Bitva u Stalingradu

Rozbalit box

Obsah boxu

Bitva u Stalingradu byla jednou z největších a nejkrvavějších bitev v dějinách lidstva a klíčovým střetnutím na východní frontě během druhé světové války. Odehrála se mezi 23. srpnem 1942 a 2. únorem 1943 ve městě Stalingrad (dnešní Volgograd) a jeho okolí. Střetly se v ní síly nacistického Německa a jeho spojenců (především Rumunska, Itálie a Maďarska) s Rudou armádou Sovětského svazu. Bitva skončila katastrofální porážkou a zničením německé 6. armády a je všeobecně považována za psychologický i strategický bod obratu ve válce v Evropě.

📜 Pozadí a příčiny

Po neúspěchu v bitvě o Moskvu v zimě 1941–1942 potřeboval Adolf Hitler a německé vrchní velení (OKW) nový strategický cíl pro letní ofenzívu roku 1942. Cílem se stala jižní část Sovětského svazu. Plán, známý jako Operace Blau (Fall Blau), měl dva hlavní cíle:

Získání kavkazských ropných polí: Obsazení oblastí kolem Baku a Grozného mělo ochromit sovětskou válečnou mašinérii a zároveň zajistit kriticky potřebnou ropu pro německý Wehrmacht.
Přerušení dopravy na řece Volze: Obsazení Stalingradu, klíčového průmyslového města a dopravního uzlu na řece Volze, mělo odříznout centrální Rusko od dodávek z jihu a Kavkazu.

Město navíc neslo jméno sovětského vůdce Josifa Stalina, a jeho dobytí by tak mělo obrovský propagandistický a psychologický význam. Hitler se na dobytí Stalingradu upnul s téměř fanatickou posedlostí, což se později ukázalo jako fatální chyba.

⚔️ Průběh bitvy

Bitvu lze rozdělit do několika klíčových fází, od německého postupu přes brutální městské boje až po sovětskou protiofenzívu a kapitulaci obklíčených vojsk.

🇩🇪 Operace Blau: Postup na Stalingrad

Německá letní ofenzíva začala 28. června 1942. Skupina armád Jih byla rozdělena na Skupinu armád A (postupující na Kavkaz) a Skupinu armád B, jejímž hlavním úkolem bylo dobýt Stalingrad. V čele hlavního úderného svazu, 6. armády, stál generál Friedrich Paulus. Postup byl zpočátku rychlý, Rudá armáda ustupovala a Němci obsazovali rozsáhlá území. Koncem srpna dosáhla 6. armáda předměstí Stalingradu a 4. letecká armáda Luftwaffe pod velením Wolframa von Richthofena zahájila masivní bombardování města, které proměnilo velkou část Stalingradu v ruiny a zabilo desítky tisíc civilistů.

🏙️ Boje ve městě (září–listopad 1942)

13. září 1942 zahájily německé jednotky první velký útok na samotné město. Tím začala jedna z nejzuřivějších a nejintenzivnějších fází bitvy. Bojovalo se o každý dům, každé patro, každý sklep. Zříceniny poskytovaly obráncům ideální krytí. Tento typ boje Němci nazývali Rattenkrieg (válka krys).

Sovětskou obranu ve městě řídil generál Vasilij Čujkov, velitel 62. armády. Jeho rozkaz zněl jasně: "Za Volhou pro nás není země." Sovětští vojáci projevili neuvěřitelnou houževnatost a odhodlání. Klíčovými opěrnými body se staly:

Mamajevova kurgan: Strategická výšina v centru města, která několikrát změnila majitele.
Pavlovův dům: Obyčejný bytový dům, který malá skupina sovětských vojáků pod vedením seržanta Jakova Pavlova bránila téměř dva měsíce.
Průmyslové komplexy: Obrovské továrny jako "Rudý říjen" (ocelárna), "Barikády" (zbrojovka) a Stalingradský traktorový závod se staly ohnisky nejtvrdších bojů, kde se bojovalo přímo v továrních halách.

Během této fáze se proslavili sovětští odstřelovači, z nichž nejznámější byl Vasilij Zajcev. Němci postupně ovládli až 90 % města, ale nikdy se jim nepodařilo zlomit odpor sovětských obránců, kteří se drželi v úzkém pásu podél západního břehu Volhy.

🇷🇺 Operace Uran: Sovětská protiofenzíva

Zatímco se Wehrmacht vyčerpával v krvavých pouličních bojích, sovětské vrchní velení (Stavka) pod vedením maršálů Georgije Žukova a Alexandra Vasilevského připravovalo masivní protiútok. Plán, nazvaný Operace Uran, počítal s úderem do slabě bráněných křídel německé 6. armády, která chránily převážně hůře vyzbrojené a méně motivované rumunské, maďarské a italské jednotky.

Ofenzíva byla zahájena 19. listopadu 1942. Sovětské kleště se udeřily ze severu (Jihozápadní front pod velením Nikolaje Vatutina a Donský front pod velením Konstantina Rokossovského) a z jihu (Stalingradský front pod velením Andreje Jerjomenka). Během pouhých čtyř dnů se sovětské úderné klíny setkaly u města Kalač na Donu, čímž v obklíčení, známém jako "kotel" (Kessel), uvízla celá německá 6. armáda a části 4. tankové armády – přibližně 250 000 až 300 000 vojáků.

✈️ Vzdušný most a pokus o vyproštění

Hitler kategoricky zakázal Paulusovi pokus o průlom z obklíčení a nařídil mu držet pozice za každou cenu. Velitel Luftwaffe Hermann Göring slíbil, že obklíčenou armádu dokáže zásobovat ze vzduchu. Tento "vzdušný most" se však ukázal jako naprosto nedostatečný. Místo potřebných 500 tun zásob denně dokázala Luftwaffe dopravit v průměru jen kolem 100 tun, a to za cenu obrovských ztrát letadel a posádek.

V prosinci se německé velení pokusilo obklíčenou armádu vyprostit zvenčí. Operace Zimní bouře (Unternehmen Wintergewitter), vedená polním maršálem Erichem von Mansteinem, se přiblížila na vzdálenost asi 50 kilometrů od kotle, ale byla zastavena silným sovětským odporem. Paulus, svázaný Hitlerovým rozkazem, se nepokusil o průlom vstříc Mansteinovým jednotkám, a poslední šance na záchranu 6. armády tak padla.

☠️ Kapitulace 6. armády

Situace v kotli se během ledna 1943 stala zoufalou. Vojáci umírali po tisících na podchlazení, hlad a nemoci. Docházela munice, jídlo i léky. Sověti postupně likvidovali zbytky německého odporu. 8. ledna nabídli Paulusovi kapitulaci, kterou on na Hitlerův příkaz odmítl.

30. ledna 1943 Hitler povýšil Pauluse do hodnosti polního maršála, pravděpodobně v očekávání, že spáchá sebevraždu, protože žádný německý polní maršál se do té doby nevzdal. Paulus se však 31. ledna vzdal sovětským jednotkám. Poslední zbytky německých vojsk kapitulovaly 2. února 1943. Z přibližně 91 000 vojáků, kteří padli do zajetí, se po válce vrátilo domů jen asi 6 000.

📊 Síly a ztráty

Bitva u Stalingradu byla co do počtu obětí jednou z nejstrašnějších v historii. Celkové ztráty na obou stranách (včetně zraněných, nemocných, zajatých a zabitých) se odhadují na téměř 2 miliony lidí.

Ztráty Osy: Odhadují se na 850 000 až 1 000 000 vojáků. Jen samotná 6. armáda přišla o téměř 300 000 mužů. Ztráty německých spojenců (Rumunů, Italů, Maďarů) byly rovněž zdrcující.
Ztráty Sovětského svazu: Byly ještě vyšší, odhadují se na více než 1,1 milionu vojáků. Kromě toho zahynuly desítky tisíc civilistů během bombardování a bojů ve městě.

Ztráty techniky byly na obou stranách enormní a zahrnovaly tisíce tanků, letadel a děl.

🌍 Důsledky a význam

Vítězství u Stalingradu mělo pro další průběh války zásadní význam:

Strategický obrat: Bitva definitivně zastavila německý postup na východní frontě. Od tohoto okamžiku ztratil Wehrmacht strategickou iniciativu a byl nucen přejít převážně do obrany.
Psychologický dopad: Pro Německo to byla první takto drtivá a veřejně přiznaná porážka. Ministr propagandy Joseph Goebbels vyhlásil v Říši třídenní státní smutek. Morálka německé armády i civilního obyvatelstva byla těžce otřesena. Naopak pro Spojence, a zejména pro Sovětský svaz, to byla obrovská morální vzpruha.
Zničení elitních jednotek: Ztráta celé 6. armády, jedné z nejlepších a nejzkušenějších armád Wehrmachtu, byla nenahraditelná. Německo již nikdy nedokázalo plně nahradit ztráty zkušených vojáků, důstojníků a techniky.

Bitva u Stalingradu, spolu s bitvou u Kurska v létě 1943, zpečetila osud Třetí říše na východní frontě a otevřela Rudé armádě cestu na Berlín.

💡 Pro laiky

Co je to "obklíčení" nebo "kotel"? Představte si, že nepřátelská armáda je jako velká skupina lidí. Dvě vaše armády zaútočí z obou stran (ze severu a z jihu) a probojují se za záda nepřítele, kde se spojí. Tím nepřítele úplně obklíčí, jako byste ho zavřeli do hrnce (kotle). Nemůže dostat zásoby (jídlo, munici) a nemůže utéct. Přesně to se stalo německé 6. armádě.
Co znamená "městská válka" (urban warfare)? Je to boj v zastavěném prostředí, jako je město. Místo otevřených polí se bojuje v ulicích, domech, kanálech a továrnách. Je to velmi pomalý, krvavý a chaotický způsob boje, kde je těžké používat tanky a kde výhodu mají obránci, kteří znají terén a mohou se skrývat v ruinách.
Proč byl Stalingrad tak důležitý? Kromě toho, že nesl jméno Stalina, byl to velký průmyslový uzel a ležel na řece Volze. Volha byla jako dálnice, po které se do centrálního Ruska dopravovala ropa z Kavkazu. Kdo ovládal Stalingrad, ovládal tuto "dálnici" a mohl tak výrazně ovlivnit schopnost nepřítele vést válku.

🎬 Odkaz v kultuře

Bitva u Stalingradu se stala námětem mnoha filmů, knih a videoher.

Filmy:

   *   Stalingrad (1993) – německý film, který ukazuje bitvu z pohledu německých vojáků.
   *   Nepřítel před branami (2001) – americký film zaměřený na souboj odstřelovačů Vasilije Zajceva a majora Königa.
   *   Stalingrad (2013) – ruský velkofilm natočený ve 3D.

Knihy:

   *   Stalingrad od Antonyho Beevora – jedna z nejuznávanějších historických knih na toto téma.

Videohry:

   *   Série Call of Duty a Red Orchestra obsahují mise zasazené do prostředí stalingradské bitvy.

Šablona:Aktualizováno