Aiči-Nagoja, jenž pořádal letní Asijské hry. Pro milovníky kolektivních pálkovacích sportů se konal nejelitnější mezinárodní reprezentační turnaj v baseballu, World Baseball Classic (hostitelem byly USA, Japonsko a Portoriko). Na území Indie a Srí Lanky se střetly kriketové týmy na mužském mistrovství formátu T20, zatímco ženská verze turnaje odcestovala do Velké Británie (Anglie a Wales). Profesionální okruh rugby spustil fungování ostře sledované a nově navržené mezinárodní ligové soutěže World Rugby Nations Championship. V České republice proběhl již tradiční a divácky vyprodaný lednový Světový pohár v biatlonu ve Vysočina Areně v Novém Městě na Moravě či gigantický mezinárodní lyžařský závod žactva Skiinterkriterium v areálech Orlických hor (konkrétně středisko Říčky).

🔭 Astronomické a meteorologické úkazy

V rovině planetárních věd a výzkumu zemské atmosféry zprostředkoval rok 2026 několik snadno a plošně pozorovatelných makrojevů v noční i denní obloze, provázených bezprecedentními anomáliemi termálního proudění klimatu.

Úkazy na obloze a vesmírný program

• **Planetární konjunkce šesti těles:** Dne 28. února 2026 zažila sluneční soustava vzácný optický fenomén zvaný planetární přehlídka (parade of planets). Bezprostředně po západu slunce a setmění horizontu se na nebeské klenbě seřadilo hned šest planet. Běžným okem bez nutnosti teleskopu byl jasně rozeznatelný Merkur, Venuše, Mars a plynný obr Jupiter. S pomocí optického přiblížení se astronomům naskytl unikátní pohled i na zřídkakdy viditelný Uran a Neptun tvořící součást jediné lineární formace.
• **Úplné zatmění Měsíce:** V noci a brzkých ranních hodinách 3. března 2026 se nad severoamerickým kontinentem (a částečně nad asijským pobřežím Tichého oceánu) odehrálo úplné zatmění zemského satelitu. Během průchodu Měsíce zemským stínem (umbrou) nabral povrch rudé zabarvení způsobené refrakcí slunečních paprsků v atmosféře, pročež bývá tento jev laiky označován jako krvavý Měsíc (Blood Moon).
• **Úplné zatmění Slunce:** Očekávaná astronomická událost roku v Evropě nastala 12. srpna 2026. Přesně vymezený stínový pás takzvané totality (místa, z něhož je sluneční disk překryt stoprocentně a ukáže se zářivá koróna) protnul rozsáhlé ledovcové planiny Grónska, napříč protnul západní část Islandu a následně svou pouť nad zemským povrchem zakončil přechodem přes pevninské severní Španělsko těsně před soumrakem. Ze severoamerického pobřeží, britských ostrovů a západní i střední Evropy bylo zatmění masivně sledováno a natáčeno alespoň jako fáze částečná.

Z pohledu kosmického inženýrství znamenal březen 2026 start dlouho odkládané letové mise Artemis II z Kennedyho vesmírného střediska. Dle letového profilu byla raketa SLS navržena, aby modul Orion se čtyřčlennou posádkou astronautů vynesla na balistickou oběžnou dráhu (lunar flyby trajectory). Astronauti se tak poprvé od zrušení letů Apollo v sedmdesátých letech dvacátého století fyzicky přiblížili povrchu naší oběžnice bez přistávacího modulu a bezpečně navrátili kapsli zpět k planetě Zemi. V témže roce oslavila přesně dvě desetiletí existence transformovaná část Marshallova střediska vesmírných letů NASA, jež od roku 2006 slouží jako mezinárodní meteorická a lunární observatoř pro detekci impaktů bolidů.

Předpověď počasí, El Niño a Dipól Indického oceánu

Pro meteorologii přestavoval rok 2026 mimořádně zátěžový test spolehlivosti mezinárodních klimatických počítačových modelů. V průběhu léta oznámily světové hydrometeorologické ústavy, včetně amerického NOAA a lokálního ČHMÚ v Praze, vysoce znepokojivý střednědobý výhled pokrývající podzim roku 2026 a zimu 2026/2027.

Klíčovým hybatelem veškerých změn se ukázala neobvykle prudká a silná fáze atmosféricko-oceánského cyklu ENSO zvaná El Niño. Během tohoto jevu ustala tradiční pasátová cirkulace a teplá povrchová voda zůstala akumulována ve východním a centrálním pásu Tichého oceánu. Expertní modely predikovaly, že toto El Niño překoná veškeré historické rekordy a zařadí se k těm vůbec nejintenzivnějším od počátku přesných družicových měření. Situace se ovšem dále radikálně zkomplikovala současným projevem takzvaného kladného dipólu Indického oceánu. V této fázi se západní povodí Indického oceánu (východní pobřeží Afriky) extrémně ohřálo, zatímco oblast u břehů Indonésie zůstala nezvykle chladná.

Tato unikátní kombinace a konfrontace dvou zcela odlišných oceánských jevů se na podzim roku 2026 katastroficky propisuje do proudění vzdušných hmot z Atlantiku směrem k Evropě. Zatímco do konce srpna střední Evropa zažívala nadprůměrná tepelná maxima a toto horko vydrželo hluboko do první třetiny měsíce září, meteorologové s jistotou varují před blížícím se přechodem drtivého vlhkého vzduchu. Zimní měsíce zcela postrádají stabilitu – očekává se rapidní střídání bláznivých teplot, těžký dešťový srážkový úhrn (často mrznoucí), minimum klasického prachového sněhu v nižších polohách a enormní riziko vzniku mohutných větrných smrští a tlakových bouří putujících z atlantického oceánu na evropský kontinent.

📊 Chronologický přehled událostí

Tato podrobná tabulka zahrnuje exaktně doložené společenské, politické a sportovní události z celého roku v chronologickém uspořádání, bez vynechání významných faktů týkajících se České republiky a světového dění.

Datum	Geografická oblast	Zaznamenaná událost
1. ledna	Spojené státy americké	Výročí vstupu v platnost mnoha exekutivních příkazů z prvního roku úřadování nové republikánské administrativy v Bílém domě. Start kosmologického programu sběru dat o Měsíci na Marshallově observatoři NASA.
15. ledna	Česko	Po bezprecedentní debatě vyslovila Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR důvěru třetí koaliční vládě premiéra Andreje Babiše. Ruku zvedlo všech 108 poslanců z koaličního bloku (ANO, SPD, Motoristé). Proti hlasovalo 91 zástupců opozice.
16. ledna	Venezuela / Česko	Úspěšné diplomatické propuštění neprávem zatčeného a zadržovaného českého občana Jana Darmovzala ze strany venezuelských orgánů.
17. ledna	Česko	Vnitrostranické sjezdy – Česká pirátská strana znovuzvolila svým předsedou pražského politika Zdeňka Hřiba, na kongresu ODS byl do funkce lídra jmenován bývalý exministr dopravy Martin Kupka.
27. ledna	Česko	Prezident republiky Petr Pavel uspořádal na Pražském hradě tiskovou konferenci a obvinil zastupujícího ministra životního prostředí a šéfa diplomacie Petra Macinku ze snahy o politické vydírání ohledně spisu kontroverzního Filipa Turka. K prezidentskému stanovisku okamžitě vzešla veřejná petice s více než 600 000 podpisy.
1. února	Česko	Nevládní uskupení Milion chvilek pro demokracii zorganizovalo velkolepou demonstraci "Stojíme za prezidentem!", která v ulicích historického centra Prahy sdružila odhadem na 80 000 protestujících volajících po ochraně ústavnosti. Téhož dne byla oficiálně zakonzervována důlní věž ČSM a Česko natrvalo ukončilo dějiny dobývání černého uhlí.
3. února	Česko	Bývalý vysoce postavený člen ODS a jihočeský hejtman Martin Kuba ohlásil vznik zcela nového nezávislého politického bloku pod názvem Naše Česko.
4. února	Česko	Předseda vlády Babiš oznámil veřejnosti ústupek a prohlásil, že Filip Turek nebude ministrem, čímž uhasil hlavní doutnající spor mezi Úřadem vlády a Pražským hradem. O agendu se postará stávající místopředseda Macinka.
6. – 22. února	Itálie	Odstartovaly pětadvacáté Zimní olympijské hry. Italská metropole Milán a alpské město Cortina d'Ampezzo rozdělily sportoviště, jež čítala přes 116 finálových podniků v 16 rozdílných zimních disciplínách s inovativním zařazením divácky atraktivního skialpinismu.
8. února	Itálie	Česká výprava na Olympijských hrách oslavila prvotní kolosální úspěch ziskem zlatého kovu zásluhou Zuzany Maděrové, elitní profesionální reprezentantky ve snowboardingu.
9. února	Česko	Zasedající vláda na pravidelné schůzi dospěla k rozhodnutí, že trvale rozpustí sbor Národní ekonomické rady vlády (NERV), který poskytoval odborné analýzy dřívějším pravicovým kabinetům.
28. února	Planetární soustava	Bezprostředně s nástupem šera se na jednom kompaktním kusu oblohy vizuálně přiblížilo na zdánlivě minimální vzdálenost postupně hned 6 světových planet (Merkur, Venuše, Mars, Jupiter, Uran, Neptun).
3. března	Zemská sféra	Obyvatelé USA, Mexika a Kanady, jakož i tichooceánského prstence, mohli v průběhu noci nerušeně zkoumat stoprocentní průchod satelitu Země naším atmosférickým stínem. Zatmění Měsíce zbarvilo těleso rudě.
14. března	Česko	V lázeňském městě Poděbrady přistoupili tamní obyvatelé k lokálnímu referendu ohledně chystaného megalomanského projektu halového bazénu a saunového světa v investiční částce přesahující 350 milionů korun.
1. května	Česko	Svátek práce (tradiční fixní den pracovního klidu). Z pohledu evropského kontextu začaly v mnoha metropolích přípravy na letní turistickou vlnu ztěžovanou masivními protesty v turismem zatížených městech.
8. května	Česko	Den vítězství. Pietní státní připomínka bezpodmínečné kapitulace nacistických ozbrojených složek v pevninské Evropě.
15. června	Česko	Návštěvníkům Pražského hradu (a divákům přenosu ČT) se dostalo možnosti spatřit a vyslechnout první tóny monstrózních tisícipíšťalových varhan, které byly po obrovském logistickém ladění namontovány a odzkoušeny v prostorách Katedrály svatého Víta, Václava a Vojtěcha. Hrála s nimi Česká filharmonie.
12. srpna	Evropa	Nejočekávanější optický nebeský jev na severní polokouli v tomto desetiletí – centrální prstenec úplného zatmění Slunce zcela zaslepuje oblohu nad poloostrovy Islandu, Grónska a Španělska (tzv. totalita) s částečným zakrytím viditelným ve většině zbytku EU.
24. srpna	Česko	Tradiční každoroční porada vyslaných šéfů diplomacie z českých zahraničních zastupitelství v domovském Černínském paláci. Zúčastnil se premiér Babiš, šéf diplomacie Macinka a ministr průmyslu Karel Havlíček. Proběhla diskuze ohledně energetické politiky, bezpečnostního ukotvení země a střídání ambasadorů.
říjen	Německo	Česká republika, zastoupená početnými zástupy předních autorů a vydavatelů, obdržela post takzvaného čestného hosta na kolosálním mezinárodním knižním veletrhu ve Frankfurtu nad Mohanem (Frankfurt Book Fair) za doprovodu oficiální ediční kampaně "Czechia: A Country on the Coast".

💡 Pro laiky

Když kalendář definuje rok jako „běžný, který začíná čtvrtkem“, znamená to matematicky zajímavou vlastnost. První lednový den padne na čtvrtek, a protože má klasický rok bez přestupného února přesně 365 dnů, a 364 je beze zbytku dělitelné sedmi (což dá 52 kompletních týdnů), zbude na konci jeden jediný den navíc. Ten 365. den je 31. prosinec. To znamená, že i Silvestr v takovém roce logicky padne na čtvrtek, čímž se kalendář symetricky uzavře. V České republice je v tomto roce navíc rozložení státních svátků nevídaně příznivé vůči zaměstnancům; dny pracovního klidu totiž trefily z převážné většiny (celkem v 11 případech) všední pondělí až pátky, takže se státní svátky "neutopily" o víkendech a lidé nepřišli o dny dovolené na zotavenou.

Oceánský a atmosférický jev, zvaný El Niño, který letos tak masivně ovlivnil dlouhodobé varovné předpovědi pro střední Evropu, funguje jako rozehřáté potrubí poškozeného topení zapomenuté pod hladinou oceánu u rovníku. Normální chladicí větry ženou prohřátou vodu od pobřeží Jižní Ameriky přes obří tichomořskou plochu směrem k Indonésii. Během El Niña však tyto větry ze záhadných fyzikálních příčin povolí, téměř se zastaví a horká sluncem ohřátá voda uvízne a "vyteče" na nesprávné straně Tichého oceánu. Z této rozpálené nekonečné hladiny se okamžitě, jako ze zakryté varné konvice, začnou v ohromných oblacích odpařovat tuny vlhkosti přímo vzhůru. Tento gigantický výpar naruší větrné proudy celé oblohy, takzvané jet-streamy, které obkružují a stabilizují počasí na Zemi. Evropský kontinent to neodsoudí k celoroční výhni, ale ke katastrofální nestabilitě, kdy místo ladovské zimy dorazí silné vichřice a nekonečné objemy srážek valící se z narušeného chodu oceánu až k nám do kotliny.

Politická situace, konkrétně institut „vyslovení důvěry vládě“, jenž v Poslanecké sněmovně Parlamentu ČR u Andreje Babiše zablokoval jednání sněmovny na drtivých šestadvacet hodin, představuje základní prvek kontroly, v němž žije parlamentní demokracie. Prezident jmenuje pány a dámy do křesel ministrů. Tito lidé ale ještě nemohou plnohodnotně a legitimně sahat do rozpočtu ani prosazovat zákony, dokud nepředstoupí před 200 zástupců (poslanců), které si národ skutečně ve volbách vybral. Teprve když 101 nebo více z nich zvedne ruku a na mikrofon prohlásí "souhlasím s touto vládou" (což zde učinilo 108 koaličních zákonodárců ANO, SPD a Motoristů), získává úřední seznam ministrů skutečnou moc ovlivňovat stát na další čtyři roky. Kdyby návrh propadl, jednalo by se pouze o dočasnou údržbářskou správu státu s povinností sbalit věci a vyklidit kanceláře do příchodu nové legitimní party.

Zdroje

• Vláda České republiky - Úřední záznamy, členové kabinetu, kalendář tiskových konferencí a usnesení
• Český hydrometeorologický ústav - Výhledy a predikce klimatických extrémů zemské atmosféry
• NASA - Astronomické jevy, přehled misí programu Artemis a data o vesmírných observatořích
• Mezinárodní olympijský výbor - Harmonogram, distribuce sportovišť a oficiální výsledky her
• FIFA - Údaje a analýzy ohledně formátů severoamerického fotbalového šampionátu
• Ministerstvo zahraničních věcí ČR - Diplomatické aktivity, státní svátky a harmonogram schůzek ambasadorů