Přeskočit na obsah

Toryové

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox politická strana

Toryové (anglicky Tories) je název pro politickou frakci a později politickou stranu, která existovala v Anglii, Velké Británii a později ve Spojeném království Velké Británie a Irska od 17. do poloviny 19. století. Vznikli jako obránci práv monarchie a zavedené anglikánské církve. Jejich hlavními politickými oponenty byli Whigové. Ačkoliv původní strana zanikla, termín "Tory" se dodnes používá jako hovorové označení pro člena nebo stoupence moderní Konzervativní strany ve Spojeném království a Kanadě.

📜 Původ názvu a raná historie

Název "Tory" má původ v irském slově tóraí, což v 17. století označovalo irského psance, partyzána či lupiče, který byl vyvlastněn anglickými osadníky a bojoval proti nim. Během politické krize v letech 1678–1681, známé jako Krize vyloučení (Exclusion Crisis), začali oponenti používat tento hanlivý termín pro ty, kteří podporovali nástupnictví Jakuba, vévody z Yorku, na anglický trůn. Jakub byl bratr tehdejšího krále Karla II., ale byl katolík, což vyvolávalo obavy z návratu absolutismu a potlačení protestantismu.

Ti, kteří podporovali Jakuba, byli označeni za "Torye", čímž je jejich odpůrci přirovnávali k irským katolickým rebelům. Na oplátku tito podporovatelé monarchie nazývali své protivníky, kteří chtěli Jakuba z nástupnictví vyloučit, "Whigy" (podle whiggamor, což byl skotský termín pro presbyteriánské povstalce).

🏛️ Vznik prvních stran

Krize vyloučení tak položila základy prvního dvoustanického systému v Anglii.

  • Toryové se profilovali jako strana podporující krále, dědičnou monarchii, božské právo králů a zavedenou anglikánskou církev. Jejich členskou základnu tvořila především pozemková šlechta a venkovské duchovenstvo.
  • Whigové naopak prosazovali nadřazenost parlamentu nad králem, podporovali náboženskou toleranci pro protestantské nekonformisty a opírali se o bohaté obchodníky, finančníky a aristokraty, kteří se obávali královského absolutismu.

Po Slavné revoluci v roce 1688, která sesadila Jakuba II., se Toryové museli smířit s novým uspořádáním, ale zůstali po několik desetiletí v opozici, neboť byli často podezříváni ze sympatií k sesazené dynastii Stuartovců (tzv. jakobitismus).

👑 Toryové u moci (18. a 19. století)

Během 18. století se Toryové a Whigové střídali u moci, ačkoliv Whigové měli po většinu doby převahu. Významným obdobím pro Torye byla vláda královny Anny, poslední Stuartovny na trůně. Po nástupu hannoverské dynastie v roce 1714 byli Toryové opět na dlouhou dobu odsunuti od moci kvůli podezření z jakobitských sympatií.

Zásadní obroda přišla na konci 18. století pod vedením Williama Pitta mladšího. Ten je často považován za zakladatele "nového toryismu". Jeho vláda čelila výzvám Velké francouzské revoluce a napoleonských válek, což posílilo konzervativní a patriotické nálady v zemi. Toryové se stali stranou, která bránila národní instituce, pořádek a majetek proti revolučním myšlenkám z kontinentu.

V první polovině 19. století byli Toryové dominantní politickou silou. Vládli během klíčových událostí, jako byl Vídeňský kongres nebo zavedení kontroverzních Obilných zákonů (Corn Laws).

🔄 Transformace v Konzervativní stranu

Klíčovou postavou transformace strany byl sir Robert Peel. Během svého působení prosadil řadu reforem, včetně zrušení zákonů omezujících práva katolíků (Catholic Emancipation, 1829). Jeho nejslavnějším, ale zároveň pro stranu nejvíce rozdělujícím činem, bylo zrušení Obilných zákonů v roce 1846. Tyto zákony chránily britské zemědělce vysokými cly na dovoz obilí, ale zvyšovaly ceny potravin pro rostoucí městskou populaci.

Zrušení zákonů vedlo k rozkolu v toryovské straně. Peel a jeho stoupenci ("Peelites") se oddělili a později se spojili s Whigy a radikály, čímž položili základ moderní Liberální strany. Zbytek Toryů, vedený postavami jako Benjamin Disraeli a Lord Derby, se přeskupil a postupně zformoval moderní Konzervativní stranu. Disraeliho koncept "konzervatismu jednoho národa" (One-Nation Conservatism) se snažil překlenout propast mezi bohatými a chudými a dal straně nový sociální rozměr. Rok 1834, kdy Peel vydal tzv. Tamworthský manifest, je často považován za symbolický konec staré toryovské strany a zrod moderního konzervatismu.

🏛️ Ideologie a principy

Původní toryovská ideologie stála na třech pilířích: 1. Král (Monarchie): Toryové věřili v silnou, dědičnou monarchii jako záruku stability a pořádku. Ačkoliv po Slavné revoluci přijali konstituční monarchii, stále zdůrazňovali práva a autoritu panovníka. 2. Církev (Anglikánská): Byli neochvějnými obránci anglikánské církve jako státního náboženství. Vnímali ji jako morální základ společnosti a byli proti zrovnoprávnění katolíků a jiných náboženských disidentů. 3. Země (Půda): Reprezentovali především zájmy pozemkové šlechty a statkářů (landed gentry). Jejich ekonomická politika byla zaměřena na ochranu zemědělství, na rozdíl od Whigů, kteří více podporovali obchod a průmysl.

Toryismus byl také silně spojen s tradicionalismem, úctou k zavedeným institucím, sociální hierarchií a paternalistickým přístupem k vládě, kde elity měly povinnost pečovat o blaho nižších vrstev.

🌍 Toryové mimo Spojené království

Termín "Tory" se rozšířil i do dalších částí britského impéria.

  • Spojené státy: Během americké války za nezávislost byli jako Toryové (nebo loajalisté) označováni kolonisté, kteří zůstali věrní britské koruně a bojovali proti revolucionářům. Po porážce Británie jich mnoho emigrovalo do Kanady nebo jiných částí impéria.
  • Kanada: V Kanadě má termín dlouhou tradici. Původní Konzervativní strana Kanady byla přímým ideologickým potomkem britských Toryů. I dnes se členům moderní Konzervativní strany Kanady běžně říká "Tories". Strana se historicky dělila na "Red Tories" (sociálně progresivnější, komunitární křídlo) a "Blue Tories" (fiskálně konzervativnější, individualistické křídlo).

💡 Moderní použití a odkaz

Dnes je "Tory" ve Spojeném království synonymem pro člena nebo voliče Konzervativní strany. Použití může být neutrální, hrdé (sami konzervativci se tak často označují), ale také pejorativní, zejména z úst politických oponentů.

Odkaz historického toryismu přetrvává v některých proudech moderního konzervatismu, například v důrazu na tradici, národní suverenitu a podporu institucí, jako je monarchie. Ideologické dědictví Toryů je klíčové pro pochopení vývoje britské politiky a formování jednoho z nejstarších a nejúspěšnějších politických uskupení na světě.

🤓 Pro laiky

  • Kdo byli původní Toryové? Představte si je jako politickou skupinu v Anglii před více než 300 lety. Byli to velcí zastánci krále a tradiční anglikánské církve. Věřili, že silný monarcha a zavedené pořádky jsou nejlepší pro stabilitu země. Byli to "konzervativci" své doby.
  • Kdo byli jejich hlavní soupeři? Jejich protivníky byli Whigové. Ti naopak chtěli omezit moc krále a dát více pravomocí parlamentu. Byli to spíše "liberálové" své doby a podporovali je hlavně bohatí obchodníci a lidé z měst.
  • Existují Toryové i dnes? Původní politická strana už neexistuje. Postupem času se v 19. století přeměnila na dnešní britskou Konzervativní stranu. Protože z ní ale vzešla, přezdívka "Toryové" se pro členy a voliče této strany používá dodnes. Je to podobné, jako když se v Česku používají historické přezdívky pro politické strany.


Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025