Přeskočit na obsah

Spolkový sněm

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Šablona:Infobox parlament Spolkový sněm (německy Deutscher Bundestag) je jednokomorový parlament a klíčový zákonodárný orgán Spolkové republiky Německo. Ačkoliv je německý parlamentní systém považován za dvoukomorový, Spolkový sněm je jedinou přímo volenou federální institucí a představuje tak dolní komoru, zatímco Spolková rada (Bundesrat), zastupující vlády spolkových zemí, plní funkci horní komory.

Spolkový sněm sídlí v historické budově Říšského sněmu v Berlíně. Mezi jeho hlavní úkoly patří přijímání zákonů, schvalování federálního rozpočtu, volba spolkového kancléře, kontrola vlády a schvalování nasazení ozbrojených sil (Bundeswehr) v zahraničí. Jeho složení je určováno ve federálních volbách, které se konají každé čtyři roky.

📜 Historie

🏛️ Předchůdci a založení

Přímým předchůdcem Spolkového sněmu byl Říšský sněm (Reichstag), který fungoval v období Německého císařství (1871–1918) a následně Výmarské republiky (1919–1933). Po požáru Říšského sněmu v roce 1933 a následném převzetí moci nacisty ztratil parlament veškerý svůj vliv.

Současný Spolkový sněm byl založen v roce 1949 přijetím Základního zákona (Grundgesetz), ústavy Západního Německa. Jeho prvním sídlem se stal Bonn, který byl tehdy hlavním městem. První zasedání se konalo 7. září 1949 v budově Bundeshaus. Prvním spolkovým kancléřem byl zvolen Konrad Adenauer z CDU.

🇩🇪 Sjednocení a přesun do Berlína

Po znovusjednocení Německa v roce 1990 se vedla intenzivní debata o budoucím sídle parlamentu a vlády. Dne 20. června 1991 Spolkový sněm těsnou většinou rozhodl o přesunu svého sídla z Bonnu do Berlína. Tento krok měl symbolizovat jednotu země a návrat k historickému centru německé politiky.

Historická Budova Říšského sněmu prošla rozsáhlou rekonstrukcí pod vedením britského architekta Sira Normana Fostera. Nejvýraznějším prvkem přestavby se stala moderní skleněná kopule, která symbolizuje transparentnost a otevřenost německé demokracie. Spolkový sněm se v renovované budově poprvé sešel v roce 1999.

🗳️ Volební systém

Německý volební systém je unikátní a často označovaný jako smíšený volební systém nebo personalizovaná proporční volba. Jeho cílem je spojit výhody většinového systému (přímý vztah mezi voličem a poslancem) a poměrného systému (spravedlivé zastoupení stran podle jejich celostátního zisku).

👤 První a druhý hlas

Každý německý volič má ve federálních volbách dva hlasy:

  • První hlas (Erststimme): Tímto hlasem volič volí konkrétního kandidáta ve svém volebním obvodu (celkem 299 obvodů). Kandidát, který získá v daném obvodu nejvíce hlasů (relativní většinu), je přímo zvolen do Spolkového sněmu.
  • Druhý hlas (Zweitstimme): Tento hlas je klíčový pro celkové rozdělení křesel. Volič jím volí politickou stranu a její zemskou kandidátní listinu. Podíl druhých hlasů, které strana získá na celostátní úrovni, určuje, kolik křesel jí v parlamentu celkově připadne.

⚖️ Převislé a vyrovnávací mandáty

Složitost systému spočívá v propojení obou hlasů. Může se stát, že strana získá v určité spolkové zemi více přímých mandátů (díky prvním hlasům), než by jí příslušelo podle podílu druhých hlasů. Tyto mandáty navíc se nazývají převislé mandáty (Überhangmandate) a strana si je smí ponechat.

Aby však byla zachována proporcionalita daná druhými hlasy, ostatní strany obdrží tzv. vyrovnávací mandáty (Ausgleichsmandate). Tím se celkový počet poslanců ve Spolkovém sněmu navyšuje nad zákonem stanovený minimální počet 598 křesel. Tento mechanismus je důvodem, proč je německý Spolkový sněm jedním z největších parlamentů na světě a jeho velikost se po každých volbách mění.

⛔ Pětiprocentní klauzule

Pro vstup do Spolkového sněmu musí politická strana získat buď minimálně 5 % druhých hlasů na celostátní úrovni, nebo vyhrát alespoň ve třech přímých volebních obvodech. Tato klauzule má zabránit přílišné fragmentaci parlamentu a zajistit stabilitu vlád.

⚙️ Funkce a pravomoci

Spolkový sněm je centrem politické moci v Německu.

📜 Zákonodárná moc

Hlavní funkcí je přijímání federálních zákonů. Návrhy zákonů mohou předkládat vláda, poslanci (frakce) nebo Spolková rada. Většina zákonů vyžaduje pouze souhlas Spolkového sněmu, avšak zákony, které se dotýkají pravomocí spolkových zemí, musí schválit i Spolková rada.

🙋 Volba kancléře

Spolkový sněm volí na návrh spolkového prezidenta spolkového kancléře, který je hlavou vlády. Kancléře lze odvolat pouze prostřednictvím tzv. konstruktivního vyslovení nedůvěry, kdy opozice musí zároveň s odvoláním starého kancléře navrhnout a zvolit nového. Tento mechanismus zajišťuje vysokou stabilitu vlád.

👁️ Parlamentní kontrola

Poslanci kontrolují činnost spolkové vlády a administrativy. K tomu využívají nástroje jako interpelace, parlamentní dotazy, aktuální hodiny a zřizování vyšetřovacích výborů k prošetření konkrétních kauz.

💰 Rozpočtové právo

Spolkový sněm má výhradní právo schvalovat federální rozpočet. Tímto "právem peněženky" (Königsrecht des Parlaments) zásadně ovlivňuje politiku vlády.

🛡️ Nasazení ozbrojených sil

Jakékoli nasazení německých ozbrojených sil (Bundeswehr) v zahraničí musí předem schválit Spolkový sněm. Německo je tak tzv. "parlamentní armádou" (Parlamentsarmee).

🏢 Struktura a organizace

🗣️ Předsednictvo a Rada starších

V čele Spolkového sněmu stojí předseda (Bundestagspräsident), který je volen z řad poslanců nejsilnější frakce. Řídí schůze, reprezentuje parlament navenek a je druhým nejvyšším ústavním činitelem po spolkovém prezidentovi. Spolu s místopředsedy tvoří předsednictvo. Důležitým orgánem je také Rada starších (Ältestenrat), která organizuje chod parlamentu.

🏛️ Frakce

Poslanci se sdružují do parlamentních skupin zvaných frakce (Fraktionen), které obvykle odpovídají jednotlivým politickým stranám. Pro vytvoření frakce je potřeba minimálně 5 % všech poslanců. Frakce hrají klíčovou roli v organizaci práce, formulaci politických postojů a koordinaci hlasování.

📋 Výbory

Hlavní část odborné a legislativní práce se neodehrává na plénu, ale ve stálých parlamentních výborech (Ausschüsse). Každý výbor se specializuje na určitou oblast (např. zahraniční věci, obrana, finance) a je složen poměrně podle síly jednotlivých frakcí.

🏙️ Sídlo – Budova Říšského sněmu

Sídlo Spolkového sněmu, Budova Říšského sněmu (Reichstagsgebäude), je jednou z nejznámějších budov v Berlíně. Byla postavena v letech 1884–1894 a sloužila jako sídlo parlamentu až do požáru v roce 1933. Po druhé světové válce zůstala v ruinách a nacházela se v Západním Berlíně, těsně u Berlínské zdi.

Po znovusjednocení byla přestavěna podle návrhu architekta Normana Fostera. Jeho nejznámějším zásahem je skleněná kopule nad plenárním sálem, která je přístupná veřejnosti a nabízí panoramatický výhled na město. Symbolizuje, že lid má dohlížet na své zástupce. Budova je také známá díky umělecké instalaci Christa a Jeanne-Claude, kteří ji v roce 1995 celou zahalili do látky.

📊 Politické složení (po volbách 2021)

Poslední volby do Spolkového sněmu se konaly 26. září 2021. Výsledkem bylo 736 poslanců a následující rozdělení mandátů mezi hlavní strany:

Po volbách vznikla tzv. "semaforová koalice" (Ampelkoalition) tvořená stranami SPD, Spojenectví 90/Zelení a FDP. Kancléřem se stal Olaf Scholz (SPD).

💡 Zajímavosti

  • Kvůli systému vyrovnávacích mandátů je německý Spolkový sněm největším volně voleným národním parlamentem na světě.
  • Symbol orlice v plenárním sále, navržený Ludwigem Giesem, je mezi poslanci a novináři neformálně přezdíván "Fette Henne" (Tlustá slepice).
  • Nápis "DEM DEUTSCHEN VOLKE" ("Německému lidu") na průčelí budovy byl instalován až v roce 1916.
  • Každý rok navštíví budovu Říšského sněmu a její kopuli přibližně tři miliony lidí, což z ní činí jednu z nejnavštěvovanějších parlamentních budov na světě.

🧑‍🏫 Pro laiky

Představte si Spolkový sněm jako hlavní "třídu" celého Německa, kde se poslanci, tedy zástupci lidu, scházejí, aby rozhodovali o nejdůležitějších pravidlech (zákonech), která platí pro všechny. Také zde rozhodují o tom, na co se utratí společné peníze (státní rozpočet) a kdo bude "kapitánem" celé země – tím je spolkový kancléř.

Volební systém je trochu složitý. Každý volič má dva hlasy. Jedním si vybírá konkrétního "zástupce" ze svého města nebo okresu (jako když volíte předsedu třídy) a druhým hlasem volí "tým" (politickou stranu), kterému nejvíc věří. Počet poslanců se pak složitě přepočítává, aby zastoupení stran v parlamentu co nejlépe odpovídalo tomu, kolik "týmových" hlasů dostaly. Proto má německý parlament pokaždé jiný počet členů a je tak velký.


⏰ Tento článek je aktuální k datu 29.12.2025

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Spolkový_sněm&oldid=19752“