Veletržní palác

Rozbalit box

Obsah boxu

Veletržní palác je monumentální funkcionalistická budova nacházející se v Praze 7 v městské části Holešovice. V době svého vzniku se jednalo o největší budovu svého druhu na světě a je považována za jedno z nejvýznamnějších děl české a evropské avantgardní architektury 20. století. Původně byla postavena pro konání veletrhů a komerčních výstav, později však prošla pohnutou historií, včetně devastujícího požáru. Dnes je budova ve správě Národní galerie Praha a slouží jako hlavní sídlo jejích sbírek moderního a současného umění.

🏛️ Architektura a význam

Veletržní palác byl navržen architekty Oldřichem Tylem a Josefem Fuchsem na základě jejich vítězného návrhu v architektonické soutěži. Stavba je čistou ukázkou funkcionalistického principu, že "forma sleduje funkci".

• Konstrukce: Budova má železobetonový skelet, který umožnil vytvoření obrovských, otevřených a prosvětlených vnitřních prostor. Vnější plášť je tvořen velkými prosklenými plochami a jednoduchou, nepřezdobenou fasádou.
• Dispozice: Srdcem paláce je monumentální Velká dvorana, centrální hala o rozměrech 80x40 metrů, která sahá přes všechna patra a je shora osvětlena prosklenou střechou. Kolem ní obíhají galerie, které sloužily jako výstavní prostory.
• Historický význam: V době svého vzniku byla budova revoluční. Svým měřítkem, použitím moderních materiálů a důrazem na funkčnost a světlo se stala symbolem optimismu a technického pokroku první Československé republiky. Byla postavena pro konání Pražských vzorkových veletrhů, které měly prezentovat sílu a vyspělost československého průmyslu. Francouzský architekt Le Corbusier, jeden z otců moderní architektury, při návštěvě paláce údajně prohlásil: "V Praze jsem si uvědomil, co je to velkorysost."

⏳ Pohnutá historie

Osud paláce byl stejně dramatický jako 20. století samo.

• Éra veletrhů (1928–1939): Po svém otevření v roce 1928 se palác stal dějištěm úspěšných mezinárodních veletrhů, které navštívily miliony lidí.
• Nacistická okupace (1939–1945): Během druhé světové války byl palác zneužit nacistickými okupačními úřady. Stal se shromaždištěm pro pražské Židy před jejich deportacemi do koncentračních a vyhlazovacích táborů, jako byl Terezín. Tato temná kapitola je připomenuta pamětní deskou u vstupu do budovy.
• Poválečná éra: Po válce byl palác znárodněn a sloužil různým zahraničním obchodním podnikům (Tuzex, Strojimport). Jeho původní účel a sláva postupně upadaly.
• Devastující požár (1974): Dne 14. srpna 1974 zachvátil palác katastrofální požár, který ho téměř úplně zničil. Hořel tři dny a zanechal za sebou jen vyhořelý železobetonový skelet. Po požáru se dlouho uvažovalo o demolici celé stavby.
• Znovuzrození jako galerie: Nakonec bylo rozhodnuto o jeho záchraně a rekonstrukci pro účely Národní galerie. Náročná a nákladná rekonstrukce probíhala v 90. letech a pro veřejnost byl palác v nové roli otevřen v roce 1995.

🎨 Současné využití: Chrám umění

Dnes je Veletržní palác hlavním sídlem sbírek moderního a současného umění Národní galerie Praha. Jeho rozsáhlé prostory hostí několik stálých expozic i krátkodobé výstavy.

• Stálé expozice:
  • Francouzské umění 19. a 20. století: Jedna z nejcennějších sbírek NGP, obsahující díla mistrů jako Claude Monet, Auguste Renoir, Paul Cézanne, Paul Gauguin, Vincent van Gogh a Pablo Picasso.
  • České umění 19. a 20. století: Reprezentativní přehled vývoje českého moderního umění, od Alfonse Muchy přes klíčová díla českého kubismu (Emil Filla, Josef Čapek) až po surrealisty (Toyen).
  • Současné umění: Sbírky a krátkodobé výstavy českého i mezinárodního umění od roku 1945 po současnost.
• Slovanská epopej: V minulosti byl palác také dočasným domovem pro slavný cyklus velkoformátových pláten Slovanská epopej od Alfonse Muchy.

Pro laiky

Veletržní palác si lze představit jako obrovského a nezničitelného ptáka Fénixe.

• Velkolepé zrození: Když byl ve 20. letech postaven, byl jako obrovský, moderní a zářivý chrám. Nebyl to ale chrám pro bohy, ale pro obchod a průmysl. V jeho obrovské vnitřní hale se konaly veletrhy, které ukazovaly světu, jak je tehdejší Československo vyspělé.
• Temné období: Za druhé světové války ho nacisté zneužili jako shromaždiště pro Židy, než je poslali do koncentračních táborů.
• Smrt v plamenech: V roce 1974 tento "chrám" skoro úplně shořel. Obrovský požár z něj nechal jen ohořelou kostru a zdálo se, že je to jeho konec.
• Znovuzrození z popela: Stejně jako Fénix ale povstal z popela. Po dlouhé a náročné opravě se znovu otevřel, ale už ne jako chrám obchodu, ale jako chrám umění. Dnes v jeho obrovských halách a galeriích sídlí Národní galerie a jsou zde vystavena ta nejlepší díla moderních malířů z Česka i ze světa.