Steve Sullivan

Rozbalit box

Obsah boxu

Steve Sullivan (* 6. července 1974, Timmins, Ontario) je bývalý kanadský profesionální hokejový útočník a současný hokejový funkcionář.

S výškou pouhých 173 centimetrů a váhou lehce přes 70 kilogramů byl Sullivan v éře obrovitých obránců 90. let považován za hráče bez budoucnosti. Přesto v NHL odehrál přes 1000 zápasů a nasbíral 747 bodů. Jeho kariéra je definována nezdolnou vůlí. Dvakrát byl týmy odepsán a umístěn na listinu volných hráčů (waivers), odkud si ho nikdo nechtěl vzít, ale pokaždé se vrátil silnější. Největší boj však svedl v letech 2007–2009, kdy kvůli devastujícímu zranění zad vynechal téměř dvě celé sezóny, aby se pak vrátil a získal Bill Masterton Memorial Trophy za oddanost hokeji.

Klubová kariéra

Odepsaný talent: New Jersey a Toronto (1994–1999)

Steve Sullivan byl draftován týmem New Jersey Devils až v 9. kole (233. celkově). V systému Devils, který preferoval velké a silné hráče, se prosazoval těžko, ačkoliv na farmě v Albany zářil a získal dva Calder Cupy. V roce 1997 byl vyměněn do Toronto Maple Leafs v rámci velkého trejdu za Douga Gilmoura. V Torontu měl světlé momenty, ale vedení klubu mu nevěřilo. Považovali ho za příliš malého na to, aby byl hvězdou, a příliš ofenzivního na to, aby hrál ve čtvrté lajně. V říjnu 1999 udělalo Toronto osudovou chybu. Umístilo Sullivana na listinu volných hráčů (waivers), v domnění, že o něj nikdo nebude mít zájem.

Chicago Blackhawks: Zrození hvězdy (1999–2004)

Tým Chicago Blackhawks po něm sáhl zadarmo. Pro Chicago to byla jedna z nejlepších "krádeží" v historii. Sullivan se okamžitě stal lídrem ofenzivy. Hned v první sezóně v Chicagu nasbíral 64 bodů. Díky své rychlosti a šikovnosti na přesilovkách se stal nepostradatelným. V sezóně 2000/01 prožil svůj bodově nejlepší ročník, když zaznamenal 34 gólů a 75 bodů. V Chicagu strávil pět let, během nichž byl nejproduktivnějším hráčem týmu. Malý útočník, kterého Toronto nechtělo, se stal legitimní hvězdou ligy.

Nashville a boj o zdraví (2004–2011)

V roce 2004 byl vyměněn do Nashville Predators. Zde zažil další vrchol. Vytvořil smrtící útok s Paulem Kariyou (dalším malým hráčem) a Martinem Eratem nebo J.P. Dumontem. Nashville, do té doby defenzivní tým, začal díky Sullivanovi hrát atraktivní hokej. V únoru 2007 však přišla katastrofa. V zápase proti Montrealu utrpěl zranění zad (fragmentovaný disk). Diagnóza byla děsivá. Poškození nervů bylo tak rozsáhlé, že Sullivan nemohl zvednout nohu a hrozilo mu trvalé postižení. Vynechal zbytek sezóny 2006/07 a kompletně celou sezónu 2007/08. Lékaři byli skeptičtí ohledně jeho návratu. Sullivan se však nevzdal. Po 687 dnech bez hokeje a mnoha operacích se v lednu 2009 vrátil na led. Jeho návrat byl triumfální. Hned ve svém třetím zápase dal dva góly. Sezónu dohrál ve velkém stylu a v roce 2009 po právu získal Bill Masterton Memorial Trophy.

Závěr kariéry a "Karma"

Po odchodu z Nashvillu v roce 2011 hrál ještě za Pittsburgh Penguins (kde si zahrál s Malkinem), Phoenix Coyotes a New Jersey Devils. Kariéru ukončil v roce 2013. Do historie se zapsal i jedním virálním momentem z roku 2001. V zápase proti Coloradu se mu fanoušek u plexiskla posmíval kvůli jeho výšce. O chvíli později Patrick Roy vyhodil puk, který trefil právě tohoto fanouška do hlavy (rozbil mu nos). Sullivan k němu přijel a pronesl památnou větu o karmě. Později se s fanouškem setkali a Sullivan mu věnoval hokejku, čímž ukázal svůj nadhled.

Manažerská kariéra

Po skončení hráčské kariéry se Sullivan plynule přesunul do managementu.

Dlouhá léta pracoval v organizaci Arizona Coyotes (nyní Utah Hockey Club).
Začínal jako trenér dovedností (skills coach), kde učil mladé hráče, jak využít techniku proti síle.
Postupně povýšil na ředitele hráčského rozvoje a asistenta generálního manažera.
V současnosti (2025) působí jako asistent generálního manažera v nově přestěhovaném týmu Utah Hockey Club, kde má na starosti skauting a farmářský tým.

Herní styl

Sullivan byl průkopníkem pro malé hráče v moderní éře.

Rychlost: Byl jedním z nejrychlejších bruslařů své doby. Jeho zrychlení z místa bylo explozivní.
Speciální týmy: Byl mistrem přesilových her, kde operoval na modré čáře nebo na kruhu.
Chytrost: Protože nemohl soupeře přetlačit, musel je přechytračit. Vynikal v tom, jak si dokázal najít volný prostor v "zemi nikoho".

Pro laiky

Proč je Steve Sullivan inspirací?

David mezi Goliáši: V době, kdy NHL vládli obři jako Lindros, on se svými 173 cm dokázal dominovat. Ukázal cestu hráčům jako Martin St. Louis nebo Johnny Gaudreau.
Muž, co porazil bolest: Jeho návrat po zranění zad je medicínským zázrakem. Málokdo se vrátí po dvou letech pauzy ve věku 34 let a hraje stejně dobře jako předtím.
Zadarmo drahý: Toronto ho vyhodilo zadarmo. On pak v Chicagu a Nashvillu nasbíral stovky bodů. Je to lekce pro manažery, aby neodepisovali hráče jen kvůli výšce.

Zdroje