Frank Rankin

Rozbalit box

Obsah boxu

Frank Gilchrist Rankin (1. dubna 1891 – 23. července 1932) byl kanadský amatérský hokejista a trenér, který je považován za jednoho z největších hráčů "roverů" v historii tohoto sportu. Ačkoliv nikdy nehrál v National Hockey League (NHL) ani v její předchůdkyni NHA, jeho dopad na hokej byl tak monumentální, že byl v roce 1961 uveden do Hokejové síně slávy.

Rankin je symbolem éry, kdy amatérismus znamenal pro některé sportovce více než peníze. Odolal mnoha lukrativním nabídkám profesionálních klubů a zůstal věrný týmu Toronto Eaton's.

Jeho odkaz má dvě hlavní roviny:

1. Hráčská: V letech 1910 až 1914 byl pravděpodobně nejlepším bruslařem na světě. Jeho rychlost a schopnost vést puk přes celé hřiště byly legendární.
2. Trenérská: Byl hlavním architektem a trenérem týmu Toronto Granites, který v roce 1924 na Zimních olympijských hrách v Chamonix získal pro Kanadu první zlatou hokejovou medaili v historii, a to způsobem, který deklasoval zbytek světa.

⏳ Mládí ve Stratfordu: Zrození rychlíka

Frank Rankin se narodil ve městě Stratford v Ontariu, které je proslulé svou hokejovou tradicí (později odtud pocházel i Howie Morenz).

Už od útlého věku projevoval Frank mimořádný talent na bruslení. Na rozdíl od silových hráčů té doby byl Rankin "letcem". Jeho styl nebyl založen na srážení soupeřů, ale na tom, že jim ujížděl.

• Stratford Cullitons: Svoji kariéru začal v juniorském týmu Stratfordu v OHA (Ontario Hockey Association). Už jako teenager dominoval. V jedné sezóně nastřílel tolik gólů, že se stal místní celebritou a skauti z velkých měst o něm začali posílat zprávy.

🏢 Éra Toronto Eaton's (1910–1915)

V roce 1910 se Frank Rankin přestěhoval do Toronta. Důvodem nebyl primárně hokej, ale práce. Získal zaměstnání v prestižním obchodním domě Eaton's, který byl v té době největším maloobchodním řetězcem v Kanadě a významnou společenskou institucí.

Společnost Eaton's měla svůj vlastní sportovní klub, který hrál v seniorské lize OHA (Senior Ontario Hockey Association). Frank Rankin se okamžitě stal hvězdou týmu.

Pozice Rovera

Abychom pochopili Rankinův přínos, musíme si vysvětlit pozici, na které hrál. Byla to pozice Rover (česky "toulavý" nebo "volný" hráč).

• Sedmý hráč: V té době se hokej hrál se sedmi hráči na každé straně (brankář, dva obránci, tři útočníci a rover).
• Úloha: Rover neměl pevné místo. Byl to nejlepší bruslař týmu, který měl absolutní volnost. Útočil, když bylo potřeba dát gól, a bránil, když tým ztratil puk.
• Rankinova dominance: Tato pozice byla pro Rankina jako stvořená. S jeho rychlostí dokázal být všude. Dobové noviny často psaly, že "Rankin byl celým útokem i celou obranou Eaton's".

Statistiky a úspěchy

Během svého působení v Eaton's dosahoval neuvěřitelných čísel.

• Sezóna 1911–12: V pouhých 12 zápasech nastřílel 21 gólů.
• Sezóna 1912–13: V 13 zápasech zaznamenal 22 gólů.
• Allan Cup: Jeho největším snem bylo vyhrát Allan Cup, trofej pro nejlepší amatérský tým Kanady. S Eaton's se několikrát dostal blízko, vyhrál ligový titul OHA, ale v celostátním finále nikdy neuspěl. Přesto byl individuálně považován za lepšího hráče než většina profesionálů v NHA.

💰 Odmítnutí profesionálů

Mezi lety 1910 a 1914 zuřila válka o talenty mezi profesionálními ligami NHA (National Hockey Association) a PCHA (Pacific Coast Hockey Association). Majitelé klubů nabízeli hráčům astronomické sumy.

Frank Rankin byl na vrcholu seznamu přání každého manažera.

• Nabídky: Týmy jako Montreal Canadiens, Ottawa Senators nebo Toronto Blueshirts mu nabízely smlouvy, které by z něj udělaly jednoho z nejlépe placených sportovců v Kanadě. Některé zdroje uvádějí, že mu byly nabízeny částky přesahující 1 500 dolarů za sezónu (což byl tehdy plat hvězd).
• Odmítnutí: Rankin pokaždé řekl "ne".
• Důvod: Pro Rankina byl amatérismus otázkou cti. Věřil, že sport by se měl hrát pro radost a čest, nikoliv pro zisk. Navíc měl slibnou kariéru ve společnosti Eaton's, kde postupoval po manažerském žebříčku. Nechtěl se stát "hokejovým žoldákem", který kočuje od města k městu.

Toto rozhodnutí mu vyneslo obrovský respekt veřejnosti, ale zároveň ho to připravilo o možnost získat Stanley Cup, který byl v té době již doménou profesionálů.

🩹 Zranění a konec hráčské kariéry

Rankinova hráčská kariéra byla, podobně jako u mnoha hvězd té doby, krátká a intenzivní.

• Styl hry: Jeho rychlost z něj dělala terč. Obránci soupeře, kteří mu nestačili, se ho snažili zastavit za každou cenu – sekyrami a nastavenými koleny.
• Kolena: Rankin začal trpět chronickými problémy s koleny. V sezóně 1914–1915 odehrál už jen 4 zápasy.
• Konec: V roce 1915, ve věku pouhých 24 let, se rozhodl ukončit aktivní hráčskou kariéru. Věděl, že jeho tělo už nezvládá zátěž, a chtěl se soustředit na svou práci a blížící se válečnou povinnost.

Ačkoliv skončil mladý, zanechal za sebou statistiku, která vyráží dech: v seniorské OHA nastřílel 61 gólů v 41 zápasech.

🎖️ První světová válka: Služba vlasti

Když vypukla první světová válka, Frank Rankin neváhal. Stejně jako odmítal peníze profesionálů z principu, z principu cítil povinnost sloužit své zemi.

• Enlistment: Vstoupil do kanadské armády (Canadian Expeditionary Force).
• Služba: Sloužil jako důstojník (Major) v letectvu a později v administrativních funkcích. Během války organizoval sportovní aktivity pro vojáky, aby udržel jejich morálku.
• Následky: Válka ho připravila o nejlepší léta, kdy mohl teoreticky ještě hrát (pokud by se vyléčil), ale zároveň formovala jeho charakter jako vůdce, což později zužitkoval jako trenér.

Po návratu z války se Rankin vrátil do Toronta a ke své práci u Eaton's. Hokej hrát nemohl, ale jeho láska ke sportu nezmizela. Našel nový způsob, jak ovlivnit dějiny – trénování.

👔 Trenérská legenda: Toronto Granites

Po návratu z války a definitivním konci hráčské kariéry se Frank Rankin nevrátil na led jako hráč, ale jeho taktická mysl, autorita důstojníka a zkušenosti z elitního hokeje z něj dělaly ideálního kandidáta na trenéra. Ujal se vedení týmu Toronto Granites.

Tento tým nebyl jen obyčejným hokejovým mužstvem. Byl to klub s bohatou historií, sídlící v Torontu, který sdružoval elitní amatérské sportovce. Mnozí z nich, stejně jako Rankin, byli veterány první světové války. Rankin v nich viděl potenciál vytvořit něco, co svět ještě neviděl – dokonalý hokejový stroj.

Metodika Majora Rankina

Rankin vnesl do tréninku prvky, které si osvojil v armádě i během své kariéry rovera.

• Disciplína a kondice: Vyžadoval absolutní poslušnost a fyzickou připravenost. Jeho tréninky byly vyčerpávající. Věřil, že zápas se vyhrává ve třetí třetině, kdy soupeř odpadne.
• Rychlost nad sílu: Jako bývalý "rover" věděl, že rychlost zabíjí. Granites nehráli typický silový a statický hokej té doby. Hráli moderní, kombinační hru založenou na rychlém přechodu do útoku a přečíslení soupeře.
• Hvězda týmu: Rankin měl k dispozici hráče, který byl jeho zrcadlovým obrazem – Harryho Watsona. Watson byl, stejně jako Rankin, fenomenální bruslař, který odmítal profesionální nabídky z NHL. Pod Rankinovým vedením se z Watsona stal nejlepší amatérský hokejista planety.

🏆 Cesta na vrchol: Allan Cup 1922 a 1923

Aby se tým mohl kvalifikovat na mezinárodní scénu, musel nejprve dobýt Kanadu. Cílem byl Allan Cup, trofej pro amatérského mistra Kanady. V očích tehdejší veřejnosti měl Allan Cup často větší váhu než Stanley Cup, který se stal doménou "žoldáků" z NHL hrajících pro peníze. Amatérský titul byl považován za "čistý" sport.

Allan Cup 1922

V roce 1922 Granites dominovali OHA a v boji o Allan Cup vyzvali vítěze ze západu, tým Regina Victorias.

• Výsledek: Granites pod Rankinovým vedením zničili soupeře v sérii hrané na dva zápasy celkovým skóre 13:2.
• Význam: Tímto vítězstvím se stali mistry Kanady. Rankin poprvé ochutnal velký týmový úspěch, který mu jako hráči unikal (s Eaton's Allan Cup nikdy nevyhrál).

Allan Cup 1923: Potvrzení dominance

V následujícím roce museli titul obhájit, aby dokázali, že nešlo o náhodu. Soupeřem byl univerzitní tým University of Saskatchewan.

• Výsledek: Další debakl. Granites vyhráli celkovým skóre 6:2 a podruhé v řadě získali Allan Cup.
• Olympijská nominace: Díky tomuto vítězství dostali Toronto Granites oficiální pověření od Kanadského olympijského výboru (COC), aby reprezentovali Kanadu na nadcházejících Zimních olympijských hrách 1924 ve francouzském Chamonix.

🚢 Mise Chamonix: Cesta do neznáma

Dnes je cesta na olympiádu rutinní záležitostí s komfortním leteckým přesunem. V roce 1924 to byla expedice do neznáma. Hokej byl v Evropě stále v plenkách a Kanaďané neměli přesné tušení, co je čeká. Byla to první zimní olympiáda v historii (tehdy oficiálně nazývaná "Týden zimních sportů" pod patronátem MOV).

• Cesta parníkem: Tým pod vedením Franka Rankina se nalodil na parník a plavil se přes Atlantik. Cesta trvala týdny. Hráči trénovali fyzickou kondici na palubě lodi, běhali po palubách a cvičili v podpalubí, aby neztratili formu.
• Rankinova role: Rankin na této cestě nebyl jen trenérem. Byl manažerem, diplomatem, pokladníkem a "otcem" týmu. Musel řešit logistiku, ubytování ve Francii a zajišťovat, aby se hráči soustředili na cíl a nenechali se rozptýlit evropskými lákadly.
• Tlak národa: Očekávání byla obrovská. Kanada byla kolébkou hokeje a prohra s jakýmkoli evropským týmem by byla považována za národní ostudou. Rankin hráčům neustále vštěpoval: "Nereprezentujete jen Toronto Granites, reprezentujete Kanadu."

Příjezd do Francie

Když dorazili do Chamonix, byli konfrontováni s realitou. Hrálo se pod širým nebem, na přírodním ledě, pod úpatím hory Mont Blanc.

• Průzkum soupeřů: Rankin sledoval tréninky evropských týmů (Švédsko, Švýcarsko, Československo, Velká Británie) a rychle pochopil, že úroveň evropského hokeje je desítky let za kanadským. Přesto varoval své hráče před podceněním a arogancí. Jeho rozkaz zněl jasně: "Hrajeme svou hru, naplno, bez ohledu na skóre."

🥅 Olympijský turnaj 1924: Absolutní destrukce

To, co následovalo na olympijském turnaji, nemá v historii kolektivních sportů obdoby. Pod Rankinovým vedením Toronto Granites nepředvedli jen vítězství, ale totální a nemilosrdnou dominanci.

• Základní skupina A:
  • Kanada vs. Švédsko: Výhra 22:0.
  • Kanada vs. Československo: Výhra 30:0.
  • Kanada vs. Švýcarsko: Výhra 33:0.

Rankinův tým v základní skupině nastřílel 85 gólů a neinkasoval ani jeden. Harry Watson, hvězda týmu, střílel góly s takovou lehkostí, že se evropští brankáři často ani nepohnuli. Rankin na střídačce neustále burcoval hráče k aktivitě, zakazoval jim polevit, ale zároveň dbal na to, aby hráli čistě a nedělali zbytečné fauly. Chtěl ukázat Evropě, jak se hraje "pravý" hokej – rychlý, technický a tvrdý, ale fér.

Tato fáze turnaje ukázala propastný rozdíl mezi kanadským amatérským hokejem (který byl kvalitou srovnatelný s NHL) a zbytkem světa.

⚔️ Finálová skupina: Jediný skutečný soupeř

Po demontáži evropských týmů v základní skupině postoupila Kanada do finálové fáze. Zde se měla utkat s vítězi ostatních skupin – Velkou Británií a Spojenými státy americkými.

Trenér Frank Rankin věděl, že procházka růžovým sadem skončila. Zejména tým USA budil respekt. Američané, stejně jako Kanaďané, přivezli tým složený z tvrdých, technicky zdatných hráčů, kteří byli zvyklí na severoamerický styl hokeje.

Kanada vs. Velká Británie (19:2)

První zápas finálové skupiny proti Velké Británii přinesl historický moment, ale ne ten, který by si Rankin přál.

• První inkasovaný gól: Za stavu, kdy Kanada jasně vedla, se Britům podařilo vstřelit gól. Byl to první gól, který Rankinův tým inkasoval za celý turnaj (a po mnoha zápasech v Kanadě).
• Rankinova reakce: Ačkoliv Kanada vyhrála drtivě 19:2, Rankin nebyl spokojen s defenzivní nedbalostí. V kabině hráče varoval: "Proti Američanům si takové chyby nemůžeme dovolit. Pokud jim dáte prostor, potrestají vás."

🇺🇸 Zápas o zlato: Bitva s USA

3. února 1924 se odehrál zápas, který byl faktickým finále olympiády. Kanada vs. USA. Oba týmy byly neporažené. Oba týmy drtily soupeře dvoucifernými výsledky.

Tento zápas vešel do dějin jako jeden z nejtvrdších a nejdramatičtějších duelů rané hokejové historie.

• Atmosféra: Led byl hrbolatý a nekvalitní, slunce svítilo, ale mráz byl krutý. Diváci očekávali vyrovnaný boj.
• Krvavý incident: Hned v úvodu zápasu došlo k momentu, který definoval ducha týmu. Hvězda Kanady Harry Watson byl tvrdě sražen americkým obráncem. Watson utrpěl tržnou ránu na nose a silně krvácel. Krev kapala na led.
• Rankinovo rozhodnutí: Podle pravidel té doby neexistovala rozsáhlá lékařská péče na střídačce. Rankin se zeptal Watsona: "Můžeš hrát?" Watson, s nosem ucpaným vatou a krví na dresu, jen přikývl. Rankin ho poslal zpět na led.

Triumf vůle

Watsonův návrat tým nakopl. Zraněný hrdina vstřelil v zápase úvodní dva góly a na třetí přihrál.

• Taktika: Rankin naordinoval týmu tvrdý forčeking. Věděl, že Američané jsou rychlí, proto jim chtěl vzít čas na rozehrávku. Kanaďané dohrávali každý souboj.
• Výsledek: Ačkoliv USA snížily na 1:2 a zápas byl dlouho otevřený (na rozdíl od předchozích exhibicí), Kanada v závěru dominovala. Konečné skóre bylo 6:1.

Frank Rankin tak dovedl svůj tým k cíli. Toronto Granites vyhráli pro Kanadu první zlatou olympijskou medaili v ledním hokeji.

• Celkové skóre turnaje: 110:3.
• Odkaz: Rankinův tým nastavil standard, podle kterého byly poměřovány všechny budoucí kanadské reprezentace. Ukázali světu, že hokej je kanadská hra.

🛳️ Návrat hrdinů a konec trenérské dráhy

Návrat do Kanady byl triumfální. Hráči byli vítáni jako národní hrdinové. Pro Franka Rankina to však znamenalo konec jedné kapitoly.

• Odchod na vrcholu: Okamžitě po návratu z olympiády Rankin oznámil, že končí s trénováním. Dosáhl všeho, co bylo v amatérském hokeji možné – vyhrál Allan Cup, vyhrál olympiádu, porazil Američany. Neměl už co dokazovat.
• Nabídky z NHL: Jeho úspěch v Chamonix znovu oživil zájem profesionálních klubů. Týmy NHL mu nabízely pozice hlavního trenéra nebo generálního manažera. Rankin opět všechny odmítl. Jeho loajalita patřila amatérskému sportu a jeho civilní kariéře.

👔 Civilní život a kariéra u Eaton's

Po roce 1924 se Frank Rankin naplno ponořil do světa byznysu. Vrátil se ke svému zaměstnavateli, společnosti Eaton's.

• Manažerský vzestup: Díky své inteligenci, pracovitosti a přirozené autoritě (kterou osvědčil jako důstojník i trenér) rychle stoupal ve firemní hierarchii. Stal se vysoce postaveným manažerem.
• Sportovní funkcionář: Ačkoliv netrénoval, zůstal aktivní ve strukturách OHA (Ontario Hockey Association). Působil jako poradce a mentor pro mladé trenéry. Jeho slovo mělo v kanadském hokeji obrovskou váhu. Často byl zván, aby řešil spory nebo pomáhal s výběrem hráčů pro národní týmy.

📉 Podlomené zdraví

Bohužel, osud Franka Rankina měl tragický podtón. Muž, který byl v mládí symbolem atletické dokonalosti a nezničitelnosti, začal brzy po třicítce pociťovat následky svého intenzivního života.

• Dědictví zranění: Chronické problémy s koleny, které ukončily jeho hráčskou kariéru, ho trápily i v běžném životě.
• Stres: Náročná manažerská práce v kombinaci s následky válečné služby (ačkoliv o tom mluvil málo, mnozí veteráni si nesli skryté zdravotní problémy) oslabovaly jeho organismus.

V pozdních 20. letech se jeho zdraví začalo zhoršovat, ačkoliv to na veřejnosti nedával najevo. Stále byl tím elegantním, vzpřímeným "Majorem Rankinem", kterého všichni obdivovali. Nikdo netušil, že mu zbývá jen pár let života.

⚰️ Předčasný odchod

23. července 1932 zasáhla kanadskou sportovní veřejnost šokující zpráva. Frank Rankin zemřel ve svém domově v Torontu. Bylo mu pouhých 41 let.

• Příčina: Bezprostřední příčinou bylo selhání srdce. Mnozí historici spekulují, že jeho zdraví bylo podlomeno kombinací válečných útrap a vysokého pracovního nasazení.
• Reakce: Jeho smrt byla vnímána jako národní tragédie. Nebyl jen bývalým hokejistou; byl symbolem generace, která obětovala své mládí ve válce a která věřila v ideály sportu. Noviny Toronto Daily Star napsaly: "Odešel největší amatér, jakého kdy tato země poznala."

🏛️ Odkaz a Hokejová síň slávy

Frank Rankin upadl na několik desetiletí do částečného zapomnění, protože sláva NHL začala přebíjet vzpomínky na amatérskou éru. Jeho jméno však bylo znovu vzkříšeno v roce 1961.

• Síň slávy: Byl uveden do Hokejová síň slávy (Hockey Hall of Fame). Kurátoři uznali, že ačkoliv nehrál NHL, jeho hráčské schopnosti (považován za jednoho z top 3 roverů historie) a trenérský úspěch na olympiádě z něj činí nesmrtelnou postavu.
• Symbol amatérismu: Dnes je Rankin připomínán jako morální kompas hokeje. V době, kdy se sport komercionalizoval, on ukázal, že lze hrát na nejvyšší úrovni a přitom odmítnout peníze, pokud to odporuje osobnímu přesvědčení.

👶 Pro laiky: Kdo byl Frank Rankin?

• Muž, který řekl NE penězům: Představte si, že by dnes nejlepšímu mladému hráči nabídli miliony v NHL, a on by řekl: "Ne, díky, raději budu hrát zadarmo za svůj podnikový tým, protože je to správné." To udělal Rankin.
• Trenér "Mimozemšťanů": Trénoval tým, který v roce 1924 vyhrál olympiádu se skóre 110:3. Byli tak dobří, že to vypadalo, jako by hráli jiný sport než jejich soupeři.
• Rover: Hrál na pozici, která už neexistuje. "Rover" byl sedmý hráč, volný radikál, který mohl být kdekoli. Rankin byl v této roli tak rychlý, že ho soupeři prostě nemohli chytit.

📊 Statistiky kariéry

Hráčská kariéra (Amatérská OHA)

Rankinovy statistiky jsou ohromující, zejména poměr gólů na zápas.

Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM
1910–11	Toronto Eaton's	OHA-Sr.	4	9	0	9	9
1911–12	Toronto Eaton's	OHA-Sr.	6	6	0	6	0
1911–12	Toronto Eaton's	Play-off	6	15	0	15	0
1912–13	Toronto Eaton's	OHA-Sr.	6	13	0	13	0
1912–13	Toronto Eaton's	Play-off	7	9	0	9	0
1913–14	Toronto Eaton's	OHA-Sr.	7	7	0	7	0
1914–15	Toronto Eaton's	OHA-Sr.	4	2	1	3	0
Celkem		OHA-Sr.	41	61	1	62	9

Poznámka: Asistence se v té době často nezaznamenávaly, proto je jejich počet nízký.

Trenérská kariéra (Mezinárodní)

Rok	Tým	Turnaj	Z	V	P	R	Skóre	Umístění
1924	Kanada (Toronto Granites)	ZOH Chamonix	5	5	0	0	110:3	Zlatá medaile

Zdroje

• Hokejová síň slávy - Profil Franka Rankina
• Team Canada - Olympijský profil
• Ice Hockey Wiki - Detailní biografie
• Hockey Canada - Rekapitulace ZOH 1924