Samuel Taylor Coleridge
Obsah boxu
Samuel Taylor Coleridge (* 21. října 1772, Ottery St Mary, Devon – 25. července 1834, Highgate, Londýn) byl anglický básník, literární kritik, filozof a teolog. Spolu se svým přítelem Williamem Wordsworthem je považován za zakladatele romantického hnutí v Anglii a za člena tzv. Jezerních básníků. Jeho nejznámějšími díly jsou básně Píseň o starém námořníkovi (The Rime of the Ancient Mariner) a Kubla Chán (Kubla Khan). Jeho prozaické dílo Biographia Literaria je jedním z nejvýznamnějších textů moderní literární kritiky. Celý život bojoval s úzkostmi, depresemi a závislostí na opiu.
📜 Život
👶 Dětství a vzdělání
Samuel Taylor Coleridge se narodil jako nejmladší z deseti dětí v rodině Johna Coleridge, respektovaného vikáře a ředitele místní školy v Ottery St Mary v Devonu. Otec zemřel, když bylo Samuelovi osm let, a chlapec byl poslán na internátní školu Christ's Hospital v Londýně. Zde se spřátelil s budoucím esejistou Charlesem Lambem a projevil se jako mimořádně nadaný, ale osamělý student, který nacházel útěchu v knihách.
V roce 1791 nastoupil na Jesus College na Univerzitě v Cambridge. Zde se nadchl pro myšlenky Francouzské revoluce a začal se projevovat jako radikální myslitel. Studia však nedokončil. V záchvatu deprese a kvůli dluhům se nechal pod falešným jménem naverbovat do armády k 15. lehké dragounské regimentu. Po několika měsících ho jeho bratři objevili a zařídili jeho propuštění.
🇺🇸 Pantisokracie a manželství
Po návratu do Cambridge se Coleridge seznámil s básníkem Robertem Southeym. Společně vytvořili plán na založení utopické komunity v Pensylvánii v Americe, kterou nazvali „Pantisokracie“ (z řeckého „vláda všech“). Měla to být společnost založená na rovnosti a společném vlastnictví. Projekt vyžadoval, aby se všichni členové oženili. Coleridge si pod tlakem okolností vzal Saru Fricker, sestru Southeyho snoubenky. Plán na Pantisokracii se však nikdy neuskutečnil kvůli nedostatku financí a neshodám mezi oběma básníky. Manželství se Sarou se brzy ukázalo jako nešťastné.
✒️ Spolupráce s Wordsworthem a vrcholné období
Klíčovým okamžikem v Coleridgeově životě bylo setkání s básníkem Williamem Wordsworthem a jeho sestrou Dorothy Wordsworth v roce 1795. Jejich intelektuální a umělecké souznění bylo okamžité a hluboké. Coleridge se přestěhoval do Nether Stowey v Somersetu, aby byl Wordsworthovi nablízku.
Toto období, na konci 90. let 18. století, bylo Coleridgeovým tvůrčím vrcholem. V roce 1798 společně s Wordsworthem vydali sbírku Lyrické balady (Lyrical Ballads), která je považována za manifest anglického romantismu. Coleridge do sbírky přispěl svou nejslavnější básní, Píseň o starém námořníkovi. V této době také napsal fragmentární, snivou báseň Kubla Chán a první část gotické básně Christabel.
💊 Závislost a osobní krize
Coleridge od mládí trpěl řadou zdravotních problémů, včetně revmatismu a neuralgie. Lékaři mu na bolest předepisovali laudanum, tehdy běžně dostupnou tinkturu z opia. Postupně se na něm stal těžce závislým. Závislost zničila jeho zdraví, tvůrčí schopnosti i osobní vztahy.
Jeho manželství se rozpadlo a on se nešťastně zamiloval do Sary Hutchinson, sestry Wordsworthovy budoucí manželky. Jeho přátelství s Wordsworthem se postupně rozpadalo kvůli Coleridgeově nespolehlivosti, závislosti a pocitům tvůrčí méněcennosti. Strávil několik let na Maltě a v Itálii v naději, že si zlepší zdraví, ale po návratu do Anglie se jeho stav opět zhoršil.
👴 Pozdní léta a odkaz
Od roku 1816 až do své smrti žil Coleridge v Highgate na severu Londýna pod dohledem lékaře Jamese Gillmana, který mu pomáhal zvládat jeho závislost. V tomto období se Coleridge stal proslulým filozofem a konverzačním mistrem. Jeho dům se stal poutním místem pro mladé intelektuály, kteří naslouchali jeho brilantním, i když často nesouvislým monologům o literatuře, filozofii a teologii. Vydal své hlavní prozaické dílo Biographia Literaria (1817) a další filozofické a teologické spisy. Zemřel v roce 1834 ve věku 61 let.
📖 Dílo
Coleridgeovo dílo je rozmanité a zahrnuje poezii, kritiku, filozofii i politické eseje. Jeho význam spočívá především v básnické tvorbě a v položení základů moderní literární kritiky.
🌊 Poezie
Coleridgeova poezie se vyznačuje hudebností, bohatou obrazností a zájmem o nadpřirozeno, exotiku a hlubiny lidské psychiky.
- Píseň o starém námořníkovi (The Rime of the Ancient Mariner, 1798): Dlouhá balada o námořníkovi, který zabije albatrosa a je za svůj čin proklet. Báseň je alegorií viny, trestu a vykoupení a je plná nadpřirozených a symbolických obrazů. Je to klíčové dílo anglického romantismu.
- Kubla Chán (Kubla Khan, napsáno 1797, vydáno 1816): Fragmentární báseň, kterou Coleridge údajně složil ve snu pod vlivem opia. Popisuje exotický palác mongolského vládce. Je oslavou tvůrčí imaginace a podvědomí. Její vznik byl podle legendy přerušen příchodem "osoby z Porlocku".
- Christabel (napsáno 1797–1800, vydáno 1816): Nedokončená gotická báseň s tajemnou, strašidelnou atmosférou. Zkoumá témata nevinnosti, zla a sexuálního pokušení.
- Konverzační básně (Conversation poems): Skupina básní jako The Eolian Harp nebo Frost at Midnight, které mají intimní, meditativní tón a zkoumají vztah mezi přírodou, lidskou myslí a Bohem.
🧠 Kritika a filozofie
Coleridge byl jedním z nejvlivnějších literárních kritiků v anglických dějinách. Jeho hlavní dílo v této oblasti je Biographia Literaria (1817).
- Rozlišení mezi imaginací a fantazií: Coleridge definoval imaginaci jako nejvyšší tvůrčí sílu, která je schopna sjednocovat protiklady a vytvářet nové celky. Rozlišoval primární imaginaci (schopnost vnímání, společná všem lidem) a sekundární imaginaci (tvůrčí síla básníka). Naproti tomu fantazii (fancy) považoval za nižší, mechanickou schopnost, která pouze přeskupuje existující obrazy bez skutečné tvorby.
- Ochotné pozastavení nedůvěry (Willing suspension of disbelief): Tento slavný termín popisuje stav, kdy čtenář nebo divák vědomě potlačí svou skepsi, aby si mohl vychutnat fiktivní dílo, i když obsahuje nadpřirozené nebo nepravděpodobné prvky.
- Německá idealistická filozofie: Coleridge byl hlavním prostředníkem, který uvedl myšlenky německých idealistů, zejména Immanuela Kanta a Friedricha Schellinga, do anglicky mluvícího světa.
💡 Myšlenkový vliv
Coleridgeův vliv na západní literaturu a myšlení je obrovský.
- Ovlivnil druhou generaci romantických básníků, jako byli John Keats a Percy Bysshe Shelley.
- Jeho myšlenky o přírodě a spiritualitě rezonovaly u amerických transcendentalistů, především u Ralpha Walda Emersona.
- Jeho psychologická poezie inspirovala autory jako Edgar Allan Poe.
- Jeho literární kritika položila základy pro mnoho moderních přístupů, včetně Nové kritiky (New Criticism), která dominovala v polovině 20. století.
🤔 Pro laiky
- Romantismus: Umělecký směr, jehož byl Coleridge spoluzakladatelem. Místo rozumu a pravidel, které zdůrazňovalo předchozí osvícenství, se romantismus soustředil na emoce, individualitu, přírodu a fantazii. Romantičtí hrdinové jsou často osamělí a bouří se proti společnosti.
- Ochotné pozastavení nedůvěry (Willing suspension of disbelief): Jednoduchý princip, proč se u filmu nebo knihy nebojíme o hrdiny, i když víme, že to není skutečné. Je to tichá dohoda mezi autorem a čtenářem: "Já budu vyprávět fantastický příběh a ty se budeš dočasně tvářit, že je to pravda, abys sis ho užil."
- Imaginace vs. Fantazie: Podle Coleridge je imaginace jako šéfkuchař, který z běžných surovin vytvoří úplně nové, geniální jídlo. Fantazie je jako někdo, kdo jen přeskládá jídlo na talíři – nic nového nevytvoří, jen změní uspořádání. Básník podle něj musí mít imaginaci, ne jen fantazii.
✨ Zajímavosti
- Coleridge údajně zavedl do angličtiny slovo bipolar. Sám trpěl stavem, který by dnes byl pravděpodobně diagnostikován jako bipolární afektivní porucha.
- Jeho pověst brilantního, ale nekonečného řečníka byla legendární. Jeho přítel Charles Lamb vtipkoval, že Coleridge jednou chytil knoflík jeho kabátu, aby mu zabránil v odchodu, a Lamb si raději knoflík odřízl, než aby poslouchal další hodiny monologu.
- Slavná báseň Kubla Chán zůstala nedokončená, protože Coleridge byl při jejím zapisování po probuzení ze snu vyrušen "osobou z Porlocku", která přišla vyřídit nějakou obchodní záležitost. Když se návštěvník konečně vzdálil, Coleridge zjistil, že si zbytek básně už nepamatuje.