Ruská sovětská federativní socialistická republika

Rozbalit box

Obsah boxu

Ruská sovětská federativní socialistická republika
Soubor:Coat of arms of the Russian Soviet Federative Socialist Republic (1978-1992).svg
Originální název	Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика
Motto	Пролетарии всех стран, соединяйтесь! (Proletáři všech zemí, spojte se!)
Hymna	Patriotická píseň (1990–1991) Hymna Sovětského svazu (1944–1990)
Rozloha	17 125 200
Počet obyvatel	147 386 000 (sčítání 1989)
Hustota zalidnění	8,6
Úřední jazyk	ruština
Další jazyky	jazyky autonomních republik a oblastí
Typ vlády	socialistická republika, federace
Předseda vlády	Předseda Rady ministrů RSFSR
Hlava státu	Předseda Prezídia Nejvyššího sovětu RSFSR
Hlavní město	Moskva
Měna	Sovětský rubl
Časové pásmo	+2 až +11
Vznik	7. listopad 1917 (Říjnová revoluce)
Zánik	25. prosinec 1991 (přejmenování na Ruskou federaci)

Ruská sovětská federativní socialistická republika (zkráceně RSFSR; rusky: Российская Советская Федеративная Социалистическая Республика, РСФСР) byla největší, nejlidnatější a ekonomicky nejvýznamnější svazová republika Sovětského svazu. Existovala od 7. listopadu 1917 do 25. prosince 1991. Po rozpadu SSSR se stala jeho nástupnickým státem jako suverénní Ruská federace.

Během své existence byla RSFSR jádrem sovětského státu, na jejímž území se nacházelo hlavní město Moskva, klíčová průmyslová centra a většina přírodních zdrojů. Politicky, kulturně i demograficky dominovala celému Sovětskému svazu a její dějiny jsou neoddělitelně spjaty s dějinami komunistického režimu.

📜 Historie

🇷🇺 Vznik po revoluci (1917–1922)

RSFSR byla vyhlášena krátce po Říjnové revoluci dne 7. listopadu 1917 (25. října podle juliánského kalendáře) jako první socialistický stát na světě. V jejím čele stáli bolševici vedení Vladimirem Iljičem Leninem. První ústava, která formálně zavedla název Ruská socialistická federativní sovětská republika, byla přijata na V. všeruském sjezdu sovětů v červenci 1918.

Bezprostředně po svém vzniku se republika ocitla v chaosu Ruské občanské války (1917–1922), ve které bolševická Rudá armáda bojovala proti široké koalici antibolševických sil, známých jako Bílé hnutí, podporovaných zahraniční intervencí. Během války bolševici zavedli politiku válečného komunismu, která zahrnovala znárodnění průmyslu, rekvizice zemědělských produktů a potlačení politické opozice. Válka skončila vítězstvím bolševiků a upevněním jejich moci nad většinou území bývalého Ruského impéria.

🛠️ Součást Sovětského svazu (1922–1991)

Dne 30. prosince 1922 se RSFSR spolu s Ukrajinskou SSR, Běloruskou SSR a Zakavkazskou SFSR stala zakládajícím členem Svazu sovětských socialistických republik (SSSR). Ačkoliv byla formálně jednou z rovnoprávných republik, její dominantní postavení bylo zřejmé od samého počátku. Moskva se stala hlavním městem nejen RSFSR, ale i celého Sovětského svazu.

Během vlády Josifa Vissarionoviče Stalina prošla RSFSR, stejně jako zbytek SSSR, brutálními změnami. Proběhla násilná kolektivizace zemědělství, která vedla k hladomorům, a masivní industrializace zaměřená na těžký a zbrojní průmysl. Politický život byl poznamenán Velkou čistkou ve 30. letech, během níž byly zlikvidovány miliony lidí považovaných za nepřátele režimu.

Během druhé světové války (v sovětské historiografii známé jako Velká vlastenecká válka) nesla RSFSR hlavní tíhu bojů proti nacistickému Německu. Na jejím území se odehrály klíčové bitvy jako bitva o Moskvu, bitva u Stalingradu a blokáda Leningradu. Válka způsobila obrovské lidské i materiální ztráty, ale vítězství posílilo postavení SSSR jako světové supervelmoci.

V poválečném období pokračoval rozvoj průmyslu a vědy, včetně sovětského vesmírného programu, který byl z velké části realizován na území RSFSR. Politický systém zůstával rigidní a centralizovaný, s vedoucí úlohou Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS).

📉 Rozpad a transformace (1990–1991)

S nástupem politiky glasnosti a perestrojky Michaila Gorbačova v druhé polovině 80. let začaly v Sovětském svazu sílit odstředivé tendence. V březnu 1990 se konaly první relativně svobodné volby do Sjezdu lidových poslanců RSFSR. Dne 12. června 1990 přijal tento sjezd Deklaraci o státní suverenitě RSFSR, která stanovila nadřazenost zákonů RSFSR nad zákony SSSR.

V červnu 1991 byl v přímých volbách zvolen prezidentem RSFSR Boris Jelcin, který se stal klíčovou postavou v boji proti centrální sovětské moci. Během srpnového puče v roce 1991, kdy se konzervativní síly v KSSS pokusily svrhnout Gorbačova, se Jelcin postavil do čela odporu a puč zmařil.

Dne 8. prosince 1991 podepsali představitelé RSFSR (Boris Jelcin), Ukrajiny (Leonid Kravčuk) a Běloruska (Stanislav Šuškevič) Bělověžskou dohodu, která konstatovala zánik SSSR a založení Společenství nezávislých států (SNS). Dne 25. prosince 1991 Michail Gorbačov rezignoval na funkci prezidenta SSSR a Nejvyšší sovět RSFSR schválil změnu názvu republiky na Ruská federace.

🌍 Geografie a územní členění

🗺️ Rozloha a poloha

RSFSR byla s rozlohou 17 125 200 km² zdaleka největší svazovou republikou, zabírala přibližně 76 % území celého SSSR. Rozkládala se na dvou kontinentech, Evropě a Asii, a zahrnovala 11 časových pásem. Na jejím území se nacházely rozsáhlé nížiny (Východoevropská rovina, Západosibiřská rovina), pohoří (Ural, Kavkaz) i nejhlubší jezero světa, Bajkal.

🏙️ Administrativní dělení

Administrativní struktura RSFSR byla velmi složitá a odrážela její mnohonárodnostní charakter. Skládala se z:

• **Autonomních sovětských socialistických republik (ASSR)**: Bylo jich 16 (např. Tatarská ASSR, Baškirská ASSR, Čečensko-ingušská ASSR). Měly vlastní ústavy a vyšší míru autonomie.
• **Krajů (krai)**: Větší administrativní jednotky, které často zahrnovaly autonomní oblasti.
• **Oblastí (oblasti)**: Standardní administrativní jednotky.
• **Autonomních oblastí (AO)**: Území s určitou mírou autonomie pro menší národnosti.
• **Autonomních okruhů (AO)**: Území s autonomií pro původní obyvatelstvo, zejména na Sibiři a Dálném východě.
• **Měst republikového významu**: Moskva a Leningrad (dnešní Petrohrad).

🏛️ Politický systém

☭ Ústava a vládní orgány

Formálně nejvyšším orgánem státní moci v RSFSR byl **Nejvyšší sovět RSFSR**, který byl volen obyvatelstvem a plnil funkci parlamentu. V čele státu stál předseda jeho prezídia. Výkonnou moc představovala **Rada ministrů RSFSR**.

Ve skutečnosti však byla veškerá moc soustředěna v rukou Komunistické strany Sovětského svazu (KSSS) a jejího Politbyra. Politický systém fungoval na principu demokratického centralismu, což v praxi znamenalo striktní podřízenost nižších orgánů vyšším a absolutní monopol KSSS na politickou moc.

🚩 Komunistická strana

Specifikem RSFSR bylo, že po většinu své existence neměla vlastní, samostatnou komunistickou stranu, na rozdíl od ostatních svazových republik. Stranické organizace na území RSFSR byly přímo podřízeny centrálním orgánům KSSS v Moskvě. Teprve v roce 1990 byla založena Komunistická strana RSFSR, což byl jeden z projevů rostoucí suverenity republiky v rámci SSSR.

💰 Ekonomika

Ekonomika RSFSR byla založena na principech centrálně plánovaného hospodářství, řízeného prostřednictvím pětiletých plánů (pětiletka). Důraz byl kladen na těžký průmysl, energetiku a zbrojní výrobu. Republika disponovala obrovským nerostným bohatstvím, včetně ropy, zemního plynu, uhlí, železné rudy a drahých kovů, které tvořily základ sovětské ekonomiky.

Zemědělství bylo organizováno v kolchozech (kolektivních hospodářstvích) a sovchozech (státních statcích). Navzdory obrovské rozloze zemědělské půdy se sektor potýkal s chronickou neefektivitou a nedostatkem potravin.

👥 Obyvatelstvo a demografie

Podle sčítání lidu v roce 1989 žilo v RSFSR 147,4 milionu obyvatel, což představovalo více než polovinu populace celého SSSR. Etnicky byla republika velmi rozmanitá, ale dominantní postavení měli Rusové, kteří tvořili přibližně 81 % populace. Mezi největší menšiny patřili Tataři, Ukrajinci, Čuvaši, Baškirové, Čečenci a mnoho dalších národností. Oficiální politikou byla podpora národních kultur, ale v praxi často docházelo k rusifikaci.

🎨 Kultura a symboly

🖼️ Umění a věda

Kultura a umění v RSFSR byly pod přísným ideologickým dohledem státu. Oficiálním uměleckým stylem byl socialistický realismus, který měl oslavovat úspěchy socialismu a budování komunistické společnosti. Přesto v republice působila řada významných umělců, spisovatelů (např. Michail Šolochov, Alexandr Solženicyn) a vědců, kteří dosáhli světového uznání. RSFSR byla centrem sovětského vědeckého výzkumu, zejména v oblasti jaderné fyziky, kosmonautiky a matematiky.

🛡️ Státní symboly

• **Vlajka**: Od roku 1954 byla vlajkou RSFSR červená vlajka se srpem a kladivem a modrým svislým pruhem u žerdi.
• **Znak**: Státní znak zobrazoval zkřížený srp a kladivo na pozadí vycházejícího slunce, orámovaný pšeničnými klasy s nápisem "Proletáři všech zemí, spojte se!" v ruštině.

💡 Pro laiky

Představte si Sovětský svaz jako velký dům složený z 15 bytů (svazových republik). Ruská sovětská federativní socialistická republika (RSFSR) byla v tomto domě ten největší a nejdůležitější byt. Byla tak velká, že zabírala tři čtvrtiny celého domu. V tomto bytě se nacházela "recepce" a "ředitelna" celého domu – hlavní město Moskva.

Zatímco ostatní byty měly své vlastní menší správce, ten hlavní (RSFSR) byl spravován přímo z centrální ředitelny. Všichni obyvatelé domu mluvili svými jazyky, ale všichni se museli učit i jazyk největšího bytu – ruštinu. Když se celý dům v roce 1991 rozpadl, tento největší byt se osamostatnil a přejmenoval na Ruskou federaci, jak ji známe dnes. RSFSR tedy byla přímým předchůdcem moderního Ruska a zároveň páteří celého Sovětského svazu.

Šablona:Aktualizováno