Petra Soukupová

Petra Soukupová
Datum narození	25. července 1982
Místo narození	Česká Lípa, Československo
Státní příslušnost
Alma mater	FAMU
Povolání	spisovatelka, scenáristka, dramaturgyně
Aktivní od	2007
Ocenění	Cena Jiřího Ortena (2008), Magnesia Litera – Kniha roku (2010)

Petra Soukupová (* 25. července 1982, Česká Lípa) je významná a komerčně mimořádně úspěšná česká spisovatelka, prozaička, filmová a televizní scenáristka a dramaturgyně. Řadí se k absolutně nejvýraznějším hlasům současné české literatury, přičemž se ve svých dílech profiluje jako nekompromisní a psychologicky přesná analytička mezilidských, a především pak intimních rodinných vztahů. Její tvorba je charakteristická úsporným, avšak mimořádně úderným a autentickým jazykem, syrovostí a unikátní schopností zachytit traumatické myšlenkové pochody a pocity osamocení, a to velice často z perspektivy dětských či dospívajících hrdinů.

Do celonárodního literárního povědomí vstoupila již svým debutem K moři (2007), za nějž obdržela Cenu Jiřího Ortena. Status literární hvězdy definitivně zpečetila o dva roky později povídkovým triptychem Zmizet (2009), který byl oceněn absolutní hlavní cenou v prestižní soutěži Magnesia Litera jako Kniha roku 2010. Vedle své rozsáhlé, do mnoha jazyků překládané a statisícovými prodeji ověnčené prozaické činnosti se Soukupová naprosto zásadně etablovala v českém audiovizuálním průmyslu. Je autorkou scénáře k oceňovanému celovečernímu filmu Na krátko (2018), stála u zrodu kultovního českého sitcomu Comeback, podílela se na vzniku excelentní politické satiry Kosmo a dlouhodobě působí jako klíčová dramaturgyně v nekonečném denním seriálu Ulice na stanici TV Nova.

🗓 Současnost a nedávná tvorba (2025–2026)

V letech 2025 a 2026 potvrdila Petra Soukupová svou vysoce produktivní a dominantní pozici na českém knižním trhu, přičemž vydala díla zacílená jak na dospělého čtenáře, tak na děti a dospívající mládež.

Zásadní literární a společenskou událostí se na přelomu let 2024 a 2025 stalo vydání jejího dlouho očekávaného románu s názvem „Marta děti nechce“ (vydáno nakladatelstvím Host). V této knize autorka navázala na osudy hrdinky ze svého staršího díla „Marta v roce vetřelce“. Tentokrát sledujeme dospělou Martu, která žije ve spokojeném vztahu s partnerem Hynkem, avšak vnitřně bojuje s obrovským společenským tabu a očekáváním – rozhodla se pro dobrovolnou bezdětnost. Hrdinka odchází na pěší pouť do španělského Santiaga de Compostela, aby během čtrnácti dnů izolace nalezla odpovědi na svou identitu a vnitřní touhy. Kniha vyvolala rozsáhlou společenskou rezonanci a Soukupová, ač sama matkou, v mnoha mediálních výstupech (například v časopise Heroine v roce 2025) zdůrazňovala nutnost destigmatizovat ženy, které jsou v 21. století za své rozhodnutí nemít děti neustále nuceny se obhajovat.

Její tvorba pro děti a mládež zaznamenala v tomto období vydání hned několika specifických formátů. Na nejmenší čtenáře zacílila publikací „Kamarádové“ (Pikola, 2025), která velmi civilně a s pochopením pro dětskou logiku řeší nástrahy prvních dnů a adaptace v mateřské škole prostřednictvím sourozenců Huga a Rózy. V roce 2026 na pulty knihkupectví dorazila inovativní oboustranná obrazová kniha s názvem „Ema nechce jíst / Bert se nechce kamarádit“, jež rodičům nabízí zrcadlové vyprávění o běžných denních problémech dětí předškolního věku.

Na mimořádně závažnou notu u starší mládeže udeřila v románu „Katka už nebude divná“ (2025). Kniha se soustředí na psychologii patnáctileté, osamělé a sečtělé Katky, která si před nástupem na gymnázium stanoví cíl zhubnout. Soukupová zde s mrazivou postupností a detaily, jež jsou jí vlastní, vykresluje cestu mladé dívky do pekel mentální anorexie a ztráty kontroly nad vlastním tělem i myslí. V rozhovorech (například pro platformu Herohero na začátku roku 2026) Soukupová otevřeně rozebrala, jak složité je toto citlivé téma zpracovat tak, aby nevyznělo didakticky, ale autenticky. Způsob její tvůrčí práce je navíc fascinující její otevřeností – opakovaně se v médiích vymezuje proti představám o „éterickém tvůrčím pnutí“ a psaní knih popisuje jako tvrdou a často velmi neoblíbenou rutinní práci, kterou striktně odděluje od svého zaměstnání televizní dramaturgyně.

⏳ Životopis a léta studií

Petra Soukupová se narodila 25. července 1982 v České Lípě v tehdejším Severočeském kraji. Již během středoškolských studií projevovala hluboký zájem o literaturu a vyprávění příběhů, což ji následně nasměrovalo na dráhu vysokoškolského studia v oblasti humanitních věd a umění.

V letech 2001 až 2002 absolvovala dvousemestrální studium na Filozofické fakultě Masarykovy univerzity v Brně, kde se věnovala oboru historie ve spojení s českým jazykem a literaturou. Toto zaměření jí však neposkytovalo dostatečný kreativní prostor, a proto se v roce 2002 přesunula do Prahy na Filozofickou fakultu Univerzity Karlovy, kde po dobu tří let studovala čistě obor český jazyk a literatura.

Definitivní formativní obrat v její kariéře ale nastal až poté, co úspěšně prošla náročnými přijímacími zkouškami na Filmovou a televizní fakultu Akademie múzických umění (FAMU) v Praze. Zde nastoupila do ateliéru scenáristiky a dramaturgie. Studium na FAMU ovlivnilo její literární styl – naučila se psát v úderných, vizuálně jasných obrazech, osekávat text od zbytečných popisných pasáží a klást obrovský důraz na strukturu, tempo vyprávění a ostře pointované dialogy. Již v průběhu studia získala první uznání, když její nerealizovaný scénář k budoucí novele K moři získal v roce 2007 první místo ve scenáristické soutěži Studia Barrandov a plynárenské společnosti RWE. Svá studia na FAMU zdárně ukončila v roce 2008 obhajobou excelentního absolventského scénáře „Na krátko“, který vybojoval třetí místo v prestižní Ceně Sazky udílené v rámci předávání cen Český lev.

📚 Literární tvorba pro dospělé

Prozaické dílo Petry Soukupové se vyznačuje vysoce koncentrovaným a často bolestivě upřímným ponorem do dysfunkčních rodinných mikrosvětů. Její postavy zpravidla trpí hlubokou vzájemnou nekomunikací, skrytými traumaty z dětství a nemožností nalézt společnou řeč i s těmi nejbližšími.

K moři a Zmizet (2007–2009)

Literární debut zažila v roce 2007 s novelou K moři (vydáno v nakladatelství Host, jemuž autorka zůstala věrná i po zbytek své kariéry). Příběh o čtyřech sestrách odlišného věku i povah, které tráví společnou dovolenou se svým otcem (od nějž dlouho žily odloučeně), překvapil literární kritiku suverénním stylem a rezignací na vnější děj ve prospěch dusné vnitřní psychologie. Kniha se stala událostí, obdržela Cenu Jiřího Ortena pro mladé autory do třiceti let a získala nominace na Magnesii Literu i Cenu Josefa Škvoreckého.

Status literární superhvězdy jí zajistila o dva roky později publikace Zmizet (2009). Jedná se o triptych tří rozsáhlých povídek („Zmizel“, „Na krátko“ a „Věneček“), jež spojuje téma narušených rodinných poměrů viděných prizmatem dětských hrdinů. V první povídce invalidní chlapec trpí ignorací otce a šikanou bratra, který se následně beze stopy ztratí. V druhé zjistí malý Jakub, že historka o otci-námořníkovi je pouhá lživá iluze. Kniha dosáhla gigantického prodejního úspěchu, dočkala se rozhlasových i filmových zpracování a odborná porota ji ověnčila v roce 2010 cenou Magnesia Litera v nejprestižnější absolutní kategorii Kniha roku.

Rozšiřování obzorů: Marta, sestry a rodinná krize

V roce 2011 vydala formou deníkových zápisků román „Marta v roce vetřelce“, v němž zprostředkovala vnitřní zmatky, lhostejnost a tápání mladé dívky, jež nečekaně a neplánovaně otěhotní. Syrovost deníkové formy umožnila Soukupové ještě hlubší ponor do odcizeného světa mladé generace.

O čtyři roky později (2015) vyšel hojně diskutovaný román „Pod sněhem“. Příběh se koncentruje do stísněného prostoru osobního automobilu, v němž cestují tři sestry na oslavu otcových narozenin v době zimní vánice. Soukupová zde mistrně demonstruje, jak se dospělé ženy, každá sužovaná svými vlastními partnerskými, profesními i mateřskými selháními, dokážou během jediné cesty navzájem zranit a vrátit do svých dětských rolí.

Její neochvějnou pozici v žánru české psychologické prózy dále upevnily romány „Nejlepší pro všechny“ (2017) – sledující osud problémového chlapce Viktora odloženého matkou herečkou na převýchovu na venkov k babičce – a vynikající „Věci, na které nastal čas“ (2020), kde autorka s drtivou popisností dokumentuje sedmnáctiletý rozpad a erozi jednoho manželského vztahu mezi Alicí a Richardem od fáze milenecké zamilovanosti až po trpký a chladný rozchod. Dalším zářezem byl román „Nikdo není sám“ (2022) a nejnovější sága o dobrovolné bezdětnosti „Marta děti nechce“ (2024). Během své kariéry také pravidelně přispívá krátkými texty do různých povídkových sborníků (edice nakladatelství Listen).

🧸 Literatura pro děti a dospívající

Petra Soukupová se s obrovským přehledem etablovala také jako autorka dětské literatury, přičemž do tohoto žánru přenesla svůj specifický, nedogmatický a nesentimentální pohled na svět. Její knihy se vyhýbají naivním poučným schématům a berou dětské obavy, strachy a hněv naprosto vážně.

Prvním úspěšným titulem v této sféře se stal „Bertík a čmuchadlo“ (2014). Hlavním hrdinou je devítiletý chlapec, jenž tráví prázdniny na chatě, trpí rozvodem svých rodičů a k smrti nenávidí nového matčina přítele (kterému přezdívá „Richard Rypouš“). Proměnou jeho uvažování jej provede podivné fantastické lesní zvířátko – čmuchadlo. Kniha se stala prodejním hitem. Následovala detektivně laděná dětská kniha „Kdo zabil Snížka?“ (2017), kde děti pátrají po pachateli v rodinném prostředí, a vysoce oceňovaná publikace „Klub divných dětí“ (2019). Ta sleduje partu školních vyděděnců, outsiderů, šikanovaných či prostě jen „divných“ dětí (z nichž jedno neustále lže a druhé naopak neumí mluvit vůbec), které společně prchají z letního tábora a tvoří nečekané přátelství. Na tuto úspěšnou sérii autorka v roce 2024 volně navázala prázdninovým dobrodružstvím „Divné děti a smutná kočka“. Roky 2025 a 2026 pak přinesly sérii pro nejmenší („Kamarádové“, „Ema nechce jíst“) a hutný pubertální román „Katka už nebude divná“.

🎬 Scenáristická a televizní kariéra

Ačkoliv je v očích veřejnosti primárně spisovatelkou, její profesní a finanční ukotvení představuje dlouhodobě její práce v českém audiovizuálním průmyslu a v televizních redakcích.

Filmové scénáře

Své vzdělání z FAMU zúročila Petra Soukupová hned v několika formátech. Nejvýznamnějším filmovým počinem byl rok 2018, kdy vstoupil do kin celovečerní hraný snímek Na krátko v režii Jakuba Šmída. Soukupová se osobně postarala o kompletní scénář, který adaptovala ze své vlastní stejnojmenné povídky z knihy Zmizet. Film sledující osudy chlapce, který odhalí rodinnou lež o tom, že jeho lhostejný otec není mrtvý ani ztracený na moři, ale žije opodál, nabídl brilantní herecké výkony (v čele s Petrou Špalkovou a Martou Vančurovou) a věrně převedl její syrovou literární vizi na filmové plátno.

Televizní seriály a sitcomy

Neuvěřitelnou schopnost přepínat mezi depresivním psychologickým románem a třeskutým, pointovaným komediálním formátem předvedla Soukupová v oblasti české televizní produkce. V roce 2008 se připojila ke scenáristickému týmu pod vedením Tomáše Baldýnského, se kterým tvořila epizody pro vůbec první původní český licencovaný sitcom Comeback (vysílaný na stanici TV Nova). Byla podepsána pod kultovními díly tohoto seriálu, a její příspěvek k formování legendárních postav jako Ozzák či Saša Bůčková je nezpochybnitelný.

Mimořádný úspěch u kritiky zaznamenala také v roce 2016, kdy se (opět ve spolupráci s Tomášem Baldýnským a Tomášem Chválou) stala spoluautorkou scénáře pro pětidílnou televizní satirickou minisérii Kosmo z produkce České televize. Tento geniálně napsaný příběh o zkorumpovaném a amatérském českém letu na Měsíc získal nominaci na Českého lva a stal se klenotem české televizní zábavy.

Od roku 2011 navíc zastává zcela stěžejní a vysoce stabilní pozici televizní dramaturgyně v gigantickém projektu nekonečného denního seriálu Ulice. V této roli nese zodpovědnost za strukturální směřování dlouhodobých dějových linek postaviček, dohled nad logikou epizod a koordinaci velkého množství externích scenáristů. Sama Soukupová hodnotí tuto práci jako nezbytný a osvěžující kontrast k osamělému a depresivnímu povolání romanopisce. Mezi její další příležitostné scenáristické práce patří například podíl na komediálním seriálu Helena (2012) či internetovém projektu Kafe & Cigárko (2017).

🎭 Divadelní adaptace děl

Syrovost a komorní dramatičnost textů Petry Soukupové logicky přitáhla pozornost předních českých divadelních režisérů a dramaturgů. Její texty se dočkaly celé řady oficiálních i volných adaptací na jevištích napříč Českou republikou.

Mezi ty nejoceňovanější patří dramatizace jejího románu „Pod sněhem“, jež byla s úspěchem uváděna od roku 2019 na prknech Jihočeského divadla v Českých Budějovicích, a paralelně také v pražském experimentálním prostoru Divadla NoD (pod hlavičkou projektu ROXY Prague). Komerční přesah měl projekt LiStOVáNí (vedený hercem Lukášem Hejlíkem), v jehož rámci objížděli herci republiku se scénickým čtením její knihy „Nejlepší pro všechny“.

Velkého úspěchu se dočkaly i její knihy pro děti. Oceňovaná nezávislá scéna Divadlo Polárka (se sídlem v Brně) převedla do jevištní podoby příběh z její knihy „Klub divných dětí“. Tato inscenace (s premiérou koncem roku 2022) dokázala na jevišti mistrně zpřítomnit problematiku dětské osamělosti, útěku do lesů a konfrontace s podivínskými dospělými jedinci. Řada textů Petry Soukupové se také dočkala excelentního zpracování v podobě profesionálních audioknih pro vydavatelství OneHotBook a vysílání Českého rozhlasu (například dramatizovaná četba na pokračování povídky Zmizel).

📈 Kompletní přehled tvorby

Následující tabulky obsahují absolutně kompletní a chronologicky nepřerušený výpis veškeré veřejné a komerční tvorby Petry Soukupové, a to jak na poli knižní bibliografie (rozdělené dle žánru a čtenářské obce), tak v oblasti scenáristiky a divadelních adaptací. Z důvodu nutnosti zajištění naprosté encyklopedické kompletnosti nebyla žádná vydaná kniha či televizní epizoda autorky záměrně vynechána či selektována.

Literární tvorba – Próza pro dospělé

Rok vydání	Název literárního díla	Nakladatelství	Typ díla / Ocenění
2007	K moři	Nakladatelství Host	Novela / Román (Zisk Ceny Jiřího Ortena)
2009	Zmizet	Nakladatelství Host	Povídkový triptych (Magnesia Litera - Kniha roku 2010)
2011	Marta v roce vetřelce	Nakladatelství Host	Román
2015	Pod sněhem	Nakladatelství Host	Román
2017	Nejlepší pro všechny	Nakladatelství Host	Román
2020	Věci, na které nastal čas	Nakladatelství Host	Román
2022	Nikdo není sám	Nakladatelství Host	Román
2024	Marta děti nechce	Nakladatelství Host	Román

Literární tvorba – Knihy pro děti a mládež

Rok vydání	Název literárního díla	Nakladatelství	Cílová skupina
2014	Bertík a čmuchadlo	Nakladatelství Host	Dětský román
2017	Kdo zabil Snížka?	Nakladatelství Host	Dětská kniha (detektivní formát)
2019	Klub divných dětí	Nakladatelství Host	Kniha pro starší děti a dospívající
2024	Divné děti a smutná kočka	Nakladatelství Host	Kniha pro mládež
2025	Kamarádové	Pikola (Euromedia)	Obrázková kniha pro nejmenší
2025	Katka už nebude divná	Nakladatelství Host	Román pro mládež (téma anorexie)
2026	Ema nechce jíst / Bert se nechce kamarádit	Nakladatelství Host	Oboustranná obrazová kniha

Filmová a televizní scenáristika

Rok realizace	Název audiovizuálního díla	Typ projektu	Pozice / Účast
2008–2010	Comeback	Televizní sitcom (TV Nova)	Scenáristka / členka týmu autorských zápletek
2011–2026	Ulice	Nekonečný denní seriál (TV Nova)	Dlouholetá a stálá televizní dramaturgyně
2012	Helena	Komediální seriál (TV Nova)	Scenáristka vybraných epizod
2016	Kosmo	Minisérie a politická satira (ČT)	Spoluautorka celého scénáře a námětu
2017	Kafe a cigárko	Krátkometrážní internetový seriál	Scenáristka
2018	Na krátko	Celovečerní kinofilm	Výhradní autorka námětu a scénáře

Zdroje