Přeskočit na obsah

Boris Michajlov

Z Infopedia
Verze z 3. 1. 2026, 07:23, kterou vytvořil Filmedy (diskuse | příspěvky) (založena nová stránka s textem „{{K rozšíření}} {{Infobox Hokejista | jméno = Boris Michajlov | obrázek = Boris Mikhailov 2011.jpg | popisek = Boris Michajlov v roce 2011 | datum narození = 6. října 1944 | místo narození = Moskva, Ruská SFSR, Sovětský svaz | výška = 176 cm | váha = 83 kg | pozice = Pravé křídlo | držení hole = Levé | aktivní roky = 1962–1981 | týmy = '''Hráč:'''<br>{{Vlaj…“)
(rozdíl) ← Starší verze | zobrazit aktuální verzi (rozdíl) | Novější verze → (rozdíl)
Rozbalit box

Obsah boxu

Boris Michajlov
Soubor:Boris Mikhailov 2011.jpg
Boris Michajlov v roce 2011
PřezdívkaPytlík (pro svou schopnost dát gól z brankoviště)
Datum narození6. října 1944
Místo narozeníMoskva, Ruská SFSR, Sovětský svaz
Výška176 cm
Váha83 kg
PozicePravé křídlo
Držení holeLevé
Reprezentace SSSR
Úspěchy2x Zlato na ZOH (1972, 1976)
8x Mistr světa
11x Mistr SSSR
Vítěz Challenge Cup 1979
Člen Síně slávy IIHF (2000)
Trenérská kariéraČlen dozorčí rady CSKA Moskva / Konzultant

Boris Petrovič Michajlov (rusky Борис Петрович Михайлов; * 6. října 1944, Moskva) je bývalý sovětský a ruský hokejový útočník (pravé křídlo) a později úspěšný trenér. Je jednou z největších legend světového ledního hokeje, dlouholetým kapitánem sovětské reprezentace ("Sborné") a klubu CSKA Moskva.

Jako hráč byl součástí jedné z nejslavnějších útočných formací v dějinách hokeje: Michajlov – PetrovCharlamov. Michajlov v této trojici plnil roli neústupného bojovníka před brankou a zakončovatele. Dodnes drží historický rekord v počtu vstřelených gólů v nejvyšší sovětské lize (428 gólů), což je výkon, který se pravděpodobně v moderní éře ruského hokeje nepodaří překonat.

Po skončení hráčské kariéry se stal úspěšným trenérem. V roce 1993 dovedl ruskou reprezentaci k historicky prvnímu titulu mistrů světa po rozpadu Sovětského svazu. V současnosti (leden 2026) je posledním žijícím členem legendárního útoku Michajlov–Petrov–Charlamov a stále působí jako čestný člen a poradce v klubu CSKA Moskva.

💡 Pro laiky: Kdo byl Boris Michajlov?

Pokud byl Valerij Charlamov "hokejovým Mozartem" a umělcem, a Vladimir Petrov "bombardérem" s tvrdou střelou, pak Boris Michajlov byl "válečníkem".

  • **Herní styl:** Představte si hráče jako Phil Esposito nebo modernějšího Tomase Holmströma, ale s kapitánským "C" na prsou nejlepšího týmu světa. Michajlov nebyl nejelegantnější bruslař. Jeho doménou byl prostor těsně před brankářem (tzv. slot nebo brankoviště).
  • **Odvaha:** Nechal se otloukat obránci, chytal rány hokejkou, clonil brankáři a dorážel puky do sítě. Většina jeho gólů byla "ošklivá" – dorážky, teče, střely z jednoho metru.
  • **Lídr:** Byl to on, kdo v kabině křičel, když se týmu nedařilo. Kanaďané v Sérii století 1972 ho nenáviděli a zároveň respektovali nejvíce ze všech, protože se nenechal zastrašit jejich fyzickou hrou.

👤 Životopis

Dětství v chudobě

Boris Michajlov se narodil v Moskvě v roce 1944, během druhé světové války. Jeho otec byl instalatér, matka pracovala v tabákové továrně. Otec rodinu brzy opustil a Boris vyrůstal v chudých poměrech. Aby pomohl rodině, začal pracovat už jako teenager v autoopravně. Hokej hrál na zamrzlých rybnících a dvorcích, což formovalo jeho houževnatou povahu.

Cesta na vrchol

Jeho kariéra nezačala raketově jako u jiných hvězd.

  • Začínal v týmech Avangard Saratov a Kristall Saratov v nižších soutěžích.
  • V roce 1965 (ve 21 letech) se dostal do Lokomotivu Moskva. Zde si ho všiml legendární trenér Anatolij Tarasov.
  • V roce 1967 přestoupil do armádního klubu CSKA Moskva, což byl zlomový moment jeho života.

🏒 Hráčská kariéra

Zrození legendární trojky (1968–1980)

V CSKA Moskva trenér Tarasov sestavil útok, který měl změnit historii. Spojil dříče Michajlova, silového centra Petrova a technického génia Charlamova.

  • **Souhra:** Fungovali jako jeden organismus. Charlamov vozil puky do pásma, Petrov střílel a Michajlov dorážel.
  • **Dominance:** Společně vyhráli pro CSKA 11 titulů mistra SSSR. Michajlov se stal třikrát nejlepším střelcem ligy (1975, 1976, 1978).

Série století 1972

Michajlov se celosvětově proslavil během **Série století** proti nejlepším profesionálům z NHL (Kanada).

  • Hned v prvním zápase v Montrealu vstřelil úvodní gól utkání, kterým šokoval kanadské publikum.
  • Během série byl častým terčem kanadských faulů. V jednom incidentu ho kanadský obránce Gary Bergman kopl bruslí, což Michajlov ustál a pokračoval ve hře. Kanaďané ho přezdívali "ten otravný chlap před bránou".

Olympijské úspěchy a konec kariéry

  • **Zlato 1972 (Sapporo):** První olympijský triumf.
  • **Zlato 1976 (Innsbruck):** Obhajoba zlata.
  • **Stříbro 1980 (Lake Placid):** Michajlov byl kapitánem týmu, který v "Zázraku na ledě" senzačně prohrál s týmem USA. Po tomto turnaji, ve věku 36 let, ukončil svou reprezentační i klubovou kariéru. Trenér Viktor Tichonov se rozhodl tým drasticky omladit.

📋 Trenérská kariéra

Michajlov plynule přešel na trenérskou dráhu. Jeho styl byl podobný jeho hře – náročný, emotivní, ale spravedlivý.

Zlato pro nové Rusko (1993)

Jeho největší trenérský úspěch přišel na **Mistrovství světa 1993** v Německu.

  • Po rozpadu SSSR byl ruský hokej v krizi. Hvězdy odešly do NHL.
  • Michajlov sestavil tým z hráčů, kteří zbyli v ruské lize, doplněný o pár mladíků. Nikdo jim nevěřil.
  • Ve finále Rusko porazilo silné Švédsko a získalo zlato. Byla to první medaile pro samostatnou Ruskou federaci a na dlouhou dobu (až do roku 2008) také poslední zlato.

Stříbro 2002

K reprezentaci se vrátil v roce 2002 na MS ve Švédsku. S týmem, kde hrál například Maxim Sokolov, došel až do finále, kde Rusko prohrálo se Slovenskem (gólem Petera Bondry). I stříbro však bylo považováno za úspěch.

Klubový trenér

Trénoval také SKA Petrohrad (kde vytáhl tým ze dna tabulky), CSKA Moskva a Metallurg Novokuzněck.

🌟 Odkaz a ocenění

  • **Nejlepší střelec historie:** Jeho 428 gólů v sovětské lize je absolutní rekord. Druhý Vjačeslav Staršinov má 406. Alexandr Ovečkin sice překonal tento počet v NHL, ale v domácí lize zůstává Michajlov králem.
  • **Síň slávy IIHF:** Uveden v roce 2000.
  • **Poslední mohykán:** Po tragické smrti Valerije Charlamova (1981) a úmrtí Vladimira Petrova (2017) je Michajlov posledním žijícím pamětníkem slávy jejich útoku.

👨‍👩‍👧‍👦 Osobní život

Boris Michajlov žije v Moskvě. Jeho synové se také věnovali hokeji:

  • **Andrej Michajlov:** Působil v nižších ligách.
  • **Jegor Michajlov:** Byl úspěšným útočníkem v KHL (hrál za CSKA, Metallurg Novokuzněck, Spartak Moskva) a reprezentantem. Nyní působí jako trenér.

V roce 2019 vydal Boris Michajlov autobiografii "Hokej v mém srdci". I ve svém pokročilém věku (81 let v roce 2026) se pravidelně účastní ceremoniálů vhazování buly a je mentorem pro mladé hráče CSKA.

📊 Statistiky

Klubová kariéra (Sovětská liga)

Sezóna Tým Z G A B TM
1965/66 Lokomotiv Moskva 28 18 8 26 8
1966/67 Lokomotiv Moskva 44 20 7 27 16
1967/68 CSKA Moskva 43 29 16 45 16
1968/69 CSKA Moskva 42 36 14 50 14
1969/70 CSKA Moskva 44 40 15 55 22
1970/71 CSKA Moskva 40 32 15 47 16
1971/72 CSKA Moskva 31 20 13 33 18
1972/73 CSKA Moskva 32 24 13 37 20
1973/74 CSKA Moskva 31 27 16 43 34
1974/75 CSKA Moskva 35 40 11 51 30
1975/76 CSKA Moskva 36 31 8 39 43
1976/77 CSKA Moskva 36 28 23 51 10
1977/78 CSKA Moskva 35 32 20 52 18
1978/79 CSKA Moskva 43 30 24 54 23
1979/80 CSKA Moskva 41 27 23 50 19
1980/81 CSKA Moskva 9 4 5 9 4
Celkem v lize 572 428 224 652 311

Reprezentace

Rok Tým Turnaj Z G A B Umístění
1969 SSSR MS 9 9 5 14 🥇
1970 SSSR MS 10 7 3 10 🥇
1971 SSSR MS 9 7 3 10 🥇
1972 SSSR ZOH 5 2 0 2 🥇
1972 SSSR MS 10 11 2 13 🥈
1973 SSSR MS 10 16 13 29 🥇
1974 SSSR MS 10 9 8 17 🥇
1976 SSSR ZOH 5 3 1 4 🥇
1976 SSSR MS 10 7 6 13 🥈
1977 SSSR MS 10 12 7 19 🥉
1978 SSSR MS 10 9 3 12 🥇
1979 SSSR MS 8 4 8 12 🥇
1980 SSSR ZOH 7 6 5 11 🥈

Zdroje