Zimní olympijské hry/Alpské lyžování žen

Rozbalit box

Obsah boxu

Zimní olympijské hry (alpské lyžování žen) jsou vrcholnou soutěží v ženském alpském lyžování, konanou každé čtyři roky v rámci zimních olympiád. Soutěže žen jsou součástí programu her od roku 1936, stejně jako soutěže mužů.

Ačkoliv v počátcích stál ženský sport ve stínu mužského, v posledních dekádách se alpské lyžování žen stalo jednou z nejsledovanějších disciplín, a to díky globálním hvězdám jako Lindsey Vonnová, Mikaela Shiffrinová či Ester Ledecká. Ženské závody se často konají ve stejných střediscích jako mužské, ale na odlišných tratích, které zohledňují fyziologická specifika a bezpečnostní parametry.

Historicky nejúspěšnějšími národy jsou Rakousko, USA, Německo (včetně bývalého Západního Německa) a Švýcarsko. Fenoménem počátku 21. století se stalo Chorvatsko díky Janici Kostelićové.

📜 Historie a vývoj na ZOH

1936: Společná premiéra

Ženské alpské lyžování debutovalo na hrách v Garmisch-Partenkirchenu 1936 jedinou disciplínou – alpskou kombinací. Historicky první olympijskou vítězkou se stala německá lyžařka Christl Cranzová, která dokázala v součtu sjezdu a slalomu porazit zbytek pole, přestože ve sjezdu upadla a ztratila mnoho času. Její vítězství symbolizovalo důležitost techniky (slalomu) nad čistou rychlostí, což je téma, které se v ženském lyžování objevuje dodnes.

1948–1980: Rozvoj disciplín

Po druhé světové válce se program rozšířil. Na hrách ve Svatém Mořici 1948 se jely samostatné závody ve sjezdu a slalomu.

Oslo 1952: Poprvé zařazen obří slalom.
Dominance Evropy: V 50. až 70. letech dominovaly lyžařky z alpských zemí. Rakušanka Annemarie Moserová-Pröllová, považovaná za jednu z nejlepších sjezdařek historie, dlouho čekala na olympijské zlato, kterého se dočkala až na konci kariéry v Lake Placid v roce 1980.

1988–2010: Super-G a éra univerzálek

Hry v Calgary 1988 přinesly revoluci s přidáním Super-G. To otevřelo dveře pro nový typ závodnic – univerzálky, které dokázaly vyhrávat v rychlostních i technických disciplínách.

Vreni Schneiderová (): Dominovala technickým disciplínám na přelomu 80. a 90. let (3 zlaté medaile).
Katja Seizingerová (): Královna sjezdu 90. let, která jako první žena obhájila zlato ve sjezdu (1994, 1998).
Janica Kostelićová (): Na hrách v Salt Lake City 2002 předvedla výkon, který nemá obdoby. Získala 3 zlaté (slalom, obří slalom, kombinace) a 1 stříbrnou (Super-G) medaili na jedněch hrách.

2010–Současnost: Americká síla a Ester Ledecká

V 21. století se těžiště úspěchů částečně přesunulo do zámoří. Američanky Lindsey Vonnová, Julia Mancusová a později Mikaela Shiffrinová začaly sbírat cenné kovy.

2018 Pchjongčchang: Největší šok v historii disciplíny. Česká závodnice Ester Ledecká, primárně snowboardistka, startovala v Super-G s vysokým startovním číslem 26. O 0,01 sekundy porazila obhájkyni titulu Annu Veithovou a získala zlato. O týden později vyhrála i na snowboardu, čímž se zapsala do historie jako první žena, která vyhrála zlato ve dvou různých sportech na jedné zimní olympiádě.

🎿 Disciplíny a specifika

Ženy soutěží v pěti individuálních disciplínách. Ačkoliv jsou názvy disciplín shodné s mužskými, existují zde rozdíly v parametrech tratí a stavbě.

Rychlostní disciplíny

Sjezd (Downhill): Královská disciplína. Ženské tratě mají obvykle převýšení 450–800 metrů (muži 800–1100 m). Důraz je kladen na plynulost, skluz a odvahu. Rychlosti u žen dosahují 100–125 km/h.
Superobří slalom (Super-G): Spojuje rychlost sjezdu s nutností přesnějšího zatáčení. Závodnice trať před jízdou pouze prohlížejí, nemají tréninkovou jízdu.

Technické disciplíny

Obří slalom (Giant Slalom): Základní disciplína. Oblouky jsou rytmické, ale vyžadují velkou fyzickou sílu a dynamiku. Ženy používají lyže s menším rádiusem než muži (30 m), což umožňuje agresivnější vedení oblouku.
Slalom (Slalom): Nejhustěji postavené branky. Vyžaduje výbušnost a rychlou frekvenci nohou. Ženské slalomářky, jako Mikaela Shiffrinová, předvádějí techniku, která je často považována za čistší a preciznější než u mužů.

Kombinace

Alpská kombinace / Týmová kombinace (od 2026): Tradičně se skládala ze sjezdu a slalomu. Od her v Miláně 2026 se přechází na týmový formát (jedna specialistka na sjezd + jedna specialistka na slalom).

⚙️ Vybavení a bezpečnost

Lyže: Ženy používají kratší lyže. Například pro slalom je minimální délka 155 cm (u mužů 165 cm). To umožňuje snazší ovládání, ale vyžaduje citlivější práci s těžištěm.
Ochrana: Stejně jako muži, i ženy v rychlostních disciplínách povinně vozí airbagové vesty, které se aktivují při pádu. Kvůli specifikům ženské anatomie jsou tyto vesty designovány odlišně (jiný střih v oblasti hrudníku a boků).

🇨🇿 Česká stopa

České (a československé) alpské lyžování žen je historicky výrazně úspěšnější než mužské. České lyžařky pravidelně vozí medaile z vrcholných akcí.

Ester Ledecká

Fenomén světového sportu. Její vítězství v Super-G na ZOH 2018 je považováno za jeden z největších momentů olympijské historie vůbec. Na ZOH 2022 v Pekingu potvrdila svou extratřídu pátým místem v Super-G a čtvrtým místem v kombinaci, přičemž opět vyhrála zlato na snowboardu.

Šárka Strachová (Zahrobská)

Specialistka na slalom s brilantní technikou.

Vancouver 2010: Získala bronzovou medaili ve slalomu. Byla to první česká medaile z alpského lyžování po rozdělení Československa.

Olga Charvátová-Křížová

Sarajevo 1984: Získala bronz ve sjezdu. Byla to historicky první medaile pro československé alpské lyžování pod pěti kruhy a prolomení dominance alpských zemí.

🌍 Historická dominance a rivalita

V ženském lyžování se historicky střídají éry dominance jednotlivých národů, často tažené jednou "superhvězdou".

Rakouská škola (Moser-Pröllová, Kronbergerová, Fenningerová): Rakousko produkuje největší počet elitních závodnic. Síla je v týmové šířce.
Americká "Speed" škola (Picabo Streetová, Vonnová): USA se specializují na výchovu sjezdařek, které excelují na rovných a rychlých úsecích.
Technická preciznost (Švýcarsko, Technické specialistky): Švýcarky jako Vreni Schneiderová nebo Lara Gutová-Behramiová kombinují techniku s citem pro skluz.

🏅 Medailové pořadí zemí

Tabulka zahrnuje pouze ženské individuální disciplíny (stav po ZOH 2022).

Pořadí	🥇	🥈	🥉	Celkem
1.	17	20	12	49
2.	16	17	16	49
3.	15	10	12	37
4.	13	10	7	30
5.	6	7	7	20
6.	6	2	5	13
7.	4	2	0	6

🌟 Legendy olympijských svahů

Janica Kostelićová (Chorvatsko)

Nejúspěšnější alpská lyžařka olympijské historie. Její výkon v Salt Lake City 2002 (3 zlata, 1 stříbro) je nepřekonaný. Získala medaili ve všech pěti disciplínách (včetně kombinace). Závodila i přes četná zranění kolen a ukončila kariéru velmi mladá.

Deborah Compagnoniová (Itálie)

První lyžařka, která získala zlatou medaili na třech různých zimních olympiádách (1992 Super-G, 1994 Obří slalom, 1998 Obří slalom). Byla známá svou psychickou odolností na velkých akcích, ačkoliv ji pronásledovala zranění kolen.

Vreni Schneiderová (Švýcarsko)

Švýcarská legenda technických disciplín. V roce 1988 v Calgary vyhrála obří slalom i slalom. V roce 1994 v Lillehammeru přidala kompletní sadu medailí (zlato, stříbro, bronz).

Lindsey Vonnová (USA)

Nejznámější tvář ženského lyžování v 21. století. Na hrách ve Vancouveru 2010 získala zlato ve sjezdu a bronz v Super-G na trati, která byla považována za extrémně nebezpečnou.

Mikaela Shiffrinová (USA)

Fenomén technického lyžování. V roce 2014 v Soči se stala nejmladší olympijskou vítězkou ve slalomu v historii (18 let). V roce 2018 přidala zlato v obřím slalomu. Je rekordmankou v počtu výher ve Světovém poháru.

📅 Olympijské sjezdovky pro ženy

Tratě pro ženy jsou vybírány s ohledem na technickou náročnost.

Tofana (Cortina d'Ampezzo 1956, 2026): Sjezdovka Olympia delle Tofane je považována za nejkrásnější ženskou trať na světě. Je technická, členitá, s ikonickým průjezdem mezi skalami ("Tofana Schuss").
Whistler Blackcomb (Vancouver 2010): Trať "Franz's Run" byla extrémně hrbolatá a rychlá, což vedlo k mnoha pádům.
Jeongseon Alpine Centre (Pchjongčchang 2018): Specifická trať na umělém sněhu, kde vyhrála Ester Ledecká.

Zdroje