Přeskočit na obsah

Přestupný rok

Z Infopedia
Rozbalit box

Obsah boxu

Přestupný rok je rok, který má oproti běžnému kalendářnímu roku jeden den navíc. Tento přidaný den se nazývá přestupný den. Důvodem jeho existence je sladění kalendáře s tropickým rokem (časem, za který se Země otočí kolem Slunce), který není přesně 365 dní, ale přibližně 365,2425 dne. Bez přestupných let by se kalendář postupně rozcházel se střídáním ročních období.

Šablona:Infobox Kalendář

---

📜 Historie a vývoj

Potřeba přestupných let byla známa již ve starověku, protože astronomové si všimli, že tropický rok není přesný počet dní.

  • Juliánský kalendář:
    • Zavedl jej Julius Caesar v roce 45 př. n. l.
    • Stanovil jednoduché pravidlo: přestupný rok je každý čtvrtý rok, a to přidáním dne k únoru (tehdy to byl 24. únor, později přesunuto na konec měsíce jako 29. únor).
    • Problém: Juliánský kalendář předpokládal, že tropický rok má přesně 365,25 dne. Skutečnost je však o něco kratší (cca 365,2425 dne). Tento malý rozdíl způsobil, že se kalendář posouval asi o 11 minut za rok, což vedlo k nahromadění chyby o zhruba 10 dní za 1500 let. To mělo dopad zejména na datum Velikonoc.
  • Gregoriánský kalendář:
    • Zavedl jej Papež Řehoř XIII. v roce 1582, aby napravil chybu juliánského kalendáře.
    • Pravidlo: Přestupný rok je každý čtvrtý rok, ALE s výjimkami:
      • Roky dělitelné 100 nejsou přestupné, POKUD nejsou zároveň dělitelné 400.
    • Příklad: Rok 2000 byl přestupný (dělitelný 400), rok 1900 nebyl přestupný (dělitelný 100, ale ne 400), rok 2100 nebude přestupný.
    • Toto pravidlo činí gregoriánský kalendář mnohem přesnějším a odchylka se snižuje na přibližně 26 sekund za rok, což znamená chybu 1 den za zhruba 3 300 let.

---

📅 Pravidla pro určení přestupného roku (dle gregoriánského kalendáře)

Abyste zjistili, zda je daný rok přestupný, postupujte podle těchto pravidel:

1. Pokud je rok dělitelný 4, pak je to přestupný rok, 2. ALE pokud je rok dělitelný 100, pak není přestupný, 3. POKUD ovšem není zároveň dělitelný 400. V tom případě přestupný je.

    • Příklady:**
  • **2024:** Dělitelný 4 (2024 / 4 = 506). Není dělitelný 100. -> Je přestupný.
  • **2023:** Není dělitelný 4. -> Není přestupný.
  • **1900:** Dělitelný 4 (1900 / 4 = 475). Dělitelný 100 (1900 / 100 = 19). Není dělitelný 400. -> Není přestupný.
  • **2000:** Dělitelný 4 (2000 / 4 = 500). Dělitelný 100 (2000 / 100 = 20). Dělitelný 400 (2000 / 400 = 5). -> Je přestupný.
  • **2100:** Dělitelný 4 (2100 / 4 = 525). Dělitelný 100 (2100 / 100 = 21). Není dělitelný 400. -> Nebude přestupný.

---

🕰️ Význam a dopad

Přestupné roky mají zásadní význam pro udržení synchronizace kalendáře s astronomickými jevy.

  • **Sezónní stabilita:** Zajišťují, že roční období a astronomické události (jako jsou slunovraty a rovnodennosti) zůstávají v kalendáři na zhruba stejném datu. Bez nich by se v průběhu staletí léto postupně posouvalo do kalendářní zimy.
  • **Zemědělství:** Pro zemědělství a plánování sklizní je klíčové, aby kalendář odpovídal reálným sezónám.
  • **Náboženské svátky:** Pro mnoho náboženství je důležité udržet pevné datum svátků ve vztahu k astronomickým jevům (např. Velikonoce, které jsou vázány na jarní rovnodennost).
  • **Kompikace pro narozeniny:** Lidé narození 29. února slaví narozeniny jen každé čtyři roky. Často si volí 28. února nebo 1. března jako náhradní den pro oslavu v nepřestupných letech.

---

👶 Pro laiky

Představte si, že Země je běžec na dráze a oběhne dráhu kolem Slunce za rok. Jenže ten běh netrvá přesně 365 dní, ale tak trošku "a kousek" navíc. Aby nám ten kousek (asi čtvrtina dne) neudělal za pár let velký nepořádek v kalendáři a z léta se najednou nestala kalendářní zima, přidáme každé čtyři roky jeden den navíc! Ten den navíc strčíme do února, takže ten má pak 29 dní. Tomu roku, který má ten "den navíc", říkáme **přestupný rok** a má pak 366 dní místo 365. Je to taková "záplata", aby nám kalendář dobře fungoval s tím, jak se Země točí kolem Slunce.

---

🔗 Související články

---

🌐 Externí odkazy

---

📁 Kategorie

Rozbalit box

Obsah boxu

Přestupný rok je rok, který má oproti běžnému kalendářnímu roku jeden den navíc. Tento přidaný den se nazývá přestupný den. Důvodem jeho existence je sladění kalendáře s tropickým rokem (časem, za který se Země otočí kolem Slunce), který není přesně 365 dní, ale přibližně 365,2425 dne. Bez přestupných let by se kalendář postupně rozcházel se střídáním ročních období.

Šablona:Infobox Kalendář

---

📜 Historie a vývoj

Potřeba přestupných let byla známa již ve starověku, protože astronomové si všimli, že tropický rok není přesný počet dní.

  • Juliánský kalendář:
    • Zavedl jej Julius Caesar v roce 45 př. n. l.
    • Stanovil jednoduché pravidlo: přestupný rok je každý čtvrtý rok, a to přidáním dne k únoru (tehdy to byl 24. únor, později přesunuto na konec měsíce jako 29. únor).
    • Problém: Juliánský kalendář předpokládal, že tropický rok má přesně 365,25 dne. Skutečnost je však o něco kratší (cca 365,2425 dne). Tento malý rozdíl způsobil, že se kalendář posouval asi o 11 minut za rok, což vedlo k nahromadění chyby o zhruba 10 dní za 1500 let. To mělo dopad zejména na datum Velikonoc.
  • Gregoriánský kalendář:
    • Zavedl jej Papež Řehoř XIII. v roce 1582, aby napravil chybu juliánského kalendáře.
    • Pravidlo: Přestupný rok je každý čtvrtý rok, ALE s výjimkami:
      • Roky dělitelné 100 nejsou přestupné, POKUD nejsou zároveň dělitelné 400.
    • Příklad: Rok 2000 byl přestupný (dělitelný 400), rok 1900 nebyl přestupný (dělitelný 100, ale ne 400), rok 2100 nebude přestupný.
    • Toto pravidlo činí gregoriánský kalendář mnohem přesnějším a odchylka se snižuje na přibližně 26 sekund za rok, což znamená chybu 1 den za zhruba 3 300 let.

---

📅 Pravidla pro určení přestupného roku (dle gregoriánského kalendáře)

Abyste zjistili, zda je daný rok přestupný, postupujte podle těchto pravidel:

1. Pokud je rok dělitelný 4, pak je to přestupný rok, 2. ALE pokud je rok dělitelný 100, pak není přestupný, 3. POKUD ovšem není zároveň dělitelný 400. V tom případě přestupný je.

    • Příklady:**
  • **2024:** Dělitelný 4 (2024 / 4 = 506). Není dělitelný 100. -> Je přestupný.
  • **2023:** Není dělitelný 4. -> Není přestupný.
  • **1900:** Dělitelný 4 (1900 / 4 = 475). Dělitelný 100 (1900 / 100 = 19). Není dělitelný 400. -> Není přestupný.
  • **2000:** Dělitelný 4 (2000 / 4 = 500). Dělitelný 100 (2000 / 100 = 20). Dělitelný 400 (2000 / 400 = 5). -> Je přestupný.
  • **2100:** Dělitelný 4 (2100 / 4 = 525). Dělitelný 100 (2100 / 100 = 21). Není dělitelný 400. -> Nebude přestupný.

---

🕰️ Význam a dopad

Přestupné roky mají zásadní význam pro udržení synchronizace kalendáře s astronomickými jevy.

  • **Sezónní stabilita:** Zajišťují, že roční období a astronomické události (jako jsou slunovraty a rovnodennosti) zůstávají v kalendáři na zhruba stejném datu. Bez nich by se v průběhu staletí léto postupně posouvalo do kalendářní zimy.
  • **Zemědělství:** Pro zemědělství a plánování sklizní je klíčové, aby kalendář odpovídal reálným sezónám.
  • **Náboženské svátky:** Pro mnoho náboženství je důležité udržet pevné datum svátků ve vztahu k astronomickým jevům (např. Velikonoce, které jsou vázány na jarní rovnodennost).
  • **Kompikace pro narozeniny:** Lidé narození 29. února slaví narozeniny jen každé čtyři roky. Často si volí 28. února nebo 1. března jako náhradní den pro oslavu v nepřestupných letech.

---

👶 Pro laiky

Představte si, že Země je běžec na dráze a oběhne dráhu kolem Slunce za rok. Jenže ten běh netrvá přesně 365 dní, ale tak trošku "a kousek" navíc. Aby nám ten kousek (asi čtvrtina dne) neudělal za pár let velký nepořádek v kalendáři a z léta se najednou nestala kalendářní zima, přidáme každé čtyři roky jeden den navíc! Ten den navíc strčíme do února, takže ten má pak 29 dní. Tomu roku, který má ten "den navíc", říkáme **přestupný rok** a má pak 366 dní místo 365. Je to taková "záplata", aby nám kalendář dobře fungoval s tím, jak se Země točí kolem Slunce.

---

🔗 Související články

---

🌐 Externí odkazy

---

📁 Kategorie

Citováno z „https://infopedia.cz/index.php?title=Přestupný_rok&oldid=3873“