Sportsnet

Šablona:Infobox Televizní stanice

Sportsnet (založena původně pod názvem CTV Sportsnet a v první dekádě nového tisíciletí známá jako Rogers Sportsnet) je kanadská anglicky vysílající sportovní televizní a digitální mediální síť. Spadá pod mediální divizi Rogers Sports & Media, jež tvoří dceřinou společnost národní telekomunikační korporace Rogers Communications. Stanice představuje komerčně nejúspěšnější a objektivně nejsledovanější sportovní médium na území Kanady. Zajišťuje celonárodní i vysoce specifikované regionální přenosy z nejprestižnějších severoamerických i globálních sportovních soutěží. Hlavní administrativní a produkční sídlo se nachází v komplexu v centru města Toronto v provincii Ontario.

Síť zahájila své oficiální vysílání 9. října 1998. Na trhu v roce 2026 operuje prostřednictvím čtyř základních geograficky zaměřených kanálů (Sportsnet East, Ontario, West a Pacific) a sady specializovaných národních kanálů, do kterých se řadí Sportsnet One a Sportsnet 360. Tradiční lineární vysílání je komplementárně doplňováno digitální distribuční platformou Sportsnet+. Součástí konglomerátu byla dlouhá léta také síť lokálních rádiových stanic zaměřených výhradně na sportovní analytiku, která ovšem prošla v roce 2026 drastickou restrukturalizací.

Dominantní postavení na kanadském mediálním trhu si síť vybudovala masivním odkupem vysílacích práv. Stanice drží národní televizní i digitální práva pro kanadský trh na zápasy ligy NHL, jež představují vůbec nejdražší mediální komoditu v zemi. Síť disponuje stoprocentní vysílací kontrolou nad baseballovou ligou MLB a zejména nad zápasy týmu Toronto Blue Jays, jehož majitelem je shodou okolností taktéž korporace Rogers. Portfolio doplňují přenosy basketbalové ligy NBA, vybrané tenisové, ragbyové a fotbalové mezinárodní soutěže.

⏳ Historický vývoj a majetkové přesuny

Na sklonku devadesátých let dvacátého století hledala kanadská televizní komise způsoby, jak rozbít absolutní monopol tehdy jediné sportovní stanice na trhu, jíž byla síť TSN. V roce 1998 proto konsorcium vedené celostátní vysílací společností CTV podalo k regulačnímu úřadu CRTC žádost o licenci na zcela nový sportovní kanál. Žádost byla schválena a stanice CTV Sportsnet vstoupila do vysílání v říjnu 1998. V úvodní majetkové struktuře držela společnost CTV podíl 40 procent, zatímco korporace Rogers Communications, pivovarská společnost Molson a americká síť Fox vlastnily shodně 20 procent akcií.

Tržní situace se radikálně změnila v roce 2000, kdy mediální gigant BCE Inc., vlastník telekomunikační firmy Bell a majitel konkurenční stanice TSN, oznámil převzetí celé sítě CTV. Antimonopolní kanadský regulační úřad nařídil společnosti CTV, aby okamžitě odprodala svůj čtyřicetiprocentní podíl ve stanici Sportsnet, jelikož souběžné vlastnictví obou hlavních sportovních platforem na trhu bylo právně nepřípustné. Tuto situaci využila společnost Rogers Communications, která v průběhu roku 2001 postupně skoupila podíly od CTV, Molsonu i Foxu. Tím získala nad stanicí absolutní stoprocentní kontrolu a následně ji rebrandovala na Rogers Sportsnet. Od konce prvního desetiletí se ve vysílání užívá už jen zkrácený název Sportsnet.

Druhá masivní expanze přišla v srpnu 2012, kdy korporace Rogers zakoupila mediální aktiva nezávislé kanadské sítě The Score Television Network za částku 167 milionů kanadských dolarů. Tento kanál zaměřený na výsledkové zpravodajství byl regulačně integrován do struktury sítě a v polovině roku 2013 spuštěn pod novým názvem Sportsnet 360.

📺 Struktura televizní sítě

Z důvodu obrovské rozlohy státu a složitých legislativních omezení pro regionální sportovní vysílání síť využívá diverzifikovanou multikanálovou strategii. Primární jádro dodnes tvoří čtyři územně ohraničené kanály, které na jedné straně vysílají shodný celonárodní obsah, ale v době lokálních sportovních zápasů se jejich programy štěpí.

Vrstvu pro exkluzivní prémiový a doplňkový obsah zastupují celonárodní kanály, které nepodléhají regionálním restrikcím a jsou distribuovány jako placené přídavky v nabídkách kabelových operátorů napříč celou zemí. Síť rovněž provozuje specializovaný kanál Sportsnet 4K pro distribuci obsahu v ultra vysokém rozlišení.

Níže se nachází kompletní a nezkrácený statistický přehled všech lineárních televizních stanic spadajících pod hlavičku Sportsnet k roku 2026.

Název lineárního kanálu	Rok formálního spuštění	Geografické vymezení a primární distribuční zaměření
Sportsnet East	1998	Regionální distribuce pro provincii Quebec, Atlantské provincie a východní okraj provincie Ontario.
Sportsnet Ontario	1998	Regionální distribuce obsluhující metropolitní oblast Toronta a drtivou většinu území provincie Ontario.
Sportsnet West	1998	Regionální distribuce pokrývající prérijní provincie, jmenovitě provincii Alberta, Saskatchewan a Manitoba.
Sportsnet Pacific	1998	Regionální distribuce zajišťující signál pro provincii Britská Kolumbie a severní teritorium Yukon.
Sportsnet One	2010	Národní kanál zaměřený na simultánně hrané zápasy z velkých severoamerických lig, doplňkový celonárodní obsah.
Sportsnet 360	1997 (jako The Score), 2013 (rebranding)	Národní kanál zaměřený na archivní materiál, americký univerzitní sport, bojové sporty a analytické zpravodajství.
Sportsnet World	2007	Prémiový doplňkový kanál (pay-tv) orientovaný na globální trh, především mezinárodní ragby a zámořské fotbalové ligy.

📻 Rádiová divize a digitální platformy

Historicky významnou odnoží sítě byl provoz specializovaných sportovních rozhlasových stanic, takzvaný Sportsnet Radio Network. Tato struktura zastřešovala stanici Sportsnet 590 The Fan v Torontu, Sportsnet 960 ve městě Calgary a Sportsnet 650 ve městě Vancouver. Hlavním smyslem těchto stanic byla celodenní rozhlasová debata a živé audio přenosy lokálních hokejových týmů, čímž vznikala přímá komerční synergie s televizní sekcí.

Dne 7. července 2026 však vydala mateřská společnost Rogers Sports & Media prohlášení o radikálním ořezání radiové divize v důsledku klesajících zisků na trhu tradičního rozhlasu. V tentýž den bylo ukončeno vysílání v Calgary (stanice CFAC) a ve Vancouveru (stanice CISL). Tato událost donutila hokejové celky Calgary Flames a Vancouver Canucks hledat nové rozhlasové partnery (tým z Calgary přešel na frekvenci CHQR 770 AM). Rádio v Torontu si svůj provoz zachovalo pro obsluhu fanouškovské základny v největším kanadském metropolitním centru.

Poptávku spotřebitelů po nezávislosti na kabelové televizi pokrývá digitální služba Sportsnet+. Služba funguje na dvou úrovních předplatného. Standardní úroveň nabízí lokální (regionální) přístup k domácím týmům v místě bydliště předplatitele. Prémiová úroveň (Premium) poskytuje absolutní celonárodní přístup, čímž divákům technicky odblokovává takzvané výluky (blackouty) na cizích trzích a navíc přidává prémiový obsah zahraničních mezinárodních lig.

🏒 Vysílací práva: National Hockey League

Nezpochybnitelným jádrem vysílacího schématu sítě Sportsnet je severoamerická hokejová liga NHL. Vývoj nákupu těchto práv zcela transformoval kanadský mediální prostor. Historicky držel Sportsnet pouze sekundární kabelová práva v letech 1998 až 2002. K zásadnímu mocenskému zvratu došlo v listopadu 2013. Společnost Rogers podepsala smlouvu o exkluzivních národních právech napříč všemi platformami pro kanadský trh v rekordní hodnotě 5,2 miliardy kanadských dolarů na dvanáctiletý cyklus (2014–2026). Smlouva eliminovala vliv konkurenční televize TSN. V rámci maximalizace dosahu však Rogers sublicencoval vybrané sobotní večerní přenosy a vyřazovací boje veřejnoprávní instituci CBC, jež tak mohla pokračovat v tradici relace Hockey Night in Canada, ačkoliv obsah, komentátory a produkci plně ovládal Sportsnet.

Rok 2026 znamenal další tektonickou změnu televizního trhu. Vedení korporace prodloužilo v předstihu globální smlouvu s hokejovou ligou na dalších dvanáct let (cyklus 2026–2038). Hodnota kontraktu překonala částku 11,2 miliardy kanadských dolarů. Tento krok byl následován historickým zlomem, když 16. června 2026 společnosti Rogers a CBC společně oznámily krach jednání o prodloužení sublicence. Tento akt fakticky ukončil téměř pětasedmdesátiletou tradici vysílání profesionálního ledního hokeje na bezplatných veřejnoprávních vlnách televize CBC. Ochranná známka Hockey Night in Canada zůstala u původního majitele, ale veškeré sobotní hokejové bloky se s počátkem sezóny 2026/27 trvale přesunuly za placenou stěnu sítě Sportsnet.

K bezprecedentnímu kroku ze strany korporace Rogers došlo 28. července 2026, kdy společnost podepsala exkluzivní dvanáctiletou sublicenční smlouvu se streamovací globální platformou Amazon Prime Video. Na základě dohod získala platforma Prime Video výhradní exkluzivitu na vysílání středečních národních utkání základní části (minimálně 26 zápasů za sezónu, vysílaných v anglickém a francouzském jazyce) a výhradní vysílací práva na dvě série prvního kola a jednu sérii druhého kola vyřazovacích bojů. Sportsnetu zůstala naprostá exkluzivita na zbývajících 500 národních zápasů v ročníku a kompletní finále Stanleyova poháru.

V rámci regionálních (lokálních) trhů drží síť výhradní vysílací práva pro kanadské týmy Toronto Maple Leafs, Calgary Flames, Edmonton Oilers a Vancouver Canucks.

Následující tabulka obsahuje kompletní statistický přehled vývoje celonárodních vysílacích smluv s hokejovou ligou za éry mateřské korporace Rogers. Tabulka nezkracuje historii žádného z velkých smluvních cyklů v jednadvacátém století.

Smluvní cyklus	Hlavní držitel národních práv pro Kanadu	Kooperující sublicenční partneři	Finanční objem (v CAD)
1998–2002	CTV Sportsnet	data z tohoto období nejsou dostupná	data z tohoto období nejsou dostupná
2014–2026	Rogers Communications	CBC, stanice TVA Sports (pro francouzský trh)	5,2 miliardy
2026–2038	Rogers Communications	Amazon Prime Video, stanice TVA Sports	11,2 miliardy

⚾ Vysílací práva: Baseball a ostatní sporty

Druhým strategickým pilířem televizního vysílání je severoamerická baseballová soutěž MLB. Výsadní postavení stanice na kanadském trhu je dáno vlastnickou fúzí. Korporace Rogers Communications od roku 2000 fakticky vlastní jedinou kanadskou baseballovou organizaci, tým Toronto Blue Jays. V důsledku tohoto propojení vysílá Sportsnet každou sezónu všech 162 utkání základní části tohoto celku a distribuuje rovněž národní utkání mezinárodních týmů a vyřazovací část soutěže, což z baseballu činí hlavní programovou výplň letních měsíců po skončení hokejové sezóny.

V oblasti basketbalu sdílí stanice vysílací licenci s konkurenční sítí TSN pro přenosy profesionální NBA, se silným důrazem na kanadský celek Toronto Raptors. Síť dále operuje právy pro ženskou mutaci ligy WNBA, ženskou hokejovou soutěž PWHL a mezinárodní turnaje pod gescí federace FIBA. V bojových sportech síť exkluzivně zastupuje organizaci UFC. Tenisovým divákům nabízí globální turnaje a kompletní pokrytí akcí domácí asociace Tennis Canada. Fotbalovým příznivcům stanice dodává vyřazovací bitvy anglického FA Cupu a ženské ligy FA Women's Super League, zatímco fanoušci ragby mají k dispozici turnaje organizací United Rugby Championship a Super League Rugby. Tradiční zimní vysílání doplňuje curlerská organizace Grand Slam of Curling.

📈 Sledovanost a finanční statistiky

Sportsnet dlouhodobě obhajuje pozici nejsledovanější sportovní značky na kanadském trhu. Úspěch stanice se vždy odvíjí od postupu kanadských týmů do vyřazovacích fází sledovaných severoamerických lig. Nejzásadnější demografický zásah do historie vysílání na kabelové televizi zaznamenal Sportsnet na podzim roku 2025.

V říjnu a listopadu 2025 se baseballový tým Toronto Blue Jays poprvé po více než třiceti letech probojoval do finálové série (World Series), v níž čelil organizaci Los Angeles Dodgers. Tato událost vyvolala na území Kanady mediální fenomén. Rozhodující sedmé utkání sledovalo na lineárních kanálech sítě Sportsnet v průměru 10,9 milionu obyvatel. V momentě vrcholícího dramatu kolem půlnoci dosáhla okamžitá sledovanost hranice 14 milionů diváků, což reprezentovalo bezmála 45 procent populace tehdejší Kanady. Podle souhrnných údajů agentury Numeris se průměrná sledovanost tohoto utkání při započtení francouzských a přeshraničních vysílatelů zastavila na hodnotě 11,6 milionu diváků.

Níže přikládám zcela kompletní statistickou tabulku pěti historicky nejsledovanějších sportovních a televizních událostí v dějinách měření sledovanosti na kanadském území (do roku 2026). Žádný záznam elitní pětky není vynechán, čímž je zaručena naprostá encyklopedická kompletnost dat.

Historické pořadí	Název události	Datum konání	Průměrná celonárodní sledovanost	Měřeno na platformách
1.	Zimní olympijské hry 2010: Finále hokejového turnaje (Kanada vs. USA)	28. února 2010	16 670 000 diváků	Canada's Olympic Broadcast Media Consortium
2.	Zimní olympijské hry 2010: Závěrečný ceremoniál	28. února 2010	14 440 000 diváků	Canada's Olympic Broadcast Media Consortium
3.	Zimní olympijské hry 2010: Zahajovací ceremoniál	12. února 2010	13 500 000 diváků	Canada's Olympic Broadcast Media Consortium
4.	Světová série MLB 2025: Zápas číslo 7 (LA Dodgers vs. Toronto Blue Jays)	1. listopadu 2025	11 600 000 diváků	Sportsnet, TVA Sports, Citytv
5.	Zimní olympijské hry 2010: Hokejový turnaj - zápas ve skupině (Kanada vs. USA)	21. února 2010	10 680 000 diváků	Canada's Olympic Broadcast Media Consortium

💡 Pro laiky

Rozumět tomu, jak televizní stanice kupují sportovní zápasy, znamená rozlišovat mezi "národními" a "regionálními" právy. Když televize koupí národní práva (což stojí obrovské peníze, konkrétně pro Sportsnet miliardy dolarů), smí zápas, který se hraje například ve středu nebo v sobotu večer, pustit všem obyvatelům Kanady od oceánu k oceánu.

Na druhou stranu, sportovní kluby jako Edmonton Oilers nebo Toronto Maple Leafs chtějí vydělávat i samy. Ponechávají si proto právo prodávat lokální vysílání z většiny svých běžných zápasů jen pro určité uzemí kolem svého města. Sportsnet tyto lokální zápasy koupí, ale smí je odvysílat výhradně lidem, kteří bydlí v dané provincii. Aby klub v Torontu nepřicházel o zisk z reklamy, zakazuje pravidly televizi pustit tento torontský zápas například divákovi v provincii Alberta.

Tomuto zákazu se říká "výluka" nebo anglicky "blackout". Pokud si tedy člověk v Albertě zapne regionální televizní kanál vysílající zápas z Toronta (na který nemá celostátní licenci), televize obrazovku cíleně zablokuje a nahradí černou obrazovkou či náhradním programem. Přesně kvůli těmto nutným geografickým uzávěrám musí mít stanice v Kanadě čtyři oddělené lokální televizní sítě pro různé konce země. Chce-li divák tato omezení překonat, musí si koupit drahou prémiovou digitální službu na internetu, která mu odblokuje přístup k zápasům týmů sídlících mimo jeho domovské území.

Zdroje