Fenomenologie

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Filozofický směr Fenomenologie (z řeckého fainomenon, jev, a logos, slovo/věda) je vlivný filozofický směr a metoda 20. století, jejímž cílem je zkoumání jevů tak, jak se ukazují ve vědomí. Místo aby se zabývala skutečností samotnou, soustředí se na strukturu zkušenosti a na to, jak člověk prožívá svět. Zakladatelem tohoto směru je německý filozof moravského původu Edmund Husserl. Jeho hlavním mottem bylo „k věcem samým“, což znamenalo návrat k bezprostřední zkušenosti a jejímu pečlivému popisu, očištěnému od předem přijatých teorií a předsudků.

Fenomenologie se snaží odhalit podstatu (eidos) věcí prostřednictvím analýzy aktů vědomí, jako je vnímání, myšlení, vzpomínání či fantazírování. Klíčovou myšlenkou je intencionalita, tedy fakt, že vědomí je vždy vědomím něčeho – je zaměřené na nějaký objekt. Tento směr zásadně ovlivnil nejen filozofii 20. století, ale i další disciplíny, jako je psychologie, sociologie, psychiatrie a kognitivní věda.

📜 Historie

Počátky fenomenologie jsou spjaty s vydáním díla Edmunda Husserla (1859–1938) Logická zkoumání (1900–1901). Husserl, původně matematik a logik, se snažil založit filozofii jako „přísnou vědu“ s pevným základem. Reagoval tak na krizi tehdejších věd, které podle něj ztratily kontakt s „přirozeným světem“ (Lebenswelt) lidské zkušenosti. Navázal na myšlenky Reného Descarta (metodická skepse) a Immanuela Kanta (transcendentální filozofie).

Husserlovo působení na univerzitách v Göttingenu a později ve Freiburgu přilákalo mnoho studentů, kteří jeho myšlenky dále rozvíjeli a často i kriticky přetvářeli. Mezi jeho nejvýznamnější žáky a následovníky patří:

• Martin Heidegger (1889–1976), který byl Husserlovým asistentem. Ve svém stěžejním díle Bytí a čas (1927) posunul fenomenologii od zkoumání vědomí k otázce po smyslu bytí a analyzoval lidskou existenci (Dasein).
• Maurice Merleau-Ponty (1908–1961), francouzský filozof, který se zaměřil na roli těla a vnímání. V díle Fenomenologie vnímání (1945) zdůraznil, že naše tělo není pouhým objektem, ale základním prostředníkem našeho bytí ve světě.
• Jean-Paul Sartre (1905–1980) využil fenomenologickou metodu pro rozvoj svého existencialismu.
• Edith Stein (1891–1942), Husserlova asistentka, která se věnovala otázkám empatie a později se stala katolickou řeholnicí.

V českém prostředí byl nejvýznamnějším představitelem fenomenologie Jan Patočka (1907–1977), který byl přímým žákem Husserla i Heideggera. Patočka rozvinul koncept „tří pohybů lidského života“ a aplikoval fenomenologii na dějiny a filozofii umění.

🧠 Klíčové koncepty

Fenomenologie pracuje s řadou specifických pojmů, které tvoří základ její metody.

Intencionalita

Základní vlastnost vědomí, kterou Husserl převzal od svého učitele Franze Brentana. Znamená, že každý akt vědomí (myšlení, vnímání, láska, nenávist) je vždy zaměřen na nějaký objekt. Nelze myslet, aniž bychom mysleli na něco. Tento vztah mezi aktem vědomí (noesis) a jeho předmětem (noema) je ústředním bodem fenomenologického zkoumání.

Fenomenologická redukce (Epoché)

Jedná se o klíčovou metodu fenomenologie, která má několik kroků. Cílem je „uzávorkovat“ (epoché) vše, co běžně předpokládáme o světě – jeho existenci, vědecké teorie, kulturní předsudky. Nejde o popření existence světa, ale o dočasné zdržení se úsudku, abychom se mohli soustředit čistě na to, jak se nám věci jeví ve vědomí. Po tomto „uzávorkování“ následuje eidetická redukce, která se snaží v jevech odhalit jejich neměnnou podstatu (eidos).

Lebenswelt (Přirozený svět)

Pojem, který Husserl rozpracoval ve svém pozdním díle Krize evropských věd. Označuje svět naší bezprostřední, každodenní zkušenosti, který předchází veškeré vědecké abstrakci. Je to svět, v němž žijeme, pracujeme a komunikujeme, svět plný významů a hodnot. Podle Husserla moderní věda tento svět zakryla svými teoretickými konstrukty, což vedlo ke krizi smyslu.

Dasein (Pobyt)

Centrální pojem filozofie Martina Heideggera. Na rozdíl od Husserlova transcendentálního vědomí je Dasein (doslova „bytí-zde“) označením pro lidskou existenci, která je vždy již vržena do světa a jejíž podstatou je starost (Sorge) o vlastní bytí. Heidegger analyzuje Dasein v jeho každodennosti, jeho vztahu k nástrojům (Zuhandenheit), k druhým lidem a především k vlastní konečnosti – k smrti.

🌿 Hlavní směry

Fenomenologie není jednotným hnutím; v průběhu 20. století se rozvinula do několika hlavních proudů:

• Transcendentální fenomenologie: Původní Husserlův projekt, který se zaměřuje na zkoumání čistých struktur vědomí a konstituci smyslu.
• Existenciální fenomenologie: Rozvíjená Heideggerem, Sartrem a Merleau-Pontym. Soustředí se na konkrétní lidskou existenci, svobodu, tělesnost a situovanost ve světě.
• Hermeneutická fenomenologie: Spojena především s Heideggerem a Hansem-Georgem Gadamerem. Zdůrazňuje, že zkušenost je vždy již interpretovaná a porozumění je základním způsobem našeho bytí ve světě.
• Realistická fenomenologie: Směr, který (např. Roman Ingarden) trvá na tom, že předměty vědomí existují nezávisle na něm.

🌐 Vliv a aplikace

Fenomenologie hluboce ovlivnila mnoho oblastí myšlení a vědy.

• Filozofie: Stala se východiskem pro existencialismus, hermeneutiku, poststrukturalismus a kritickou teorii.
• Psychologie a psychiatrie: Fenomenologický přístup se uplatnil v humanistické psychologii (Carl Rogers), daseinsanalýze (Ludwig Binswanger) a při zkoumání duševních poruch, kde se klade důraz na subjektivní prožívání pacienta.
• Sociologie: Alfred Schütz založil fenomenologickou sociologii, která zkoumá, jak lidé v každodenním životě konstruují sociální realitu. Na jeho práci navázali Peter L. Berger a Thomas Luckmann v knize Sociální konstrukce reality.
• Kognitivní věda: V posledních desetiletích dochází k dialogu mezi fenomenologií a kognitivní vědou, zejména v oblasti zkoumání vědomí, tělesnosti (embodiment) a vnímání.
• Architektura a umění: Inspiruje teoretiky, kteří se zabývají prožíváním prostoru a vnímáním uměleckého díla.

🤔 Kritika

Fenomenologie čelila a čelí řadě kritických námitek. Mezi nejčastější patří:

• Subjektivismus a idealismus: Kritici (zejména z řad analytické filozofie a marxismu) namítají, že fenomenologie zůstává uzavřena v subjektivním vědomí a nedokáže adekvátně vysvětlit objektivní realitu.
• Nejasnost metody: Fenomenologická redukce je často kritizována jako neproveditelná nebo přinejmenším velmi obtížně replikovatelná metoda.
• Nedostatek empirického základu: Někteří vědci považují fenomenologické popisy za příliš spekulativní a postrádající pevné ukotvení v empirických datech.
• Jazyková bariéra: Zejména Heideggerův jazyk je pro mnohé nesrozumitelný a je považován za zbytečně obskurní.

🧒 Pro laiky

Představte si, že ochutnáváte jablko. Vědec by vám řekl, že jablko je druh Malus domestica, obsahuje fruktózu, vitamíny a má určitou chemickou strukturu. To je objektivní, vědecký pohled.

Fenomenolog by vás ale vyzval, abyste na všechny tyto naučené informace na chvíli zapomněli. Místo toho by se ptal:

• Jaká je vaše přímá zkušenost?
• Jakou barvu vnímáte? Je červená jednolitá, nebo má žluté tečky?
• Jaký je pocit, když se do jablka zakousnete? Cítíte křupnutí? Jakou strukturu má dužina na jazyku?
• Jaká je chuť? Je sladká? Kyselá? Jak se chuť mění, když jablko jíte?
• Vybavují se vám při tom nějaké vzpomínky, třeba na babiččinu zahradu?

Fenomenologie je jako snaha popsat tuto čistou, bezprostřední zkušenost s jablkem, aniž bychom ji "špinili" teoriemi a předsudky. Snaží se dostat k "jablkovitosti" jablka tak, jak se ukazuje přímo vám. Je to filozofie, která bere naši prožívanou realitu vážně a snaží se jí porozumět zevnitř.

Zdroje

• Wikisofia. Fenomenologie.
• Nešpor, Z. R. (ed.) (2017). Fenomenologie. Sociologická encyklopedie.
• Wikipedie (2025). Fenomenologie.
• Nešpor, Z. R. (ed.) (2017). Lebenswelt. Sociologická encyklopedie.
• Wikipedie (2025). Fenomenologie (věda).
• Wikipedie (2025). Edmund Husserl.
• Databáze knih. Edmund Husserl.
• Wikipedia (2025). Edmund Husserl.
• Wikipedie (2025). Žitý svět.
• Filozofická fakulta MU. Edmund Husserl.
• Zahavi, D. (2025). Edmund Husserl. Stanford Encyclopedia of Philosophy.
• Wikipédia (2025). Fenomenologická redukcia.
• Wikipedia (2025). Phenomenology of Perception.
• Phenomenology Online. Heidegger, Martin.
• Superia.cz. Fenomenologie - Slovník pojmů.
• Wikipedia (2025). Phenomenology (philosophy).
• Nešpor, Z. R. (ed.) (2017). Epoché. Sociologická encyklopedie.
• Hlavinka, J. (2012) in Andersová, M. (2015). Diplomová práce. Theses.cz.
• Encyclopaedia Britannica. Maurice Merleau-Ponty.
• Atlantic International University. The phenomenology of Martin Heidegger.
• Landes, D. A. (trans.) (2012). Phenomenology of Perception.
• Wikipedia (2025). Maurice Merleau-Ponty.
• IGNOU Corner (2024). What is phenomenology? Explain with reference to the contribution of Martin Heidegger.
• Slovník cizích slov. fenomenologie.
• Masarykova univerzita. FENOMENOLOGIE.
• Stanford Encyclopedia of Philosophy. Maurice Merleau-Ponty.
• Novák, A. (2018). „FENOMENOLOGIE NIKDY NEBYLA“. Filozofia.
• Ptejte se knihovny (2008). Fenomenologická kritika.
• Filosofia (2007). Problémy fenomenologie.
• Benda, J. Fenomenologická redukce a meditace satipatthána-vipassaná.
• Scribd. Fenomenologie.
• AutorskeSperky.com (2023). Fenomén a fenomenologie napříč dějinami.
• Knihovny.cz. Lebenswelt a každodennost v sociologii Alfreda Schütze.
• Studentské.cz. Fenomenologický přístup.
• Wikipedie (2025). Fenomenologická sociologie.
• Univerzita Palackého. Fenomenologie v psychologii a psychopatologii.
• Nakladatelství Karolinum. Fenomenologie v psychologii a psychopatologii.