Svor
Obsah boxu
Šablona:Infobox hornina Svor (anglicky schist) je běžná přeměněná (metamorfovaná) hornina středního až vyššího stupně přeměny. Je charakteristická svou výraznou plošně paralelní texturou, označovanou jako svorová břidličnatost (schistozita), která je způsobena uspořádáním šupinkovitých a destičkovitých minerálů, především slíd (muskovit a/nebo biotit). Díky této textuře se svor snadno deskovitě rozpadá.
Svor je typicky hruběji zrnitý než fylit a na rozdíl od něj jsou jednotlivé minerální lupínky slídy viditelné pouhým okem. Od ruly se liší nižším obsahem živců a výraznější břidličnatostí oproti páskované textuře ruly. Často obsahuje charakteristické minerály, jako jsou granát, staurolit nebo kyanit, které tvoří větší, dobře vyvinuté krystaly zvané porfyroblasty.
⚙️ Vznik a charakteristika
Svor vzniká procesem regionální metamorfózy z pelitických (jílovitých) sedimentárních hornin, jako jsou jílovce a jílovité břidlice. Během tohoto procesu, který probíhá za zvýšených podmínek tlaku a teploty (typicky nad 400 °C) hluboko v zemské kůře, dochází k rekrystalizaci původních minerálů.
Metamorfní řada pelitických hornin postupuje se zvyšující se teplotou a tlakem následovně: Jílovec → Břidlice → Fylit → Svor → Rula → Migmatit
Minerální složení
Základní složkou svoru je křemen a slídy. Podle převládajícího typu slídy se rozlišují:
- Muskovitický svor: Převládá světlá slída muskovit, hornina má stříbřitě lesklý vzhled.
- Biotitický svor: Převládá tmavá slída biotit, hornina je tmavší, hnědočerná.
- Dvojslídný svor: Obsahuje muskovit i biotit v podobném poměru.
Velmi časté jsou akcesorické minerály, které jsou důležitými indikátory stupně metamorfózy (tzv. indexové minerály):
- Granát: Nejčastěji se jedná o červenohnědý almandin, který tvoří typické kulovité nebo dvanáctistěnné porfyroblasty. Svor s hojným obsahem granátu se nazývá granátový svor.
- Staurolit: Tvoří charakteristické hnědé, sloupcovité krystaly, které často srůstají do tvaru kříže.
- Kyanit (disten): Modrý, lištovitý minerál typický pro metamorfózu za vysokých tlaků.
- Sillimanit: Vyskytuje se v podobě jehličkovitých nebo vláknitých agregátů při nejvyšších teplotách vzniku svorů.
- Grafit: Dodává hornině tmavě šedou až černou barvu (grafitický svor).
- Turmalín: Často přítomen v podobě černých, jehličkovitých krystalů.
Textura a struktura
Klíčovým znakem svoru je jeho svorová textura (schistozita). Jedná se o plošně paralelní uspořádání destičkovitých a šupinkovitých minerálů (hlavně slíd), které hornině propůjčuje dokonalou štěpnost v jednom směru. Plochy břidličnatosti jsou často zvlněné nebo zvrásněné v důsledku tektonických pohybů během nebo po metamorfóze. Pokud hornina obsahuje větší porfyroblasty (např. granáty), slídové lupínky je obtékají a vytvářejí takzvanou strukturu "rybího oka".
🔬 Typy svorů
Svory se klasifikují především na základě svého minerálního složení, které odráží jak chemické složení původní horniny (protolitu), tak podmínky metamorfózy.
- Podle slíd:
- Muskovitický, biotitický, dvojslídný svor (viz výše).
- Podle charakteristických akcesorií:
- Granátový svor: Jeden z nejběžnějších typů, hojně se vyskytující například na Šumavě.
- Staurolitový svor: Indikuje střední stupeň metamorfózy.
- Kyanitový svor: Vzniká za vysokých tlaků.
- Sillimanitový svor: Ukazuje na vysokoteplotní podmínky, blízké hranici s rulami.
- Grafitický svor: Vznikl z sedimentů bohatých na organickou hmotu. Bývá tmavý a otírá se.
- Kalcitický svor nebo amfibolický svor: Vznikají z protolitů s příměsí uhličitanů nebo bazických hornin.
🌍 Výskyt ve světě a v Česku
Svory jsou celosvětově rozšířené horniny, které se nacházejí v jádrech erodovaných horských pásem a na prekambrických štítech. Vyskytují se ve všech oblastech, které prošly regionální metamorfózou, jako jsou Alpy, Himaláj, Apalačské pohoří nebo Skandinávské pohoří.
Výskyt v České republice
V Českém masivu patří svory k nejrozšířenějším metamorfovaným horninám. Tvoří rozsáhlá tělesa zejména v následujících geologických jednotkách:
- Moldanubikum: Zde jsou svory velmi hojné, zejména v monotónní skupině. Typické jsou granátové a sillimanitové svory, které tvoří velké části Šumavy a Českomoravské vrchoviny.
- Krušnohorské krystalinikum: V Krušných horách se vyskytují především dvojslídné svory, často s granátem.
- Krkonošsko-jizerské krystalinikum: V Krkonoších a Jizerských horách tvoří svory významnou část geologické stavby, často s granátem, staurolitem a kyanitem. Známá je například lokalita u Harrachova.
- Slezikum: V oblasti Hrubého Jeseníku se také nacházejí rozsáhlá tělesa svorů.
🏛️ Využití
Svor nemá tak široké využití jako jiné stavební materiály, například žula nebo mramor, a to především kvůli své nízké pevnosti a dobré štěpnosti, která způsobuje jeho snadný rozpad.
- Historické využití: V minulosti se lokálně používal jako stavební kámen na zdivo, podezdívky, dlažby nebo na výrobu mlýnských kamenů. Tenčí desky se ojediněle používaly i jako střešní krytina, i když pro tento účel byla vhodnější jemnozrnnější břidlice.
- Současné využití: Dnes je jeho použití omezené. Využívá se jako dekorační kámen v zahradní architektuře (šlapáky, obklady zídek), případně jako drcené kamenivo do méně namáhaných konstrukcí.
- Zdroj minerálů: Některé svory jsou těženy pro svůj obsah průmyslově využitelných minerálů. Příkladem je těžba průmyslového granátu (almandinu), který se používá jako abrazivo pro řezání vodním paprskem nebo pískování.
🤔 Svor pro laiky
Svor si lze představit jako horninu, která byla hluboko pod zemí "upečena" a zároveň silně stlačena v jednom směru.
- Třpytivý vzhled: Svor se na slunci často krásně třpytí. To je způsobeno velkým množstvím plochých, lesklých šupinek slídy, které jsou všechny seřazeny v jedné rovině, podobně jako šupiny na rybě. Když na ně dopadne světlo, odráží se od nich jako od tisíců malých zrcátek.
- Snadno se loupe: Díky uspořádání slíd se svor snadno rozpadá na tenčí desky. Když vezmete kus svoru do ruky, často se z něj odlupují jednotlivé vrstvičky. Je to jako byste se snažili rozdělit balíček slepených hracích karet – vždy se rozdělí mezi jednotlivými kartami.
- "Drahokamy" uvnitř: Velmi často v něm najdeme tmavě červené, kulaté nebo mnohostěnné krystaly – to jsou granáty. Nejsou to sice drahokamy šperkařské kvality, ale dávají hornině její typický vzhled. Svor je tedy hornina, která je "vláknitá" či "šupinatá", třpytivá a často posetá granáty.