Billy Burch: Porovnání verzí

Aktuální verze z 27. 11. 2025, 03:44

Rozbalit box

Obsah boxu

Billy Burch (vlastním jménem Harry Wilfred Burch; 20. listopad 1900, Yonkers, New York – 30. listopad 1950, Toronto) byl kanadský profesionální hokejový útočník amerického původu, který se stal jednou z prvních skutečných superhvězd National Hockey League (NHL).

Ačkoliv se narodil ve Spojených státech, hokejově vyrostl v Torontu. Je historicky známý jako první hráč narozený v USA, který získal Hart Trophy pro nejužitečnějšího hráče ligy (1925), a také jako první držitel Lady Byng Trophy v dresu New York Americans (1927).

Jeho kariéra je neoddělitelně spjata se zánikem týmu Hamilton Tigers po slavné hráčské stávce v roce 1925 a následným vznikem klubu New York Americans, kde plnil roli kapitána a hlavní tváře franšízy, často označované jako „Babe Ruth hokeje“. V roce 1974 byl posmrtně uveden do Hokejové síně slávy.

Mládí a juniorská kariéra

Billy Burch se narodil v Yonkers ve státě New York, ale jeho rodina se brzy přestěhovala do Kanady. Vyrůstal v Torontu, kde se začal věnovat sportu na vysoké úrovni. Nebyl pouze hokejistou; v mládí exceloval také v fotbale a lakrosu. V roce 1920 dokonce jako quarterback dovedl tým Toronto Central YMCA k provinčnímu juniorskému titulu.

Jeho hokejový talent se však ukázal jako dominantní. V sezóně 1919–1920 nastupoval za juniorský tým Toronto Canoe Club Paddlers. Tento ročník se stal legendárním. V týmu se potkal s dalšími budoucími hvězdami NHL, jako byli Lionel Conacher a brankář Roy Worters.

Memorial Cup 1920

Vrcholem jeho juniorské kariéry byl boj o Memorial Cup, trofej pro nejlepší juniorský tým celé Kanady. Burch v play-off předváděl výkony, které se vymykaly dobovým standardům. V pouhých 12 zápasech play-off nastřílel neuvěřitelných 42 gólů a přidal 12 asistencí.

Ve finále Memorial Cupu proti týmu Selkirk Fishermen byl nezastavitelný a výraznou měrou přispěl k tomu, že Toronto Canoe Club trofej získal. Tento výkon z něj okamžitě udělal jednoho z nejžádanějších mladých hráčů v zemi.

Vstup do profesionálního hokeje

Po úspěchu v juniorech hrál Burch krátce za seniorský tým Toronto Aura Lee a následně zkoušel štěstí v USAHA (United States Amateur Hockey Association) v týmu New Haven Westminsters. Jeho talent byl však příliš velký na to, aby zůstal mimo NHL.

Éra Hamilton Tigers

Dne 30. ledna 1923 podepsal smlouvu s týmem Hamilton Tigers. V té době byli Tigers otloukánkem ligy. Klub, který vznikl přesunem z Quebec Bulldogs, se potýkal s finančními problémy a špatnými výsledky.

Burchův příchod však znamenal okamžitou změnu dynamiky. Přestože v sezóně 1922/1923 stihl odehrát jen posledních 10 zápasů, zaznamenal v nich 6 gólů a 3 asistence. Jeho rychlost, tvrdá střela a schopnost fyzické hry (při výšce 183 cm a váze přes 90 kg byl na svou dobu velmi urostlý) z něj udělaly okamžitou hrozbu pro soupeře.

V následující sezóně 1923/1924 se již plně etabloval. V 24 zápasech vstřelil 16 gólů a nasbíral 22 bodů. Tigers se začali zvedat ode dna tabulky, a to především díky formaci, kterou Burch vedl, často doplňován bratry Greenovými (Shorty Green a Red Green). To nejlepší však mělo teprve přijít v sezóně, která navždy změnila historii NHL.

Sezóna 1924/1925 a Hart Trophy

Sezóna 1924/1925 byla pro Burcha i Hamilton Tigers přelomová. Liga se rozšířila o dva nové týmy (Boston Bruins a Montreal Maroons) a počet zápasů v základní části vzrostl z 24 na 30. Hamilton, dříve otloukánek ligy, pod vedením trenéra Jimmyho Gardnera a kapitána Shortyho Greena naprosto ovládl základní část.

Billy Burch byl motorem této proměny. V 27 odehraných zápasech nastřílel 20 gólů a přidal 4 asistence (některé zdroje uvádějí 7 asistencí), čímž dosáhl na 24 bodů. Skončil sice "až" sedmý v kanadském bodování ligy, ale jeho vliv na hru týmu byl tak dominantní, že v hlasování o nejužitečnějšího hráče porazil i hvězdného Howieho Morenze z Montrealu Canadiens.

Stal se tak držitelem Hart Memorial Trophy, a to jako první hráč v historii, který se narodil ve Spojených státech. Tigers skončili první v tabulce s 19 výhrami a automaticky si zajistili postup do finále NHL. K tomu však nikdy nedošlo.

Stávka Hamilton Tigers (1925)

Historie si tuto sezónu pamatuje nejen kvůli Burchově triumfu, ale především kvůli první hráčské stávce v dějinách NHL, jejíž byl Burch přímým účastníkem.

Příčina konfliktu

Hráči Tigers měli smlouvy podepsané na pevnou částku za sezónu, která původně počítala s 24 zápasy. Vedení ligy však ročník rozšířilo na 30 utkání, aniž by hráčům navýšilo platy. Když Tigers vyhráli základní část, hráči vedení kapitánem Shortym Greenem požadovali od majitele Percyho Thompsona doplatek 200 dolarů pro každého hráče za oněch 6 zápasů navíc, plus garanci odměn za play-off.

Reakce ligy

Prezident NHL Frank Calder zareagoval s absolutní nekompromisností. Označil jednání hráčů za vzpouru a pohrozil jim doživotním zákazem činnosti, pokud nenastoupí k finále. Hráči, včetně Burcha, odmítli ustoupit. Calder následně celý tým suspendoval, Hamilton Tigers vyřadil ze soutěže a titul mistra NHL administrativně přiřkl Montreal Canadiens (kteří pak ve finále Stanley Cupu prohráli s Victoria Cougars, což bylo naposledy, kdy pohár vyhrál tým mimo NHL).

Prodej do New Yorku

Konec hokeje v Hamiltonu znamenal začátek nové éry v New Yorku. V létě 1925 se do situace vložil Tex Rickard, promotér z Madison Square Garden, a Bill Dwyer, známý newyorský pašerák alkoholu (bootlegger) a podnikatel.

Za tehdy astronomickou částku 75 000 dolarů (některé zdroje uvádějí částky až do 100 000 dolarů při započtení poplatků) odkoupili práva na hráče Hamilton Tigers. Tato transakce je považována za jeden z klíčových momentů expanze NHL do USA.

Z hráčského jádra Tigers vznikl nový klub – New York Americans. Billy Burch se stal okamžitě hlavní tváří franšízy. V New Yorku, městě hladovém po hvězdách, byl prezentován jako superhvězda par excellence.

"Babe Ruth hokeje"

Newyorský tisk si Burcha zamiloval. Díky jeho americkému původu (narozen v nedalekém Yonkers) a schopnosti střílet góly si vysloužil přezdívku "The Babe Ruth of Hockey" (Babe Ruth hokeje). Byl ideálním marketingovým nástrojem pro prodej hokeje americkému publiku, které tento sport teprve objevovalo.

Jeho plat v New Yorku údajně vzrostl na tehdy nevídaných 6 000 dolarů za sezónu (později až 10 000 dolarů), což z něj dělalo jednoho z nejlépe placených sportovců té doby.

Éra New York Americans (1925–1932)

První zápas "Amerks" v Madison Square Garden se odehrál 15. prosince 1925 před vyprodaným hledištěm (17 000 diváků). Ačkoliv Americans prohráli s Montreal Canadiens 1:3, hokej se v New Yorku uchytil.

Burch v první sezóně v novém působišti (1925/1926) nezklamal. Vstřelil 22 gólů v 36 zápasech a potvrdil svou pozici elitního střelce. Byl jmenován kapitánem týmu a tuto roli zastával až do svého odchodu v roce 1932.

Lady Byng Trophy 1927

V následující sezóně 1926/1927 Burch ukázal, že není jen tvrdým střelcem, ale i gentlemanem na ledě. V 43 zápasech nasbíral 27 bodů (19+8) a obdržel Lady Byng Memorial Trophy. Stal se tak teprve druhým hráčem v historii (po Franku Nighborovi), který dokázal vyhrát Hart Trophy i Lady Byng Trophy. Tento unikátní "double" (MVP a nejslušnější hráč) později zopakovaly jen legendy jako Bobby Hull, Stan Mikita či Wayne Gretzky.

Rivalita s Rangers a ústup ze slávy

Zatímco Billy Burch zářil individuálně, týmu New York Americans se nedařilo naplnit vysoká očekávání. Situace se zkomplikovala v roce 1926, kdy do Madison Square Garden vstoupil druhý tým – New York Rangers. "Tex's Rangers" (jak se jim přezdívalo podle Texe Rickarda) byli budováni koncepčněji než Americans, kteří spoléhali na hvězdná jména koupená za velké peníze.

Vznikla tak první velká hokejová rivalita v New Yorku. Burch, jako kapitán Americans, nesl na bedrech tíhu odpovědnosti. V sezóně 1927/1928 sice ještě dokázal nasbírat solidních 23 bodů v 32 zápasech, ale tým se výsledkově trápil. Navíc se začala projevovat únava materiálu. Burchův agresivní styl hry, založený na rychlých průnicích do brankoviště, si vybíral daň v podobě zranění.

V sezónách 1928 až 1932 jeho produktivita klesala (16 bodů, 10 bodů, 22 bodů). I když měl v ročníku 1930/1931 záblesk staré formy (14 gólů), bylo zřejmé, že jeho nohy ztrácejí explozivní rychlost, která ho dříve zdobila. Americans se v těchto letech jen zřídka dostávali do play-off a popularita týmu začala upadat ve prospěch úspěšnějších Rangers, kteří v roce 1928 vyhráli Stanley Cup.

Závěr kariéry

Krátká anabáze v Bostonu a Chicagu

V dubnu 1932 se cesty Billyho Burcha a New York Americans rozešly. Vedení klubu se rozhodlo omladit kádr a prodalo svého dlouholetého kapitána do týmu Boston Bruins za finanční hotovost (částka nebyla zveřejněna, spekulovalo se o 600 dolarech, což symbolizovalo pokles jeho tržní hodnoty).

V dresu Bruins odehrál na začátku sezóny 1932/1933 pouze 23 zápasů, ve kterých vstřelil 3 góly. Boston, který měl nabitý kádr v čele s Eddiem Shorem, pro stárnoucího veterána neměl adekvátní využití. Dne 17. ledna 1933 byl vyměněn do Chicago Black Hawks za Vica Ripleyho.

V Chicagu jeho kariéra definitivně skončila. Stihl nastoupit do 23 utkání, ale připsal si pouhé 2 asistence. Po skončení sezóny 1932/1933, ve věku 32 let, oznámil odchod do hokejového důchodu. Jeho tělo, především kolena a kotníky, již nedokázalo zvládat tempo zrychlující se NHL.

Herní styl a charakteristika

Billy Burch byl prototypem moderního "power forwarda" (silového útočníka) dávno předtím, než se tento termín začal používat.

Bruslení: Ve své době patřil k nejrychlejším bruslařům ligy. Jeho doménou byly přímočaré výpady středem hřiště ("coast-to-coast rushes"), při kterých dokázal přebruslit obránce soupeře.
Střelba: Disponoval velmi tvrdou střelou zápěstím. Doboví brankáři často popisovali jeho rány jako těžko chytatelné kvůli jejich rotaci a síle.
Fyzická hra: S výškou 183 cm a váhou přes 90 kg převyšoval většinu protihráčů (průměrná váha hráče v 20. letech byla kolem 75 kg). Nebál se fyzických střetů, což mu paradoxně vyneslo respekt i Lady Byng Trophy, protože fauloval jen zřídka a spoléhal na čistou sílu.
Vůdcovství: Jako kapitán Hamilton Tigers i New York Americans byl přirozeným lídrem. Byl známý tím, že se zastával spoluhráčů, což se projevilo zejména během slavné stávky v roce 1925.

Život po hokeji

Po ukončení aktivní kariéry se Burch stáhl z veřejného života a vrátil se do Toronta. Na rozdíl od mnoha jiných bývalých hvězd se nevrhl na trénování ani management v NHL. Pracoval pro kanadskou vládu jako celní úředník (Canada Customs). Ve volném čase trénoval amatérské a juniorské týmy v oblasti Toronta, ale do velkého hokeje se již nikdy nevrátil.

Úmrtí a ocenění

Billy Burch zemřel 30. listopadu 1950 v Torontu ve věku pouhých 50 let. Příčinou úmrtí byly komplikace spojené s cukrovkou a srdečním selháním.

Jeho odkaz však nebyl zapomenut. V roce 1974 byl uveden do Hokejové síně slávy (Hockey Hall of Fame) v kategorii veteránů, čímž byla uznána jeho klíčová role v rozvoji profesionálního hokeje v USA a jeho status jedné z prvních superhvězd ligy. V roce 2011 ho hokejový historický časopis The Hockey News zařadil do seznamu 100 nejlepších hráčů historie NHL (na nižších pozicích, ale s uznáním jeho historického významu).

Statistiky kariéry

Základní část a play-off

			Základní část					Play-off
Sezóna	Tým	Liga	Z	G	A	B	TM	Z	G	A	B	TM
1919/1920	Toronto Canoe Club	OHA-Jr.	—	—	—	—	—	12	42	12	54	—
1922/1923	Hamilton Tigers	NHL	10	6	3	9	12	—	—	—	—	—
1923/1924	Hamilton Tigers	NHL	24	16	6	22	6	—	—	—	—	—
1924/1925	Hamilton Tigers	NHL	27	20	4	24	10	—	—	—	—	—
1925/1926	New York Americans	NHL	36	22	3	25	33	—	—	—	—	—
1926/1927	New York Americans	NHL	43	19	8	27	40	—	—	—	—	—
1927/1928	New York Americans	NHL	32	10	13	23	34	—	—	—	—	—
1928/1929	New York Americans	NHL	44	11	5	16	45	2	0	0	0	0
1929/1930	New York Americans	NHL	35	7	3	10	22	—	—	—	—	—
1930/1931	New York Americans	NHL	44	14	8	22	35	—	—	—	—	—
1931/1932	New York Americans	NHL	48	7	15	22	20	—	—	—	—	—
1932/1933	Boston Bruins	NHL	23	3	1	4	4	—	—	—	—	—
1932/1933	Chicago Black Hawks	NHL	23	0	2	2	2	—	—	—	—	—
Celkem v NHL			390	135	71	206	263	2	0	0	0	0

Pro laiky

Kdo byl Billy Burch a proč je důležitý? Představte si ho jako Connora McDavida 20. let minulého století. Byl to hráč, který svou rychlostí a technikou převyšoval ostatní natolik, že si za své služby mohl říct o astronomické peníze.

Byl prvním hráčem narozeným v USA, který byl vyhlášen nejlepším hokejistou světa (MVP). Jeho přestup do New Yorku za 75 000 dolarů byl tehdy tak šokující, jako by dnes nějaký klub zaplatil za hráče miliardu korun.

Burch byl také "odborářským" průkopníkem. Když majitelé týmu chtěli, aby hráči hráli zápasy navíc zadarmo, Burch se nebál říct "ne" a vedl stávku, i když tím riskoval celou svou kariéru. Dnes je to běžné, ale v roce 1925 to byla revoluce.

Zdroje