Syl Apps: Porovnání verzí

Aktuální verze z 1. 12. 2025, 00:05

Rozbalit box

Obsah boxu

Charles Joseph Sylvanus „Syl“ Apps (18. ledna 1915 – 24. prosince 1998) byl kanadský profesionální hokejista a později politik, který celou svou kariéru v National Hockey League (NHL) strávil v týmu Toronto Maple Leafs. Je považován za jednoho z největších hráčů historie (v roce 2017 byl zařazen mezi 100 nejlepších hráčů historie NHL) a za prototyp dokonalého sportovce a gentlemana.

Apps byl unikátním multitalentem. Ještě předtím, než se stal hvězdou NHL, reprezentoval Kanadu na Letních olympijských hrách 1936 v Berlíně ve skoku o tyči. V NHL získal třikrát Stanley Cup (1942, 1947, 1948), vyhrál Calder Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka a Lady Byng Memorial Trophy pro nejslušnějšího hráče. Po skončení sportovní kariéry sloužil jako člen provinčního parlamentu v Ontariu a zastával funkci ministra ve vládě.

Jeho odkaz pokračoval i v dalších generacích – jeho syn Syl Apps Jr. hrál rovněž v NHL a jeho vnučka Gillian Apps je trojnásobnou olympijskou vítězkou v ženském hokeji.

⏳ Mládí a univerzitní léta: Sportovní fenomén

Syl Apps se narodil v malém městečku Paris v provincii Ontario. Už od útlého věku prokazoval mimořádné nadání pro téměř jakýkoli sport, ke kterému se dostal. Nebyl jen hokejistou; vynikal v americkém fotbale, atletice a kriketu.

McMaster University

V roce 1933 nastoupil na McMaster University v Hamiltonu, kde studoval ekonomii. Jeho působení na univerzitě se stalo legendárním.

Americký fotbal: Apps byl hvězdou univerzitního týmu McMaster Marauders. Hrál na pozici halfbacka a dovedl tým k několika titulům v meziuniverzitní lize. Jeho schopnost běhat s míčem a vyhýbat se obráncům mu vynesla přezdívku „Slippery Syl“ (Kluzký Syl), která se později přenesla i na led.
Atletika: Vynikal ve skoku o tyči, což byla disciplína vyžadující kombinaci rychlosti, síly a gymnastické obratnosti.

Zajímavostí je, že během studií nehrál hokej na nejvyšší juniorské úrovni, jako většina jeho budoucích kolegů z NHL. Soustředil se primárně na studia a fotbal. Hokej hrál pouze za univerzitní tým, což v té době nebylo považováno za přímou cestu k profesionálům.

🏅 Olympijská kapitola: Berlín 1936

Ještě než Syl Apps obul brusle v NHL, dosáhl vrcholu v úplně jiném sportu. V roce 1936 se kvalifikoval do kanadského týmu pro Letní olympijské hry v Berlíně.

Disciplína: Skok o tyči.
Průběh závodu: Apps podal v Berlíně vynikající výkon. V silné mezinárodní konkurenci obsadil 6. místo výkonem 400 cm.
Význam: Byl nejlépe umístěným závodníkem z Britského impéria v této disciplíně. Po návratu z her mu byla udělena cena Norton Crowe Memorial Trophy pro nejlepšího amatérského atleta roku v Kanadě.

Účast na olympiádě v Berlíně měla pro Appse i temnější podtón, který si uvědomil až později. Viděl na vlastní oči nástup nacismu a Adolfa Hitlera na stadionu, což posílilo jeho vlastenectví a odhodlání později narukovat do armády během druhé světové války.

🍁 Cesta do NHL: Conn Smytheův objev

Příběh o tom, jak se Syl Apps dostal do Toronto Maple Leafs, je jedním z nejznámějších v kanadském sportovním folkloru. Majitel Maple Leafs, Conn Smythe, neobjevil Appse na hokejovém stadionu, ale na fotbalovém hřišti.

Skauting: Smythe sledoval zápas v americkém fotbale týmu McMaster University a byl uchvácen Appsovou pohyblivostí a herní inteligencí. Údajně řekl svému asistentovi: „Pokud ten chlap umí bruslit, chci ho v týmu.“
Pochybnosti: Mnozí skauti byli skeptičtí. Apps byl sice atlet, ale neměl zkušenosti z tvrdé juniorské OHA (Ontario Hockey Association). Navíc byl vysoký (183 cm), což v té době u centrů nebylo běžné, a panovaly obavy, zda zvládne fyzickou hru NHL.
Podpis smlouvy: Smythe, který věřil svému instinktu, nabídl Appsovi smlouvu hned po jeho návratu z olympiády v roce 1936. Apps váhal, protože zvažoval kariéru v byznysu (díky svému titulu z ekonomie), ale nakonec souhlasil, že to na jednu sezónu zkusí.

🚀 Raketový start a Calder Trophy (1936–1937)

Když Syl Apps poprvé vyjel na led v dresu Maple Leafs v sezóně 1936–1937, všechny pochybnosti okamžitě zmizely. Ukázalo se, že nejenže umí bruslit, ale že je jedním z nejrychlejších bruslařů v lize.

Statistiky nováčka: V 48 zápasech zaznamenal 16 gólů a 29 asistencí (celkem 45 bodů).
Lídr bodování: Okamžitě se stal nejproduktivnějším hráčem Toronta a skončil druhý v celkovém bodování ligy, hned za svým budoucím rivalem a přítelem, Sweeney Schrinerem (který tehdy hrál ještě za Americans).
Ocenění: Apps jednomyslně získal Calder Memorial Trophy pro nejlepšího nováčka sezóny. Byla to první Calder Trophy v historii klubu Toronto Maple Leafs.

Jeho herní styl byl revoluční. Zatímco většina centrů té doby hrála silově, Apps využíval svou atletickou průpravu. Měl dlouhý, plavný skluz, kterým snadno překonával obránce, a vynikající přehled ve hře. Navíc byl od prvního dne vzorem disciplíny – v celé nováčkovské sezóně neobdržel ani jednu trestnou minutu, což u nováčka hrajícího ve středu útoku bylo neslýchané.

Tento start předznamenal kariéru muže, který se měl stát tváří organizace na další dekádu.

© Kapitán a gentleman (1938–1943)

Po odchodu legendárního bitkaře Reda Hornera do důchodu v roce 1940 stál manažer Conn Smythe před rozhodnutím, koho jmenovat novým kapitánem. Volba byla jasná. Syl Apps byl přirozeným vůdcem, ačkoliv byl úplným opakem svého předchůdce. Zatímco Horner byl nejtretanějším hráčem ligy, Apps byl ztělesněním fair play.

Lady Byng Trophy a morální kodex

Syl Apps byl známý svým striktním osobním kodexem, který dodržoval na ledě i mimo něj. Byl hluboce věřící, nepil alkohol, nekouřil a nepoužíval vulgární jazyk.

Lady Byng Trophy: V sezóně 1941–1942 získal svou první Lady Byng Memorial Trophy, cenu udělovanou hráči, který spojuje vysokou sportovní úroveň s gentlemanským chováním. Během celé sezóny neobdržel ani jednu trestnou minutu.
Legendární příhoda s platem: V jedné sezóně, kdy Apps cítil, že nehraje dostatečně dobře (ačkoliv byl stále jedním z nejlepších v týmu), přišel za manažerem Smythem a nabídl mu, že vrátí 1000 dolarů ze svého platu (obrovská částka v té době), protože si je "nezaslouží". Smythe to odmítl, ale tato historka se stala součástí legendy o Appsově charakteru.

Stanley Cup 1942: Vůdce zázraku

Sezóna 1941–1942 byla pro Appse definující. Jako kapitán vedl tým, který se ocitl v beznadějné situaci ve finále Stanley Cupu proti Detroit Red Wings.

Jak bylo popsáno v článku o Sweeneym Schrinerovi, Toronto prohrávalo v sérii 0:3 na zápasy. Zatímco trenér Hap Day udělal radikální změny v sestavě a posadil některé hvězdy, Syl Apps zůstal neotřesitelným pilířem sestavy.

Role v obratu: Apps nebyl jen střelcem (v play-off zaznamenal 3 góly a 11 asistencí, čímž byl druhým nejproduktivnějším hráčem týmu), ale především mentorem pro mladé hráče, jako byli Gaye Stewart a těsně po zranění se vracející Turk Broda v brance.
Vítězství: Když Toronto dokonalo historický obrat a vyhrálo sedmý zápas, byl to Syl Apps, kdo jako první převzal Stanley Cup z rukou prezidenta NHL Franka Caldera. Bylo to poprvé, co se dotkl poháru, a potvrdilo to jeho status superhvězdy.

🎖️ Válečná léta: Povinnost volá (1943–1945)

Zatímco byl na vrcholu své kariéry, ve světě zuřila druhá světová válka. Pro Appse, který viděl nástup nacismu na vlastní oči v Berlíně v roce 1936, nebyla otázka "zda", ale "kdy" narukuje.

V roce 1943, ve věku 28 let (což je pro hokejistu nejlepší věk), se Syl Apps dobrovolně přihlásil do kanadské armády.

Oběť kariéry: Opustil NHL na dvě kompletní sezóny (1943–1944 a 1944–1945). Statistiky naznačují, že tím přišel o možnost dosáhnout milníku 300 gólů a 600 bodů mnohem dříve. V době odchodu byl považován za nejlepšího centra ligy.
Služba: Sloužil jako poručík v kanadské armádě. Ačkoliv nebyl nasazen přímo v první linii v Evropě, jeho role byla klíčová při výcviku a fyzické přípravě vojáků v Ontariu. Také hrál za armádní hokejové výběry, které sloužily k udržení morálky a získávání financí na válečné dluhopisy.

V roce 1945, když válka končila, se Apps vrátil do civilu. Mnozí pochybovali, zda se po dvou letech mimo profesionální hokej a ve věku 30 let dokáže vrátit na svou dřívější úroveň.

⚔ Návrat a nová dynastie (1945–1947)

Appslův návrat do sestavy Maple Leafs v sezóně 1945–1946 byl sledován s napětím. Ačkoliv se zpočátku potýkal s únavou a ztrátou herní praxe, brzy ukázal, že ze svého umění nic neztratil.

Adaptace: Hokej se během války změnil. Hra se zrychlila a přibyla červená čára (zavedená v roce 1943), která umožnila přihrávky přes střední pásmo. Pro Appse, excelentního bruslaře, to byla výhoda.
Sezóna 1946–1947: Toto byla sezóna Appsovy renesance. V 54 zápasech zaznamenal 25 gólů a 24 asistencí. Znovu byl dominantním centrem a dovedl tým do play-off.

Druhý Stanley Cup 1947

Ve finále 1947 se Toronto střetlo s obhájci titulu a největšími rivaly – Montreal Canadiens. Canadiens, vedeni „Rocket“ Richardem, byli favority. Byla to první série, kde se naplno projevil kontrast mezi „létajícími Francouzi“ a disciplinovaným strojem z Toronta vedeným Appsem.

Apps v této sérii hrál klíčovou roli v neutralizaci útoků Montrealu a v klíčových momentech bodoval. Toronto porazilo Montreal 4:2 na zápasy a Syl Apps zvedl nad hlavu svůj druhý Stanley Cup. Toto vítězství bylo sladké, protože porazili dynastii Canadiens a Apps dokázal, že i po válce patří k elitě.

🤕 Zranění a poslední sezóna

Navzdory úspěchu si léta v profesionálním sportu začala vybírat svou daň. Apps trpěl chronickými bolestmi kolen a zad. Styl hry, kdy využíval svou rychlost a často chodil do soubojů u mantinelu (ač čistě), zanechal následky.

Před sezónou 1947–1948 Apps vážně uvažoval o konci kariéry. Conn Smythe ho však přesvědčil, aby odehrál ještě jeden rok. Tým byl silný a měl šanci na obhajobu. Apps, loajální ke klubu, souhlasil, ale oznámil, že to bude jeho definitivně poslední sezóna.

🏆 Poslední tanec a třetí pohár (1947–1948)

Sezóna 1947–1948 byla pro Syla Appse labutí písní, ale nikoliv smutnou. Byla to sezóna, ve které se rozhodl odejít na vrcholu, což se podaří jen hrstce sportovců. Ačkoliv mu bylo 33 let a tělo ho bolelo, jeho mysl a schopnosti byly stále ostré.

Milník 200 gólů: V této sezóně dosáhl Apps významného milníku. Stal se teprve druhým hráčem v historii Toronto Maple Leafs (po Charliem Conacherovi), který nastřílel 200 gólů. Svou kariéru nakonec zakončil s bilancí 201 branek.
Produktivita: V 55 zápasech nasbíral 53 bodů (26 gólů + 27 asistencí). Byl druhým nejlepším střelcem týmu a ukázal, že neodchází z výkonnostních důvodů, ale z vlastního rozhodnutí.

Finále 1948: Dokonalá tečka

Play-off 1948 bylo demonstrací síly Toronta. Tým prošel vyřazovacími boji s lehkostí. Ve finále narazili na Detroit Red Wings, vedené mladým Gordie Howem.

Série byla jednostranná. Toronto zvítězilo 4:0 na zápasy (tzv. "sweep").

Poslední zápas: 14. dubna 1948, v Maple Leaf Gardens. Toronto vyhrálo 7:2. Syl Apps odehrál svůj poslední zápas jako kapitán vítězného týmu.
Předání poháru: Když Apps přebíral Stanley Cup, stadion bouřil. Bylo to potřetí v jeho kariéře. V šatně po zápase oficiálně oznámil svůj odchod do sportovního důchodu. Odmítl nabídky na pokračování i lukrativní trenérské posty, protože se chtěl věnovat rodině a civilní kariéře.

🏛️ Druhá kariéra: Služba veřejnosti (1940. – 1970. léta)

Mnoho sportovců po konci kariéry tápe, ale Syl Apps měl jasný plán. Díky svému vzdělání a morálnímu kreditu se přirozeně přesunul do sféry veřejné služby a politiky. Nejdříve pracoval v marketingu a jako manažer, ale brzy vyslyšel volání politiky.

Vstup do politiky

Apps vstoupil do politiky jako kandidát Progresivní konzervativní strany Ontaria. Jeho jméno mu otevíralo dveře, ale byla to jeho pracovitost a pověst čestného muže, co mu vyhrávalo volby.

Volby 1963: Byl zvolen členem provinčního parlamentu (MPP) za volební obvod Kingston. Tento obvod reprezentoval nepřetržitě až do roku 1975.

Ministerské posty

Na rozdíl od mnoha "celebrit" v politice, Apps nebyl jen řadovým poslancem. Jeho schopnosti ho vynesly až do vlády provincie Ontario pod premiéry Johnem Robartsem a Billem Davisem.

Ministr nápravných zařízení (Minister of Correctional Services): V této funkci se zasloužil o modernizaci vězeňského systému v Ontariu. Kladl důraz na rehabilitaci vězňů a vzdělávací programy, což odráželo jeho celoživotní víru v lidský potenciál a druhou šanci. Jeho přístup byl humánní, ale zásadový.

🌳 Hokejová dynastie rodiny Appsů

Jméno Apps z NHL nezmizelo odchodem Syla do důchodu. Založil jednu z nejúspěšnějších rodinných dynastií v historii kanadského sportu, která překlenula tři generace a obě pohlaví.

Syn: Syl Apps Jr.

Jeho syn, Syl Apps Jr., kráčel v otcových stopách, ačkoliv to neměl lehké kvůli tíze slavného jména.

Kariéra: Hrál v NHL v letech 1970 až 1980, především za Pittsburgh Penguins.
Styl: Byl také centrem a vynikajícím tvůrcem hry. V sezóně 1973–74 dokonce zaznamenal 85 bodů.
Zajímavost: Na rozdíl od otce nikdy nevyhrál Stanley Cup, ale individuálně byl velmi úspěšný a účastnil se Utkání hvězd.

Vnučka: Gillian Apps

Třetí generace dynastie přinesla možná ještě větší mezinárodní úspěchy než samotný Syl. Jeho vnučka Gillian Apps se stala legendou ženského hokeje.

Dominance: Byla známá svou tvrdou, fyzickou hrou (podobně jako dědeček byla silná na puku) a smrtící střelou.
Zlatá olympionička: Získala tři zlaté olympijské medaile v řadě (2006 v Turíně, 2010 ve Vancouveru, 2014 v Soči). Tím v počtu olympijských kovů předčila svého dědečka, který v roce 1936 skončil šestý.
Dědictví: Když v roce 2010 vyhrála zlato ve Vancouveru, měla na sobě dres s číslem 10 – stejným číslem, které proslavil její dědeček v Torontu.

Vnuk: Syl Apps III

I další vnuk, Syl Apps III, hrál hokej na vysoké úrovni (univerzitní liga a nižší profesionální ligy v USA), ačkoliv se do NHL neprosadil. Rodina Appsů tak zůstává synonymem pro kanadský hokej.

⛪ Osobní život a charakter

Abychom pochopili Syla Appse, musíme se podívat mimo led. Byl hluboce věřícím baptistou. Jeho víra nebyla jen formální; řídila jeho každodenní život.

Neděle: Během své kariéry byl známý tím, že nerad trénoval nebo cestoval v neděli, kterou světil. Vedení Maple Leafs to respektovalo, jak jen to bylo v profesionálním rozvrhu možné.
Charita: Celý život podporoval charitativní organizace, zejména ty zaměřené na mládež a postižené děti (např. Easter Seals).
Skromnost: Když mu chtěli fanoušci po ukončení kariéry uspořádat sbírku a darovat mu auto (což bylo tehdy zvykem pro loučící se hvězdy), Apps to zdvořile odmítl a požádal, aby peníze šly na charitu.

🏛️ Smrt a památka

Syl Apps zemřel 24. prosince 1998 ve věku 83 let na následky srdečního selhání. Jeho pohřeb byl státní událostí, které se zúčastnili premiéři, hokejové legendy i tisíce fanoušků.

Číslo 10: V roce 1993 Toronto Maple Leafs slavnostně vyřadili jeho číslo 10 (spolu s číslem George Armstronga). Dres visí pod stropem Scotiabank Areny.
Socha: Je součástí sousoší „Legends Row“ před stadionem Maple Leafs, kde je zvěčněn v dynamické póze.
Síň slávy: Do Hokejová síň slávy byl uveden v roce 1961, hned jak to bylo možné. V roce 1975 byl uveden i do Kanadské sportovní síně slávy.

👶 Pro laiky: Proč je Syl Apps legendou?

Pokud nesledujete hokejovou historii, zde jsou tři důvody, proč je Syl Apps naprosto unikátní postavou:

Dokonalý univerzál: Představte si, že by dnešní nejlepší hokejista (např. Connor McDavid) zároveň reprezentoval svou zemi na letní olympiádě ve skoku o tyči. Přesně to Apps udělal. V roce 1936 skákal v Berlíně a o pár měsíců později zářil v NHL.
Sportovní gentleman: V době, kdy byl hokej brutálním sportem plným rvaček, Apps hrál s elegancí a bez faulů. Byl tak slušný, že jednou chtěl vrátit část svého platu majiteli týmu, protože měl pocit, že nehrál dost dobře.
Otec dynastie: Založil rodinu, která je pro kanadský sport tím, čím je rodina Kennedyů pro americkou politiku. Jeho syn hrál v NHL a jeho vnučka vyhrála tři zlaté olympijské medaile. Jméno "Apps" je v Kanadě synonymem pro úspěch.

📊 Statistiky kariéry

Základní část a play-off v NHL

Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM	Play-off Z	Play-off G	Play-off A	Play-off B
1936–37	Toronto Maple Leafs	NHL	48	16	29	45	10	2	0	1	1
1937–38	Toronto Maple Leafs	NHL	47	21	29	50	9	7	1	4	5
1938–39	Toronto Maple Leafs	NHL	44	15	25	40	4	10	2	6	8
1939–40	Toronto Maple Leafs	NHL	27	13	17	30	5	10	5	2	7
1940–41	Toronto Maple Leafs	NHL	41	20	24	44	6	7	3	2	5
1941–42	Toronto Maple Leafs	NHL	38	18	23	41	0	13	3	11	14
1942–43	Toronto Maple Leafs	NHL	29	23	17	40	2	—	—	—	—
1943–44	Nehrál (vojenská služba)	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
1944–45	Nehrál (vojenská služba)	—	—	—	—	—	—	—	—	—	—
1945–46	Toronto Maple Leafs	NHL	40	24	16	40	2	—	—	—	—
1946–47	Toronto Maple Leafs	NHL	54	25	24	49	6	11	5	1	6
1947–48	Toronto Maple Leafs	NHL	55	26	27	53	12	9	4	4	8
Celkem		NHL	423	201	231	432	56	69	23	31	54

Zdroje