Amnézie
Obsah boxu
Amnézie (z řeckého a- značící zápor a mnesis – paměť) je souhrnný lékařský termín pro patologickou ztrátu paměti. Nejedná se o běžné zapomínání, kdy si člověk nemůže vzpomenout, kam položil klíče (což je obvykle problém pozornosti), ale o strukturální zhroucení schopnosti uchovávat nebo vybavovat si informace. Amnézie je poruchou, která nás připravuje o to nejcennější – o naši osobní historii, identitu a schopnost učit se z vlastních chyb. Je fascinujícím oknem do fungování lidské mysli, protože ukazuje, že paměť není jednolitý monolit, ale složitá mozaika různých systémů (pracovní, epizodická, sémantická, procedurální), které mohou být postiženy izolovaně. Člověk s amnézií tak může zapomenout své jméno, ale stále umí hrát na klavír nebo mluvit plynně rodným jazykem.
Z neurobiologického hlediska je amnézie důsledkem poškození specifických mozkových struktur, které tvoří tzv. paměťový okruh. Klíčovým hráčem je hippocampus** a přilehlé oblasti mediálního **spánkového laloku**, dále **thalamus a mamilární tělíska v diencefalu a bazální přední mozek. Zatímco vzpomínky jsou uloženy rozprostřeně po celé mozkové kůře (neokortexu), hippocampus funguje jako "indexář" nebo "lepidlo", které spojuje různé fragmenty zážitku (vůni, obraz, emoci) do jedné scény. Pokud je tento systém narušen, paměť se netvoří nebo se k ní nelze dostat.
Anterográdní amnézie: Život v nekonečném teď
Nejčastější a pro život nejvíce devastující formou je anterográdní amnézie. Jedná se o neschopnost vytvářet nové vzpomínky po vzniku poškození mozku (postupuje směrem dopředu v čase). Pacient si pamatuje vše, co se stalo před úrazem – své dětství, školu, svatbu. Ale od okamžiku probuzení v nemocnici se jeho život zastavil. Udrží myšlenku v pracovní paměti (cca 30 sekund až několik minut), dokáže vést inteligentní rozhovor, ale jakmile se jeho pozornost přesune jinam, vše zapomene.
Představte si, že čtete knihu, ale každou stránku, kterou otočíte, okamžitě zapomenete. Nemůžete sledovat děj filmu, protože si nepamatujete začátek. Nemůžete navázat nové přátelství, protože pro vás je každé setkání prvním. Tito pacienti žijí v trvalém "teď". Nejznámějším příkladem je pacient H.M. (Henry Molaison)**, kterému byly v roce 1953 chirurgicky odstraněny oba hippocaly kvůli epilepsii. Operace vyléčila záchvaty, ale Henry ztratil schopnost uložit si cokoliv nového. Přesto se prokázalo, že jeho **procedurální paměť** (paměť pro dovednosti) zůstala zachována. Dokázal se naučit kreslit podle zrcadla a zlepšoval se každý den, ačkoliv pokaždé tvrdil, že ten úkol dělá poprvé v životě. To byl revoluční důkaz, že paměť "co" (fakta) a paměť "jak" (dovednosti) sídlí v mozku jinde (procedurální v **bazálních gangliích** a **mozečku).
Retrográdní amnézie: Ztracený čas
Opakem je retrográdní amnézie**, tedy ztráta vzpomínek na události, které se staly před vznikem poškození. Tato forma je typická pro úrazy hlavy (komoce mozku) nebo degenerativní onemocnění. Zřídkakdy je kompletní (že by člověk zapomněl celý život). Mnohem častěji se řídí **Ribotovým zákonem (neboli temporálním gradientem). Tento zákon říká, že paměť se ztrácí "od konce". Nejzranitelnější jsou nejčerstvější vzpomínky (minuty, dny, měsíce před úrazem), zatímco staré vzpomínky z dětství a mládí jsou nejodolnější.
Důvodem je proces zvaný konsolidace paměti. Čerstvá vzpomínka je křehká a závislá na hippocampu. Trvá roky, než se vzpomínka "přepíše" a pevně zakotví v neokortexu, kde se stane nezávislou na hippocampu. Proto úder do hlavy vymaže včerejší oběd (který byl ještě v hippocampu), ale nevymaže jméno matky (které je hluboce "vypáleno" v kůře). Ve filmech je často zobrazována tzv. fokální retrográdní amnézie ("Kdo jsem?"), kdy hrdina zapomene svou identitu, ale jinak funguje normálně. V realitě je tento stav extrémně vzácný a spíše psychologického původu.
Tranzitorní globální amnézie (TGA)
Jeden z nejtajemnějších neurologických stavů je Tranzitorní globální amnézie. Přichází náhle, z plného zdraví, často po fyzické námaze, studené koupeli nebo silném emočním zážitku. Pacient je náhle zmatený, neví, kde je a co tam dělá, a stále dokola klade stejné otázky ("Proč jsme tady?", "Kolik je hodin?"), jako zaseknutá gramofonová deska. Má těžkou anterográdní amnézii. Přitom poznává příbuzné, umí řídit auto, mluví normálně. Tento stav trvá obvykle 2 až 24 hodin a poté odezní stejně náhle, jak přišel. Paměť se vrátí, ale na dobu trvání záchvatu zůstane trvalé "okno". Předpokládá se, že jde o dočasné metabolické vyčerpání hippocampu, podobné "migréně" paměťových center. Je to stav děsivý, ale benigní (nezanechává následky).
Psychogenní (Disociativní) amnézie
Ne každá amnézie má organický podklad (jako díru v mozku). Existuje disociativní amnézie**, dříve zvaná hysterická. Je to obranný mechanismus mysli proti neúnosnému **traumatu (znásilnění, válka, zločin). Mozek aktivně "odstřihne" přístup k určitým vzpomínkám, aby ochránil Ego před bolestí. Extrémní formou je disociativní fuga (útěk). Človek po traumatu náhle odcestuje, ztratí identitu a může začít nový život pod jiným jménem, aniž by věděl, kým byl. Na rozdíl od organické amnézie (kde je paměť zničena) je u disociativní amnézie paměť pouze "zamčena" a lze ji často obnovit v hypnóze nebo psychoterapii. Tito pacienti často zapomínají svou identitu (což se u organické amnézie téměř nestává – Alzheimerův pacient zapomene jméno dcery dříve než své vlastní).
💡 Pro laiky: Knihovna po zemětřesení
Představte si svou paměť jako obrovskou Knihovnu.
- Hippocampus** je **Knihovník u příjmu, který nové knihy (zážitky) katalogizuje a ukládá do regálů.
- Neokortex (Kůra)** jsou ty nekonečné **Regály, kde jsou knihy uloženy.
- Ribotův zákon: Nejstarší knihy (dětství) jsou v pevných, ohnivzdorných trezorech ve sklepě. Nové knihy (včerejšek) leží zatím jen na stole knihovníka, ještě nezařazené.
Anterográdní amnézie (H.M.)**: Knihovník dostal infarkt a zemřel. Knihovna stojí, staré knihy v ní jsou a můžete si je číst. Ale nikdo už nikdy neuloží žádnou novou knihu. Všechny nové zážitky se hromadí na hromadě u vchodu a večer je uklízečka vyhodí do koše. Retrográdní amnézie (Úraz hlavy): V knihovně vypukl požár nebo zemětřesení. Oheň spálil stoly u vchodu (čerstvé vzpomínky) a část prvního patra (nedávná minulost). Ale trezory ve sklepě (dětství) požár přečkaly. Psychogenní amnézie**: Knihovník je zdravý, knihy tam jsou, ale někdo zevnitř zamkl dveře od sekce "Válka", protože se bojí tam vstoupit.