Přeskočit na obsah

Sunnité

Z Infopedia

Šablona:Infobox - náboženství

Sunnité nebo také sunnitští muslimové (arabsky أهل السنة والجماعة, Ahl as-Sunna wa'l-Džamá'a - Lidé sunny a společenství) představují největší a majoritní větev islámu. Tvoří přibližně 87–90 % všech muslimů na světě. Název je odvozen od slova Sunna, což označuje soubor tradic, činů a výroků proroka Muhammada, které spolu s Koránem tvoří základní pilíře jejich víry a právního systému. Sunnité jsou často označováni za "ortodoxní" proud islámu, jelikož se drží tradice prvních muslimů a uznávají legitimitu prvních čtyř chalífů jakožto právoplatných nástupců proroka Muhammada.

⏳ Historie a vznik schizmatu

Rozdělení muslimské obce na sunnity a ší'ity má kořeny v politické krizi po smrti proroka Muhammada v roce 632. Klíčovou otázkou bylo, kdo se stane jeho nástupcem (chalífou) ve vedení muslimské komunity (umma).

Většina muslimů se přiklonila k volbě nástupce z řad Muhammadových blízkých společníků. Prvním chalífou byl zvolen Abú Bakr, Muhammadův přítel a tchán. Ti, kteří podpořili tuto volbu a následně i další tři chalífy – Umara, Uthmána a Alího – se stali základem budoucího sunnitského islámu. Uznávají tyto čtyři vůdce jako správně vedené chalífy.

Menšinová skupina, známá jako Ší'at Alí (Strana Alího), však tvrdila, že nástupnictví má být dědičné v Muhammadově rodině. Podle nich měl být prvním právoplatným vůdcem Muhammadův zeť a bratranec Alí. Tento spor o nástupnictví vedl k sérii konfliktů, včetně bitvy u Siffínu (657) a mučednické smrti Alího syna Husajna v bitvě u Karbalá (680), což definitivně zpečetilo rozkol (fitna) v islámu. Sunnité následně akceptovali vládu dynastie Umajjovců, čímž se politická a náboženská autorita oddělila od přímé rodové linie Proroka.

📜 Základní pilíře víry a praxe

Sunnitská věrouka a praxe jsou postaveny na dvou hlavních zdrojích:

  • Korán: Svatá kniha islámu, považovaná za doslovné slovo Boží (Alláha), zjevené proroku Muhammadovi.
  • Sunna: Tradice zahrnující výroky, činy a zvyky proroka Muhammada, zaznamenané v textech zvaných hadísy. Sunna slouží jako praktický návod pro život muslima a výklad Koránu.

Jádro náboženské praxe tvoří Pět pilířů islámu, které jsou společné pro většinu muslimů, včetně sunnitů:

  1. Šaháda (Vyznání víry): Prohlášení, že "Není božstva kromě Boha a Muhammad je jeho posel."
  2. Salát (Modlitba): Pět denních rituálních modliteb vykonávaných směrem k Ka'bě v Mekce.
  3. Zakát (Almužna): Povinný dar potřebným, který očišťuje majetek.
  4. Saum (Půst): Zdržení se jídla, pití a dalších světských požitků od úsvitu do soumraku během měsíce ramadánu.
  5. Hadždž (Pouť do Mekky): Povinná pouť do Mekky, kterou by měl každý zdravý a finančně zajištěný muslim vykonat alespoň jednou za život.

Klíčovou součástí sunnitské teologie je koncept Tawhíd (jedinost a jedinečnost Boha) a odmítání jakéhokoli přidružování k Bohu (širk), což je považováno za nejtěžší hřích.

⚖️ Právní školy (mazhaby)

V rámci sunnitského islámu se v 8. a 9. století vyvinuly čtyři hlavní právní školy (mazhab), které se liší v metodologii interpretace islámského práva (šaría). Všechny jsou vzájemně považovány za legitimní a platné. Každý sunnitský muslim se obvykle hlásí k jedné z nich.

🌍 Geografické rozšíření

Sunnité tvoří drtivou většinu muslimské populace ve většině zemí. Mezi státy s největší sunnitskou populací patří Indonésie, Pákistán, Indie, Bangladéš, Egypt, Nigérie a Turecko. Ve většině zemí Blízkého východu a severní Afriky jsou sunnité v majoritě. Ší'ité tvoří většinu pouze v Íránu, Iráku, Ázerbájdžánu a Bahrajnu. Významné ší'itské menšiny žijí také v Libanonu, Jemenu, Sýrii a Saúdské Arábii.

🕌 Vztah s šíitským islámem

Rozdíly mezi sunnity a šíity jsou primárně politicko-historického a teologického rázu, nikoli v základních pilířích víry.

Hlavní rozdíly mezi sunnity a šíity
Aspekt Sunnité Ší'ité
Nástupnictví po Muhammadovi Vůdce (chalífa) má být volen na základě konsenzu komunity. Uznávají první čtyři chalífy. Vůdce (imám) musí být přímým potomkem proroka Muhammada skrze jeho dceru Fátimu a zetě Alího.
Role duchovních vůdců Ulamá (učenci) jsou vykladači práva a teologie, ale nemají božskou autoritu. Funkce imáma je především vedení modlitby. Imámové jsou považováni za neomylné, Bohem jmenované vůdce, kteří mají nejen politickou, ale i duchovní autoritu a schopnost interpretovat skrytý význam Koránu.
Náboženské texty Spoléhají se na kanonické sbírky hadísů (např. Sahíh al-Buchárí, Sahíh Muslim). Mají vlastní sbírky hadísů, které zahrnují i výroky imámů.
Náboženská praxe Odmítají poutě k hrobům svatých a imámů jako formu modloslužby. Poutě k hrobům imámů (např. v Nadžafu, Karbalá) jsou důležitou součástí náboženského života. Připomínají si mučednictví Husajna během svátku Ašúra často i sebemrskačstvím.

Navzdory teologickým rozporům a historickým konfliktům se obě skupiny vzájemně uznávají jako muslimové a sdílejí základní islámskou víru, například při společné pouti do Mekky. Napětí mezi oběma komunitami je však v moderní době často zneužíváno pro politické cíle.

💡 Sunnité pro laiky

Představte si, že ve vaší oblíbené sportovní lize odejde do důchodu legendární a všemi milovaný kapitán, který ale neurčil svého nástupce. Tým se rozdělí na dvě skupiny.

  • První skupina (sunnité) říká: "Kapitánem by se měl stát ten nejzkušenější a nejrespektovanější hráč, kterého si zvolí celý tým. Důležité je držet se pravidel a tradic, které nám náš legendární kapitán zanechal." Tato skupina představuje většinu a chce zachovat kontinuitu a stabilitu.
  • Druhá, menší skupina (ší'ité) oponuje: "Ne, kapitánem se musí stát jeho syn! Má to v krvi, je to jeho rodinné dědictví a jedině on má právo vést tým a správně interpretovat odkaz svého otce."

Obě skupiny stále hrají stejný sport, podle stejných základních pravidel (věří v jednoho Boha, modlí se, postí se), ale liší se v tom, kdo má být jejich "kapitánem" a jak přesně se mají dodržovat staré tradice. Tento původně "politický" spor se postupem času prohloubil i do drobných rozdílů v "herní strategii" a tradicích.

🏛️ Moderní výzvy

V 21. století čelí sunnitský islám řadě výzev, včetně:

  • **Vzestup extremismu:** Skupiny jako Al-Káida nebo Islámský stát zneužívají sunnitskou teologii k ospravedlnění násilí, což drtivá většina sunnitských učenců a věřících odmítá.
  • **Politická nestabilita:** Konflikty v zemích jako Sýrie, Irák a Jemen jsou často rámovány jako sektářské násilí mezi sunnity a šíity, ačkoliv jejich kořeny jsou primárně politické a ekonomické.
  • **Modernizace a sekularismus:** Sunnitské komunity po celém světě se vyrovnávají s otázkami, jak sladit tradiční islámské hodnoty s moderním životem, globalizací a sekulárními vládami.
  • **Mezináboženský dialog:** V globalizovaném světě roste význam dialogu s ostatními náboženstvími, jako je křesťanství a judaismus, s cílem podporovat vzájemné porozumění a mír.

Zdroje

Islám - sunnité a šíité - IS MUNI Sunnité a šíité: Jak se liší šíitský a sunnitský islám | Reflex.cz Sunnitský islám - Wikipedie Sunnité a šíité - Novinky.cz šíité a sunnité — PSK - Ptejte se knihovny Denominace islámu - Wikipedie Hanífovský mazhab - Wikipedie Hanbalovský mazhab - Wikipedie Islám - Wikipedie Co Jsou Sunni Muslimové: Rozdíly a Podobnosti s Šíity - KoránOIslámu.cz Fiqh - Wikipedie Světová náboženství: Islám - cKlub.cz Průzkum religiozity světové muslimské populace - e-Islám ```