Vichistická Francie

Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox Státní útvar Vichistická Francie (francouzsky Régime de Vichy), oficiálně Francouzský stát (État français), byl loutkový a kolaborantský režim, který vládl ve Francii a části jejího koloniálního impéria během druhé světové války. Vznikl po porážce Francie Nacistickým Německem v červnu 1940 a existoval až do osvobození země v srpnu 1944.

Režim v čele s maršálem Philippem Pétainem, hrdinou první světové války, nahradil Třetí republiku. Jeho vláda sídlila v lázeňském městě Vichy ve střední Francii, zatímco Paříž a severní část země zůstaly pod přímou německou vojenskou okupací. Režim se vyznačoval autoritářstvím, antisemitismem a aktivní kolaborací s mocnostmi Osy. Jeho ideologickým základem byla tzv. Národní revoluce (Révolution nationale), která odmítala republikánské hodnoty a prosazovala konzervativní a nacionalistickou politiku pod heslem Travail, Famille, Patrie (Práce, Rodina, Vlast).

📜 Vznik a pád režimu

⚔️ Pád Francie a příměří

V květnu 1940 zahájilo Německo invazi do Francie, známou jako Bitva o Francii. Francouzská a britská armáda byly rychle poraženy taktikou bleskové války. Francouzská vláda a vojenské velení byly v chaosu a 18. června uprchly z Paříže do Bordeaux. V politických kruzích se vedly spory, zda pokračovat v boji z kolonií, nebo požádat o příměří.

Dne 16. června 1940 se novým premiérem stal 84letý maršál Philippe Pétain, který okamžitě zahájil jednání s Německem. Příměří bylo podepsáno 22. června 1940 ve stejném železničním vagonu, kde Německo podepsalo svou kapitulaci v roce 1918. Podmínky byly pro Francii drtivé:

Země byla rozdělena na okupovanou a neokupovanou zónu.
Německo okupovalo severní a západní část Francie, včetně Paříže a celého atlantického pobřeží.
Francouzská vláda si udržela kontrolu nad jižní, neokupovanou zónou (tzv. zone libre, svobodná zóna), která tvořila asi 40 % území.
Francie musela platit vysoké okupační náklady.
Francouzská armáda byla demobilizována a omezena na 100 000 mužů.
Francouzské válečné loďstvo mělo být odzbrojeno v domovských přístavech.

🏛️ Založení Francouzského státu

Dne 10. července 1940 se v kasinu ve městě Vichy sešlo Národní shromáždění, které drtivou většinou hlasů (569 pro, 80 proti) odhlasovalo ústavní zákon, kterým předalo veškerou moc maršálu Pétainovi s úkolem vypracovat novou ústavu. Tímto aktem fakticky zanikla Třetí republika a zrodil se autoritářský Francouzský stát. Pétain se stal hlavou státu (Chef de l'État français) s téměř neomezenými pravomocemi.

🌍 Geografické rozdělení

Francie byla po příměří rozdělena na několik zón:

Okupovaná zóna (Zone occupée): Pod přímou německou vojenskou správou. Zahrnovala průmyslově nejvyspělejší oblasti, Paříž a pobřeží Atlantiku.
Svobodná zóna (Zone libre): Spravována vládou ve Vichy. Existovala do listopadu 1942, kdy byla rovněž obsazena německými vojsky v reakci na spojenecké vylodění v severní Africe (Operace Torch).
Anektovaná území: Alsasko-Lotrinsko bylo de facto připojeno k Německé říši.
Italská okupační zóna: Malá oblast na jihovýchodě Francie podél hranic s Itálií.

Hlavním městem režimu se stalo Vichy, protože bylo ve svobodné zóně, mělo dobrou infrastrukturu (hotely, telefonní spojení) a bylo relativně blízko demarkační čáry s okupovanou zónou.

📉 Kolaps a osvobození

V listopadu 1942 se Spojenci vylodili v severní Africe. V reakci na to Adolf Hitler nařídil operaci Případ Anton, během níž německá a italská vojska obsadila i dosud svobodnou zónu. Tím Vichistická Francie ztratila poslední zbytky své autonomie a stala se plně okupovanou zemí. Její vláda však formálně existovala dál, nyní již jako zcela bezmocná loutka.

Po vylodění Spojenců v Normandii v červnu 1944 a následném postupu spojeneckých vojsk se režim začal hroutit. 20. srpna 1944 byli Pétain a členové jeho vlády Němci donuceni k odjezdu do exilu v Sigmaringenu v Německu, kde byla ustavena exilová vláda, která zanikla až v dubnu 1945. 25. srpna 1944 byla osvobozena Paříž a prozatímní vláda Charlese de Gaulla převzala moc.

🏛️ Ideologie a politika

🇫🇷 Národní revoluce (Révolution nationale)

Ideologickým základem režimu byla tzv. Národní revoluce, která představovala radikální odklon od republikánských a demokratických tradic Francie. Jejím cílem byla morální a duchovní obnova národa po dekadenci Třetí republiky, která byla viněna z porážky. Klíčové prvky byly:

**Odmítnutí republikánského hesla:** Heslo Volnost, rovnost, bratrství (Liberté, égalité, fraternité) bylo nahrazeno heslem Práce, Rodina, Vlast (Travail, Famille, Patrie).
**Kult osobnosti:** Maršál Pétain byl prezentován jako spasitel a otec národa.
**Autoritářství:** Politické strany a odbory byly rozpuštěny, svoboda tisku a shromažďování byla potlačena.
**Korporativismus:** Ekonomika měla být organizována podle profesních korporací po vzoru fašistické Itálie.
**Tradicionalismus:** Důraz byl kladen na katolické hodnoty, venkovský život a tradiční rodinu.

🤝 Kolaborace s Německem

Kolaborace s Německem byla ústředním prvkem politiky Vichy. Měla několik podob:

**Státní kolaborace:** Byla zahájena na setkání Pétaina s Hitlerem v Montoire v říjnu 1940. Jejím hlavním architektem byl premiér Pierre Laval, který věřil v německé vítězství a snažil se pro Francii zajistit co nejlepší pozici v "Nové Evropě".
**Ekonomická kolaborace:** Francouzský průmysl pracoval pro německé válečné úsilí. Režim zavedl Službu povinné práce (Service du travail obligatoire, STO), v jejímž rámci byly statisíce mladých Francouzů nuceně nasazeny na práci v Německu.
**Vojenská a policejní kolaborace:** V roce 1943 byla vytvořena Francouzská milice (Milice française), polovojenská organizace pod vedením Josepha Darnanda, která aktivně bojovala proti francouzskému odboji a podílela se na pronásledování Židů a odpůrců režimu.

✡️ Antisemitská politika

Vichistický režim prováděl vlastní antisemitskou politiku, často i bez přímého německého nátlaku.

V říjnu 1940 byl přijat první Židovský statut (Statut des Juifs), který Židy vyloučil z veřejných funkcí, armády, školství a médií. Druhý, ještě přísnější statut následoval v roce 1941.
Francouzská policie a četnictvo aktivně spolupracovaly s gestapem a SS při zatýkání a deportacích Židů.
Nejznámějším příkladem je Razie na Zimním velodromu (Rafle du Vél' d'Hiv) z července 1942, kdy francouzská policie v Paříži zatkla přes 13 000 Židů, včetně žen a dětí, kteří byli následně deportováni do vyhlazovacího tábora Osvětim.

Celkem bylo z Francie s pomocí vichistických úřadů deportováno přibližně 76 000 Židů, z nichž přežilo jen asi 2 500.

🌍 Život v Vichistické Francii

🥖 Každodenní život

Život obyvatelstva byl poznamenán nedostatkem, přídělovým systémem a všudypřítomnou propagandou. Kvetl černý trh. Cenzura kontrolovala tisk, rádio i film. Režim se snažil ovlivňovat všechny aspekty života, od výchovy mládeže po volnočasové aktivity.

💪 Odboj a opozice

Proti režimu a německé okupaci se zformovalo hnutí odporu, známé jako Résistance. Bylo roztříštěné do mnoha skupin s různou politickou orientací (od komunistů po nacionalisty). Odboj prováděl sabotáže, špionáž, pomáhal sestřeleným spojeneckým letcům a vydával podzemní tisk. Vnější opozici představovalo hnutí Svobodná Francie (France Libre) vedené generálem Charlesem de Gaullem z Londýna. De Gaulle se po pádu Francie odmítl podřídit kapitulaci a prostřednictvím BBC vyzval Francouze k pokračování v boji. Jeho hnutí postupně získávalo kontrolu nad částí francouzských kolonií a budovalo vlastní armádu, která bojovala po boku Spojenců.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si, že vaši zemi napadne a porazí nepřítel. Vláda má dvě možnosti: buď uprchne do zahraničí a bojuje dál, nebo zůstane a pokusí se s nepřítelem nějak dohodnout, aby ochránila obyvatele před nejhorším. Francie v roce 1940 udělala obojí.

Generál de Gaulle utekl do Londýna a založil Svobodnou Francii – to byla ta vláda v exilu, která chtěla bojovat dál. To byl odboj.
Maršál Pétain zůstal ve Francii a vytvořil vládu ve městě Vichy. Chtěl s Němci spolupracovat (kolaborovat), protože si myslel, že tím Francii ušetří větších škod.

Zpočátku Němci okupovali jen severní část Francie (včetně Paříže), zatímco Pétainova vláda spravovala jih, tzv. "svobodnou zónu". Lidé doufali, že Pétain, hrdina z první světové války, je ochrání. Jeho režim se ale stal velmi autoritářským a začal pronásledovat své odpůrce a hlavně Židy, které posílal do německých koncentračních táborů. Nakonec Němci obsadili i zbytek Francie a z vlády ve Vichy se stala jen loutka bez jakékoliv moci. Po osvobození Francie Spojenci byl režim svržen a jeho představitelé souzeni za zradu.

Šablona:Aktualizováno