Tomáš Jandáč

Tomáš Jandáč
Alma mater	1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy
Ocenění	Čestné uznání Ceny Jaroslava Skály (2026)
Datum narození	data nejsou veřejně dostupná
Místo narození	data nejsou veřejně dostupná
Instituce	1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy, Všeobecná fakultní nemocnice v Praze
Jméno	Tomáš Jandáč
Obor	Adiktologie, výzkum závislostí
Národnost

Tomáš Jandáč (plným akademickým titulem Mgr. Tomáš Jandáč, Ph.D.) je český adiktolog, vysokoškolský pedagog, vědecký pracovník a odborník na dětské a dorostové závislosti. Klinicky i akademicky působí na Klinice adiktologie 1. lékařské fakulty Univerzity Karlovy a Všeobecné fakultní nemocnice v Praze. Ve své praxi se úzce specializuje na problematiku takzvaných duálních diagnóz (psychiatrických komorbidit) u nezletilých pacientů, regulaci nových psychomodulačních látek a na fenomén digitálních závislostí u generací Z a Alfa.

Zastává funkci místopředsedy České asociace adiktologů a je aktivním členem řady národních i mezinárodních profesních organizací. Pravidelně vystupuje v celostátních médiích jako expert na drogovou problematiku a podílí se na tvorbě státních klinických doporučených postupů.

🎓 Vzdělání a akademická dráha

Tomáš Jandáč absolvoval magisterské i navazující doktorské studium (Ph.D.) v oboru adiktologie na 1. lékařské fakultě Univerzity Karlovy v Praze. Ve své disertační práci se detailně zaměřil na téma psychiatrické komorbidity u dětí a mladistvých s adiktologickými poruchami. Tento fenomén, odborně nazývaný duální diagnóza, definuje Světová zdravotnická organizace jako současný výskyt poruchy způsobené užíváním psychoaktivních látek a dalšího psychiatrického onemocnění u téhož jedince. Jandáčův výzkum analyzoval sociální a finanční zátěž, kterou tyto složité případy představují pro systém veřejného zdravotnictví.

Na své alma mater v současnosti působí jako akademický pracovník a vysokoškolský pedagog. V rámci studijního programu adiktologie přednáší studentům pregraduálního studia a podílí se na vedení výzkumných projektů. Jeho akademická činnost je úzce provázána s platformou IPREV (Interaktivní platforma podpory duševního zdraví a prevence rizikového chování), v rámci které je metodicky zodpovědný za klíčovou komponentu s názvem Katalog preventivních programů.

Přesné datum a místo narození Tomáše Jandáče nejsou z důvodu ochrany osobních údajů ve veřejných registrech ani v profesních životopisech k září 2026 k dispozici.

💼 Klinická praxe a Terapeutická komunita Karlov

Před svým plným přechodem do akademického a ambulantního sektoru získal Tomáš Jandáč rozsáhlé klinické zkušenosti v rezidenční péči. Působil jako adiktolog a následně jako zástupce vedoucího v Terapeutické komunitě Karlov, kterou provozuje nezisková organizace SANANIM, z.ú.

Tato komunita, situovaná v jihočeském regionu, poskytuje vysoce specializovanou dlouhodobou rezidenční péči dvěma specifickým cílovým skupinám. První skupinou jsou mladiství a mladí dospělí ve věku od 16 do 25 let trpící poruchami způsobenými škodlivým užíváním návykových látek. Druhou, zcela unikátní skupinou, jsou matky s dětmi (primárně s předškolními dětmi a těhotné ženy) se závislostní anamnézou. Obě skupiny zde sdílejí většinu terapeutického a skupinového programu. Jandáč se v tomto prostředí podílel na implementaci režimové terapie, jejímž cílem je posílení osobní autonomie klientů, obnova prosociálních vztahů a prevence relapsu (návratu k užívání).

Během svého působení v Karlově také absolvoval zahraniční stáže, mimo jiné referoval o zkušenostech z italské organizace CeIS don Mario Picchi v Římě, která se zaměřuje na transformaci životního stylu osob užívajících návykové látky.

🏥 Dětská a dorostová adiktologie ve VFN

V současné době (k roku 2026) působí Tomáš Jandáč primárně jako ambulantní adiktolog v Dětské a dorostové ambulanci Kliniky adiktologie, která spadá pod Všeobecnou fakultní nemocnici v Praze. Ve své praxi se setkává se změněnou demografií dětských pacientů. Jak sám upozorňuje s odkazem na mezinárodní data studie ESPAD, užívání tradičních látek, jako je alkohol nebo metamfetamin (pervitin), u české mládeže spíše stagnuje nebo mírně klesá. Do popředí se však dostávají zcela nové hrozby.

Jandáč ve své praxi analyzuje masivní nárůst užívání polosyntetických kanabinoidů (například HHC), přírodních stimulantů a opioidů (jako je kratom) a především nelátkových závislostí. Odborně argumentuje, že pro adolescenty je typické užívání substancí primárně za účelem rychlé změny stavu vědomí, avšak novým trendem je kombinování těchto látek s léky na předpis (například anxiolytiky typu Neurol či Xanax). Jandáč veřejně varuje, že vysazení a odvykání od těchto benzodiazepinů je pro vyvíjející se dětský mozek často fyziologicky nebezpečnější a náročnější než odvykání od tvrdých drog, jako je heroin.

📱 Analýza digitálních závislostí a mechanismů sociálních sítí

Značnou část vědecké a publikační činnosti věnuje Tomáš Jandáč nelátkovým závislostem, konkrétně nadužívání digitálních technologií a sociálních sítí. Podle klinických dat z jeho ambulance z konce roku 2022 tvořily případy spojené s digitálními technologiemi celou polovinu všech dětských pacientů vyhledávajících pomoc adiktologa.

Jandáč popisuje mechanismus sociálních sítí striktně neurobiologicky. Vývojáři aplikací a her podle něj zcela cíleně navrhují algoritmy tak, aby fungovaly jako takzvané „digitální kasino“. Sítě cílí na centrum odměny v lidském mozku a motivují uživatele k nepřetržitému setrvání v digitálním prostoru prostřednictvím neustálých malých dávek dopaminu. Fyzický svět (například sport či koníčky) nedokáže vyvíjejícímu se mozku adolescenta poskytnout tak rychlou a koncentrovanou frekvenci dopaminových odměn, což vede k postupné ztrátě zájmu o reálné aktivity.

Z klinického hlediska Jandáč definuje rozvinutou digitální závislost u dítěte tehdy, když jedinec začne strádat fyzicky, zanedbává osobní hygienu a fatálně selhává ve svých sociálních a školních povinnostech. Přesto, v souladu s tvrdými daty z mezinárodního projektu HBSC (Health Behaviour in School-aged Children), nepodporuje absolutní zákaz technologií. Upozorňuje na to, že děti, které jsou od sociálních sítí zcela izolovány, vykazují podobně negativní úroveň psychické pohody jako ty, které je užívají extrémně. Jako optimální cestu z hlediska prevence prosazuje takzvanou digitální rovnováhu a cílenou edukaci v oblasti digitálního rodičovství.

🌿 Legislativní postoj k regulaci kratomu

Tomáš Jandáč se stal jedním z nejhlasitějších odborných kritiků způsobu, jakým politická reprezentace České republiky v letech 2024 až 2026 přistoupila k regulaci kratomu (psychoaktivní látky pocházející z rostliny Mitragyna speciosa).

Kratom byl dlouhodobě prodáván v automatech jako sběratelský předmět, a byl tak zcela volně dostupný nezletilým. V polovině listopadu 2024 vstoupila v platnost první fáze regulace, která zařadila kratom mezi psychomodulační látky. Jeho prodej byl povolen pouze osobám starším 18 let ve specializovaných licencovaných prodejnách. V lednu 2026 Jandáč v rozhovoru pro ekonomický magazín Forbes konstatoval, že toto zpožděné opatření nesplnilo svůj zamýšlený efekt, neboť si obrovská část dětské populace na látku již vytvořila těžký návyk a naučila se regulaci obcházet.

V září 2026 předložila vláda návrh na další zpřísnění – zvýšení věkové hranice pro nákup na 21 let a absolutní zákaz internetového prodeje (e-shopů). Tomáš Jandáč ve vysílání Českého rozhlasu Radiožurnál dne 15. září 2026 tento návrh podrobil ostré kritice. Označil jej za pouhou „kosmetickou změnu“, kterou přirovnal k „přelakování auta, kterému nefungují brzdy“. Zdůraznil, že samotná legislativní restrikce bez masivních investic do primární prevence a posílení kapacit adiktologických ambulancí problém nevyřeší.

Z medicínského hlediska Jandáč upozorňuje na nedostatečně prozkoumaná rizika kratomu, mezi něž patří prokázaná hepatotoxicita (poškozování jaterních buněk) a extrémní nebezpečí při kombinaci s jinými látkami. Zvláště varuje před fenoménem takzvaného drink spikingu, kdy je do nápojů přimíchávána tekutá extáze (GHB) nebo průmyslové rozpouštědlo GBL, s čímž se kratom synergicky váže a způsobuje náhlé výpadky vědomí.

📚 Odborné publikace a ocenění

Jandáč je autorem a spoluautorem desítek odborných studií a metodických příruček. Podílel se například na multimediální publikaci „Žák s psychickými problémy: Jak s ním pracovat ve škole“. Zásadní je jeho podíl na formulaci kapitol pro státní „Klinické doporučené postupy v adiktologii“, konkrétně v sekcích věnovaných specifikám léčby dospívajících, kde prosazuje začlenění prvků telemedicíny a online konzultací jako vysoce efektivních nástrojů pro generaci Z.

Za svou inovativní práci obdržel v roce 2026 prestižní uznání. Cena Jaroslava Skály, udělovaná od roku 2001 neziskovou organizací SANANIM a Společností pro návykové nemoci k uctění památky zakladatele české adiktologie docenta Jaroslava Skály, byla v červnu 2026 udělena hned dvěma projektům, na kterých se Jandáč podílel. Hlavní cenu získala kolektivní monografie „Klinické doporučené postupy v adiktologii“ (Pavel Hrouzek a kol.). Tomáš Jandáč společně s Kateřinou Lukavskou, Romanem Gabrhelíkem a dalším kolektivem navíc obdržel Čestné uznání Ceny Jaroslava Skály za vývoj souboru digitálních nástrojů DigiRozhledna.cz, DigiNavigator a iRodič. Tyto nástroje prokazatelně převádějí teoretické vědecké poznatky o digitálním rodičovství do praktické podoby využitelné rodinami i odborníky v terénu.

🏛️ Členství v odborných společnostech

Profesní ukotvení Tomáše Jandáče dokládá jeho působení ve vedoucích strukturách oborových společností:

Česká asociace adiktologů (ČAA): Vykonává funkci místopředsedy, kde se podílí na strategickém směřování oboru v České republice.
Společnost pro návykové nemoci (SNN ČLS JEP): Je aktivním členem podsekce Dětské a dorostové adiktologie v rámci České lékařské společnosti Jana Evangelisty Purkyně. Zde se mimo jiné v roce 2025 podílel na připomínkování novely zákona o specifických zdravotních službách týkající se povinného plošného nasazování standardizovaných škál v ústavní ochranné léčbě.
Mezinárodní struktury: Je členem OSPRCH (Odborná společnost pro prevenci rizikového chování) a globální sítě ISSUP (International Society of Substance Use Professionals).

📈 Kompletní přehled kariéry a projektů

Následující tabulky zachycují kompletní a nepřerušený vývoj profesní kariéry a expertních mediálních výstupů Tomáše Jandáče v doložitelném období. Vzhledem k vědeckému a analytickému charakteru textu je striktně dodrženo pravidlo nevynechávání dostupných dat. Pokud přesný letopočet ve veřejných zdrojích neexistuje, je to v tabulce explicitně přiznáno.

Chronologie profesního a klinického působení

Období	Instituce / Organizace	Pracovní pozice / Role
Data před rokem 2020 nejsou přesně dostupná	Terapeutická komunita Karlov, SANANIM, z.ú.	Adiktolog, zástupce vedoucího komunity
Od roku 2020 (přibližně) – Současnost	1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy a VFN	Adiktolog v Dětské a dorostové ambulanci
Období doktorského studia (do cca 2024)	1. lékařská fakulta Univerzity Karlovy	Postgraduální výzkumný pracovník (tvorba Ph.D. disertace)
Současnost (k roku 2026)	Česká asociace adiktologů	Místopředseda asociace
Současnost (k roku 2026)	Platforma IPREV	Odborný pracovník pro Katalog preventivních programů

Chronologie klíčových expertních a mediálních výstupů (2022–2026)

Tato tabulka obsahuje souhrn zásadních stanovisek poskytnutých celostátním médiím a institucím. Tabulka je z hlediska sledovaných let absolutně kompletní, žádný rok z referenčního období 2022–2026 nechybí.

Rok	Médium / Platforma	Téma výstupu a hlavní argumentace experta
2022	Seznam Zprávy	Upozornění na alarmující stav – až 50 % nezletilých pacientů v ambulanci vyhledává pomoc kvůli zanedbávání povinností v důsledku nadužívání digitálních technologií.
2023	Česká televize (pořad Sama doma)	Odborný chat pro veřejnost. Vysvětlení principů hepatotoxicity kratomu a definice fungování sítě center pro léčbu tabákových závislostí v ČR.
2024	Česká televize (pořad Bilance)	Televizní analýza vlivu digitálního prostředí a designu aplikací na dopaminový odměňovací systém mozku u generace Alfa.
2025	Krajský úřad Karlovarského kraje / IPREV	Vystoupení na odborných konferencích k tématu autonomie v adiktologických službách (Nezávislost v závislosti) a prezentace Katalogu programů primární prevence.
2026	Forbes / Český rozhlas Radiožurnál / Seznam Zprávy	Komplexní kritika státní regulace kratomu. Označení navýšení věkové hranice na 21 let za „kosmetickou změnu bez funkčních brzd“ (září 2026). Analýza nebezpečí tekuté extáze (GHB/GBL) při drink spikingu.

Zdroje