Poslední soud
Obsah boxu
Poslední soud je eschatologický koncept, který se vyskytuje v mnoha náboženstvích, především v abrahámovských: křesťanství, islámu a judaismu. Představuje finální a definitivní soud nad veškerým lidstvem, který vykoná Bůh (nebo jeho zástupce, např. Ježíš Kristus v křesťanství) na konci časů. Tento soud má rozhodnout o věčném osudu každého jedince – o jeho přijetí do nebeského království (spáse) nebo o jeho zavržení a věčném trestu (pekle).
Tento námět se stal jedním z nejvýznamnějších a nejčastěji zobrazovaných témat v křesťanském umění, zejména ve středověku a renesanci.
✝️ Poslední soud v křesťanství
V křesťanské teologii je Poslední soud chápán jako událost, která nastane při druhém příchodu Ježíše Krista na Zemi. Je to den, kdy budou všichni mrtví vzkříšeni, aby se spolu s živými zodpovídali ze svých skutků.
📖 Biblické zdroje
Myšlenka Posledního soudu je zakotvena v Bibli, a to jak ve Starém, tak především v Novém zákoně.
- Matoušovo evangelium: Nejznámější a nejpodrobnější popis se nachází v Matoušově evangeliu (Mt 25,31-46), kde Ježíš popisuje, jak Syn člověka přijde ve své slávě a zasedne na trůn. Shromáždí před sebou všechny národy a oddělí je od sebe, "jako pastýř odděluje ovce od kozlů". Spravedlivé (ovce) po své pravici pozve do nebeského království, zatímco nespravedlivé (kozly) po své levici pošle do "věčného ohně". Kritériem soudu jsou skutky milosrdenství (nasycení hladových, napojení žíznivých, ujmutí se cizinců atd.).
- Kniha Zjevení: Další klíčový text je Kniha Zjevení (Zj 20,11-15), která popisuje velký bílý trůn a toho, kdo na něm sedí. Mrtví, malí i velcí, stojí před trůnem a jsou otevřeny knihy, včetně "knihy života". Mrtví jsou souzeni podle svých skutků zapsaných v knihách. Kdo není nalezen v knize života, je uvržen do "ohnivého jezera".
- Listy apoštola Pavla: Apoštol Pavel se o soudu zmiňuje na několika místech, například v Druhém listu Korintským (2Kor 5,10), kde píše: "Vždyť se všichni musíme ukázat před soudnou stolicí Kristovou, aby každý dostal odplatu za to, co činil v těle, ať dobré či zlé."
⛪ Teologický výklad
Podle křesťanské doktríny Poslednímu soudu předchází vzkříšení všech mrtvých. Těla budou znovu spojena s dušemi. Soud se týká všech lidí bez výjimky. Soudcem je Ježíš Kristus. Tento soud je veřejný a definitivní. Po něm následuje konečný stav: věčná blaženost v nebi pro spravedlivé a věčné zavržení v pekle pro hříšníky, kteří nečinili pokání.
Klíčovými postavami, které se často objevují v souvislosti se soudem, jsou Panna Maria a Jan Křtitel, kteří vystupují jako přímluvci za lidstvo, a Archanděl Michael, který je často zobrazován, jak váží duše.
☪️ Poslední soud v islámu
V islámu je víra v Den soudu (arabsky Jawm ad-Dín nebo Jawm al-Qijáma) jedním ze šesti základních článků víry. Je to ústřední téma Koránu, kde je popisován velmi barvitě a detailně.
📖 Koránské pojetí
Podle islámské eschatologie nastanou před Dnem soudu velká znamení (např. příchod Dadždžála, návrat Ísy (Ježíše)). V samotný den zatroubí anděl Isráfíl na trubku, což způsobí smrt všeho živého. Po druhém zatroubení budou všichni lidé vzkříšeni ze svých hrobů a shromážděni před Alláhem.
Každému jedinci bude předána "kniha jeho skutků". Ti, kdo ji obdrží do pravé ruky, budou spaseni; ti, kdo ji dostanou do levé ruky, budou zatraceni. Skutky budou zváženy na vahách (mīzān). Poté musí všichni přejít přes most As-Sirát, který je tenčí než vlas a ostřejší než meč a klene se nad peklem (Džahannam). Pro věřící bude široký a bezpečný, zatímco nevěřící a hříšníci z něj spadnou do pekelné propasti. Cílem spravedlivých je ráj (Džanna).
✡️ Pohled judaismu
Koncept Posledního soudu není v judaismu tak centrální a systematizovaný jako v křesťanství a islámu, ale myšlenky o konečném dni zúčtování a vzkříšení se v židovském myšlení objevují.
Starozákonní proroci jako Izajáš, Jóel nebo Daniel hovoří o "Dni Hospodinově" (Jom Adonaj), který bude dnem soudu nad národy i nad Izraelem. V knize Daniel (Da 12,2) se píše: "Mnozí z těch, kteří spí v prachu země, procitnou; jedni k životu věčnému, druzí k pohaně a věčné hrůze."
Rabínský judaismus dále rozvinul myšlenku vzkříšení mrtvých a budoucího světa (Olam ha-ba). Většinový názor je, že na konci dnů dojde ke vzkříšení a soudu, po němž spravedliví obdrží věčnou odměnu. Detaily se však v různých proudech judaismu liší.
🎨 Zobrazení v umění
Poslední soud byl mimořádně oblíbeným námětem ve výtvarném umění, zejména pro výzdobu kostelů. Kompozice se obvykle umisťovala na západní stěnu chrámové lodi nebo nad vítězný oblouk, aby věřícím neustále připomínala konečný osud jejich duší.
🏛️ Typická ikonografie
Standardní kompozice Posledního soudu se ustálila již ve středověku a zahrnuje několik klíčových prvků:
- Horní část (nebeská sféra): Uprostřed trůní Ježíš Kristus jako soudce (Christus Iudex), často sedící na duze a s nohama na zeměkouli. Ukazuje své rány (stigmata) jako připomínku svého utrpení za spásu lidstva. Po jeho bocích sedí Panna Maria a Jan Křtitel v roli přímluvců (tzv. Deesis). Obklopují je apoštolové, andělé a světci.
- Střední část: Uprostřed je často zobrazen Archanděl Michael s vahami, na kterých váží duše. Andělé s trubkami probouzejí mrtvé z hrobů.
- Dolní část: Scéna je rozdělena na dvě poloviny.
* **Levá strana (z pohledu Krista pravá):** Spravedliví jsou anděly vedeni do Ráje, který je zobrazován jako nebeský Jeruzalém nebo zahrada. * **Pravá strana (z pohledu Krista levá):** Zatracení jsou démony a ďábly stahováni do pekla, které je líčeno s velkou fantazií jako místo hrůzných muk, ohně a monster.
🖼️ Slavná díla
- Michelangelo: Poslední soud (1536–1541) – Freska na oltářní stěně Sixtinské kaple ve Vatikánu. Je to pravděpodobně nejslavnější zobrazení tohoto tématu. Michelangelovo pojetí je dynamické, dramatické a odchyluje se od tradiční strnulé kompozice. Kristus je zobrazen jako mocný, atletický soudce.
- Giotto: Poslední soud (cca 1305) – Součást freskového cyklu v kapli Scrovegniů v Padově. Jde o jedno z klíčových děl, které definovalo italskou renesanční malbu.
- Hieronymus Bosch: Poslední soud (cca 1482) – Triptych, který je typický pro Boschův styl plný fantaskních stvoření, symbolů a detailního, často děsivého líčení pekla.
- Rogier van der Weyden: Polyptych s Posledním soudem (cca 1445–1450) – Monumentální oltářní obraz pro hospic v Beaune ve Francii, mistrovské dílo raného nizozemského malířství.
🤔 Pro laiky
Představte si Poslední soud jako definitivní "kosmické vysvědčení" pro celé lidstvo. Po skončení "školního roku" (tedy na konci světa) se všichni, kdo kdy žili, sejdou v jedné velké "tělocvičně". Hlavní "ředitel" (Bůh nebo Kristus) pak vyhodnotí život každého člověka. Nejde o známky z matematiky, ale o to, jak se člověk choval k ostatním – zda byl laskavý, pomáhal, odpouštěl.
Ti, kteří "prospěli s vyznamenáním" (spravedliví), dostanou pozvánku na nekonečnou "oslavu" (nebe). Ti, kteří "propadli" (hříšníci), budou posláni na věčné "poškolní" (peklo). Je to tedy myšlenka, že naše činy v životě mají konečný a věčný důsledek.