Winnipeg Jets (1972–1996)

Rozbalit box

Obsah boxu

Winnipeg Jets byl profesionální hokejový klub z Winnipegu, Manitoby, který působil v letech 1972 až 1979 v lize World Hockey Association (WHA) a následně v letech 1979 až 1996 v National Hockey League (NHL). Jets byli jedním ze zakládajících a nejúspěšnějších klubů v historii WHA, kde získali třikrát ligový titul, Avco World Trophy. Jejich vstup do WHA, zpečetěný podpisem největší hvězdy té doby, Bobbyho Hulla, je považován za klíčový moment, který dal konkurenční lize okamžitou legitimitu.

Po zániku WHA v roce 1979 byli Jets pohlceni do NHL, kde však zažívali výrazně skromnější úspěchy. Příběh klubu je příběhem dvou zcela odlišných ér: éry dominance a slávy v WHA a éry boje a houževnatosti v NHL. Klub se stal symbolem boje malého kanadského trhu proti ekonomickým tlakům moderního sportu, což nakonec vedlo k jeho kontroverznímu přestěhování do Phoenixu v Arizoně v roce 1996, kde se z něj stali Phoenix Coyotes. Odkaz a jméno Jets však v Manitobě zůstaly tak silné, že se v roce 2011 do města vrátil hokej NHL, když franšíza Atlanta Thrashers přijala slavnou identitu a stala se současnými Winnipeg Jets.

Winnipeg Jets
Soubor:Winnipeg Jets (1972–1996) logo.svg
Logo Winnipeg Jets
Liga	WHA (1972–1979) National Hockey League (1979–1996)
Aréna	Winnipeg Arena
Město	Winnipeg, Manitoba, Kanada 🇨🇦
Barvy	Modrá, červená, bílá
Nástupce	Phoenix Coyotes
Stanley Cupy	0
Ostatní trofeje	Avco World Trophy (WHA): 3x (1976, 1978, 1979)

📜 Historie (Část 1: Králové WHA, 1972–1979)

Zrození z revoluce

Na počátku 70. let se dva američtí promotéři, Dennis Murphy a Gary Davidson, rozhodli vyzvat monopol NHL a založili novou velkou profesionální ligu, World Hockey Association. Jedním z dvanácti zakládajících měst se stal Winnipeg, hokejem poblázněné město v srdci Kanady, které toužilo po velkém profesionálním týmu. Prvním majitelem se stal Ben Hatskin, místní podnikatel, který se rozhodl pro odvážnou a agresivní strategii.

Podpis, který změnil hokej: "The Golden Jet"

Hatskin a vedení WHA věděli, že pokud chtějí být bráni vážně, musí přetáhnout z NHL skutečnou, aktivní superhvězdu. Jejich hlavním cílem se stal Bobby Hull, legendární útočník Chicago Black Hawks, přezdívaný "The Golden Jet" pro své blonďaté vlasy a neuvěřitelnou rychlost. Hull byl v té době frustrován nízkým platem v Chicagu.

WHA mu předložila nabídku, která otřásla celým sportovním světem: desetiletou smlouvu na 2,75 milionu dolarů, z čehož jeden milion byl vyplacen okamžitě jako podpisový bonus. Byla to největší smlouva v historii hokeje a z Hulla udělala prvního milionového hráče. NHL, která do poslední chvíle nevěřila, že by Hull mohl odejít, byla v šoku. Jeho podpis 27. června 1972 dal WHA okamžitou kredibilitu a odstartoval masivní exodus hráčů z NHL do nové ligy. Hull se stal hrajícím trenérem a nespornou tváří Jets i celé WHA.

Evropská invaze a legendární "Hot Line"

Kromě Hulla se Jets proslavili další revoluční strategií: systematickým skautingem a podepisováním evropských hráčů, které týmy NHL v té době z velké části ignorovaly. V roce 1974 se generálnímu manažerovi Rudy Pilousovi podařil mistrovský kousek, když podepsal dva švédské útočníky, kteří se stali legendami: centra Ulf Nilssona a křídelníka Anders Hedberga.

Tito dva Švédové spolu s Bobbym Hullem vytvořili jednu z nejdominantnějších a nejatraktivnějších útočných formací v historii hokeje – The Hot Line. Jejich styl hry, založený na evropské kombinační hře, rychlém bruslení a neustálém pohybu, byl pro severoamerické obrany naprosto devastující. V sezóně 1976-77 společně nasbírali neuvěřitelných 388 bodů.

Produktivita "The Hot Line" v sezóně 1976-77

Hráč	Zápasy	Góly	Asistence	Body
Ulf Nilsson	71	39	85	124
Anders Hedberg	68	70	61	131
Bobby Hull	34	25	42	67

Kromě nich Jets přivedli i další evropské průkopníky jako švédského obránce Larse-Erika Sjöberga nebo finského útočníka Veli-Pekku Ketolu. Stali se tak nejprogresivnějším a nejmezinárodnějším týmem své doby.

Tři tituly a konec ligy

Díky této kombinaci talentu se Jets stali mocností WHA.

• **1976:** Získali svůj první titul, Avco World Trophy, když ve finále porazili Houston Aeros s Gordiem Howem a jeho syny.
• **1978:** Po roční pauze, kdy titul získal Quebec, se Jets vrátili na trůn a ve finále porazili New England Whalers.
• **1979:** V poslední sezóně v historii WHA Jets znovu dominovali. Ve finále se utkali s Edmonton Oilers, v jejichž řadách hrál tehdy mladičký Wayne Gretzky. Jets sérii vyhráli a stali se posledními šampiony WHA. Zápas, ve kterém zvedli nad hlavu svůj třetí pohár, byl zároveň úplně posledním zápasem v historii ligy.

Sedmileté působení ve WHA bylo pro Winnipeg Jets érou absolutní slávy. Byli nejúspěšnějším týmem v historii ligy a hokejovým centrem inovací. Tento úspěch však měl brzy vystřídat tvrdý návrat do reality v mnohem konkurenčnější a zavedenější NHL.

Pro laiky

Představte si, že v 70. letech existovala jen jedna velká hokejová liga (NHL), která si dělala, co chtěla. A pak se parta odvážlivců rozhodla založit novou, konkurenční ligu (WHA). Aby jim lidé věřili, potřebovali velkou hvězdu. Tým z Winnipegu, zvaný Jets, udělal něco neuvěřitelného: přetáhl z NHL největšího kanonýra té doby, Bobbyho Hulla, a udělal z něj prvního milionového hokejistu. Byl to obrovský poprask.

Jets ale nevsadili jen na jednu hvězdu. Byli chytřejší. Začali jako první ve velkém vozit do Ameriky šikovné hráče z Evropy, které NHL přehlížela. Přivedli dva neznámé Švédy, Nilssona a Hedberga, kteří spolu s Hullem vytvořili útok snů zvaný "The Hot Line". Byli tak dobří, že ničili jednoho soupeře za druhým.

Díky tomu se Jets stali králi této nové ligy. Třikrát vyhráli její mistrovský pohár (Avco World Trophy) a byli nejslavnějším týmem. Jejich příběh v této "rebelské" lize byl jako z pohádky.

📜 Historie (Část 2: Boj o přežití v NHL, 1979–1996)

Vstup do National Hockey League v roce 1979 znamenal pro Winnipeg Jets paradoxní situaci: jako trojnásobní šampioni své předchozí ligy vstoupili do nového prostředí jako jeden z nejslabších týmů. Tvrdá pravidla fúze a ekonomická realita malého trhu definovaly jejich sedmnáctileté působení v NHL jako neustálý boj o konkurenceschopnost a nakonec i o samotnou existenci.

Vstup do NHL a "vykuchání" týmu

V roce 1979, po finančním kolapsu WHA, NHL souhlasila s pohlcením čtyř jejích nejstabilnějších týmů: Winnipeg Jets, Edmonton Oilers, Quebec Nordiques a Hartford Whalers. Podmínky vstupu však byly pro nové týmy drtivé. Vedení NHL, které je stále vnímalo jako bývalé rivaly, jim nedalo nic zadarmo. Jets museli zaplatit vysoký vstupní poplatek a co bylo nejhorší, směli si chránit pouze zlomek svých hráčů.

V rámci tzv. rekultivačního draftu (reclamation draft) si zavedené týmy NHL mohly vzít zpět své bývalé hráče, kteří dříve "utekli" do WHA. To znamenalo, že Jets byli okamžitě "vykucháni". Přišli o klíčové hráče, včetně superstar Anderse Hedberga a Ulfa Nilssona, kteří odešli do New York Rangers. Tým, který byl jen pár měsíců předtím šampionem, byl přes noc degradován na úroveň expanzního celku.

První sezóny v NHL byly pro Jets brutální. V prvním ročníku (1979-80) skončili na druhém nejhorším místě v lize. V sezóně 1980-81 byli s bilancí 9 vítězství, 57 proher a 14 remíz naprosto nejhorší, což jim však zajistilo první volbu v draftu.

Éra Dalea Hawerchuka a bílé peklo v play-off

První volba v draftu 1981 se ukázala být klíčovým momentem. Jets si vybrali osmnáctiletého centra Dalea Hawerchuka, který se okamžitě stal superhvězdou a tváří franšízy na dalších devět let. Hawerchuk byl elitní tvůrce hry a hned ve své první sezóně získal Calder Trophy pro nejlepšího nováčka, když nasbíral 103 bodů.

S Hawerchukem jako lídrem se Jets v 80. letech stali stabilním a konkurenceschopným týmem, který pravidelně postupoval do play-off. Jejich největší smůlou však bylo, že hráli ve stejné divizi (Smythe Division) jako nejlepší tým té doby, dynastičtí Edmonton Oilers. V letech 1982 až 1990 postoupili Jets do play-off osmkrát, ale šestkrát byli vyřazeni právě Oilers s Waynem Gretzkym.

Navzdory těmto neúspěchům se Winnipeg stal jedním z nejobávanějších míst pro hostující týmy, zejména v play-off. Fanoušci Jets vytvořili tradici známou jako "Winnipeg White Out", kdy všichni do arény přišli oblečeni v bílém, což vytvářelo neuvěřitelně hlasitou a intimidující atmosféru.

Nová generace a poslední vzepětí (90. léta)

Na začátku 90. let prošel tým generační obměnou. Dale Hawerchuk byl vyměněn a novými lídry se stali finský "blesk" Teemu Selänne a ukrajinský silový útočník Keith Tkachuk. Selänneho nováčkovská sezóna 1992-93 je dodnes legendární. Nastřílel neuvěřitelných 76 gólů a nasbíral 132 bodů, čímž stanovil nováčkovské rekordy NHL, které pravděpodobně nikdy nebudou překonány. V týmu působili i další kvalitní hráči jako obránce Phil Housley nebo útočník Alexej Žamnov.

Ekonomický pád a bolestivý odchod

Navzdory atraktivnímu týmu na ledě se klub v 90. letech dostal do neřešitelných finančních problémů. Problémem byla kombinace několika faktorů:

• **Slabý kanadský dolar:** Hráči byli placeni v amerických dolarech, ale příjmy klubu byly v kanadských, což vytvářelo obrovskou finanční ztrátu.
• **Malý trh:** Winnipeg byl nejmenším trhem v celé NHL a nedokázal generovat příjmy z televizních práv a sponzoringu jako americké kluby.
• **Zastaralá aréna:** Winnipeg Arena postrádala moderní luxusní lóže, které jsou hlavním zdrojem příjmů pro moderní sportovní kluby.

Majitelé se snažili klub zachránit a fanoušci organizovali masivní kampaně "Save the Jets", ale spirála dluhů byla příliš velká. V roce 1996, po další prohrané sérii v prvním kole play-off, byl klub prodán a přestěhován do Phoenixu. Poslední zápas v historii původních Jets se odehrál 28. dubna 1996. Emotivní rozloučení fanoušků se svými hráči po prohraném zápase s Detroitem je jedním z nejsmutnějších momentů v historii NHL.

✨ Odkaz a návrat

Odchod Jets zanechal v Manitobě hlubokou ránu a stal se symbolem boje malých kanadských trhů o přežití. Vášeň pro hokej však ve městě nikdy nezemřela. V roce 2011, po 15 letech, se sen stal skutečností, když se do Winnipegu přestěhovala franšíza Atlanta Thrashers. Nový klub okamžitě přijal slavné jméno a logo a byl přivítán s obrovským nadšením. Ačkoliv se jedná o jinou franšízu, současní Jets se hrdě hlásí k odkazu a tradici svého předchůdce a tradice jako "White Out" žije dál.

Pro laiky

Představte si, že váš oblíbený fotbalový tým, který byl králem menší, "rebelské" ligy, konečně postoupí do té nejlepší ligy na světě. Jenže je tu háček: pravidla postupu jsou tak nespravedlivá, že mu ostatní týmy seberou skoro všechny nejlepší hráče.

Přesně to se stalo Winnipeg Jets, když v roce 1979 vstoupili do NHL. Z mistrovského týmu se stal outsider. Ale nevzdali to. Měli štěstí a na draftu si vybrali geniálního mladíka, Dalea Hawerchuka, který se stal jejich kapitánem a superhvězdou na celá 80. léta. Tým byl dobrý, ale měl smůlu, že hrál ve stejné divizi jako Edmonton s Waynem Gretzkym, který je skoro pokaždé vyřadil z play-off. Fanoušci Jets byli ale úžasní a proslavili se tím, že na play-off chodili všichni v bílém, čímž vytvořili pro soupeře "bílé peklo".

V 90. letech přišla další velká hvězda, finský blesk Teemu Selänne, který ve své první sezóně nastřílel neuvěřitelných 76 gólů. Jenže klub byl z malého a chudšího města a neměl peníze na to, aby mohl konkurovat bohatým americkým týmům. Nakonec ho majitelé, i přes obrovské protesty fanoušků, prodali a v roce 1996 přestěhovali do arizonské pouště do Phoenixu. Byl to smutný konec. Ale láska k hokeji ve Winnipegu byla tak silná, že o 15 let později se jim NHL vrátila, když se do města přestěhoval jiný tým a přijal slavné jméno Jets.