Vladimír Remek

Vladimír Remek
Datum narození	26. září 1948
Místo narození	České Budějovice, Československo
Státní příslušnost	;
Povolání	kosmonaut, vojenský letec, politik, diplomat
Politická strana	KSČ (do 1990); nestraník za KSČM (2004–2013)
Funkce</
Vyznamenání	Hrdina Československé socialistické republiky; Hrdina Sovětského svazu; Medaile Za zásluhy (Rusko)

Vladimír Remek (* 26. září 1948 České Budějovice) je bývalý československý kosmonaut, vojenský pilot, politik a diplomat. Dne 2. března 1978 se stal prvním občanem Československa a zároveň prvním člověkem z jiné země než SSSR a USA, který vyletěl do vesmíru.

Díky jeho letu v lodi Sojuz 28 se Československo stalo třetí zemí světa s vlastním kosmonautem. Po roce 1989 se Remek věnoval obchodu a politice. Byl dlouholetým poslancem Evropského parlamentu za KSČM a v letech 2014 až 2018 zastával prestižní post velvyslance České republiky v Ruské federaci.

I v roce 2026, ve věku 77 let, zůstává aktivní osobností veřejného života. Podporuje novou generaci českých astronautů, zejména člena záložního týmu ESA Aleše Svobodu, v němž vidí svého pokračovatele.

Mládí a vojenská kariéra

Vladimír Remek pochází z vojenské rodiny (jeho otec Jozef Remek byl generálporučíkem letectva). Mládí prožil v Brně a Čáslavi.

Vystudoval Vyšší letecké učiliště v Košicích.
Stal se pilotem proudových letounů v československém letectvu. Létal na strojích Aero L-29 Delfín a MiG-21.
V letech 1972–1976 studoval na Vojenské letecké akademii J. A. Gagarina v Moskvě.

Let do vesmíru (1978)

V roce 1976 byl vybrán do programu Interkosmos, který umožňoval státům sovětského bloku vyslat své zástupce do vesmíru. Spolu s ním prošel výcvikem i jeho náhradník Oldřich Pelčák.

**Mise Sojuz 28:** Odstartoval 2. března 1978 z kosmodromu Bajkonur. Velitelem lodi byl sovětský kosmonaut Alexej Gubarev.
**Pobyt na stanici:** Loď se spojila s orbitální stanicí Saljut 6, kde již pracovala základní posádka (Jurij Romaněnko a Georgij Grečko).
**Vědecký program:** Remek prováděl řadu experimentů připravených československými vědci (např. experiment Chlorella zkoumající růst řas v beztíži, tavení materiálů v peci Morava nebo měření okysličování tkání).
**Návrat:** Po 7 dnech, 22 hodinách a 17 minutách přistál návratový modul 10. března 1978 v kazašské stepi.

Život po letu a politická dráha

Po návratu se stal celebritou a hrdinou (obdržel tituly Hrdina ČSSR i Hrdina SSSR). Působil ve výzkumném ústavu a jako ředitel Leteckého muzea v Praze-Kbelích.

**Po roce 1989:** Odešel z armády a působil v soukromé sféře (zastupoval české firmy v Rusku).
**Evropský parlament (2004–2013):** Byl zvolen poslancem za KSČM. V Bruselu se věnoval otázkám energetiky a kosmonautiky (podporoval navigační systém Galileo).
**Velvyslanec (2014–2018):** Prezident Miloš Zeman jej jmenoval velvyslancem v Moskvě. Jeho mise byla komplikovaná zhoršenými vztahy po anexi Krymu, přesto byl v Rusku respektován jako kosmonaut.

Aktivity v letech 2024–2026

V polovině 20. let 21. století Vladimír Remek nadále plní roli "nestora" české kosmonautiky.

**Podpora nástupce:** V letech 2024 a 2025 opakovaně veřejně podpořil Aleše Svobodu, stíhacího pilota a rezervního astronauta ESA. Remek vyjádřil přání, aby Česko nezůstalo "zemí jednoho kosmonauta" a aby se Svoboda dostal na Mezinárodní vesmírnou stanici (ISS).
**Popularizace:** Pravidelně se účastní akcí pro veřejnost. V červnu 2024 vystoupil na Hvězdárně Žebrák v rámci akce „Kosmonautika 2024“, kde diskutoval o nových trendech (SpaceX, návrat na Měsíc).
**Výročí:** V březnu 2025, u příležitosti 47. výročí svého letu, apeloval na politickou reprezentaci, aby investovala do národního kosmického programu.
**Sport:** Je patronem běžeckého závodu „Pohár kosmonauta Vladimíra Remka“ na Slovensku.

Zajímavosti

Jeho let byl komunistickým režimem propagandisticky využit, což Remkovi část veřejnosti po roce 1989 vyčítala. On sám však vždy zdůrazňoval odbornou a vědeckou stránku mise.
Na jeho počest byla pojmenována planetka **(2552) Remek**.

Pro laiky

Vladimír Remek je ten pán, o kterém se učíme ve škole jako o "prvním Čechovi ve vesmíru". Bylo to v roce 1978, kdy jsme byli ještě Československo. Letěl v ruské raketě Sojuz a strávil týden na stanici Saljut. Je to velká věc, protože do té doby létali jen Rusové a Američani. My jsme byli třetí národ na světě, co tam někoho dostal. Dnes je to starší pán, který byl dlouho politikem (za komunisty) a velvyslancem v Rusku. Teď už si užívá důchod, ale pořád fandí tomu, aby do vesmíru letěl další Čech (Aleš Svoboda), abychom tam neměli jen jeho jméno.

Zdroje