Rychnov nad Kněžnou

Rychnov nad Kněžnou
Název	Rychnov nad Kněžnou
Mapa	ano
Země
Kraj	Královéhradecký kraj
Rozloha	34,99
Nadmořská výška	320

Rychnov nad Kněžnou (historicky německy Reichenau an der Knieschna) je okresní město ležící v Královéhradeckém kraji v severovýchodních Čechách. Geograficky se město nachází v geomorfologickém celku Orlická tabule, přímo na březích řeky Kněžná v podhůří Orlických hor. Na počátku roku 2026 zde žilo přibližně 11,6 tisíce obyvatel, což z něj činí nejlidnatější sídlo celého okresu.

Město plní funkci obce s rozšířenou působností (ORP) a je přirozeným administrativním, hospodářským i kulturním centrem regionu. Zásadní vliv na rozvoj města v 21. století má bezprostřední blízkost strategické průmyslové zóny Solnice–Kvasiny, kde sídlí jeden ze tří tuzemských výrobních závodů automobilky Škoda Auto. Historické jádro města, jemuž dominuje rozlehlý barokní zámek rodu Kolowratů, je chráněno jako městská památková zóna.

🗓 Současnost (Rok 2026)

Rok 2026 představuje pro město zásadní přelom v politickém i infrastrukturním vývoji. Na podzim roku 2026 se konají pravidelné komunální volby, kterým předcházelo formální oznámení dlouholetého starosty Jana Skořepy (zvoleného za stranu ODS), že po šestnácti letech ve funkci (čtyřech volebních obdobích) již nebude svůj post obhajovat. Do podzimních voleb do městského zastupitelstva podalo kandidátní listiny celkem 9 volebních uskupení, které nominovaly 189 kandidátů (mezi nimi figurují například uskupení KDU-ČSL, SPD, sdružení PROSTOR 516 01 s podporou Pirátů a hnutí STAN či lokální Volba pro město).

V průběhu roku 2026 probíhá v bezprostředním okolí města masivní infrastrukturní výstavba financovaná ze státního rozpočtu a rozpočtu Královéhradeckého kraje. Celková podpora regionu v souvislosti s průmyslovou zónou dosáhla alokace 12,45 miliardy českých korun. Přímo ve městě vrcholí přípravné a povolovací procesy pro výstavbu první etapy obchvatu Rychnova nad Kněžnou (přeložka silnice I/14). Ředitelství silnic a dálnic v polovině roku 2026 zažádalo o stavební povolení na trasu o délce 4,6 kilometru zahrnující 6 mostních objektů, s předpokládanými náklady 1,37 miliardy korun. K červenci 2026 bylo vykoupeno přes 85 % potřebných pozemků.

Dalším klíčovým projektem probíhajícím v roce 2026 je realizace multioborového pavilonu operačních oborů s urgentním příjmem v Nemocnici Rychnov nad Kněžnou, spojená s modernizací stávajících budov. Celkové náklady na tuto zdravotnickou investici činí 1,25 miliardy korun a jejím cílem je zajistit péči odpovídající nárůstu obyvatelstva a zaměstnanců v průmyslové zóně. Na komunální úrovni město v roce 2026 také schválilo investici ve výši přibližně 100 milionů korun do komplexní revitalizace a obnovy oblíbené rekreační lokality Ivanské jezero.

⏳ Historie města

Území dnešního města bylo osídleno již v pravěku, samotné město však vzniklo v polovině 13. století v souvislosti s vnitřní kolonizací pohraničních hvozdů.

První písemná zmínka o Rychnově pochází z 1. února 1258. Zmíněn je v listině krále Přemysla Otakara II., kde figuruje jako svědek Heřman z Rychnova (původně Heřman z Drnholce). Král věnoval Heřmanovi, který působil jako královský podkomoří, pozemky v povodí řeky Kněžné za jeho věrné služby. Páni z Rychnova následně vybudovali dřevěný hrad, který stál poblíž brodu přes řeku, a drželi panství až do počátku 15. století. Během husitských válek se tehdejší majitelé přidali na stranu kališníků.

V roce 1488 udělil král Vladislav II. Jagellonský sídlu městský znak, na kterém je vyobrazena panna sedící na jelenovi. Roku 1497 odkoupil panství mocný magnát Vilém z Pernštejna. Pod jeho správou město hospodářsky rostlo. Významným datem se stal rok 1561, kdy císař Ferdinand I. povýšil Rychnov na úroveň umožňující volbu vlastní městské rady, čímž město získalo částečnou nezávislost srovnatelnou s královskými městy. První záznam o rychnovské radnici pochází z roku 1596.

Na přelomu 16. a 17. století drželi panství Trčkové z Lípy a po nich zámožný pražský radní Kryštof Betengel z Neuenperka, který nechal ve městě vybudovat monumentální kostel Nejsvětější Trojice a vedle něj renesanční zvonici. Jelikož rodina Betengelů podpořila české stavovské povstání, byl jim po bitvě na Bílé hoře majetek zkonfiskován. Během třicetileté války město těžce utrpělo opakovanými průchody švédských i císařských vojsk a zničujícími požáry.

V roce 1640 koupil zdecimované panství Albrecht Libštejnský z Kolowrat. Rod Kolowratů vlastnil panství kontinuálně až do roku 1918 (a po restitucích v 90. letech 20. století rodový majetek opět převzal). V roce 1676 byl položen základní kámen k budově nového barokního zámku, jehož pozdější rozšíření a úpravy ve 2. dekádě 18. století jsou připisovány slavnému architektovi Janu Blažeji Santinimu-Aichelovi.

Rozvoj průmyslu v 19. století byl spojen především s textilní manufakturou a soukenictvím, město si však nadále udržovalo spíše administrativní a zemědělský charakter. Zásadním impulsem bylo připojení na železniční síť v roce 1893. Během druhé světové války a německé okupace byla zdevastována místní židovská komunita. Do vyhlazovacích táborů bylo deportováno 58 rychnovských Židů (včetně spisovatele Karla Poláčka), rychnovská synagoga i židovský hřbitov byly vypleněny.

👥 Části města

Rychnov nad Kněžnou se administrativně člení na osm částí, které pokrývají celkem sedm katastrálních území (čtvrtě Rychnov nad Kněžnou a Lokot sdílejí jedno společné katastrální území). Zastavěné území zasahuje do okolní kopcovité krajiny.

Název části obce	Status	Katastrální území	Popis a specifika
Rychnov nad Kněžnou	část města	Rychnov nad Kněžnou	Centrální historická i novodobá zástavba, sídlo administrativy, zámek a veškerá občanská vybavenost. Tvoří drtivou většinu obyvatelstva.
Dlouhá Ves	část obce	Dlouhá Ves u Rychnova nad Kněžnou	Zemědělská a rezidenční osada na severozápadním okraji.
Jámy	část obce	Jámy u Rychnova nad Kněžnou	Malá venkovská zástavba.
Lipovka	část obce	Lipovka u Rychnova nad Kněžnou	Zásadní ekonomická část; nachází se zde stejnojmenná průmyslová zóna a výrobní haly dodavatelských firem.
Litohrady	část obce	Litohrady	Severozápadní část s venkovským charakterem.
Lokot	část obce	Rychnov nad Kněžnou	Okrajová část města plně stavebně srostlá s vlastním městem.
Panská Habrová	část obce	Panská Habrová	Severovýchodně položená část směrem k úpatí hor.
Roveň	část obce	Roveň u Rychnova nad Kněžnou	Okrajová rezidenční oblast.

🏛 Architektura a pamětihodnosti

Rychnov nad Kněžnou disponuje historickým centrem, které je vyhlášeno jako městská památková zóna, a řadou objektů zapsaných v Ústředním seznamu kulturních památek ČR.

Zámek Rychnov nad Kněžnou: Monumentální barokní komplex, jehož základní kámen byl položen v roce 1676 a který byl v 18. století přestavěn za účasti architekta Jana Blažeje Santiniho-Aichela. V interiérech se nachází unikátní obrazová galerie shromažďující portréty předků z rodu Kolowratů a cenná díla evropského baroka. Součástí zámeckého areálu je také Piaristická kolej.
Kostel Nejsvětější Trojice a Zvonice: Tento komplex byl postaven na přelomu 16. a 17. století (1594–1602) nákladem Kryštofa Betengla. Renesanční zvonice pochází z roku 1604. Je v ní zavěšen zvon Kryštof (odlitý Janem Benešovským z Moravské Třebové), který je třetím největším zvonem na území České republiky. Kostel byl později barokizován.
Kostel svatého Havla: Jde o nejstarší dochovanou stavbu ve městě pocházející ze 13. století. Kolem kostela panuje pověst spojená s prvním pražským arcibiskupem Arnoštem z Pardubic, který prý při svých cestách do Kladska daroval kostelu sošku Panny Marie.
Židovská synagoga a hřbitov: Původní synagoga ze 17. století vyhořela, současná klasicistní stavba pochází z roku 1782. Během druhé světové války byla zpustošena a dočkala se rozsáhlé rekonstrukce až v roce 1995. Dnes v ní sídlí Židovské muzeum Podorlicka a Památník Karla Poláčka. Hřbitov v lokalitě "Na Láni" pochází z roku 1616 a poskytuje vyhlídku na Orlické hory.
Radnice na Starém náměstí: Původní dřevěná radnice shořela v roce 1652. Současná zděná klasicistní budova, dílo stavitele J. Najmana, byla postavena v letech 1800 až 1804.
Sousoší Bylo nás pět: Umělecké ztvárnění pětice dětských hrdinů ze slavného románu umístěné v Panské ulici, které odkazuje na dějství Poláčkovy knihy zasazené právě do reálií města.
Muzeum a galerie Orlických hor: Sídlí v budově bývalých kasáren v Jiráskově ulici a spravuje sbírku čítající téměř 70 000 exponátů.

🏢 Ekonomika a hospodářství

Hospodářská podstata města je naprosto dominantně navázána na strategickou průmyslovou zónu Solnice–Kvasiny–Rychnov nad Kněžnou. V katastrálním území sousedních Kvasin a Solnice se nachází rozlehlý závod automobilky Škoda Auto, kde probíhá výroba modelů jako Škoda Superb, Kodiaq či modelů jiných koncernových značek. Tato automobilka zaměstnává několik tisíc kmenových i agenturních pracovníků a činí ze závodu největšího zaměstnavatele v celém Královéhradeckém kraji.

Přímo v katastru Rychnova nad Kněžnou (v okrajové části Lipovka a podél silnice na Solnici) se nachází rozsáhlé plochy dodavatelského průmyslu. K nejvýznamnějším podnikům patří nadnárodní společnost ASSA ABLOY (historicky značka FAB), která vyrábí zámky a klíčové systémy. V komerčním areálu Panattoni Park sídlí portugalská firma Simoldes Plasticos (výrobce plastových autodílů do automobilů pro koncern Volkswagen), působí zde rovněž firmy Johnson Controls, Federal Mogul či Magna.

Díky této obrovské koncentraci zpracovatelského průmyslu vykazuje okres Rychnov nad Kněžnou dlouhodobě nejnižší, nebo jednu z nejnižších měr nezaměstnanosti v České republice (fluktuující mezi 1,1 % až 2,7 % v závislosti na konkrétní metodice a kalendářním měsíci). Město a jeho infrastruktura se však potýká i se sekundárními dopady rychlého průmyslového růstu, jakými jsou intenzivní kamionová doprava a příliv zahraničních pracovníků (z Polska, Rumunska, Bulharska, Ukrajiny a Asie), což klade zvýšené nároky na ubytovací kapacity a městskou policii.

🚇 Doprava

Dopravní infrastruktura tvoří kvůli existenci průmyslové zóny stěžejní bod městského rozvoje. Městem prochází silnice první třídy I/14, která propojuje Rychnov nad Kněžnou na severozápadě přes Solnici s Dobruškou a na jihovýchodě s Vamberkem a Českou Třebovou. Na jihozápad od města leží křižovatka se silnicí I/11, vedoucí z Hradce Králové. Z důvodu enormního nárůstu nákladní (just-in-time a just-in-sequence dodávky) i osobní dopravy prochází celá tato komunikační síť na území okresu komplexní přestavbou. Realizují se obchvaty na I/14 a I/11 (obchvat Rychnova, obchvat Solnice, Častolovic) a výstavby mimoúrovňových okružních křižovatek, které mají odvést dopravu z center obcí.

Železniční obslužnost je zajišťována jednokolejnou regionální dráhou (trať č. 022) vedoucí z železničního uzlu Častolovice do stanice Solnice, s nácestnou stanicí přímo v Rychnově nad Kněžnou. Na této trati dochází k pravidelné a husté nákladní přepravě autovlaků expedujících hotové vozy z automobilky do Evropy. Město disponuje terminálem autobusové dopravy, odkud jsou vypravovány příměstské spoje integrovaného dopravního systému Královéhradeckého kraje (IREDO).

📊 Demografie a obyvatelstvo

Podle dat Českého statistického úřadu (a evidence Ministerstva vnitra) je demografický vývoj města v posledních letech stabilizovaný s mírně rostoucí tendencí po roce 2024, což je dáno masivním přistěhovalectvím pracovních sil, které kompenzuje přirozený úbytek obyvatelstva (vyšší počet úmrtí než narození).

Následující tabulka obsahuje kompletní statistický přehled vývoje počtu obyvatel města od roku 2012 do počátku roku 2026. Údaje odrážejí celkový stav k 1. lednu příslušného kalendářního roku, žádný rok není vynechán.

Rok (k 1. 1.)	Celkový počet obyvatel	Změna oproti předchozímu roku
2012	11 274	Data nejsou dostupná
2013	11 137	-137
2014	11 125	-12
2015	11 103	-22
2016	11 012	-91
2017	10 920	-92
2018	10 846	-74
2019	10 811	-35
2020	10 797	-14
2021	10 675	-122
2022	10 606	-69
2023	10 603	-3
2024	10 545	-58
2025	11 420	+875 (administrativní a migrační vliv)
2026	11 693	+273

Z hlediska pohlaví byl v roce 2026 podíl mužů v populaci přibližně 47,2 % (4 923) a podíl žen 52,8 % (5 497). Migrační saldo v posledních letech dosahuje výrazně kladných hodnot, v roce 2025 se do obce přistěhovalo přes 780 osob a odstěhovalo méně než 470 osob.

🎭 Kultura a osobnosti

Kulturní život města je silně provázán s odkazem jeho nejznámějšího rodáka, spisovatele a novináře Karla Poláčka (1892–1945). Jeho nejslavnější román Bylo nás pět čerpá z prostředí a reálií prvorepublikového Rychnova nad Kněžnou. Na jeho počest se ve městě každoročně pořádá literární a divadelní festival Poláčkovo léto.

S městem je spojena také řada dalších historických osobností. Renesanční varhanní mistr a hudební skladatel Jiří Rychnovský (přibližně 1540–1616) zde zanechal silnou hudební stopu. Významný buditel a literát František Martin Pelcl (1734–1801), který se zasloužil o rozvoj české filologie na pražské univerzitě, se v Rychnově narodil a nese po něm jméno místní klasické gymnázium. Na rychnovské radnici v roce 1825 dopsala své proslulé dílo Domácí kuchařka autorka Magdalena Dobromila Rettigová. Z moderních osobností pocházejících z města lze jmenovat bývalého desetibojaře a světového rekordmana Romana Šebrleho.

💡 Pro laiky

Rychnov nad Kněžnou představuje typickou ukázku města, které zažívá takzvaný průmyslový boom, tedy velmi prudký rozvoj spojený s obrovským průmyslovým podnikem v jeho bezprostředním okolí. Přestože je město svou velikostí relativně malé (velikostně spadá do kategorie obcí nad deset tisíc obyvatel, jakými jsou například Hořice nebo Vrchlabí), jeho význam pro státní ekonomiku je gigantický.

Zatímco podobně velká města s historickým hradem nebo zámkem fungují často jen jako klidná "spací" nebo čistě turistická centra s vysokým věkovým průměrem obyvatel, Rychnov je plný kamionů, dělníků a rozestavěných silnic. Automobilka Škoda, která stojí "za humny" v Kvasinách, potřebuje k výrobě aut miliony součástek denně. Tyto součástky vyrábějí další firmy, které si postavily haly hned vedle (v rychnovské části Lipovka). Kvůli tomu nezbývají na Rychnovsku v podstatě žádní volní lidé, kteří by neměli práci, a do regionu se stahují zaměstnanci z celé východní Evropy. Tento rychlý růst přináší městu do rozpočtu více peněz (například ze sdílených daní), ale zároveň obrovský tlak na to, aby stát urychleně vybudoval nové dálniční obchvaty a rozšířil místní nemocnici, protože původní staré okresní silnice tento nápor už fyzicky neunesou.

Zdroje