Rozvojové země
Obsah boxu
Rozvojové země je souhrnný termín používaný k popisu suverénních států s méně rozvinutou průmyslovou základnou a nižším Index lidského rozvoje (HDI) ve srovnání s ostatními, tzv. rozvinutými zeměmi. Tento pojem je však často považován za zastaralý a kontroverzní, a proto se v současnosti upřednostňují přesnější klasifikace, jako například dělení zemí podle příjmu (např. země s nízkými a středními příjmy) nebo geopolitické označení Globální Jih.
Neexistuje jediná, univerzálně přijímaná definice rozvojové země a úroveň rozvoje se může v rámci této skupiny dramaticky lišit. Některé rozvojové země, jako například Čína nebo Indie, prošly v posledních desetiletích masivním ekonomickým růstem a staly se globálními velmocemi, zatímco jiné, zejména v subsaharské Africe, stále čelí extrémní chudobě a nestabilitě.
📜 Historie a terminologie
Koncept dělení světa na různé úrovně rozvoje se objevil po druhé světové válce v kontextu dekolonizace a studené války.
🏛️ Tři světy
Původní model dělil svět na tři bloky:
- První svět: Kapitalistické, průmyslově vyspělé země v čele se Spojenými státy.
- Druhý svět: Socialistické státy východního bloku v čele se Sovětským svazem.
- Třetí svět: Ostatní země, které nebyly plně součástí ani jednoho bloku. Původně šlo o politický termín pro nezúčastněné státy, ale postupně se jeho význam posunul k označení chudých a ekonomicky zaostalých zemí.
Po rozpadu Sovětského svazu a konci studené války ztratil pojem "Druhý svět" smysl a termín "Třetí svět" začal být vnímán jako pejorativní a příliš zjednodušující.
📈 Moderní terminologie
V současnosti mezinárodní organizace jako Světová banka a Organizace spojených národů (OSN) upřednostňují konkrétnější a méně hodnotící termíny:
- Země s nízkými a středními příjmy (Low and Middle-Income Countries, LMICs): Klasifikace Světové banky založená na hrubém národním důchodu (HND) na obyvatele.
- Nejméně rozvinuté země (Least Developed Countries, LDCs): Kategorie OSN pro země s nejnižšími socioekonomickými ukazateli.
- Nově industrializované země (Newly Industrialized Countries, NICs): Země, které procházejí rychlou industrializací a ekonomickým růstem (např. Mexiko, Turecko, Jihoafrická republika).
- Globální Jih: Geopolitický termín, který nahrazuje "Třetí svět" a odkazuje na země v Africe, Latinské Americe a většině Asie. Zdůrazňuje společné zkušenosti s kolonialismem a globální nerovností.
📊 Charakteristické znaky
Ačkoliv jsou rozvojové země velmi rozmanitou skupinou, sdílejí některé společné charakteristiky, které se mohou vyskytovat v různé míře.
💰 Ekonomické znaky
- Nízký HDP na obyvatele: Výrazně nižší ekonomická produkce na osobu ve srovnání s rozvinutými zeměmi.
- Závislost na zemědělství a těžbě surovin: Ekonomika je často postavena na exportu primárních komodit, což ji činí zranitelnou vůči výkyvům světových cen.
- Vysoká míra nezaměstnanosti a podzaměstnanosti: Velká část populace pracuje v neformálním sektoru s nízkými příjmy a bez sociálního zabezpečení.
- Příjmová nerovnost: Velké rozdíly mezi bohatými a chudými, často měřené Giniho koeficientem.
- Závislost na zahraniční pomoci a remitencích: Významným zdrojem příjmů jsou rozvojová pomoc a peníze zasílané občany pracujícími v zahraničí.
- Vysoký zahraniční dluh: Mnoho zemí se potýká s velkým dluhem vůči mezinárodním institucím a jiným státům.
🧑🤝🧑 Sociální a demografické znaky
- Vysoký růst populace: Vysoká porodnost a postupně klesající úmrtnost vedou k rychlému demografickému růstu.
- Nízká střední délka života: Obyvatelé se v průměru dožívají nižšího věku kvůli horší zdravotní péči, podvýživě a nemocem.
- Vysoká kojenecká a dětská úmrtnost: Nedostatečná prenatální a postnatální péče.
- Nízká úroveň gramotnosti a vzdělání: Omezený přístup ke kvalitnímu vzdělání, zejména pro dívky a venkovské obyvatelstvo.
- Špatný přístup ke zdravotní péči a hygieně: Nedostatek nemocnic, lékařů a přístupu k čisté pitné vodě a kanalizaci.
- Rychlá a neřízená urbanizace: Masivní přesun obyvatel z venkova do měst, což vede ke vzniku slumů.
🏛️ Politické znaky
- Politická nestabilita: Časté převraty, občanské války a politické nepokoje.
- Slabé instituce: Nedostatečně fungující státní správa, soudnictví a bezpečnostní složky.
- Vysoká míra korupce: Zneužívání veřejných funkcí k osobnímu obohacení.
- Nedostatečná ochrana lidských práv: Omezování svobody slova, shromažďování a dalších základních práv.
🌍 Klasifikace a měření rozvoje
Rozvoj se měří pomocí různých indexů, které se snaží zachytit komplexnost tohoto jevu.
🏦 Klasifikace Světové banky
Světová banka každoročně klasifikuje světové ekonomiky na základě hrubého národního důchodu (HND) na obyvatele. Pro fiskální rok 2025 jsou kategorie následující (hodnoty jsou přibližné a mohou se měnit):
- Nízkopříjmové ekonomiky: HND na obyvatele pod cca 1 135 USD.
- Nižší středněpříjmové ekonomiky: HND na obyvatele mezi 1 136 a 4 465 USD.
- Vyšší středněpříjmové ekonomiky: HND na obyvatele mezi 4 466 a 13 845 USD.
- Vysokopříjmové ekonomiky: HND na obyvatele nad 13 846 USD.
Země v prvních třech kategoriích jsou obvykle považovány za rozvojové.
📈 Index lidského rozvoje (HDI)
Index lidského rozvoje (Human Development Index, HDI), který vytváří Rozvojový program OSN (UNDP), je komplexnějším ukazatelem. Kombinuje tři klíčové dimenze: 1. Dlouhý a zdravý život: Měřený střední délkou života při narození. 2. Znalosti: Měřené očekávanou délkou školní docházky a průměrnou délkou školní docházky. 3. Slušná životní úroveň: Měřená hrubým národním důchodem na obyvatele.
Země jsou rozděleny do čtyř kategorií: velmi vysoký, vysoký, střední a nízký lidský rozvoj. Země se středním a nízkým HDI jsou typicky označovány jako rozvojové.
🎯 Výzvy a problémy
Rozvojové země čelí řadě vzájemně propojených problémů, které vytvářejí tzv. bludný kruh chudoby.
- Chudoba a hlad: Extrémní chudoba (život za méně než cca 2,15 USD na den) a nedostatek potravin jsou nejpalčivějšími problémy.
- Zdravotní krize: Šíření infekčních nemocí jako HIV/AIDS, malárie a tuberkulóza, spolu s nedostatečnou zdravotnickou infrastrukturou.
- Vzdělávací deficit: Miliony dětí, zejména dívek, nemají přístup ani k základnímu vzdělání.
- Konflikty a násilí: Mnoho rozvojových zemí je postiženo občanskými válkami, terorismem a organizovaným zločinem.
- Dopady změny klimatu: Rozvojové země jsou často nejvíce zranitelné vůči dopadům globálního oteplování, jako jsou sucha, povodně a vzestup hladiny moří, přestože k němu historicky přispěly nejméně.
- Nerovnost pohlaví: Ženy a dívky často čelí diskriminaci v přístupu ke vzdělání, práci a politické účasti.
🤝 Mezinárodní spolupráce a cíle
Mezinárodní společenství se snaží řešit problémy rozvojových zemí prostřednictvím rozvojové pomoci a globálních iniciativ. Klíčovou roli hrají organizace jako OSN, Světová banka, Mezinárodní měnový fond a různé nevládní organizace.
Nejvýznamnějším současným rámcem jsou Cíle udržitelného rozvoje (Sustainable Development Goals, SDGs), které byly přijaty OSN v roce 2015. Jedná se o soubor 17 cílů, které mají do roku 2030 vymýtit chudobu, bojovat proti nerovnosti a nespravedlnosti a řešit změnu klimatu.
💡 Pro laiky
Představte si svět jako velkou vesnici, kde má každý dům jinou úroveň vybavení. Některé domy (rozvinuté země) mají elektřinu, tekoucí vodu, rychlý internet, plnou lednici a jejich obyvatelé jsou zdraví a vzdělaní. Jiné domy (rozvojové země) mají jen chatrnou střechu, vodu musí nosit z daleké studny, jídla je málo a děti místo do školy chodí pracovat na pole.
"Rozvojová země" je tedy dům, který se snaží své podmínky zlepšit – postavit lepší zdi, zavést elektřinu a poslat děti do školy. Někdy jim s tím pomáhají sousedé z bohatších domů (rozvojová pomoc), ale hlavní práci musí odvést sami. Cílem je, aby jednou všechny domy ve vesnici poskytovaly svým obyvatelům důstojný a bezpečný život.