Svoboda a přímá demokracie

Svoboda a přímá demokracie
Zkratka	SPD
Datum založení	2. června 2015
Předseda	Tomio Okamura
Místopředseda	Radim Fiala
Sídlo	Rytířská 410/6, 110 00 Praha 1
Ideologie	Nacionalismus, Pravicový populismus, Euroskepticismus, Přímá demokracie
Politická pozice	Krajní pravice až pravice
Počet členů	11 034 (k roku 2024)
Barvy	modrá, bílá, červená
Web	www.spd.cz

Svoboda a přímá demokracie (oficiální zkratka SPD) je české politické hnutí založené v roce 2015. Hlavními ideologickými pilíři hnutí jsou nacionalismus, podpora přímé demokracie, odpor vůči nelegální imigraci a euroskepticismus. Hnutí na českou politickou scénu přineslo požadavky na konání celostátních referend (včetně referenda o vystoupení z Evropské unie a NATO), zavedení přímé odvolatelnosti politiků a přísnější imigrační legislativu.

Hnutí založil Tomio Okamura společně s Radimem Fialou po rozpadu předchozího subjektu Úsvit přímé demokracie. Po většinu své existence působilo hnutí SPD v Poslanecké sněmovně jako opoziční formace. Zásadní obrat nastal po volbách do Poslanecké sněmovny na podzim roku 2025, po kterých se SPD stalo vládní stranou v rámci koaličního kabinetu Andreje Babiše (společně s hnutími ANO 2011 a Motoristé sobě). Předseda hnutí Tomio Okamura byl v listopadu 2025 zvolen předsedou Poslanecké sněmovny a hnutí obsadilo několik ministerských postů, včetně postu ministra obrany, kterým se stal nominant SPD Jaromír Zůna.

Politology a odborníky na extremismus je hnutí SPD často klasifikováno jako pravicově populistické, radikální či krajně pravicové. Samotné hnutí toto zařazení dlouhodobě odmítá a označuje se za vlastenecké a národně konzervativní uskupení chránící zájmy českých občanů.

🗓 Současnost ve vládě (2025–2026)

V parlamentních volbách konaných 3. a 4. října 2025 kandidovalo hnutí SPD v alianci se zástupci stran Trikolora, Svobodní a PRO. Aliance obdržela 437 611 hlasů, což představovalo 7,78 % a zisk 15 poslaneckých mandátů. Výsledek byl samotným vedením hodnocen spíše jako zklamání, jelikož hnutí cílilo na dvouciferný zisk. Přesto povolební vyjednávání s vítězným hnutím ANO 2011 (34,51 %) a třetím koaličním partnerem Motoristé sobě (6,77 %) vedla ke vstupu SPD do vládní koalice.

Dne 5. listopadu 2025 byl Tomio Okamura zvolen předsedou Poslanecké sněmovny Parlamentu České republiky, ve funkci vystřídal Markétu Pekarovou Adamovou. Poslanecký klub SPD v 10. volebním období (od října 2025) čítá 15 členů (z toho 4 ženy) a jeho předsedou se stal Radim Fiala. Do funkce ministra obrany byl nominován zástupce SPD Jaromír Zůna.

V průběhu roku 2026 se hnutí SPD muselo potýkat s kompromisy vyplývajícími z vládního angažmá. V červenci 2026 podnikl Tomio Okamura z pozice šéfa sněmovny oficiální cestu do Čínské lidové republiky, během které vyjednával o zrušení vízové povinnosti pro české občany a o obnovení přímého leteckého spojení. Tato cesta probíhala na pozadí diplomatického napětí spojeného se zadržením českého občana v Pekingu.

Na vnitropolitické scéně probíhala v září 2026 napjatá jednání o státním rozpočtu. Zatímco ministryně financí Alena Schillerová navrhla pro rok 2027 schodek ve výši 389 miliard korun, SPD společně s Motoristy požadovalo výraznější úspory. Tomio Okamura předložil na koaličních jednáních varianty škrtů v objemu 8 až 25 miliard korun, přičemž některé z nich by vyžadovaly legislativní změny.

Hnutí rovněž v září 2026 oficiálně zahájilo kampaň pro komunální a senátní volby konané 9. a 10. října 2026. Hlavním deklarovaným cílem bylo ziskání historicky prvních mandátů v Senátu. Hnutí nasadilo kandidáty ve 21 z 27 senátních obvodů. K výrazným kandidátům patřil poslanec Radek Koten (obvod Žďár nad Sázavou) nebo lékař a bývalý předseda Strany práv občanů Lubomír Nečas (obvod Zlín).

⏳ Historie a vývoj

Založení a počátky (2015–2017)

Hnutí Svoboda a přímá demokracie vzniklo jako přímý důsledek vnitrostranické krize v hnutí Úsvit přímé demokracie na jaře 2015. Tomio Okamura a Radim Fiala byli po sporech ohledně hospodaření vyloučeni z poslaneckého klubu Úsvitu. V reakci na to v květnu 2015 oznámili založení nového politického subjektu. Ministerstvo vnitra hnutí oficiálně zaregistrovalo 2. června 2015.

Název hnutí odkazoval na evropskou frakci Evropa národů a svobod a zdůrazňoval požadavek na zavedení prvků přímé demokracie. Hnutí začalo budovat širokou regionální strukturu a na rozdíl od dřívějšího Úsvitu (který měl pouze devět členů) přijímalo řadové členy. K roku 2024 členská základna dosáhla 11 034 osob, čímž se SPD stalo jedinou českou parlamentní stranou s trvale rostoucím počtem členů.

Období v opozici (2017–2025)

Prvním velkým testem pro SPD byly volby do Poslanecké sněmovny v říjnu 2017. Hnutí vedlo silnou protiimigrační kampaň v kontextu tehdejší evropské migrační krize. Zisk 538 574 hlasů (10,64 %) znamenal zisk 22 poslaneckých mandátů. Hnutí skončilo v opozici, avšak Tomio Okamura získal post místopředsedy Poslanecké sněmovny. Ve stejném období hnutí čelilo vnitřním sporům; v roce 2019 byl z hnutí po roztržce vyloučen poslanec Lubomír Volný, který si následně založil vlastní politický subjekt.

Ve volbách do Evropského parlamentu v roce 2019 SPD poprvé uspělo na unijní úrovni ziskem 2 mandátů (zvoleni byli Ivan David a Hynek Blaško).

V parlamentních volbách v říjnu 2021 SPD svůj předchozí výsledek neobhájilo v plném rozsahu, ale zisk 513 900 hlasů (9,56 %) mu s rezervou zajistil udržení parlamentního zastoupení (20 mandátů). Hnutí zůstalo v opozici vůči nově vzniklé vládě Petra Fialy. V tomto volebním období (2021–2025) se zástupci SPD projevovali ostrou kritikou vládní podpory Ukrajiny během ruské invaze a organizovali v parlamentu rekordně dlouhé obstrukce.

📝 Program a ideologie

Politický program hnutí SPD (naposledy aktualizovaný formou tzv. "Volebního desatera" pro volby 2025) stojí na několika ústředních pilířích:

Přímá demokracie a státní správa: Hnutí prosazuje přijetí funkčního zákona o celostátním referendu, ve kterém by občané mohli rozhodovat i o setrvání v mezinárodních organizacích (EU, NATO). Dále požaduje přímou volbu starostů, hejtmanů a posílení hmotné i trestní odpovědnosti politiků a soudců.
Zahraniční politika: Striktní euroskepticismus. SPD označuje politiku Evropské unie za ohrožení národní suverenity, odmítá přijetí eura, zelenou tranzici (Green Deal) a evropský migrační pakt. Vůči probíhajícímu konfliktu na Ukrajině hnutí požaduje ukončení finanční i vojenské podpory z českého státního rozpočtu a revizi pobytových oprávnění ukrajinských uprchlíků.
Vnitřní bezpečnost a imigrace: Odmítání přijímání žadatelů o azyl z odlišných kulturních prostředí, nulová tolerance nelegální migrace a zákaz propagace islámského práva šaría.
Ekonomika a sociální politika: Hnutí navrhuje snížení daňového zatížení pracujících občanů, odmítá zvyšování daní, požaduje zastavení vyplácení sociálních dávek pro takzvané "nepřizpůsobivé občany" a cizince. K dalším bodům patří podpora družstevního bydlení, návrat výroby léčiv na území ČR a zrušení státní podpory pro politické neziskové organizace.
Společenské hodnoty: Otevřená kritika progresivismu a LGBT hnutí, jednoznačné odmítání uzákonění manželství pro stejnopohlavní páry a podpora tradičního pojetí rodiny.

⚔️ Kontroverze a soudní spory

Hnutí SPD a jeho představitelé figurují v řadě kontroverzí a právních sporů souvisejících s rétorikou a kampaněmi.

Zprávy o extremismu

Ministerstvo vnitra České republiky opakovaně zmiňovalo SPD ve svých pravidelných zprávách o extremismu a předsudečné nenávisti. Zprávy označovaly hnutí za dominantní subjekt šířící xenofobní a protimigrační rétoriku. Hnutí SPD se proti těmto klasifikacím bránilo soudní cestou. V srpnu 2026 Obvodní soud pro Prahu 7 nepravomocně rozhodl, že Ministerstvo vnitra ČR porušilo práva hnutí zařazením do zprávy o extremismu za druhou polovinu roku 2022. Soud konstatoval porušení práv, avšak požadavek SPD na oficiální omluvu od státu zamítl.

Soudní trest za volební kampaň

V červnu 2026 vynesl Obvodní soud odsuzující verdikt nad hnutím za podněcování nenávisti prostřednictvím vizuálů předvolební kampaně. Strana byla potrestána peněžitým trestem ve výši 3 milionů českých korun. Důvodem byly bannery z února 2026 (z komunální kampaně), které podle soudu útočily na zranitelné menšiny a porušily meze svobody politického projevu.

Vztah k médiím a občanské společnosti

Tomio Okamura a další představitelé SPD dlouhodobě používají konfrontační tón vůči veřejnoprávním médiím (Česká televize, Český rozhlas) i vybraným soukromým médiím. Opakovaně padají návrhy na zrušení koncesionářských poplatků a zestátnění veřejnoprávních médií. Novináři na oplátku často popisují SPD nejen jako populistické, ale i jako autoritářské uskupení, které rozděluje společnost.

📈 Statistiky volebních výsledků

Následující tabulky obsahují kompletní přehled výsledků hnutí SPD v celostátních volbách do Poslanecké sněmovny a Evropského parlamentu od založení hnutí.

Volby do Poslanecké sněmovny

Rok voleb	Počet hlasů	Hlasy v %	Počet mandátů	Postavení po volbách
2017	538 574	10,64 %	22 / 200	Opozice
2021	513 900	9,56 %	20 / 200	Opozice
2025	437 611	7,78 %	15 / 200	Koaliční vláda (ANO, SPD, Motoristé)

Volby do Evropského parlamentu

Rok voleb	Počet hlasů	Hlasy v %	Počet mandátů	Frakce v EP
2019	216 718	9,14 %	2 / 21	Identita a demokracie (ID)
2024	170 172	5,73 %	1 / 21	Evropa suverénních národů (ESN)

Volby prezidenta republiky

Rok voleb	Kandidát SPD	Hlasy v 1. kole	Hlasy v %	Výsledek
2018	Jiří Hynek	63 114	1,23 %	Neúspěch (7. místo)
2023	Jaroslav Bašta	248 375	4,45 %	Neúspěch (5. místo)

💡 Pro laiky

Politické spektrum se obvykle dělí na pravici a levici, ale existuje také dělení podle způsobu oslovování voličů a vztahu k zavedenému politickému systému. SPD se řadí mezi strany populistické. V politologii slovo „populismus“ neznamená nutně nadávku, ale označuje styl, při kterém strana tvrdí, že zastupuje „obyčejný čistý lid“ proti „zkorumpovaným elitám“ (například úředníkům v Bruselu nebo starým politickým stranám).

Název hnutí nese heslo „přímá demokracie“. Zatímco v běžné (zastupitelské) demokracii občané zvolí poslance a ti po dobu čtyř let sami tvoří zákony, přímá demokracie žádá, aby se o důležitých zákonech hlasovalo průběžně celonárodně – v referendech, podobně jako to funguje ve Švýcarsku. Hlavním tahákem programu SPD je slib, že pokud by tento systém fungoval, lidé by si mohli sami odhlasovat například to, zda chtějí zůstat v Evropské unii, nebo zda chtějí přijímat uprchlíky, aniž by museli spoléhat na rozhodnutí politiků v Praze.

Zdroje