Chlumec nad Cidlinou

Chlumec nad Cidlinou
Mapa	ano
Země
Kraj	Královéhradecký kraj
Okres	Hradec Králové
Rozloha	21,44
Nadmořská výška	223
Populace	5 606
Starosta	Mgr. Vladan Kárník

Chlumec nad Cidlinou (v německých historických pramenech uváděn jako Chlumetz an der Zidlina) je město v České republice, které se nachází v Královéhradeckém kraji v okrese Hradec Králové. Geograficky je situováno přibližně 28 kilometrů západním směrem od krajského města Hradec Králové a leží na soutoku řek Cidlina a Bystřice v rovinaté oblasti Východolabské tabule. Na území města s rozlohou 21,44 čtverečního kilometru žije k roku 2026 celkem 5 606 obyvatel.

Město plní v regionu funkci důležitého dopravního a kulturního uzlu. Z historického hlediska je Chlumec nad Cidlinou celostátně známý především díky událostem z konce 18. století, kdy zde bylo na jaře roku 1775 krvavě potlačeno rozsáhlé selské povstání, což dalo vzniknout v české lingvistice ustálenému rčení „dopadnout jako sedláci u Chlumce“. Architektonickou a turistickou dominantu města tvoří vrcholně barokní zámek Karlova Koruna, navržený pro šlechtický rod Kinských architektem Janem Blažejem Santinim-Aichelem. S rodem Kinských je rovněž trvale spjatý chov specifického plemene koní, takzvaného chlumeckého plaváka.

⏳ Historie a vývoj osídlení

První prokazatelná písemná zmínka o osídlení v lokalitě dnešního Chlumce nad Cidlinou pochází z roku 1235. V několika dobových listinách se v tomto roce objevuje jméno šlechtice Zdeslava z Chlumce (uváděného též jako Zdeněk), jenž náležel k významnému rodu, z něhož se později vyvinul rozvětvený rod Šternberků. Etymologie názvu města je přímo odvozena od slova „chlum“, které označuje zalesněný kopec, na němž bylo původní strážní hradiště založeno. Dřívější stopy osídlení v přilehlých částech města jsou ještě starší; například o dnešní přidružené obci Lučice existují písemné záznamy již z roku 1110.

V průběhu středověku se vlastnictví panství rychle střídalo. Po rodu Šternberků získali kontrolu nad strategickým bodem páni z Bergova a v 15. století majetek přešel do rukou vlivného moravského rodu Pernštejnů. Během husitských válek zasáhly město vojenské operace. V roce 1424 se zdejší tehdejší vodní tvrze mocensky zmocnil husitský hejtman a válečník Boček z Poděbrad. Na počátku 16. století prošla původní fortifikace modernizací a byla v souladu s nastupujícími renesančními vojenskými standardy nově opevněna.

Absolutní historický zlom pro vývoj města nastal na počátku 17. století. V roce 1611 získal Chlumec nad Cidlinou šlechtic Václav Vchynský z Vchynic (zakladatel rodu Kinských) jako odměnu za politickou a vojenskou podporu, kterou poskytl tehdejšímu císaři Matyášovi Habsburskému v jeho mocenském zápase proti bratru Rudolfovi II. Od tohoto okamžiku se osudy města a rodu Kinských nerozlučně propojily. Kinští díky obratné diplomacii dokázali majetek udržet i během zničujících fází třicetileté války. Po skončení tohoto evropského konfliktu inicioval rod Kinských masivní obnovu vypáleného města, financoval opravy měšťanských domů a uděloval Chlumci nová privilegia, jež stimulovala obchod a řemesla.

Z hlediska nejvyšších státních návštěv město ve své historii hostilo několik panovníků. V roce 1723 přijel na inspekci císař Karel VI., v roce 1743 zde pobývala císařovna Marie Terezie a v moderních dějinách navštívil město v roce 1926 první československý prezident Tomáš Garrigue Masaryk. Majetek Kinských byl ve městě znárodněn po komunistickém puči v roce 1948 a zpět do vlastnictví rodiny se vrátil až v rámci restitucí počátkem devadesátých let 20. století po pádu totalitního režimu.

⚔️ Selské povstání a bitva roku 1775

Jméno města Chlumec nad Cidlinou je v českém historickém povědomí nejčastěji asociováno s událostmi ze dne 25. a 26. března 1775. V těchto dnech vyvrcholilo ve východních Čechách mohutné selské povstání, namířené proti neúnosným robotním povinnostem a extrémnímu daňovému útlaku ze strany vrchnosti. Vzbouření poddaní z okolních panství, ovlivnění šířícími se dezinformacemi o údajném utajování takzvaného „zlatého patentu“ (který měl robotu údajně rušit), zformovali ozbrojené houfy a rozhodli se k radikálnímu řešení.

K Chlumci nad Cidlinou táhli povstalci strategicky ve třech oddělených proudech. První proud, v jehož čele stál samozvaný vůdce a takzvaný „selský císař“ Jan Chvojka (spolupracovník Antonína Nývlta z Rtyně v Podkrkonoší), pochodoval přes obec Kratonohy. Druhý proud postupoval přes vesnici Třesice a třetí proud dorazil přes Obědovice a Káranice. Veškeré tyto síly se spojily v prostoru mezi obcemi Nové Město nad Cidlinou a Písek, kde zřídily provizorní vojenský tábor.

Sedláci se dopustili fatální taktické chyby. Pokud by provedli frontální útok na město a zámek ihned po svém sjednocení 24. března, zastihli by obránce zcela nepřipravené. Povstalci se však rozhodli pasivně vyčkávat na příchod dalších rebelujících skupin. Toto zdržení poskytlo správcům panského majetku v Chlumci kritický čas. Vrchnost stihla zatarasit všechny příjezdové cesty pomocí vozů a pokácených stromů a především vyslala urychleně posly do Kutné Hory a Kolína s žádostí o vojenskou intervenci.

Když se sedláci dne 25. března konečně odhodlali k postupu na město, směřovali přímo proti nově zbudovanému zámku Karlova Koruna. V téže chvíli se ovšem od Kolínského předměstí začalo rozvinovat šest setnin pravidelné císařské pěchoty z pluku hraběte Wallise. Dobře vycvičení a střelnými zbraněmi vybavení vojáci spustili do neorganizovaného davu sedláků (vyzbrojených pouze kosami, cepy a cepíny) přesnou palbu. Povstalecký útok se okamžitě zhroutil. V panice prchající sedláci byli zatlačováni do bažin a do chladných vod tehdejšího rozlehlého Velkochlumeckého rybníka (tato vodní plocha byla později vysušena a dnes již neexistuje). V průběhu chaotického ústupu a následného potlačování povstání dne 26. března několik desítek rebelů zahynulo, část z nich přímo utonutím v rybníku.

Navzdory těžké vojenské porážce, která dala vzniknout rčení „dopadnout jak sedláci u Chlumce“, mělo povstání zásadní historický dopad. Akcelerovalo byrokratické procesy ve Vídni, což vedlo v srpnu a září roku 1775 k vydání nového robotního patentu panovnicí Marií Terezií. Tento patent robotní povinnosti výrazně omezil a přesně kodifikoval, čímž položil základ pro pozdější absolutní zrušení nevolnictví císařem Josefem II. v roce 1781.

🏛 Architektura a zámek Karlova Koruna

Nejvýznamnější architektonickou, kulturní a turistickou dominantou města je vrcholně barokní zámek Karlova Koruna. Objekt byl vybudován v letech 1721 až 1723 na uměle navýšeném návrší nad městem (s nadmořskou výškou 257 metrů). Zadavatelem a investorem stavby byl František Ferdinand Kinský, jenž v té době zastával vlivné funkce nejvyššího kancléře a nejvyššího lovčího Českého království. Pro reprezentaci svého majestátu potřeboval sídlo, které by proporcemi a lokalizací dominovalo široké rovinaté krajině Polabí.

Vypracováním projektu byl pověřen jeden z nejgeniálnějších tvůrců své epochy, italsko-český architekt Jan Blažej Santini-Aichel. Na samotnou fyzickou realizaci stavby posléze dohlížel pražský stavitel František Maxmilián Kaňka. Původní název stavby byl po jejím dokončení neukotven, nicméně v roce 1723, po oficiální návštěvě císaře Karla VI. v Chlumci, se pro zámek vžil trvalý název Karlova Koruna na panovníkovu počest.

Zámek Karlova Koruna představuje unikátní příklad takzvané paprsčité centrály v profánní (světské) architektuře a řadí se k absolutním vrcholům iluzivního baroka ve střední Evropě. Santini při plánování rezignoval na tradiční obdélníkové zámecké půdorysy. Střed stavby tvoří dvoupatrové válcové jádro (Mramorový sál), ke kterému symetricky a paprsčitě přiléhají tři jednopatrová křídla čtvercového půdorysu. Toto uspořádání z ptačí perspektivy evokuje tvar královské koruny. Vnitřní uspořádání je zcela zbaveno komunikačních chodeb; jednotlivé salony plynule a logicky prostupují jeden do druhého.

Zámek v roce 1943 zasáhl katastrofální požár, při němž prohořely krovy a objekt byl těžce poškozen. Zachráněný mobiliář musel být narychlo deponován do jiných státních objektů v republice (například do Zákup či Opočna). Po nákladné rekonstrukci byl zámek zpřístupněn veřejnosti až v roce 1969, kdy zde Národní galerie instalovala stálou expozici „Barok v Čechách“. V roce 1992, v rámci restitučního řízení, byl zdevastovaný areál navrácen rodině Kinských. Současní majitelé (v čele s Francescem Kinským dal Borgo) zámek a přilehlé budovy zrenovovali. Prostory byly otevřeny s novým prohlídkovým okruhem akcentujícím historii rodu Kinských a tradici chovu takzvaných chlumeckých plaváků (koní Kinských).

Bezprostřední okolí zámku tvoří rozlehlý krajinářský park o rozloze 18 hektarů. Původně byl založen ve striktním francouzském stylu, ale během 19. století prošel proměnou na volnější anglický park doplněný vzácnými solitéry. V těsné blízkosti centrální zámecké budovy se nachází Tereziánský a Lichtenštejnský trakt, obnovené konírny, jízdárna, kočárovna a klasicistní oranžerie. Součástí parku je rovněž Zámecká kaple Zvěstování Panny Marie, dostavěná po roce 1730, jež slouží jako rodová hrobka Kinských.

⛪ Další pamětihodnosti a osobnosti

Kromě areálu Karlovy Koruny disponuje Chlumec nad Cidlinou dalšími cennými kulturními a sakrálními památkami. Na hlavním Klicperově náměstí a v přilehlých ulicích vynikají:

Kostel Nejsvětější Trojice – Původně gotická stavba, později barokně upravená, s dominantní zvonicí tvořící protiváhu zámku.
Kostel svaté Voršily – Významný renesanční hřbitovní kostel z roku 1543.
Loreta – Bývalý barokní loretánský areál s ambity založený počátkem 18. století. Dnes budovy Lorety slouží jako sídlo městského muzea, které uchovává detailní expozice o selském povstání z roku 1775 a dějinách řemesel.
Zubatovská kaple – Sakrální stavba nacházející se v menším parčíku nedaleko náměstí.
Pomník selského povstání z roku 1775 – Monumentální pískovcový a bronzový památník ležící v místní části Kladruby (u lokality Skalka) na jižním okraji města. Vznikl z iniciativy místních obyvatel u příležitosti výročí bitvy. Dominantou památníku odhaleného v roce 1937 je nadživotní bronzová socha rebela svírajícího kosu, zhotovená sochařem Jakubem Obrovským.

Z hlediska demografie a lokální hrdosti se do dějin zapsalo několik osobností, pro něž představuje Chlumec rodné město. Nejvýraznější tváří spjatou s městem je bezesporu český spisovatel, dramatik a zakladatel moderní české veselohry Václav Kliment Klicpera. Narodil se zde v roce 1792 a na jeho počest je pojmenováno hlavní městské náměstí i jedna z centrálních ulic. Město na jeho literární odkaz navazuje podporou ochotnických divadelních spolků.

🌍 Geografie a přírodní poměry

Město leží v rovinaté krajině Východolabské tabule v nadmořské výšce oscilující kolem hodnoty 223 metrů. Tato geografická poloha a přítomnost říčních toků tvoří základ místního ekosystému. Chlumec nad Cidlinou se rozprostírá u soutoku řeky Cidliny s její zdrojnicí, řekou Bystřicí. Tato vodní infrastruktura umožnila již od 15. století masivní rozvoj rybníkářství, díky kterému byla oblast na svou dobu hospodářsky vysoce zisková. Většina tehdejších středověkých vodních děl (jako Velkochlumecký rybník) byla na konci 18. století zrušena a půda přeměněna na pastviny a zemědělskou ornou půdu, avšak menší rybniční soustavy v regionu přetrvaly.

V současnosti nabízí okolí města zajímavé přírodní a rekreační lokality. Zcela zásadní jsou tři rozsáhlé pískovny rozkládající se v borových lesích jižně od města na katastrech okolních obcí Pamětník a Štít. Tato vytěžená pískovcová jezera fungují jako vyhledávaná letní letoviska pro koupání a představují významný revír pro sportovní rybolov.

Krajinářsky cenná je rovněž Žehuňská obora (označovaná často také jako obora Kněžičky), jež se rozprostírá několik kilometrů západně od města. Obora představuje jeden z nejlépe zachovaných přírodních parků v regionu, původně využívaný aristokracií pro lov. Dnes slouží jako klidové útočiště pro lesní zvěř a fungují zde ubytovací zařízení, která nabízejí turistům luxusní pobyty v přírodě (glamping) s takzvaným safari nádechem uprostřed dubových lesů. Přímo na jihozápadním okraji intravilánu města se navíc nachází chráněné území a přírodní památka Olešnice.

🚇 Doprava a infrastruktura

Chlumec nad Cidlinou plní strategickou roli v celostátním dopravním systému. Severně od historického centra protíná katastr města páteřní železniční trať, která spojuje Hradec Králové a Kolín. Město samotné je navíc železničním uzlem, jelikož se zde k hlavní trati připojují vedlejší regionální tratě směřující do Trutnova a do polabského Křince.

Z hlediska silniční logistiky ztratilo město svou původní zátěž v podobě hustého tranzitního provozu po otevření dálničního obchvatu. Jižně od městské zástavby prochází dálnice D11, jež tvoří hlavní dopravní tepnu mezi metropolí Prahou a krajským městem Hradec Králové. Tato komunikace umožňuje rychlé spojení s hlavními průmyslovými a byznysovými centry České republiky a logisticky zhodnocuje pozemky v okolí Chlumce pro potenciální výstavbu komerčních zón. Dopravní obslužnost směrem do centra pak zajišťují přivaděče napojené na silnici I/11.

Administrativně se území města dělí do sedmi základních celků. Čtyři z nich tvoří přímo městskou aglomeraci, zbylé tři mají charakter venkovských sídel s vlastní historickou identitou.

Místní část	Geografická charakteristika a specifikace
Chlumec nad Cidlinou I	Jádro a nejstarší historická zóna kolem náměstí s přibližně 640 obyvateli.
Chlumec nad Cidlinou II	Území tradičně označované jako Pražské Předměstí (západní směr k dálnici).
Chlumec nad Cidlinou III	Hradecké Předměstí (východní a severovýchodní směr rozvoje).
Chlumec nad Cidlinou IV	Kolínské Předměstí (jižní sekce města orientovaná na Kolín).
Kladruby	Samostatná obec, na jejímž území byl v roce 1937 odhalen obří bronzový pomník selské vzpoury.
Lučice	Menší venkovská aglomerace, jejíž existenci dokládají písemnosti již z roku 1110 (starší než u samotného města).
Pamětník	Osada na jižní periferii u lesních porostů, v jejíž bezprostřední blízkosti leží zatopené pískovny.

🗓 Současnost a městská správa

Na úrovni lokální samosprávy a exekutivy město v současnosti (dle dat z roku 2026) vede starosta Mgr. Vladan Kárník ze sdružení nezávislých kandidátů (Nezávislí pro Chlumec). Kárník, původní profesí učitel matematiky a tělesné výchovy a bývalý dlouholetý místostarosta města, převzal funkci po komunálních volbách v roce 2022. Městská správa hospodaří se stabilním rozpočtem; dle dat z přelomu let 2024 a 2025 disponovalo město ročním obratem na příjmové stránce převyšujícím 204 milionů českých korun (z čehož přes 60 % tvořily sdílené daně z přidané hodnoty a daně právnických osob) s kladným rozpočtovým saldem na úrovni 54,5 milionu korun.

Ekonomika města stojí na vyváženém mixu služeb, lehkého průmyslu a turismu vázaného na zámecký areál a chov koní. K roku 2025 figurovalo v registrech na území města přibližně 1 494 aktivních ekonomických subjektů a míra nezaměstnanosti se stabilně pohybovala pod hranicí čtyř procent (konkrétně okolo 3,74 %). Radnice prokazuje vysokou aktivitu v oblasti lokální infrastruktury. Starosta Kárník na jaře roku 2026 oznámil expanzi předškolní péče; v září roku 2026 tak dochází ke slavnostnímu otevření dvou nových tříd dětských skupin u Mateřské školy U Zámku (s názvy tříd „Brouček“ a dalšími), čímž město navyšuje kapacitu předškolního vzdělávání o dalších 44 míst.

Okolnosti fungování moderní samosprávy ilustruje i specifický právní spor, který radnice řešila během srpna roku 2026. Jednalo se o bizarní občanskoprávní při s manželi Popkovými o povinnost města uklízet z jejich soukromé zahrady spadané listí a nažky pocházející z přilehlé veřejné javorové aleje. Tento téměř desetiletý spor, jenž prošel revizí u Nejvyššího soudu ČR, vyústil u odvolacího Krajského soudu v návrh na smír, v jehož rámci soukromí vlastníci požadovali po městu finanční kompenzaci ve výši půl milionu korun. Projednání této jednorázové kompenzace následně spadlo do hlasovací pravomoci celého městského zastupitelstva, což poukazuje na detaily běžné administrativní agendy, jež menší města v moderní České republice zatěžuje.

Město disponuje i aktivním a propracovaným sportovním životem. Chlumec nad Cidlinou je regionálně respektován díky svému fotbalovému týmu FK Chlumec nad Cidlinou. Tento klub dokázal stabilně působit ve třetí nejvyšší celostátní soutěži, v České fotbalové lize (ČFL), a v minulých letech na sebe upoutal mediální pozornost vynikajícími zápasy v národním poháru MOL Cup proti zavedeným prvoligovým celkům, včetně televizně přenášených úspěšných penaltových rozstřelů a derby proti sousednímu Novému Bydžovu. O rekreaci rodin s dětmi se stará i populární Chlumecká zahradní železnice, nabízející zmenšené úzkorozchodné modely vlaků pro jízdu v parkovém prostředí.

📊 Demografie a statistiky

Populační vývoj města Chlumec nad Cidlinou vykazuje v horizontu posledního čtvrtstoletí mírný, avšak plynulý demografický nárůst. Zatímco většina menších českých měst zaznamenává úbytek obyvatelstva vlivem stěhování do aglomerací metropolí, Chlumec díky své logistické poloze v těsné blízkosti dálniční sítě D11 (jež umožňuje dojíždění za prací do Prahy i Hradce Králové do padesáti minut) přitahuje nové rezidenty, a to i navzdory lokálním cenám bytových nájmů, které mírně převyšují celostátní medián pro srovnatelně velká města.

K roku 2026 eviduje Český statistický úřad ve struktuře města celkem 5 606 obyvatel (z nichž mírně převažují ženy, konkrétně poměrem 51,7 % ku 48,3 % mužů). Věková stratifikace poukazuje na zdravý základ s 3 416 osobami ve věku 14 až 64 let a podílem seniorů nad 65 let v hodnotě 22,6 %.

Rok	Celkový počet obyvatel města	Procentuální či absolutní změna
2000	5 354	—
2005	5 313	- 41
2010	5 407	+ 94
2015	5 383	- 24
2020	5 462	+ 79
2024	5 617	+ 155
2025	5 609	- 8
2026	5 606	- 3

💡 Pro laiky

Chlumec nad Cidlinou je pro naprostou většinu Čechů neodmyslitelně spojen s populárním úslovím **„Dopadli jako sedláci u Chlumce“**. Toto rčení se v běžné mluvě používá k popisu naprostého, drtivého debaklu či obrovského neúspěchu v situaci, kdy se někdo přecenil.

Původ tohoto rčení leží v roce 1775. Obyčejní sedláci, vyzbrojení vidlemi, cepy a hráběmi, chtěli u Chlumce vtrhnout na zámek, aby donutili panstvo ulehčit jim v jejich dřině (robotě). Měli sice obrovskou číselnou převahu a spoustu nadšení, ale fatálně zaspali. Než zaútočili, panská stráž stihla přivolat z Kutné Hory profesionální císařské vojáky vybavené střelnými zbraněmi a výcvikem. Když se sedláci konečně rozeběhli k útoku, armáda do nich jednoduše vypálila profesionální salvu. Rebelové v panice odhodili své nářadí a začali prchat do všech stran, přičemž mnoho z nich zabloudilo a utopilo se v chladných březnových vodách tehdejšího rybníka. Povstání tak skončilo naprostou katastrofou a potupou ještě předtím, než reálně začalo. Ačkoliv byla vzpoura vojensky zničena, panovnice Marie Terezie z ní měla takový strach, že raději rychle vydala zákony, které sedlákům s robotou přece jen pomohly.

Pokud jde o hlavní památku města, zámek **Karlova Koruna**, jeho architektura je v Evropě zcela výjimečná díky tvůrci jménem Santini. Místo toho, aby měl zámek tvar obyčejného obdélníku nebo čtverce, postavil Santini obrovský kulatý válec (hlavní taneční sál), na který ze tří stran nalepil čtvercové pokoje. Při pohledu z letadla nebo dronu to vypadá přesně jako zářící královská koruna, položená na zeleném kopci. Na celém zámku nenajdete žádné dlouhé spojovací chodby – místnosti prostě ústí rovnou jedna do druhé. Tento dům tak nikdy nebyl stavěn na to, aby v něm někdo pohodlně bydlel, vařil a chodil v bačkorách; byl to čistě „reprezentační večírek v kameni“, postavený jen proto, aby všichni hosté a okolní šlechta viděli, jak nesmírně bohatý a mocný majitel (kancléř Kinský) ve skutečnosti je.

Zdroje