Přeskočit na obsah

Stadion Giuseppe Meazzy

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Stadion Giuseppe Meazzy (italsky: Stadio Giuseppe Meazza), celosvětově známý pod svým původním názvem San Siro, je fotbalový stadion v Miláně v Itálii. Je domácím stadionem dvou největších milánských klubů, AC Milán a FC Inter Milán, a je jedním z nejznámějších a nejikoničtějších fotbalových stadionů na světě. Díky své atmosféře a historii je často přezdíván "La Scala del Calcio" (Fotbalová La Scala).

Šablona:Infobox Stadion

Historie

Počátky a název San Siro

Stadion byl postaven ve 20. letech 20. století z iniciativy tehdejšího prezidenta AC Milán, Piera Pirelliho. Byl vybudován ve stejnojmenné milánské čtvrti San Siro a původně nesl název Nuovo Stadio Calcistico San Siro (Nový fotbalový stadion San Siro). Oficiálně byl otevřen 19. září 1926 inauguračním zápasem mezi AC Milán a Interem (Inter vyhrál 6:3). Původně se jednalo o typický anglický stadion se čtyřmi oddělenými tribunami a kapacitou 35 000 diváků. Od svého vzniku byl stadion výhradním domovem AC Milán.

Příchod Interu a první rozšíření

V roce 1935 stadion odkoupilo město Milán a v roce 1947 se na něj přestěhoval i druhý městský klub, FC Inter Milán, který do té doby hrál v menší Aréně Civica. Od tohoto roku sdílejí oba nesmiřitelní rivalové stejný domov.

V 50. letech prošel stadion první velkou rekonstrukcí. Bylo přistavěno druhé patro tribun, čímž se jeho kapacita dramaticky zvýšila na více než 85 000 míst, a stadion získal charakteristický oválný tvar[1].

Přejmenování na Stadio Giuseppe Meazza

V roce 1980, rok po smrti legendárního milánského fotbalisty Giuseppeho Meazzy, byl stadion oficiálně přejmenován na jeho počest. Meazza, dvojnásobný mistr světa s Itálií, hrál za oba milánské kluby, ale jeho jméno je spojováno především s Interem. Z tohoto důvodu fanoušci AC Milán často nadále upřednostňují původní název San Siro[2].

Rekonstrukce pro Mistrovství světa 1990

Svou současnou, nezaměnitelnou podobu získal stadion před Mistrovstvím světa ve fotbale 1990, které hostila Itálie. Během rozsáhlé a architektonicky odvážné rekonstrukce bylo přistavěno třetí patro tribun, které je neseno jedenácti masivními válcovými věžemi. Zároveň byla celá konstrukce zastřešena obrovskou střechou, kterou podpírají čtyři výrazné červené příhradové nosníky. Tímto se San Siro stalo jedním z nejmodernějších a vizuálně nejpůsobivějších stadionů své doby.

Architektura

Současná podoba stadionu je výsledkem rekonstrukce pro Mistrovství světa 1990. Architektonický návrh od Giancarla Ragazziho, Enrica Hoffera a Lea Finziho dal stadionu jeho ikonický a monumentální vzhled.

Klíčové architektonické prvky jsou:

  • Jedenáct válcových věží: Tyto masivní betonové věže, umístěné po obvodu stadionu, plní dvě funkce. Jednak obsahují schodiště a rampy pro přístup diváků na vyšší patra a zároveň slouží jako hlavní nosné sloupy pro třetí patro tribun a střešní konstrukci.
  • Třetí patro tribun: Přidané třetí patro je vizuálně odděleno od spodních dvou a zdá se, jako by se vznášelo nad zbytkem stadionu. Nabízí strmý a impozantní pohled na hřiště.
  • Červené střešní nosníky: Čtyři obrovské červené příhradové nosníky, které se klenou nad rohy stadionu, jsou nejvýraznějším prvkem. Podpírají masivní střechu z polykarbonátových panelů, která zakrývá všechna místa k sezení.

Díky této konstrukci je San Siro často přirovnáváno k "vesmírné lodi" a je považováno za mistrovské dílo brutalistní a strukturální architektury.

Unikátní soužití dvou klubů

San Siro je jedním z mála stadionů na světě, který je domovem dvou takto velkých a historicky úspěšných rivalů. Sdílení jednoho stadionu je logisticky nesmírně náročné a vyžaduje detailní koordinaci.

Rozdělení stadionu

Přestože oba kluby hrají na stejném hřišti, stadion je pro jejich domácí zápasy vizuálně i organizačně rozdělen:

  • Šatny a zázemí: Každý klub má svou vlastní, oddělenou šatnu, masérny a další zázemí, které jsou vyzdobeny v klubových barvách a s klubovou symbolikou.
  • Sektory fanoušků: Domácí ultras AC Milán (známí jako Curva Sud) mají své místo na jižní tribuně, zatímco ultras Interu Milán (Curva Nord) sídlí na severní tribuně.
  • Vizuální identita: Během domácích zápasů jednoho z týmů jsou části stadionu, jako například VIP prostory nebo vstupní brány, vyzdobeny v barvách a s logy právě hrajícího "domácího" týmu.

Největší zkouškou pro organizaci je milánské derby, známé jako Derby della Madonnina. Během tohoto zápasu je stadion formálně rozdělen na polovinu. Jeden z klubů je určen jako "domácí" a jeho fanoušci obsadí své tradiční tribuny (Curva Sud nebo Curva Nord), zatímco fanoušci "hostujícího" týmu dostanou vyhrazený sektor na protilehlé straně. Atmosféra během derby, plná choreografií, vlajek a pyrotechniky, je považována za jednu z nejlepších a nejintenzivnějších ve světovém fotbale.

Sdílení stadionu je pro oba kluby také ekonomicky výhodné, protože si dělí vysoké náklady na údržbu a provoz.

Významné události

Kromě ligových a pohárových zápasů AC Milán a FC Inter Milán hostil stadion San Siro řadu nejprestižnějších mezinárodních fotbalových událostí.

Finále evropských pohárů

San Siro bylo čtyřikrát dějištěm finále nejprestižnější evropské klubové soutěže, Poháru mistrů evropských zemí, respektive Ligy mistrů UEFA:

Mistrovství světa a Evropy

Stadion byl klíčovým dějištěm dvou Mistrovství světa:

  • MS 1934: Hostil tři zápasy, včetně semifinále.
  • MS 1990: Hostil šest zápasů, včetně úvodního zápasu turnaje a čtvrtfinále.

Byl také jedním ze stadionů pro Mistrovství Evropy 1980.

Koncerty a další události

Díky své obrovské kapacitě je San Siro také vyhledávaným místem pro koncerty největších světových hudebních hvězd. Vystupovali zde například U2, Bruce Springsteen, The Rolling Stones, Madonna nebo Beyoncé.

Budoucnost stadionu: Demolice, nebo záchrana?

Navzdory své bohaté historii a ikonickému statusu je budoucnost stadionu San Siro od roku 2019 předmětem intenzivních debat a sporů. Oba milánské kluby, AC Milán i FC Inter Milán, dospěly k závěru, že stadion je zastaralý, nenabízí moderní komfort a jeho renovace by byla příliš nákladná a komplikovaná[3].

Plány na nový stadion

Kluby původně představily společný projekt na výstavbu nového, moderního stadionu s názvem "Katedrála" (La Cattedrale), který měl stát v bezprostřední blízkosti San Sira. Původní stadion měl být po otevření nového zbourán. Tento plán však narazil na silný odpor ze strany části fanoušků, památkářů a některých politiků, kteří volali po záchraně historického monumentu.

Administrativní překážky a oddělené cesty

Projekt se zasekl na dlouhých administrativních a politických sporech. V roce 2023 regionální komise pro kulturní dědictví rozhodla, že druhé patro stadionu, postavené v 50. letech, má historickou a architektonickou hodnotu, a proto stadion nemůže být zbourán[4].

Toto rozhodnutí donutilo oba kluby opustit společný projekt a vydat se vlastními cestami. AC Milán nyní plánuje výstavbu vlastního stadionu v oblasti San Donato Milanese na předměstí Milána, zatímco FC Inter Milán hledá pozemek v oblasti Rozzano.

Budoucnost samotného San Sira je tak nejistá. Město Milán bude muset najít nové využití pro obrovský a nákladný stadion, který pravděpodobně v blízké budoucnosti přijde o své hlavní nájemce.

Reference