Ázerbájdžán: Porovnání verzí

Ázerbájdžánská republika
Název originál	Azərbaycan Respublikası
Hymna	Azərbaycan marşı
Rozloha	86 600
Počet obyvatel	10 412 000 (odhad 2025)
Hustota zalidnění	120
Úřední jazyk	Ázerbájdžánština
Typ vlády	Poloprezidentská republika
Hlavní město	Baku
Největší město	Baku
Měna	Ázerbájdžánský manat (AZN)
HDP nominální	78,9 miliard USD (odhad 2025)
HDI	▲ 0,760 (vysoký)
Giniho koeficient	33,7 (střední)
Časové pásmo	UTC+4
Národní doména	.az
Vznik	Vyhlášení první republiky (28. května 1918); Obnovení nezávislosti (od SSSR) (18. října 1991)

VizuálníWikitext

Aktuální verze z 19. 11. 2025, 10:33

Rozbalit box

Obsah boxu

Ázerbájdžánská republika (ázerbájdžánsky Azərbaycan Respublikası), zkráceně Ázerbájdžán, je stát ležící na pomezí východní Evropy a západní Asie. Nachází se v oblasti Zakavkazska na pobřeží Kaspického moře. Sousedí s Ruskem na severu, Gruzií na severozápadě, Arménií na západě a Íránem na jihu. Jeho exkláva, Nachičevanská autonomní republika, hraničí s Arménií, Íránem a Tureckem. Díky svým obrovským zásobám ropy a zemního plynu je Ázerbájdžán strategicky významným hráčem v energetické bezpečnosti Evropy. Hlavním a největším městem je Baku.

🌍 Geografická poloha a přírodní podmínky

Ázerbájdžán je transkontinentální země s rozmanitou krajinou. Na severu se tyčí pohoří Velký Kavkaz, které tvoří přirozenou hranici s Ruskou Dagestánskou republikou. Nejvyšší horou země je Bazardüzü (4 466 m n. m.). Na západě se rozkládá pohoří Malý Kavkaz a na jihovýchodě Talyšské hory. Střední a východní část země tvoří rozlehlá Kaspická nížina, jejíž části leží pod úrovní světového oceánu.

Země má přístup k Kaspickému moři, největšímu jezeru světa, které je klíčové pro těžbu ropy a plynu i pro dopravu. Nejvýznamnějšími řekami jsou Kura a její přítok Araks. Podnebí je velmi rozmanité, od subtropického na jihu po horské a kontinentální ve vnitrozemí. Ázerbájdžán je známý také svými bahenními sopkami, kterých se zde nachází téměř polovina světového počtu.

Přírodní bohatství země tvoří především obrovské zásoby ropy a zemního plynu, které jsou základem její ekonomiky. Dále se zde těží železná ruda, hliník a další kovy.

⏳ Historie

Území dnešního Ázerbájdžánu bylo osídleno již v době kamenné. Ve starověku bylo součástí různých říší, včetně Perské říše a později se zde nacházelo království Kavkazská Albánie. V 7. století oblast dobyli Arabové a přinesli sem islám, který se stal dominantním náboženstvím. Později bylo území pod nadvládou seldžuckých Turků, Mongolů a perských dynastií.

Na počátku 19. století bylo území po rusko-perských válkách rozděleno mezi Rusko (severní část, dnešní Ázerbájdžánská republika) a Persii (jižní část, dnes íránská provincie Ázerbájdžán). Po pádu carského Ruska byla 28. května 1918 vyhlášena Ázerbájdžánská demokratická republika, první sekulární demokratická republika v muslimském světě. Její existence však byla krátká, neboť v roce 1920 byla obsazena Rudou armádou a začleněna do Sovětského svazu jako Ázerbájdžánská sovětská socialistická republika.

Během sovětské éry se Ázerbájdžán stal klíčovým producentem ropy, zejména během druhé světové války. Po rozpadu SSSR vyhlásil Ázerbájdžán 18. října 1991 obnovení své nezávislosti. Počátky samostatnosti byly poznamenány politickou nestabilitou a válkou o Náhorní Karabach.

🏛️ Politický systém a vláda

Ázerbájdžán je formálně prezidentská republika. Hlavou státu je prezident, který je volen v přímých volbách na sedmileté funkční období a disponuje rozsáhlými výkonnými pravomocemi. Od roku 2003 je prezidentem Ilham Alijev, který úřad převzal po svém otci Hejdaru Alijevovi. V roce 2017 byla zřízena funkce viceprezidenta, kterou zastává prezidentova manželka Mehriban Alijevová.

Zákonodárnou moc vykonává jednokomorový parlament zvaný Milli Medžlis (Národní shromáždění), který má 125 členů volených na pětileté období. Dominantní politickou silou v zemi je vládní strana Nový Ázerbájdžán (Yeni Azərbaycan Partiyası). Opoziční strany mají jen velmi omezený vliv.

Mezinárodní organizace a pozorovatelé dlouhodobě kritizují stav lidských práv v zemi, zejména omezování svobody slova, svobody tisku a politické opozice. Vláda je často označována za autoritářskou.

💰 Ekonomika

Ekonomika Ázerbájdžánu je silně závislá na exportu ropy a zemního plynu, které tvoří více než 90 % vývozu a přibližně polovinu HDP. Díky příjmům z energetického sektoru země v posledních dvou desetiletích prošla rychlým ekonomickým růstem, který se projevil zejména v masivní modernizaci infrastruktury v hlavním městě Baku.

Vláda se snaží o diverzifikaci ekonomiky a podporuje rozvoj dalších odvětví, jako je zemědělství (pěstování bavlny, ovoce, zeleniny), průmysl a cestovní ruch. Klíčovým infrastrukturním projektem je Jižní plynový koridor, který dopravuje plyn z kaspického pole Šach Deniz do Turecka a Evropy, čímž snižuje evropskou závislost na ruském plynu.

Národní měnou je ázerbájdžánský manat (AZN). Země disponuje velkým státním ropným fondem (SOFAZ), který spravuje příjmy z prodeje ropy a plynu a investuje je do strategických projektů doma i v zahraničí. Navzdory ropnému bohatství přetrvávají v zemi sociální nerovnosti a korupce.

⚔️ Konflikt o Náhorní Karabach

Jedním z nejzásadnějších témat moderní historie Ázerbájdžánu je konflikt o Náhorní Karabach, etnicky převážně arménskou enklávu na ázerbájdžánském území. Spor přerostl v otevřenou válku na konci 80. let a po rozpadu SSSR (1992–1994). Válka skončila příměřím, které zanechalo Náhorní Karabach a sedm přilehlých ázerbájdžánských okresů pod kontrolou arménských sil.

Situace se dramaticky změnila v roce 2020, kdy Ázerbájdžán zahájil rozsáhlou vojenskou operaci a během 44denní války získal zpět kontrolu nad většinou okupovaných území. Válka skončila dohodou o příměří zprostředkovanou Ruskem. V září 2023 Ázerbájdžán provedl bleskovou vojenskou operaci, po které separatistická Republika Arcach zanikla a celé území Náhorního Karabachu se dostalo pod plnou kontrolu Baku. Následoval masivní exodus téměř celé arménské populace z regionu. V současnosti probíhají jednání o komplexní mírové smlouvě mezi Ázerbájdžánem a Arménií.

🌍 Zahraniční vztahy

Ázerbájdžánská zahraniční politika je pragmatická a snaží se balancovat mezi hlavními regionálními mocnostmi. Nejdůležitějším strategickým partnerem je Turecko, se kterým Ázerbájdžán sdílí úzké kulturní, jazykové a politické vazby, často popisované heslem "jeden národ, dva státy". Turecko poskytlo Ázerbájdžánu klíčovou vojenskou podporu během války v roce 2020.

Vztahy s Ruskem jsou složité, ale korektní. Moskva je významným obchodním partnerem a udržuje si vliv v regionu, zároveň však byla historicky spojencem Arménie. Vztahy s Íránem jsou často napjaté kvůli velké ázerbájdžánské menšině v severním Íránu a blízkým vztahům Baku s Izraelem.

Ázerbájdžán je aktivním členem OSN, OBSE a Hnutí nezúčastněných zemí. Úzce spolupracuje s Evropskou unií, zejména v energetické oblasti, a je zapojen do programu Východní partnerství.

🧑‍🤝‍🧑 Obyvatelstvo a demografie

Podle odhadů z roku 2025 má Ázerbájdžán přibližně 10,4 milionu obyvatel. Dominantní etnickou skupinou jsou Ázerbájdžánci (přes 91 %). Mezi nejvýznamnější menšiny patří Lezginci na severu, Talyšové na jihu a také Rusové, Tataři a Avaři.

Státním a nejrozšířenějším jazykem je ázerbájdžánština, která patří do turkické jazykové rodiny. Mnoho obyvatel, zejména starší generace, hovoří také rusky.

Dominantním náboženstvím je islám, ke kterému se hlásí přibližně 97 % populace. Většina ázerbájdžánských muslimů jsou šíité (cca 85 %), což je ve světě islámu spíše výjimka (většina muslimských zemí je sunnitská). Ázerbájdžán je však sekulární stát a náboženství hraje v každodenním životě spíše kulturní než politickou roli. V zemi žijí také malé komunity křesťanů (především pravoslavní) a židů.

🎭 Kultura a tradice

Ázerbájdžánská kultura je bohatou směsicí perských, turkických a kavkazských vlivů. Tradiční hudba, známá jako mugam, byla zapsána na seznam nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Dalším významným kulturním prvkem je umění ašiků, potulných bardů.

Národní kuchyně je rozmanitá a známá svými pokrmy jako pilaf, dolma (plněné vinné listy nebo zelenina), šašlik a různé druhy polévek. Velmi populární je pití černého čaje, který se podává ve speciálních skleničkách ve tvaru hrušky (armudu).

Nejvýznamnějším svátkem je Novruz, oslava jarní rovnodennosti a příchodu nového roku, která má kořeny v zoroastrismu. Architektura země je kontrastem mezi starobylými památkami, jako je opevněné staré město v Baku (Icheri Sheher), a ultramoderními stavbami, například Flame Towers nebo Centrum Hejdara Alijeva.

⚽ Sport

Nejpopulárnějším sportem v Ázerbájdžánu je fotbal. Místní kluby jako Qarabağ FK a Neftçi Baku PFK pravidelně účinkují v evropských pohárových soutěžích. Národní tým však na výraznější úspěch stále čeká.

Tradičně silný je Ázerbájdžán v úpolových sportech, především v zápase a judu, kde sportovci pravidelně získávají medaile na olympijských hrách a mistrovstvích světa. Velkou popularitu má také box a šachy; země hostila několik významných šachových turnajů.

Baku se stalo hostitelem řady prestižních mezinárodních akcí, včetně Evropských her v roce 2015 a od roku 2016 se zde každoročně koná závod Formule 1 – Velká cena Ázerbájdžánu.

⚛️ Pro laiky

Země ohně: Ázerbájdžán má přezdívku "Země ohně". Je to proto, že na jeho území ze země přirozeně uniká zemní plyn, který se někdy sám od sebe vznítí. Historicky to vedlo ke vzniku kultu uctívačů ohně (zoroastrismus). I dnes můžete vidět místa jako Janar Dag (Hořící hora), kde plameny šlehají ze země nepřetržitě po celá desetiletí.
Černé zlato: Představte si Kaspické moře jako obrovskou pokladnici plnou ropy a plynu. Právě toto "černé zlato" udělalo z Ázerbájdžánu velmi bohatou a strategicky důležitou zemi. Peníze z ropy proměnily hlavní město Baku v supermoderní metropoli plnou mrakodrapů.
Složitý sousedský spor: Jádro konfliktu s Arménií o Náhorní Karabach je podobné hádce o dům, kde po generace žily dvě různé rodiny. Obě strany si na toto území dělaly historický nárok. I když je území mezinárodně uznanou součástí Ázerbájdžánu, žili tam převážně Arméni. Po desetiletích sporů a válek Ázerbájdžán v roce 2023 získal nad celým územím plnou kontrolu.

Zdroje